Lukáš Kovanda: Evropa se probouzí do hořkého rána, Trump s Putinem budou jednat „o ní bez ní“
Asijské akcie dnes rostou, česká koruna či euro posilují. Trhy však často vidí věci jen v krátko- či střednědobém horizontu. Z hlediska dlouhodobého, dějinného, se dnes Evropa probouzí do hořkého rána. Konsternovaná z toho, že včera vlastně začala jednání o budoucím uspořádání světa, aniž by o tom byť jen věděla. Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin jednají – a jednat budou – „o ní bez ní“.
Což jen potvrzuje hloubku evropského pádu do globální bezvýznamnosti. Kontinent, jenž kdysi vládl světu a jehož západní část ještě za studené války představovala z hlediska Spojených států nepostradatelného spojence, v posledních zhruba třiceti letech – pod praporem EU – podlehl ideologiím, opustil realistické vnímání světa, mávl rukou nad neúprosnými, leč logickými a vlastně přirozenými ekonomickými zákonitostmi. Nyní má před sebou účet.
Agentura Bloomberg jej vyčísluje na 3,1 bilionu eur, tedy na 78 bilionů korun. Tolik budou muset zaplatit klíčové evropské ekonomiky v příštích deseti letech za zajištění vojenské bezpečnosti Ukrajiny a své vlastní. Americká Trumpova administrativa Evropě zřetelně signalizuje, že z velké části dává ruce pryč a že mír v Evropě si bude muset starý kontinent zajistit a zaplatit hlavně sám, ze svých vlastních zdrojů – a nutno dodat, bude muset jít na pokraj svých možností.
Nepředvídatelnost, s jakou staronový americký prezident Donald Trump začal úřadovat prostřednictvím prezidentských dekretů, se na evropské ekonomice výrazněji podepisovat nebude. „Cla na ocel a hliník cílí jen na Kanadu a Mexiko, Evropě rozhodně nehrozí zaplavení levnými surovinami,“ uvedl na konferenci Global Investment Summit bývalý guvernér České národní banky a hlavní ekonom Generali CEE Miroslav Singer. „Tato celní politika může hodně ublížit samotné Americe, negativní dopady totiž přijdou dříve a plošněji než případná pozitiva,“ upozornila na konferenci GIS hlavní ekonomka Raifeisenbank Helena Horská.
Ekonomové: Americká cla zatím pro Česko ani Evropu problém nejsou. Naopak může začít strádat Amerika
Money
Evropa se musí vrátit ke kořenům
Jako bumerang se nyní zejména Evropské unii vrátí fiasko vlastní energetické politiky, slepá sázka na stále drahé zelené zdroje a bezjadernou budoucnost, podcenění zbrojení, nezvládnutá imigrační politika, předluženost, přeregulovanost, neefektivní jednotná měna euro, jež hloubí příkopy, místo aby spojovala a mnohé další. Toto musí být definitivní konec Green Dealu.
Evropa se ale hlavně musí co nejdříve postavit na vlastní nohy. Vrátit se ke kořenům. Musí v integraci pokračovat jen tam, kde je to ekonomicky jasně výhodné. Evropa historicky tolik vyrostla spíše díky decentralizaci než centralizaci na čínský způsob, spíše díky konkurenčnímu soupeření jejích jednotlivých zemí než bezbřehé integraci. Měla by se tedy vrátit k modelu Evropského hospodářského společenství. Tedy před rok 1993 a tehdejší Maastrichtskou smlouvou, kterou její fatální úpadek fakticky začal.
S americkým prezidentem Donaldem Trumpem se o obchodu jedná obtížně, protože je jeho ekonomické myšlení v mnoha ohledech iracionální, píše v komentáři německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). To by však podle autora nemělo Evropskou unii odradit, aby v nové situaci viděla příležitost a začala s odbouráváním vlastních celních bariér.
Trumpova cla jsou iracionální, Evropu však mohou motivovat k rušení bariér, píší Němci
Money
Stávající model ekonomického a politického vedení Evropy je kriticky neefektivní, což dokumentuje právě nynější pád do bezvýznamnosti. Model Evropské unie fundamentálně selhává kvůli demokratickému deficitu. Volič – a občan – ztrácí kontakt s politikem, jenž o něm v Bruselu rozhoduje, politik nebere zřetel na to, co chce volič, nýbrž podléhá tlaku lobbistů a aktivistů. Výsledkem pak je skutečnost, že EU kráčí od fiaska k fiasku a neustále slýcháme, jak v tom či onom zaspala.
Nyní už zaspat nemůže. Tohle je vážně budíček. Musí být. Protože pokud nebude, bude o budoucím osudu Evropy už jednat nikoli Amerika a Rusko jako nyní, ale Rusko a Čína.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
