Ukrajina bude v příštím roce potřebovat na 70 miliard eur, tedy 1,7 bilionu korun, finanční pomoci. Uvedla to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v dopise členským zemím, ze kterého cituje agentura AFP. Podle von der Leyenové státy EU mají tři způsoby, jak pokrýt tuto potřebu. Jeden ze způsobů počítá s využitím ruského zmraženého majetku, což šéfka EK sdělila minulý týden i europoslancům.

„Rozsah v deficitu financování Ukrajiny je rozsáhlý,“ uvedla von der Leyenová. Ukrajina nedokáže podle propočtů Evropské komise na základě odhadů Mezinárodního měnového fondu pokrýt ze svých zdrojů výdaje ve výši 70 miliardy eur v příštím roce, z nichž 52 miliard eur představují výdaje na zbraně a armádu. V roce 2027 to má být 64 miliard.

Bez pomoci by se Ukrajina dostal do finančních problémů na konci prvního čtvrtletí příštího roku. Dá se předpokládat, že velkou část finanční pomoci budou muset poskytnout unijní státy. „Evropa si nemůže dovolit paralýzu, ať už způsobenou váhavostí nebo hledáním perfektních nebo jednoduchých řešení, která neexistují,“ stojí v dopise von der Leyenové.

Šéfka komise by chtěla, aby se státy na řešení financování dohodly na summitu v polovině prosince.

Havlíček zareagoval na Pavla: Náš kandidát na premiéra je jediný, a tím je Andrej Babiš

Politika

Předseda ANO Andrej Babiš zůstává jediným kandidátem tohoto hnutí na premiéra. Serveru iDNES.cz to sdělil místopředseda ANO Karel Havlíček v reakci na vyjádření prezidenta Petra Pavla v souvislosti s Babišovým střetem zájmů. Pavel míní, že pokud by předseda ANO střet zájmů uspokojivě nevyřešil, bylo by dobré, aby hnutí jako vítěz říjnových sněmovních voleb navrhlo jiného kandidáta do pozice ministerského předsedy. Hnutí ANO skládá kabinet s hnutím SPD a s Motoristy.

ČTK

Přečíst článek

Tři varianty

Podle Evropské komise existují tři hlavní řešení pro financování Ukrajiny. „Mohou se kombinovat nebo na sebe navazovat,“ uvádí dopis. První možné řešené spočívá v tom, že se členské státy na pomoc složí podle váhy svého DPH a Ukrajině poskytnou nevratné financování. Na pomoc si Evropská unie může půjčit na finančních trzích s tím, že státy poskytnou garance a pokryjí náklady na úroky.

Jako další možnost financování von der Leyenová označuje „zajištěný úvěr spojený s peněžní zůstatky zmrazeného (ruského) majetku“, píše agentura Reuters. Právě o možnosti, že by se pro financování pomoci Ukrajině využil zmrazený ruský majetek, unijní státy v posledních měsících rozsáhle diskutují.

Evropské unie poskytuje finanční pomoc Ukrajině různými způsoby. Letos Kyjevu vyplatila na 18 miliard eur v rámci makrofinanční asistence. Tu tvoří zvýhodněné půjčky, které postupně umořují mimořádně výnosy ze zmrazeného ruského majetku. Po začátku invaze v roce 2022 EU zmrazila majetek ruského státu včetně zhruba 210 miliard eur finančních aktiv ruské centrální banky.

Zatímco mezi unijními zeměmi panují spory, zda je možné využít na pomoc Ukrajině samotný zmrazený majetek, země EU a skupiny G7 se shodly na využívání výnosů, který tento finanční majetek generuje. Evropská unie opakovaně deklarovala, že ruský majetek zůstane zmrazený do doby, než Rusko vyplatí Ukrajině reparace za škody spáchané válkou.

Předseda ANO Andrej Babiš zůstává jediným kandidátem tohoto hnutí na premiéra. Serveru iDNES.cz to sdělil místopředseda ANO Karel Havlíček v reakci na vyjádření prezidenta Petra Pavla v souvislosti s Babišovým střetem zájmů. Pavel míní, že pokud by předseda ANO střet zájmů uspokojivě nevyřešil, bylo by dobré, aby hnutí jako vítěz říjnových sněmovních voleb navrhlo jiného kandidáta do pozice ministerského předsedy. Hnutí ANO skládá kabinet s hnutím SPD a s Motoristy.

„Náš kandidát je jediný, a tím je Andrej Babiš. Je předsedou strany, která jasně zvítězila, získali jsme rekordní počet hlasů a sestavili koalici, která plně podporuje Andreje Babiše v čele vlády. Jiná varianta nepřipadá v úvahu,“ citoval server Havlíčka. Střet zájmů Babiš podle něho vyřeší v souladu s českým i evropským právem. Obdobně se vyslovila místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. "Vyjádření pana prezidenta příliš nerozumím i z toho pohledu, že o střetu zájmů by se dalo hovořit až po jmenování Andreje Babiše a ten opakovaně řekl, že by to vše vyřešil v souladu s českými i evropskými zákony," řekla serveru iDNES.cz.

Pavel dnes zdůraznil, že po Babišovi nechce vyřešení střetu zájmů do jmenování, ale pouze to, aby transparentně popsal způsob, jakým toho chce dosáhnout. Tak, aby ho mohla posoudit i veřejnost. „Pokud by Andrej Babiš nebyl schopen uspokojivě vyřešit svůj střet zájmů, pak bych se jeho jmenováním podílel na vzniku protiprávního stavu. Myslím, že to ode mě veřejnost neočekává, rozhodně to neočekává ústava. V takovém případě by asi bylo dobré, aby vítěz voleb nabídl jiného kandidáta, který není ve střetu zájmů,“ řekl prezident Radiožurnálu.

Fiala: Nemám radost z toho, co se v naší zemi teď odehrává

Politika

Premiér v demisi Petr Fiala (ODS) nemá radost z toho, co se nyní v České republice odehrává. Řekl to při oslavách 17. listopadu na Národní třídě v Praze. Kritizoval například předsedu Sněmovny Tomia Okamuru (SPD), který se podle něj přiklání k extrémním názorům, nebo pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše (ANO) mimo jiné za údajnou spolupráci s někdejší komunistickou Státní bezpečností.

ČTK

Přečíst článek

Babiš ve čtvrtek uvedl, že způsob, jakým vyřeší střet zájmů, oznámí těsně předtím, než ho prezident jmenuje premiérem. Pokud si to prezident přeje, sdělí to veřejně. Schillerová pak v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi uvedla, že Babiš při řešení udělá nevratné kroky, Agrofert ale neprodá.

Na jednání 5. října Babiš představil Pavlovi některé varianty řešení. Byl mezi nimi třeba prodej Agrofertu, převod na někoho z rodiny nebo převod do fondu. „Já jsem mu tehdy řekl, ano, toto jsou varianty, které by vedly k odstranění střetu zájmů. Andrej Babiš to dnes vykládá jako souhlas s řešením, ale on mi pouze řekl varianty, neřekl mi, kterou z nich se vydá. Já tím pádem nemohu říct, jestli jsem s tím spokojen, nebo ne,“ sdělil Pavel.

Babiš v únoru 2017 vložil akcie Agrofertu do svěřenských fondů kvůli novele zákona o střetu zájmů. V obou fondech si ale udržel vliv. Letos v říjnu pak potvrdil, že se opět stal jediným majitelem Agrofertu a že dělá kroky, aby se střetu zájmů vyhnul.