Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Lukáš Kovanda: Brusel hraje nebezpečnou hru. Kdo zaplatí účet za pomoc Ukrajině?

Lukáš Kovanda: Brusel hraje nebezpečnou hru. Kdo zaplatí účet za pomoc Ukrajině?
Profimedia
Lukáš Kovanda

Plán, který má posílit Ukrajinu, může zároveň zásadně zatížit členské země EU, včetně Česka. Komise prosazuje použití ruských rezerv, ale Belgie varuje před právním rizikem a ECB odmítá vstupovat do role záchranné „tiskárny“. Více v komentáři ekonoma Lukáše Kovandy.

Evropská komise se vehementně snaží protlačit poskytnutí v přepočtu zhruba 3,3 bilionu korun Ukrajině. Tyto peníze by měly pokrýt vojenské a finanční potřeby Kyjeva pro dobu následujících dvou let. Sama Evropská unie by se měla na částce podílet minimálně sumou přibližně 2,2 bilionu korun.

Půjčka, která není půjčkou

Poskytnutí uvedených peněz je fakticky nevratným a bezúročným převodem Ukrajině. O půjčku v pravém smyslu slova tedy nejde. Leda že by Rusko souhlasilo, že Kyjevu uhradí válečné reparace. V takovém případě by se peníze, které hodlá Kyjevu poskytnout Evropská komise, změnily v bezúročnou půjčku a Kyjev by je Evropské komisi zase vrátil – ovšem i tak bez úroku.

Pravděpodobnost, že Rusko bude Ukrajině hradit reparace, je ovšem velmi nízká.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová

Jak dál financovat Ukrajinu? Ve hře jsou i zmrazené ruské peníze

Komise navrhla dvě varianty pomoci Ukrajině: půjčku EU nebo reparační půjčku z peněz zablokovaných ruské centrální bance. Belgie má ke druhé z variant dál výhrady.

Přečíst článek

Belgie nechce nést riziko

Evropská komise chce dané peníze, minimálně oněch 2,2 bilionu korun, Ukrajině poskytnout ze zmrazených ruských devizových rezerv, které jsou nyní uloženy v Belgii, v tam sídlící finanční společnosti EuroClear. Právě Belgie se však proto „staví na zadní“ a s poskytnutím uvedených peněz Ukrajině příkře nesouhlasí.

Belgická vláda se obává situace, kdy by sankce vůči Rusku, na jejichž základě ke zmrazení rezerv došlo, přestaly platit, přičemž peníze z nich by už byly převedeny na účty Ukrajiny. V takovém případě by si Rusko mohlo u mezinárodních soudů nárokovat peníze ze svých rezerv právě u Belgie. A Belgie by mu je potenciálně musela zaplatit, zřejmě i s úroky.

Sankce, které ruské rezervy „zmrazily“, přitom mohou přestat platit poměrně snadno. Každých šest měsíců je totiž třeba je obnovovat, a to jednomyslným usnesením všech členských zemí EU. Pokud by si například Maďarsko „postavilo hlavu“, a sankce dále nepodpořilo, Rusko by si okamžitě mohlo na v přepočtu tisíce miliard korun, které má uloženy v Belgii, činit nároky.

Lithium

EU se poučila z energetické krize. Nyní řeší kritické suroviny

Brusel spouští plán RESourceEU a během roku nalije tři miliardy eur do těžby strategických surovin. Cíl? Do roku 2029 snížit dovoz až o polovinu. Mezi podpořenými projekty je třeba i těžba lithia na Cínovci. Nový evropský plán počítá se společnými zásobami, investicemi, ale i přísnějšími pravidly exportu kovového odpadu.

Přečíst článek

Proto Evropská komise do věci nejprve vtáhla jednotlivé členské země EU. Chce po nich, aby se za peníze Ukrajině zaručily. Takže pokud by Rusko chtělo po Belgii peníze ze svých rezerv – celkem tam nyní má kolem pěti bilionů korun – složí se na Belgii ostatní země EU, včetně Česka, aby ta mohla Rusku jeho rezervy, mezitím darované Ukrajině, „rozmrazit“. A Rusku vrátit. Česko by tak již nyní muselo vyčlenit minimálně zhruba 40 miliard korun, které by tedy potenciálně přes Belgii převedlo Rusku.

ECB odmítla být „tiskárnou poslední záchrany“

Protože je celá věc očividně dosti „vachrlatá“, snažila se Evropská komise Belgii získat na svoji stranu ještě něčím více než jen zaangažováním dalších členských zemí coby ručitelů celé operace. Coby ručitel poslední instance, spíše tedy věřitel poslední instance, měla v operaci vystupovat Evropská centrální banka.

ECB však návrh odmítla. Připustit, že by financovala dluhy členských států „tiskem“ nových eur, by bylo v přímém rozporu s pravidly eurozóny a mohlo by to potenciálně ohrozit důvěryhodnost banky i stabilitu měny.

