Kam zajít, co ochutnat a co stojí za pozornost

Odebírat newsletter

Češi jsou otrlí investoři, ale i tak preferují vklady u bank

Češi jsou otrlí investoři, ale i tak preferují vklady u bank
Zdroj: Song_about_summer - stock.adobe.com
Ivana Pečinková

Zatímco Poláci po vypuknutí války v Perském zálivu panikařili a zbavovali se svých finančních investic, Češi naopak nakupovali.

„Čeští investoři se od roku 2019 ve srovnání s ostatními zeměmi takzvané Visegrádské čtyřky ukazují jako největší pragmatici. Propady trhů v důsledku mimořádných událostí využili jako příležitost,“ uvedl při prezentaci šestého ročníku průzkumu Generali Lví podíl obchodní ředitel Generali Investments CEE Petr Mederly.

Zatímco polští investoři podle něj třeba letos v březnu, kdy vypukl izraelsko/americko-iránský konflikt v Perském zálivu panikařili a zbavovali se svých finančních investic a Maďaři své investice zmrazili, Češi finanční aktiva dokupovali. Podobně reagovali už i při vypuknutí rusko-ukrajinské války. Každý čtvrtý Čech, jak ukázal průzkum, totiž vnímá výkyv hodnoty investic jako příležitost ke vstupu na trh, což je nejvyšší podíl ze všech zemí V4. „Čeští investoři jsou ve střední Evropě nejotrlejší,“ podtrhl Mederly s tím, že je to velmi pozitivní.  Dodal, že jsme se během let prostě naučili přemýšlet jako investoři a dnes už pracujeme s investicemi jako s běžnou součástí správy peněz a jsme věcní a pragmatičtí.

Více než polovina Čechů investuje

Zásadní pozitivní zprávou podle Mederlyho je, že Češi jsou také v regionu V4 nejaktivnějšími investory. Více než polovina (56 procent) z nás, což je více než v Polsku či Maďarsku, už investuje, za čímž podle Generali nestojí euforie, ale zkušenosti posledních let. Nejčastější využívanou formou jsou investiční fondy, což platí i pro ostatní země zmíněné čtyřky. Češi se ale liší v tom, že je při investičním rozhodování nejvíce zajímá historie fondu (43 procent dotázaných) a pověst jeho správce (39 procent). To svědčí o tom, že hledají důvěru a vše si pečlivě ověřují. Naproti tomu Maďary nejvíce (67 procent) zajímá očekávaný výnos a riziko či jistota investice (48 procent). Slováci kladou větší důraz na dlouhodobou výkonnost (56 procent) a historii fondu (39 procent). Poláci se soustředí na poplatky (49 procent) a rychlost výplaty prostředků (37 procent).

Švýcaři hlasují o stropu pro populaci. Dopady by mohly pocítit i české firmy

Švýcaři hlasují o stropu pro populaci. Dopady by mohly pocítit i české firmy

Švýcarsko v neděli čeká potenciálně zlomové referendum o zastropování tamní populace. Co může znamenat pro Česko, české občany a českou ekonomiku? zamýšlí se ekonom Lukáš Kovanda.

Přečíst článek

Češi se dále od svých sousedů odlišují tím, že nejčastěji využívají online nástroje. Přes brokery, investiční platformy či aplikace investuje 45 procent českých investorů, zatímco průměr V4 činí 37 procent. Online nástroje přitom v Česku přestávají být doménou mladých a používá je stále širší skupina investorů. Slovenští investoři zase více využívají ETF, tedy fondy obchodované na burze. Souvisí to s tím, že Slovensko má takzvaný druhý pilíř penzijního systému, kdy si občané dobrovolně spoří na penzi prostřednictvím individuálních daňově zvýhodněných investičních účtů.

