Bitva o miliardová aktiva Lukoilu. Zájem má i miliardář z pornobyznysu

V Česku žije asi 120 až 160 tisíc Slováků. Údaj je nejasný, protože jednou jde o lidi se slovenským občanstvím, jindy o ty, kteří se ke slovenskému původu hlásí. Ve skutečnosti je v Česku Slováků mnohem víc, pracují tady, na víkendy jezdí domů. Mají se ve školách učit ve slovenštině?

Poradní orgán Rady Evropy vnáší do veřejného prostoru nový pseudoproblém. Vyzval Česko, aby ve vybraných školách a školkách byla zavedena slovenština jako výukový jazyk. Má jít o ochranu národnostních menšin. Aha. Takže po třiceti letech samostatnosti Česka a Slovenska si ve Štrasburku všimli, že na území bývalého Československa žijí Češi i Slováci. A že si zatím velmi dobře rozumějí. Myšleno v řeči.

Doporučení je absurdní. Podobně jako kdybychom my doporučovali, aby ve Francii zavedli povinnou výuku ve vlámštině a ochránili tak belgickou menšinu. Slováci jsou zcela organickou součástí Česka. Oni rozumějí česky, Češi rozumějí slovensky. Většinou. Není potřeba na této situaci nic měnit. Ani proto, že si to myslí ve Štrasburku.

Nové doporučení je jenom příkladem nezdravé rozbujelosti evropských orgánů. Nabobtnalé řídící struktury jsou ve výsledku brzdou ekonomického rozvoje Evropy. Evropa technologicky zaostává za Spojenými státy, za Čínou. Další regiony se rychle rozvíjejí. Evropa stagnuje, je svázaná regulemi, a další nesmyslné vymýšlí. Místo odbourávání byrokracie řeší slovenštinu v českých školách. Je to k pláči.

Češi a Slováci si rozumějí. I bez Štrasburku

Malí Slováci si s češtinou jistě poradí. Stejně jako si malí Češi poradí na Slovensku se slovenštinou. Mimochodem, na Slovensku žije podle odhadů asi 35 tisíc Čechů. Jak chrání evropská rada jejich zájmy?

Český právní řád umožňuje užívat slovenštinu v řadě právních a úředních úkonů. Slovenská menšina v Česku rozhodně netrpí. Je zvláštní, že se ve Štrasburku nezabývají třeba polskou menšinou. K polskému původu či jazyku se u nás hlásí asi sedmdesát tisíc lidí. A co teprve Ukrajinci, kterých je v zemi asi 400 tisíc.

Má se začít učit v ukrajinštině? To kupodivu Štrasburk nedoporučuje. Zatím. Že by měli Slováci ve Francii nějakou silnější lobby? Učí se už ve Francii ve slovenštině? V Česku si naopak učitelé stěžují, že jim malí Ukrajinci nerozumí, a proto zaostávají ve výuce. A doporučují, aby před nástupem do školy absolvovali intenzivní kurzy češtiny. Neměli by se tedy, optikou rady Evropy, raději učitelé učit ukrajinštinu?

Slováci nejsou v Česku utlačováni. Není to trpící menšina. A jejich zájmy nemusí obhajovat vzdálená, nechápající cizina. Dokonce Slováky nevnímáme jako národnostní menšinu. Naopak, jsou organickou součástí společnosti. Snad další zbytečný nápad z Francie upadne v zapomnění, ku prospěchu „slovenské menšiny“ v Česku.

Další komentáře (ne)korektního Dalibora Martínka

Brusel spouští plán RESourceEU a během roku nalije tři miliardy eur do těžby strategických surovin. Cíl? Do roku 2029 snížit dovoz až o polovinu. Mezi podpořenými projekty je třeba i těžba lithia na Cínovci. Nový evropský plán počítá se společnými zásobami, investicemi, ale i přísnějšími pravidly exportu kovového odpadu.

Evropská komise (EK) v příštích 12 měsících zmobilizuje až tři miliardy eur (72,4 miliardy korun) do projektů na zvýšení těžby a zpracování strategických surovin v EU. Plán s názvem RESourceEU ve středu na tiskové konferenci představil eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič. Cílem plánu, který navazuje na unijní nařízení o strategických surovinách, je v této oblasti do roku 2029 snížit závislost na dovozu až o 50 procent.

