Češi jsou otrlí investoři, ale i tak preferují vklady u bank
Zatímco Poláci po vypuknutí války v Perském zálivu panikařili a zbavovali se svých finančních investic, Češi naopak nakupovali.
„Čeští investoři se od roku 2019 ve srovnání s ostatními zeměmi takzvané Visegrádské čtyřky ukazují jako největší pragmatici. Propady trhů v důsledku mimořádných událostí využili jako příležitost,“ uvedl při prezentaci šestého ročníku průzkumu Generali Lví podíl obchodní ředitel Generali Investments CEE Petr Mederly.
Zatímco polští investoři podle něj třeba letos v březnu, kdy vypukl izraelsko/americko-iránský konflikt v Perském zálivu panikařili a zbavovali se svých finančních investic a Maďaři své investice zmrazili, Češi finanční aktiva dokupovali. Podobně reagovali už i při vypuknutí rusko-ukrajinské války. Každý čtvrtý Čech, jak ukázal průzkum, totiž vnímá výkyv hodnoty investic jako příležitost ke vstupu na trh, což je nejvyšší podíl ze všech zemí V4. „Čeští investoři jsou ve střední Evropě nejotrlejší,“ podtrhl Mederly s tím, že je to velmi pozitivní. Dodal, že jsme se během let prostě naučili přemýšlet jako investoři a dnes už pracujeme s investicemi jako s běžnou součástí správy peněz a jsme věcní a pragmatičtí.
Více než polovina Čechů investuje
Zásadní pozitivní zprávou podle Mederlyho je, že Češi jsou také v regionu V4 nejaktivnějšími investory. Více než polovina (56 procent) z nás, což je více než v Polsku či Maďarsku, už investuje, za čímž podle Generali nestojí euforie, ale zkušenosti posledních let. Nejčastější využívanou formou jsou investiční fondy, což platí i pro ostatní země zmíněné čtyřky. Češi se ale liší v tom, že je při investičním rozhodování nejvíce zajímá historie fondu (43 procent dotázaných) a pověst jeho správce (39 procent). To svědčí o tom, že hledají důvěru a vše si pečlivě ověřují. Naproti tomu Maďary nejvíce (67 procent) zajímá očekávaný výnos a riziko či jistota investice (48 procent). Slováci kladou větší důraz na dlouhodobou výkonnost (56 procent) a historii fondu (39 procent). Poláci se soustředí na poplatky (49 procent) a rychlost výplaty prostředků (37 procent).
Švýcarsko v neděli čeká potenciálně zlomové referendum o zastropování tamní populace. Co může znamenat pro Česko, české občany a českou ekonomiku? zamýšlí se ekonom Lukáš Kovanda. 
Švýcaři hlasují o stropu pro populaci. Dopady by mohly pocítit i české firmy
Názory
Češi se dále od svých sousedů odlišují tím, že nejčastěji využívají online nástroje. Přes brokery, investiční platformy či aplikace investuje 45 procent českých investorů, zatímco průměr V4 činí 37 procent. Online nástroje přitom v Česku přestávají být doménou mladých a používá je stále širší skupina investorů. Slovenští investoři zase více využívají ETF, tedy fondy obchodované na burze. Souvisí to s tím, že Slovensko má takzvaný druhý pilíř penzijního systému, kdy si občané dobrovolně spoří na penzi prostřednictvím individuálních daňově zvýhodněných investičních účtů.
Obliba investic do nemovitostí
Investoři zemí Visegrádské čtyřky se nejvíce zaměřují na akcie. Ve svém portfoliu je má více než polovina investorů (54 procent). Česko je ale výrazně nad touto úrovní – do akcií vložilo peníze 65 procent dotázaných. To zároveň ukazuje, jak se česká portfolia proměňují. Před třemi lety jsme totiž měli v našich portfoliích o 15 procent akcií méně.
Češi se od Slováků, Poláků a Maďarů odlišují kromě jiného také tím, že více investují do nemovitostí. Takové investice má ve svém portfoliu 28 procent investorů (24 procent investovalo přímo do nemovitostí), tedy nejvíce z V4. Jak uvedl Petr Mederly, je to při neustále stoupajících cenách překvapivé, nicméně lze čekat, že to bude pokračovat. A jedna perlička - naše obliba investičních bytů či investic do nemovitostních fondů jde tak daleko, že pokud jde o Polsko, pětina investic do nemovitostí je z Česka.
Získat hypotéku dnes může stát hodně úsilí. Ceny nemovitostí rostou, podmínky jsou přísné. „Klienti většinou řeší hned úrokovou sazbu, ale to má smysl až ve chvíli, kdy je hypotéka prakticky hotová,“ říká v pořadu Newstream Byznys Talks úvěrový analytik společnosti OVB Allfinanz Michael Opočenský. 
Hypotéka není jen o sazbě. Opočenský radí, jak přemýšlet o bydlení jako o kapitálu
Money
U Maďarů i Poláků jsou naproti tomu velmi oblíbené dluhopisy. V případě Maďarska je to tím, že vládním dluhopisům s výnosem sedm procent může těžko co konkurovat, podotkl Mederly.
Spořicí účty vedou v celé V4
Průzkum, v němž v každé zemi odpovídala nejméně tisícovka respondentů, ale ukázal, že doménou zemí V4 pro ukládání volných peněz zůstávají spořicí účty či penzijní a stavební spoření. Češi v této náklonnosti hrají v rámci čtveřice zemí absolutní prim. Peníze na spořicí účty či další ze zmíněných produktů spoření si posílá 47 procent lidí, zatímco v Maďarsku jen 25 procent, na Slovensku 30 procent a v Polsku 33 procent.
Češi věří bankám více než jinde i z jiného pohledu. Hotovost má totiž doma jen 16 procent Čechů, zatímco v Polsku je to 38 a v Maďarsku 36 procent.
Jak upozorňuje portfolio manažer Generali Investments CEE Martin Pohl, rozdíly mezi přístupem lidí v jednotlivých zemích V4 nejsou jen otázkou investorské mentality. Velkou roli hraje prostředí, v němž domácnosti investují. „Slovensko má nejsilnější druhý pilíř důchodového spoření v regionu, který přirozeně podporuje dlouhodobější investování, pasivní správu, ETF a nízké náklady. V Maďarsku zase dlouhodobě funguje systém retailových státních dluhopisů, které jsou pro domácnosti dostupnou alternativou k bankovním vkladům. Navíc dlouhodobá vysoká úroveň domácích úrokových sazeb zajišťuje investorům atraktivní výnos i z konzervativních investic,“ hodnotí Pohl.
Na vyšší úroveň úrokových sazeb jsou podle něj navyklí i investoři v Polsku. Polsko se v regionu odlišuje mimořádně rozvinutým kapitálovým trhem, který je doménou domácích penzijních fondů.
„Češi nám vychází jako nejaktivnější investoři, kteří rádi investují napřímo a nejvíce využívají služeb brokerů a investičních platforem. Přesto zůstávají spořicí účty jejich nejoblíbenějším způsobem umístění volných financí prostředků,“ shrnuje portfolio manažer Generali Investments CEE.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