Obliba investic do nemovitostí

Investoři zemí Visegrádské čtyřky se nejvíce zaměřují na akcie. Ve svém portfoliu je má více než polovina investorů (54 procent). Česko je ale výrazně nad touto úrovní – do akcií vložilo peníze 65 procent dotázaných. To zároveň ukazuje, jak se česká portfolia proměňují. Před třemi lety jsme totiž měli v našich portfoliích o 15 procent akcií méně.

Češi se od Slováků, Poláků a Maďarů odlišují kromě jiného také tím, že více investují do nemovitostí. Takové investice má ve svém portfoliu 28 procent investorů (24 procent investovalo přímo do nemovitostí), tedy nejvíce z V4. Jak uvedl Petr Mederly, je to při neustále stoupajících cenách překvapivé, nicméně lze čekat, že to bude pokračovat. A jedna perlička - naše obliba investičních bytů či investic do nemovitostních fondů jde tak daleko, že pokud jde o Polsko, pětina investic do nemovitostí je z Česka.

OVB, Michael Opočenský
video

Hypotéka není jen o sazbě. Opočenský radí, jak přemýšlet o bydlení jako o kapitálu

Získat hypotéku dnes může stát hodně úsilí. Ceny nemovitostí rostou, podmínky jsou přísné. „Klienti většinou řeší hned úrokovou sazbu, ale to má smysl až ve chvíli, kdy je hypotéka prakticky hotová,“ říká v pořadu Newstream Byznys Talks úvěrový analytik společnosti OVB Allfinanz Michael Opočenský.

Přečíst článek

U Maďarů i Poláků jsou naproti tomu velmi oblíbené dluhopisy. V případě Maďarska je to tím, že vládním dluhopisům s výnosem sedm procent může těžko co konkurovat, podotkl Mederly.

Spořicí účty vedou v celé V4

Průzkum, v němž v každé zemi odpovídala nejméně tisícovka respondentů, ale ukázal, že doménou zemí V4 pro ukládání volných peněz zůstávají spořicí účty či penzijní a stavební spoření. Češi v této náklonnosti hrají v rámci čtveřice zemí absolutní prim. Peníze na spořicí účty či další ze zmíněných produktů spoření si posílá 47 procent lidí, zatímco v Maďarsku jen 25 procent, na Slovensku 30 procent a v Polsku 33 procent.

Češi věří bankám více než jinde i z jiného pohledu. Hotovost má totiž doma jen 16 procent Čechů, zatímco v Polsku je to 38 a v Maďarsku 36 procent.

Jak upozorňuje portfolio manažer Generali Investments CEE Martin Pohl, rozdíly mezi přístupem lidí v jednotlivých zemích V4 nejsou jen otázkou investorské mentality. Velkou roli hraje prostředí, v němž domácnosti investují. „Slovensko má nejsilnější druhý pilíř důchodového spoření v regionu, který přirozeně podporuje dlouhodobější investování, pasivní správu, ETF a nízké náklady. V Maďarsku zase dlouhodobě funguje systém retailových státních dluhopisů, které jsou pro domácnosti dostupnou alternativou k bankovním vkladům. Navíc dlouhodobá vysoká úroveň domácích úrokových sazeb zajišťuje investorům atraktivní výnos i z konzervativních investic,“ hodnotí Pohl.

Na vyšší úroveň úrokových sazeb jsou podle něj navyklí i investoři v Polsku. Polsko se v regionu odlišuje mimořádně rozvinutým kapitálovým trhem, který je doménou domácích penzijních fondů.

Češi nám vychází jako nejaktivnější investoři, kteří rádi investují napřímo a nejvíce využívají služeb brokerů a investičních platforem. Přesto zůstávají spořicí účty jejich nejoblíbenějším způsobem umístění volných financí prostředků,“ shrnuje portfolio manažer Generali Investments CEE.  

