Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Vláda seškrtala prostor pro větrníky. Akcelerační zóny zmenšila téměř o 90 procent

Dvě větrné elektrárny energetické skupiny PRE v Horním Částkově na Sokolovsku ročně vyrobí elektřinu pro tisíce domácností
Newstream Michal Nosek
 nst
nst

Vláda výrazně omezila území, na kterém se má zrychlit výstavba větrných a solárních elektráren. Z původně plánovaných 2685 kilometrů čtverečních zůstalo pouze 297 kilometrů čtverečních. Kabinet změnu zdůvodňuje tisíci připomínek obcí a krajů i snahou zmírnit dopady nových elektráren na krajinu a životní prostředí.

Vláda v pondělí schválila vymezení takzvaných akceleračních oblastí pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie ve výrazně menším rozsahu, než předpokládal původní plán připravený předchozím kabinetem. Rozloha území určeného pro možné zrychlené povolování elektráren klesla přibližně na 11 procent původního návrhu.

„Předchozí vláda se vůči Evropské unii zavázala k akceleračním zónám o celkové výměře 2685 kilometrů čtverečních. My jsme skončili na 297 kilometrech čtverečních,“ řekl po jednání vlády ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).

Jedna ze dvou větrných elektráren u Věžnice na Havlíčkobrodsku

Vítr získává podporu: většina Čechů chce rozvoj větrné energie

Téměř polovina Čechů by neměla problém s tím, kdyby několik kilometrů od jejich domova vyrostla větrná elektrárna. Vyplývá to z březnového průzkumu agentury STEM/MARK. Podpora větrné energetiky je ale stále rozdělená a výrazně ji ovlivňují konkrétní podmínky, například finanční kompenzace.

Přečíst článek

Z mapy zmizela téměř polovina lokalit

Z původně vytipovaných 110 lokalit jich zůstalo 61. Celkem 49 oblastí má být určeno pro větrné elektrárny, zbývajících 12 pro fotovoltaické zdroje. Patnáct ponechaných oblastí se navíc oproti původnímu návrhu zmenšilo.

Ministerstvo životního prostředí už dříve uvedlo, že změny vycházejí také z posouzení dopadů koncepce na životní prostředí. Omezení počtu a rozlohy oblastí má snížit možné negativní vlivy na přírodu, krajinný ráz i obyvatele dotčených regionů.

Dobíjecí stanice PRE

Dobíjecí síť PRE Point dál roste. Počet zákazníků se za rok zdvojnásobil

Pražská energetika během prvního pololetí rozšířila síť PRE Point o 32 veřejných dobíjecích stanic. Řidiči elektromobilů v ní odebrali téměř sedm gigawatthodin elektřiny, meziročně o 42 procent více. Výrazně rostl také počet zákazníků a uskutečněných dobíjení.

Přečíst článek

„Věnovali jsme se tomu od prvního dne po nástupu do vlády,“ uvedl Havlíček. Kabinet podle něj vypořádal tisíce připomínek zaslaných kraji, obcemi, organizacemi i veřejností.

Rychlejší povolení, nikoliv automatická výstavba

Akcelerační oblasti mají umožnit rychlejší a administrativně jednodušší povolování velkých větrných a solárních elektráren. Stát v nich předem posuzuje například dopady projektů na přírodu, obyvatele, památky nebo možnosti připojení k elektrizační soustavě.

Zařazení konkrétního území do akcelerační oblasti však neznamená, že v něm elektrárna automaticky vznikne. Investor bude muset nadále splnit stanovené podmínky a získat příslušná povolení. Vymezení zóny má především odstranit část opakovaného posuzování a zkrátit celý proces.

Povolování větrných elektráren dnes může v Česku trvat řadu let. Akcelerační oblasti mají pomoci tuto dobu podstatně zkrátit a soustředit nové projekty především do míst, kde se očekává nejmenší střet s ochranou přírody a dalšími veřejnými zájmy.

Zóny vycházejí z evropských pravidel

Jejich příprava souvisí s evropskou směrnicí o podpoře energie z obnovitelných zdrojů. Členské státy Evropské unie mají určit území, ve kterých bude povolování větrných a solárních elektráren jednodušší a předvídatelnější.

Česko potřebuje rozvoj obnovitelných zdrojů urychlit také kvůli plánovanému útlumu výroby elektřiny z uhlí. Akcelerační oblasti mají být jedním z nástrojů, který má výstavbu nových zdrojů rozhýbat. Jejich konečná podoba ale zároveň ukazuje, že vláda po odporu části obcí a krajů výrazně ustoupila od původně plánovaného rozsahu.

Související

Alena Schillerová

Zrušení poplatků za obnovitelné zdroje bude stát miliardy. Schillerová slibuje, že schodek neporoste

Přečíst článek