České stavebnictví vstupuje do nové éry – s novými materiály i postupy

Mezinárodní měnový fond výrazně zlepšil odhad růstu české ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt České republiky se podle něj zvýší letos o 2,3 procenta a v roce příštím o dvě procenta. V jarním výhledu měnový fond uváděl, že na letošní rok čeká růst o 1,6 procenta a na rok příští o 1,8 procenta. Loni česká ekonomika vykázala růst o 1,2 procenta.

České ministerstvo financí v srpnu mírně zlepšilo výhled hospodářského růstu na letošní rok a očekává v něm, že se HDP zvýší o 2,1 procenta. V dubnu čekalo dvouprocentní růst. Příští rok hospodářský růst podle ministerstva zpomalí na dvě procenta.

Ve srovnání s dalšími zeměmi Visegrádské skupiny letos Česká republika podle nejnovějšího výhledu MMF poroste rychleji než ekonomiky Maďarska a Slovenska. V případě Slovenska počítá měnový fond s růstem o 0,9 procenta, u Maďarska pak o 0,6 procenta. To je méně, než fond čekal v dubnu. Polská ekonomika ale podle prognózy fondu vykáže růst o 3,2 procenta. V příštím roce bude Česko zaostávat i za Maďarskem, kde tempo růstu podle fondu zrychlí na 2,1 procenta. V Polsku naopak růst v příštím roce zpomalí na 3,1 procenta, zatímco slovenská ekonomika vzroste o 1,7 procenta, očekává MMF.

Měnový fond rovněž předpověděl, že meziroční růst spotřebitelských cen v České republice v letošním roce zrychlí na 2,5 procenta z loňského tempa 2,4 procenta. Na příští rok fond počítá se zvolněním inflace na 2,3 procenta. V jarní prognóze přitom fond počítal se zpomalením inflace v příštím roce až na dvě procenta.

Míra nezaměstnanosti se v České republice podle fondu v letošním roce sníží na 2,5 procenta, zatímco loni činila 2,6 procenta. Příští rok bude podle MMF pokles pokračovat, míra nezaměstnanosti se tak podle nynějšího výhledu zmírní na 2,4 procenta.

David Ondráčka: Český surrealismus. V současné situaci může být Babiš kotvou zdravého rozumu

Názory

Absurdní výsledek současné situace může být, že Babiš se stane kotvou zdravého rozumu a pragmatismu. Oproti úplným šílencům a amatérům, co ním mohou sedět ve vládě, Okamurovcům a Motoristům, bude působit jako poslední dospělý v místnosti, co brzdí jejich šílené nápady.

David Ondráčka

Přečíst článek

Prezidentský salonek a střecha Národního divadla spojuje jediné: jsou symbolem výjimečnosti i uzavřenosti. A možná právě proto působí tak přitažlivě. Tyto prostory, ukryté v císařském traktu budovy, nejsou běžně přístupné. Prezident a jeho hosté jsou dnes prakticky jediní, kdo do nich smí vstoupit.

Prezidentský salonek i lóže mají vlastní slavnostní přístup: kočárový vjezd vedoucí na nábřeží, následné schodiště a privátní vstupy oddělené od běžných diváků.

Prezidentská lóže je situována v prvním balkonu vpravo od pohledu na jeviště, hned u jevištní hrany. Z hlediska divadelního pohledu však její výhled není ideální – divák z ní vidí převážně levou část scény a přímý výhled je značně omezený a význam této lóže je tak spíše ceremoniální.

FOTOGALERIE: Prezidentský salón v Národním divadle

16 fotografií v galerii

Do prostoru prezidentského salonku se vstupuje z předsíně, odkud se dále pokračuje do Pánského salónku a Dámského budoáru. Tyto místnosti nesou výtvarné prvky od umělců spjatých s generací Národního divadla: tapety a malby od Julius Mařáka, Václava Brožíka či Vojtěcha Hynaise. V nich je kladen důraz na národní symboliku – v dekoracích se odkazuje na původ základních kamenů divadla nebo významné české a habsburské rody. Interiér je také vystaven péči tak, aby původní nábytek, tapety i výzdoba byly zachovány v autentickém stavu.

Kdo v historii prostory užíval?

Původně se prostor nazýval královskou lóží, v éře první republiky a dále se stal prezidentským pro ceremonie a slavnostní příležitosti. Historicky v něm usedli prezidenti Tomáš Garrigue Masaryk, Edvard Beneš či Václav Havel. Naopak za několik posledních prezidentských období nebyl v lóži přítomen Miloš Zeman. V březnu 2023 po vítězství v prezidentských volbách navštívili prostor Petr Pavel s manželkou při slavnostní premiéře.

O několik pater výš leží druhé z nejméně přístupných míst, střecha Národního divadla. Z ulice vidíme jen zlacenou korunu, sochy Trig a vlajkový stožár, ale málokdo tuší, že jde o technický i estetický zázrak. Střechu pokrývá více než dva a půl kilogramu čtyřiadvacetikarátového zlata. Zlacené ornamenty, měděné plechy a litinové zábradlí vážící přes deset tun a vytvářejí efekt, který lidé znají jako zlatou korunku.

Z nárožních pylónů shlížejí Trigy – trojspřeží sochaře Bohuslava Schnircha. Jejich symbolika je jasná: svoboda umění, kterou táhnou síly rozumu, vůle a představivosti. Na střechu se běžně nesmí. Přístup mají jen technici a restaurátoři, kteří tu udržují složitou konstrukci a oprýskané zlacení.

FAB využívá moderní technologie. Český zámek digitálně odemyká Národní divadlo

Zprávy z firem

Značka FAB, po desetiletí symbol bezpečí českých domácností, stojí na pomezí tradice a technologické revoluce. V Rychnově nad Kněžnou, kde se její historie píše už více než sto let, se dnes místo klasických „fabek“ vyrábějí také chytré vložky a elektronické zámky.

Michal Nosek

Přečíst článek