České stavebnictví vstupuje do nové éry – s novými materiály i postupy
Stavebnictví vstoupilo do nové éry. Dřevo konkuruje oceli, beton se dokáže sám opravit, fasády vyrábějí elektřinu a domy vznikají z modulů během pár týdnů. Změny, které se ještě před deseti lety zdály utopické, jsou dnes realitou – a české projekty dokazují, že inovace se stávají běžnou součástí stavební praxe.
Tlak na udržitelnost, energetickou efektivitu a rychlost výstavby nutí investory, architekty i stavební firmy přemýšlet i stavět jinak. Výsledkem jsou projekty, které by ještě před pár lety působily jako sci-fi.
Jedním z nejvýraznějších příkladů je nové sídlo Lesů ČR, které vzniká v Hradci Králové podle návrhu studia Chybík + Kristof. Bude to vůbec největší dřevostavba v zemi – administrativní komplex postavený téměř výhradně ze dřeva. Stavba za zhruba 1,5 miliardy korun symbolizuje posun v uvažování. I státní instituce dnes volí dřevo nejen kvůli ekologii, ale i pro jeho konstrukční vlastnosti a estetiku.
Vysoké dřevostavby
Tento projekt, který má odstartovat příští rok, navíc přichází krátce po legislativní změně, která od léta 2025 umožňuje stavět dřevostavby až do výšky 22,5 metru. Česká architektura se tak konečně může otevřít výškovým dřevěným budovám – trendu, který už dávno běžně vidíme ve Skandinávii nebo Rakousku. „Využijeme dřevo jako vynikající stavební materiál a dáme příležitost firmám, které se dřevostavbami či výstavbou budov na bázi dřeva zabývají,“ uvedl generální ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík.
Dalším symbolem změny je KOMA Modular z Vizovic – firma, která z modulárních staveb vytvořila plnohodnotnou architekturu. V jejím novém Modulárním centru budoucnosti se potkává výzkum, výroba i design, a celý areál sám funguje jako živá laboratoř udržitelného stavění. Moduly zde vznikají s důrazem na opakované použití materiálů, minimalizaci odpadu a cirkulární ekonomiku. KOMA navíc ukazuje, že prefabrikace už dávno není synonymem pro uniformní architekturu – modulární budovy mohou být estetické, flexibilní a plně přizpůsobitelné.
Udržitelnost se ale v roce 2025 netýká jen dřeva, beton prochází tichou revolucí. Společnost Holcim Česko zavádí nízkouhlíkové směsi pod značkami ECOPact a ECOPlanet, které využívají recyklovaný beton či průmyslové zbytky a snižují emise až o polovinu oproti klasickým směsím. Do praxe se také dostávají „chytré“ betony se senzory, které sledují teplotu, pevnost nebo vlhkost a umožňují optimalizovat výstavbu i údržbu v reálném čase.
A právě betonem se již roky zabývá rodinná firma Betonpres, která nově přišla s nejlehčí betonovou krytinou na českém trhu. Nové modely Duna a Horizont vznikly na výrobní lince vyvinuté ve spolupráci se švédským technologickým lídrem Abece, která je světovým unikátem. Model Duna váží jen 3,2 kilogramu, takže je jeho hmotnost srovnatelná s lehčími pálenými krytinami. Přesto dosahuje pevnosti, která o třetinu překračuje platnou normu.
Model Horizont ji pak překračuje o celých 80 procent. Díky optimalizovanému tvaru a integrovanému rohovému výřezu je pokládka rychlejší a přesnější a výsledná linie střechy čistší. Tašky mají také bezkontaktní čelní hranu, která zamezuje usazování mechu, a neviditelný systém odvětrávání, který pomáhá rovnoměrné ventilaci bez viditelných výdechů. Při pokrytí běžné střechy lze snížit celkovou zátěž až o dvě tuny, což odlehčuje nejen konstrukci, ale i logistiku a montáž. „Nejde jen o nový produkt. Jedná se o nová pravidla hry, která přináší střechám lehkost, pevnost a čistý design – a to díky technologii, která nemá ve světě obdoby,“ říká Michal Ponec, manažer obchodního rozvoje v Betonpresu.
Stavebnictví vstoupilo do nové éry. Dřevo konkuruje oceli, beton se dokáže sám opravit, fasády vyrábějí elektřinu a domy vznikají z modulů během pár týdnů. Změny, které se ještě před deseti lety zdály utopické, jsou dnes realitou – a české projekty dokazují, že inovace se stávají běžnou součástí stavební praxe.
České stavebnictví vstupuje do nové éry – s novými materiály i postupy
Zprávy z firem
V nejsevernější části Norska osazuje tamní dcera českého Metrostavu ocelovou konstrukci nového mostu přes Ramfjord. Segmenty o hmotnosti přes 900 tun instaluje největší lodní jeřáb v Evropě s nosností až 2 200 tun – třikrát vyšší, než mají největší české autojeřáby. Ocelové díly o celkové hmotnosti 5 700 tun mají za sebou tisíce kilometrů dlouhou cestu z Prahy.
OBRAZEM: Češi finišují stavbu mostu za polárním kruhem, řeší i přechod pro soby
Zprávy z firem
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
