Dalibor Martínek: Česká ekonomika roste. Paradoxně je to špatná zpráva
 
                            Nová data statistického úřadu hlásí, že česká ekonomika roste ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,7 procenta. Ve společnosti by to mělo vyvolat pocit uspokojení. Sláva, rosteme. Jsme premianty Evropy. Přes všechny špatné zprávy kolem nás Česko prosperuje. To je ovšem špatný výklad děje.
Jak ukazují data, česká ekonomika neroste proto, že by Češi vymysleli nějaká objevná řešení, technologické novinky. Že bychom se stali štikou evropské, potažmo světové ekonomiky v inovacích. Že bychom například zjednodušili podmínky pro podnikání, snížili byrokracii. To bychom si lhali do kapsy, je to naopak. Byrokracie roste.
Ve skutečnosti zaostáváme, z velké části produkujeme prvovýrobu. Čest výjimkám. Přidaná hodnota jde z velké části za jinými vlastníky českého majetku. Český automotive vlastní z devadesáti procent Němci.
Projednáme nový jednací řád Sněmovny, aby Sněmovna byla efektivní, uvedl nejnověji Andrej Babiš. Prý chce jednak vyslyšet apel prezidenta Pavla, který v červnu v projevu ve Sněmovně vyzval k zamyšlení nad tím, zda není čas na kultivaci a úpravu pravidel parlamentní diskuse. 
	Dalibor Martínek: Babiš dělal obstrukce tak dlouho, že teď „zefektivní“ opozici
		Názory
		
Češi nakupují
Faktem je, že Češi jsou kreativní a dokáží vymyslet neotřelá řešení, která uspějí v rámci celého světa. Klobouk dolů. Nicméně, aktuální ekonomický růst země není dán technologickou vyspělostí českých mozků či pověstných zlatých český ručiček. Je dán tím, že Češi nakupují. Slovy statistiků, roste maloobchodní spotřeba. To je hlavní tahoun českého růstu.
To by bylo v pořádku, kdyby peníze, které Češi nyní utrácejí, vznikaly z přidané hodnoty české produkce. To se neděje. Faktem je, že lidé utrácejí, protože rostou rychleji reálné mzdy. Letos například o čtyři a půl procenta, což je nejvíc za posledních deset let.
Jak to, že platy a mzdy tak rostou? Protože každá vláda, jedna za druhou, je schopná napáchat schodek veřejných financí přes dvě stě miliard korun, aniž by tyto peníze někdo vydělal.
Veřejný sektor, který zaměstnává nějakých osm set tisíc lidí, doktorů, soudců, učitelů či policistů, si opět vyjednal růst mezd o sedm procent v průměru. Ve firmách tlačí na platovou pilu Středulovy odbory. A důchodci už berou v průměru 22 tisíc měsíčně.
Dá se čekat, že za Babišovy vlády, která má v programu hlavně utrácení, bude trend státních výdajů na dluh pokračovat. Takže české ekonomice se bude dál v uvozovkách dařit.
Kdo zaplatí dluh za tento „úspěch“ české ekonomiky? To je asi každému jedno. Žijeme teď a tady. Důležité jsou peníze na účtu, ne prosperita státu. Číslo růstu HDP je hezké v novinách, můžeme mít hezký pocit, jak se nám daří. Nicméně, přemýšlíme ze dne na den, jako v době prvobytně pospolné společnosti. Budoucnost vem čert.
Projednáme nový jednací řád Sněmovny, aby Sněmovna byla efektivní, uvedl nejnověji Andrej Babiš. Prý chce jednak vyslyšet apel prezidenta Pavla, který v červnu v projevu ve Sněmovně vyzval k zamyšlení nad tím, zda není čas na kultivaci a úpravu pravidel parlamentní diskuse. 
	Dalibor Martínek: Babiš dělal obstrukce tak dlouho, že teď „zefektivní“ opozici
		Názory
		
Velkou zásluhu na růstu ekonomiky má Česká národní banka, která drží inflaci kolem dvou procent. Za cenu krátkodobých úroků ve výši 3,50 procenta. Snaží se tak udržet inflaci na uzdě. Oproti vládám, které ji svými výdaji tlačí nahoru. Číslo o ekonomickém růstu, díky spotřebě domácností, potom zneužívá jedna vláda za druhou k tomu, aby mohla zvyšovat výdaje té či oné skupině, hlavně samozřejmě důchodcům. Vláda je vlastně v jakémsi permanentním souboji s národní bankou. My chceme vyhazovat peníze, dělá vláda, vy udržte inflaci, radí národní bance. Krátkozraké. Mojmír Hampl, šéf Národní rozpočtové rady, se budí s mokrým ručníkem na čele.
Takže z čeho se máme radovat, když nám ekonomika roste? Že je každý víkend parkoviště před IKEA plné? Ano, lidé utrácejí. A táhnou tím ekonomiku. Ale je to jenom stínový růst. Růst na dluh budoucích generací. Není to udržitelný růst ekonomiky. Jeho základem je přidaná hodnota. Vzdělávání. Ne platy učitelů. Inovace. Ne dotace na inovace.
 
				 
                             
 
 
 
                             
                             
	 
	 
 
 
 
                             
                             
	 
	 
	 
 