Ruská ropná společnost Lukoil

Bitva o miliardová aktiva Lukoilu. Zájem má i miliardář z pornobyznysu

Exmajitel Pornhubu Bernd Bergmair vstupuje do hry o majetek ruského ropného kolosu Lukoil. Ten se kvůli americkým sankcím musí zbavovat svého globálního impéria v hodnotě přes 22 miliard dolarů.

Přečíst článek

Komise hledá právní triky i další záruky

Evropská komise nově nabízí členským státům další záruky a právní mechanismy, které by měly Belgii ochránit před případnými žalobami Ruska či zamezit návratu „rozmrazených“ rezerv zpět do Ruska.

Pokud tyto ústupky Belgii neuspokojí, chce si Evropská komise peníze pro Ukrajinu napůjčovat prostřednictvím společných dluhopisů EU. Úroky i jistina by se tak nakonec platily i z českého rozpočtu.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy

Související

Trump dotlačil Ukrajinu, kam chtěl. Vojenskou záruku ale Kyjevu ani tak neposkytne

Přečíst článek
Evropa se probouzí do hořkého rána, Trump s Putinem budou jednat „o ní bez ní“

Lukáš Kovanda: Evropa se probouzí do hořkého rána, Trump s Putinem budou jednat „o ní bez ní“

Přečíst článek

Dalibor Martínek: Ve Štrasburku si všimli, že v Česku žijí Slováci

Dalibor Martínek: Ve Štrasburku si všimli, že v Česku žijí Slováci
iStock
Dalibor Martínek

V Česku žije asi 120 až 160 tisíc Slováků. Údaj je nejasný, protože jednou jde o lidi se slovenským občanstvím, jindy o ty, kteří se ke slovenskému původu hlásí. Ve skutečnosti je v Česku Slováků mnohem víc, pracují tady, na víkendy jezdí domů. Mají se ve školách učit ve slovenštině?

Poradní orgán Rady Evropy vnáší do veřejného prostoru nový pseudoproblém. Vyzval Česko, aby ve vybraných školách a školkách byla zavedena slovenština jako výukový jazyk. Má jít o ochranu národnostních menšin. Aha. Takže po třiceti letech samostatnosti Česka a Slovenska si ve Štrasburku všimli, že na území bývalého Československa žijí Češi i Slováci. A že si zatím velmi dobře rozumějí. Myšleno v řeči.

Doporučení je absurdní. Podobně jako kdybychom my doporučovali, aby ve Francii zavedli povinnou výuku ve vlámštině a ochránili tak belgickou menšinu. Slováci jsou zcela organickou součástí Česka. Oni rozumějí česky, Češi rozumějí slovensky. Většinou. Není potřeba na této situaci nic měnit. Ani proto, že si to myslí ve Štrasburku.

Nové doporučení je jenom příkladem nezdravé rozbujelosti evropských orgánů. Nabobtnalé řídící struktury jsou ve výsledku brzdou ekonomického rozvoje Evropy. Evropa technologicky zaostává za Spojenými státy, za Čínou. Další regiony se rychle rozvíjejí. Evropa stagnuje, je svázaná regulemi, a další nesmyslné vymýšlí. Místo odbourávání byrokracie řeší slovenštinu v českých školách. Je to k pláči.

Češi a Slováci si rozumějí. I bez Štrasburku

Malí Slováci si s češtinou jistě poradí. Stejně jako si malí Češi poradí na Slovensku se slovenštinou. Mimochodem, na Slovensku žije podle odhadů asi 35 tisíc Čechů. Jak chrání evropská rada jejich zájmy?

Český právní řád umožňuje užívat slovenštinu v řadě právních a úředních úkonů. Slovenská menšina v Česku rozhodně netrpí. Je zvláštní, že se ve Štrasburku nezabývají třeba polskou menšinou. K polskému původu či jazyku se u nás hlásí asi sedmdesát tisíc lidí. A co teprve Ukrajinci, kterých je v zemi asi 400 tisíc.

Má se začít učit v ukrajinštině? To kupodivu Štrasburk nedoporučuje. Zatím. Že by měli Slováci ve Francii nějakou silnější lobby? Učí se už ve Francii ve slovenštině? V Česku si naopak učitelé stěžují, že jim malí Ukrajinci nerozumí, a proto zaostávají ve výuce. A doporučují, aby před nástupem do školy absolvovali intenzivní kurzy češtiny. Neměli by se tedy, optikou rady Evropy, raději učitelé učit ukrajinštinu?

Slováci nejsou v Česku utlačováni. Není to trpící menšina. A jejich zájmy nemusí obhajovat vzdálená, nechápající cizina. Dokonce Slováky nevnímáme jako národnostní menšinu. Naopak, jsou organickou součástí společnosti. Snad další zbytečný nápad z Francie upadne v zapomnění, ku prospěchu „slovenské menšiny“ v Česku.

Další komentáře (ne)korektního Dalibora Martínka

Související

Čínská továrna automobilky Geely v provincii Če-ťiang na jihovýchodě Číny.