Podpora konkrétních projektů, například německého lithia

Brusel peníze využije na podporu konkrétních projektů. Patří mezi ně i projekt Lionheart australské společnosti Vulcan Energy Resources na těžbu lithia v Německu. Mezi tzv. kritické neboli strategické suroviny patří vzácné zeminy jako nikl, mangan, grafit, kobalt či lithium, které jsou klíčové pro energetiku, automobilový průmysl, obranu či výrobu čipů.

Maďaři opět pomáhají Rusům. Chtějí žalovat Evropu kvůli plynu

Politika

Maďarský ministr zahraničí řekl ruské agentuře, že země podá žalobu k Soudnímu dvoru EU proti vedení EU, pokud se jí podaří zavést zákaz dovozu plynu a ropy z Ruska.

nst

Přečíst článek

„V tomto globálním závodě o materiály, které náš průmysl nejvíce potřebuje, je RESourceEU motorem naší průmyslové suverenity,“ uvedl místopředseda komise pro prosperitu a průmyslovou strategii Stéphane Séjourné.

Evropské centrum pro strategické suroviny

Součástí plánu je vznik Evropského centra pro strategické suroviny, které zahájí činnost začátkem roku 2026. Centrum by mělo shromažďovat tržní data, řídit portfolio strategických projektů, podílet se na jejich financování a koordinovat společné nákupy či vytváření zásob klíčových materiálů.

Pilířem bude i společné skladování

Komise spolupracuje s členskými státy na pilotním režimu společného skladování surovin, jenž má být spuštěn rovněž v roce 2026. Návrh počítá se zpřísněním pravidel pro export kovového odpadu a šrotu, zejména v oblasti permanentních magnetů.

Ceny lithia padají, ale zlaté časy teprve přijdou

Trhy

Lithium letos zlevnilo o více než 80 procent, především kvůli přebytku nabídky a ochlazení poptávky po elektromobilech. Přesto trh vykazuje známky stabilizace a poptávka po bateriích a obnovitelné energii by měla v dlouhodobém horizontu růst.

Zdeněk Pečený

Přečíst článek

47 schválených projektů, dva jsou Česku

Letos v březnu komise schválila seznam investic do 47 strategických projektů ve 13 členských státech v celkové hodnotě 22,5 miliardy eur (543 miliard korun), které mají zajistit a diverzifikovat přístup EU ke strategickým surovinám. Mezi ně patří i dvě iniciativy z České republiky. Jde o těžbu a zpracování lithia pro baterie společnosti Geomet v severočeském Cínovci a těžbu a zpracování manganu pro baterie společnosti Euro Manganese ve Chvaleticích v Pardubickém kraji.

4 fotografií v galerii

Strategické projekty pokrývají hlavní fáze surovinového řetězce – těžbu, zpracování, recyklaci a vývoj náhradních materiálů. Součástí programu je i zrychlený proces vydávání povolení. Projekty těžby by měly být schváleny do 27 měsíců, zpracovatelské a recyklační iniciativy pak do 15 měsíců. Dosavadní praxe často vedla ke zpoždění projektů až o deset let, což EK označila za neudržitelné. Vedle Česka se schválené projekty nacházejí v Belgii, ve Francii, v Itálii, Německu, Španělsku, Estonsku, Řecku, ve Švédsku, ve Finsku, v Portugalsku, Polsku a v Rumunsku.

„Bílé zlato“ ztrácí lesk. Vyplatí se kutat lithium pod Cínovcem?

Trhy

Lithium, kobalt, nikl a měď jsou kovy, bez nichž se neobejde výroba bateriových článků do elektromobilů, solárních článků ani větrných turbín. Země, které mají jejich těžbu pod palcem, si v éře nastupující elektromobility a transformace celého energetického odvětví malovaly pohádkové zisky. Pak ale přišlo něco nečekaného. Loni ceny těchto kritických nerostných surovin zažily mimořádný sešup. Nejhůře dopadlo lithium, jehož největší evropské naleziště je pod Cínovcem v Krušných horách.

Zdeněk Pečený

Přečíst článek

Do popředí se dere levný sodík. V bateriích by mohl nahradit drahé lithium

Enjoy

Poptávka po kvalitních nabíjecích bateriích, ať už v mobilních telefonech nebo elektromobilech, zvyšuje zájem o lithium, které je jejich nejdražší součástí. Výzkumníci tedy samozřejmě zkoumají možnosti jeho nahrazení. V posledních měsících se do popředí prodírá sodík. Jeho razantní tažení právě teď přichází z Číny.

Josef Tuček

Přečíst článek