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Vladimír Holovka z XTB

Důraz na globalizaci slábne, investičně mohou být zajímavé komodity, říká Vladimír Holovka z XTB

Přečíst článek

Dalibor Martínek: Národní rozpočtová rada si říká o své zrušení

Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl
ČTK
Dalibor Martínek

Národní rozpočtová rada vznikla v roce 2017, za premiérování Bohuslava Sobotky. Měla to být ukázka „objektivnosti“ vlády. Máme tady experty na rozpočet, můžete být občané v klidu, výdaje státu jsou pod kontrolou. Bylo to politické sdělení. Jenže tento nezávislý orgán se trochu utrhl ze řetězu. Aktuálně říká vládě, že moc utrácí. Nepěkná slova se těžko poslouchají.

Vláda dala, vláda také může vzít. Nikde není psáno, že Národní rozpočtová rada tady bude do nekonečna. Byl tu například i poradní orgán vlády, takzvaný NERV, a kde je mu konec.

Mojmír Hampl, šéf rozpočtové rady, si tuto determinaci uvědomuje. Dokud jeho rada funguje, dělá svou práci. A to v tento okamžik znamená, že zásobuje veřejnost ne příliš povzbudivými informacemi. Hlásá pravdu.

Schodek mimo bezpečnou zónu

V poslední zprávě rady se například píše, že příští rok očekává rada schodek veřejných financí okolo tří procent HDP. „Konečná výše bude kriticky záviset na případných dalších přijatých diskrečních opatřeních vlády na příjmové i výdajové straně státního rozpočtu.“

Rozpočtová rada varuje: Schodek může příští rok přesáhnout 350 miliard

Schodek státního rozpočtu může příští rok přesáhnout 350 miliard korun, varuje Národní rozpočtová rada. Upozorňuje také na uvolňování rozpočtových pravidel a rostoucí náklady na obsluhu státního dluhu.

Přečíst článek

Jinými slovy, která by členové rady ve své diplomatické a striktně ekonomické řeči nepoužili je, že současná vláda vede svým utrácením zemi mimo maastrichtská kritéria.

Což znamená dvě věci. Za prvé, o euro tedy nemáme zájem. Takže nemusíme maastrichtská kritéria naplňovat. K tomuto přístupu se lze postavit různě. Podle průzkumů má asi 70 procent Čechů rádo svou korunu, nechce euro, a věří vedení České národní banky, že pomocí kurzu koruny k euru ohlídá cenovou hladinu v Česku. Zní to možná složitě, prostě máme rádi korunu. A Babiš to ví.

Politika místo pravidel

Druhou linií uvažování o veřejných výdajích je fakt, že vláda přijala myšlenku, že ji euro nezajímá. Potřebuje utratit tolik peněz, kolik se ji zlíbí. Bez ohledu na kritéria. Bez ohledu na Národní rozpočtovou radu. Protože v Česku nyní vládne jenom jeden řád. Ten politický. Utrácet, bez ohledu na cokoliv.

Další detail. Rada tvrdí, že při splnění tříprocentního maastrichtského kritéria může schodek státního rozpočtu na příští rok přesáhnout hladinu 350 miliard korun. Výrazným faktorem bude navýšení plateb za státní pojištěnce o 24 miliard korun. V řeči úřadu tato částka „výrazně převyšuje standardní navýšení dle valorizačního vzorce, které by mělo pro státní rozpočet příští rok dopad okolo tří miliard korun.“

Takže zpátky a dokola. Hampl popisuje realitu. Ta je děsivá rozsahem, v němž stát utrácí peníze, které nemá. Babiš brzy nebude chtít slyšet, kdo je Hampl. Mojmír Hampl není naivní, tento způsob uvažování dobře zná. Už mu čelil mnohokrát. Nyní si okatě říká o svůj konec.