Náklady na emisní normu Euro 7 mnohonásobně převýší odhady Evropské komise, tvrdí výrobci vozů

Přečíst článek
Nerealistické. Osmička zemí unie včetně Česka podepsala dokument proti emisní normě Euro 7

Nerealistické. Osmička zemí unie včetně Česka podepsala dokument proti emisní normě Euro 7

Přečíst článek
Čtvrtá platba z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost se týká zejména projektů v oblasti energetiky a rozvodných sítí

Rekordní miliardy pro Česko. Evropská komise vyplatila 39 miliard korun na zmírnění krize

Přečíst článek

Maďaři opět pomáhají Rusům. Chtějí žalovat Evropu kvůli plynu

Ruský prezident Vladimir Putin
ČTK
 nst
nst

Maďarský ministr zahraničí řekl ruské agentuře, že země podá žalobu k Soudnímu dvoru EU proti vedení EU, pokud se jí podaří zavést zákaz dovozu plynu a ropy z Ruska.

Maďarsko nepřijme „diktát“ vedení Evropské unie, které usiluje o úplný zákaz dodávek ropy a plynu z Ruska. Maďarský ministr zahraničních věcí a obchodu Péter Szijjártó, který se účastní zasedání ministrů zahraničí NATO v Bruselu, to řekl ruské agentuře TASS. 

V posledních týdnech proběhly konzultace mezi Evropskou komisí, Evropskou radou a Evropským parlamentem ohledně zákazu nákupu ruských energetických produktů. „Podle politické dohody, které mezi nimi bylo dosaženo, budou dodávky ruského plynu plynovody do Evropy zakázány od září 2027 a Evropská komise se také zavázala k zákazu dodávek ruské ropy. Rád bych zdůraznil, že schválení a provedení takového diktátu z Bruselu Maďarskem je nemožné,“ zdůraznil Szijjártó.

Ropovod Družba, Maďarsko

Evropa vypne ruský plyn. Nejpozději do dvou let

Evropské státy přehlasovaly odpůrce a schválily nejtvrdší energetický krok od začátku války. Zákaz ruského plynu i LNG má platit nejpozději od roku 2027 — s jedinou výjimkou v čase nouze.

Přečíst článek

Ministr zadrnkal na populistickou notu - tvrdí, že tento plán by podkopal energetickou bezpečnost země a zdražil energii domácnostem. „Maďarsko zůstane fyzicky bez energetických zdrojů z Ruska. Bruselský diktát povede k tomu, že se někteří účastníci trhu a státy ocitnou vůči Maďarsku v monopolním postavení. To bude znamenat, že v důsledku prudkého nárůstu cen energií se maďarským domácnostem výrazně zvýší účty za elektřinu,“ vysvětlil Szijjártó.

Rada EU 20. října schválila postupný zákaz veškerého nákupu ruského plynu s účinností od 1. ledna 2028. Rozhodnutí se týká jak plynovodů, tak i zkapalněného zemního plynu. Plán Evropské komise rovněž požaduje zákaz dodávek ruské ropy od roku 2028. Diskutuje se také o zákazu jaderného paliva.

Fico se prý přidá

Maďarská vláda vyjádřila svůj záměr usilovat o výjimky z těchto pravidel pro sebe, ale dosud od vedení EU neobdržela žádné návrhy v tomto smyslu. Szijjártó podle TASS dodal, že Maďarsko podá žalobu u Soudního dvora EU proti vedení EU, pokud dodávky ropy a plynu z Ruska zakáže. „Pokud tento diktát z Bruselu vyústí v konečné rozhodnutí, okamžitě jej napadneme u Evropského soudního dvora. Okamžitě zahájíme soudní řízení a již jsme zahájili nezbytnou přípravnou právní práci,“ uvedl Szijjártó.

Ministr oznámil, že Maďarsko bude proti plánům vedení EU bojovat společně se Slovenskem. „Nejsme v tom sami, protože tento diktát představuje skutečnou hrozbu i pro Slováky. Je to útok na jejich energetickou bezpečnost a ekonomickou aktivitu. Proto jsme se rozhodli koordinovat naši probíhající právní práci a v tomto řízení u Evropského soudního dvora jednat společně,“ vysvětlil Szijjártó.

Poznamenal také, že Evropská komise se snaží zajistit, aby EU schválila plán na zákaz dodávek ruské energie nikoli jednomyslně, ale kvalifikovanou většinou, zdánlivě proto, že se nejedná o politické sankce, ale spíše o obchodní opatření. EK to dělá proto, že některé země využijí svého práva veta k zablokování její iniciativy.

Ropovod Družba, Maďarsko

Evropa vypne ruský plyn. Nejpozději do dvou let

Evropské státy přehlasovaly odpůrce a schválily nejtvrdší energetický krok od začátku války. Zákaz ruského plynu i LNG má platit nejpozději od roku 2027 — s jedinou výjimkou v čase nouze.

Přečíst článek

Související

Zásobníky ropného gigantu Rosněfť na západní Sibiři.

Příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu v únoru stouply, ale bylo to méně než loni

Přečíst článek
Doporučujeme