Další komentáře (ne)korektního Dalibora Martínka

Související

Trump hrozí dalšími tvrdými údery na Írán. USA se podle něj chtějí zmocnit ropného ostrova Charg

Donald Trump
ČTK
 nst
nst

Spojené státy mají podle amerického prezidenta Donalda Trumpa v noci podniknout další rozsáhlé údery proti Íránu. Trump na síti Truth Social uvedl, že Washington chce v blízké budoucnosti obsadit strategický ostrov Charg a převzít kontrolu nad íránskou ropnou a plynovou infrastrukturou.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy v noci znovu velmi tvrdě zaútočí na Írán. Na své sociální síti Truth Social zároveň napsal, že USA se v blízké budoucnosti chystají obsadit íránský ostrov Charg, který je klíčový pro vývoz íránské ropy.

Trump tvrdí, že Washington hodlá převzít „plnou kontrolu“ nad íránskou ropou a zemním plynem. Přirovnal to k postupu Spojených států ve Venezuele, kde podle něj podobný model „skvěle“ funguje jak pro Caracas, tak pro Washington.

Trump tvrdí, že íránská obrana byla zničena

Americký prezident v příspěvku zopakoval svá dřívější prohlášení, podle nichž byly zničeny íránské námořnictvo, letectvo, radarové systémy, protivzdušná obrana i většina dalších obranných a útočných kapacit země.

Trumpův plán na masové deportace Kongres podpořil dalšími miliardami. Rozhodly dva hlasy

Trumpova administrativa chce deportovat až milion lidí ročně. Kongres nyní její imigrační politice otevřel cestu k dalším penězům: návrh za 70 miliard dolarů už čeká jen na prezidentův podpis.

Přečíst článek

Tato tvrzení ale zpochybnila americká média. Deník The New York Times minulý měsíc napsal, že veřejná vyjádření administrativy o vojensky zničeném Íránu jsou v ostrém rozporu s informacemi, které vládě předávají její vlastní zpravodajské služby. Podobné informace zveřejnil také list The Washington Post.

Jednání pokračují navzdory útokům

Spojené státy a Írán přitom už několik týdnů jednají o memorandu o porozumění, které má řešit některé sporné otázky. Patří mezi ně i úplné znovuotevření Hormuzského průlivu, zásadní trasy pro vývoz ropy a zemního plynu ze zemí Perského zálivu.

Albánci protestují proti výstavbě luxusního projektu na ostrově Sazan.

Trumpův zeť chtěl z albánského pobřeží udělat luxusní resort. Teď proti němu pochodují tisíce lidí

Protesty proti resortům Jareda Kushnera v Albánii přerostly v odpor proti celé politické třídě. Kauza ukazuje, jak silně na Balkán tlačí zahraniční realitní kapitál.

Přečíst článek

Teherán průliv začal blokovat po americko-izraelských útocích na Írán z 28. února, které odstartovaly regionální válku.

Írán odpověděl útoky na americké základny

Spojené státy zaútočily na Írán už v noci na dnešek. Trump to zdůvodnil tím, že Teherán odmítá podepsat připravovanou dohodu. Írán následně odpověděl odvetnými údery na americké základny v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.

USA zaútočily také předchozí noc poté, co Trump obvinil Teherán ze sestřelení amerického vrtulníku v Hormuzském průlivu. I tehdy Írán reagoval útoky na americké vojenské základny v regionu.

Charg je klíčový pro íránský ropný export

Ostrov Charg leží v severní části Perského zálivu a má zásadní význam pro íránský ropný průmysl. Právě zde se plní tankery, které přepravují íránskou ropu zahraničním odběratelům, mimo jiné do Číny.

Vývoz ropy patří k hlavním zdrojům příjmů íránské ekonomiky. Spojené státy už na ostrov v minulých měsících letecky zaútočily. Trump v březnovém rozhovoru pro Financial Times připustil, že USA by se mohly pokusit ostrov ovládnout.

Související

Průlom na obzoru? Írán nabízí otevření Hormuzu a konec války

Donald Trump trvá na blokádě Íránu, Írán posílá nový návrh. Boj o Hormuzský průliv pokračuje

Přečíst článek