Zhruba tři desítky farmaceutických společností v dopise adresovaném předsedkyni Evropské komise (EK) Ursule von der Leyenové v souvislosti s hrozbou amerických cel žádají o pomoc se zachováním provozu v Evropské unii. Napsal to francouzský list Les Echos. O zavedení cel opakovaně mluvil americký prezident Donald Trump.
Vyšetřovatelé Úřadu evropského veřejného žalobce v uplynulých měsících převzali případ jejího podezřelého vyjednávání šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové s šéfem amerického farmaceutického gigantu Pfizer Albertem Bourlou ohledně covidových vakcín. Případ měli původně na stole belgičtí vyšetřovatelé ve městě Lutychu. Pravomoci evropských vyšetřovatelů jsou ale silnější. Pro Leyenovou, která by ráda post šéfky komise zastávala i v dalším funkčním období, je to před volbami velmi nepříjemná zpráva.
Členské země Evropské unie vyhodily nejméně 215 milionů dávek vakcín proti nemoci covid-19, které nakoupily na vrcholu pandemie. Daňové poplatníky to stálo zhruba čtyři miliardy eur, v přepočtu přes 98 miliard korun, uvedl server Politico s odkazem na vlastní analýzu. Jde přitom podle serveru téměř jistě o podhodnocený odhad.
Evropská sedmadvacítka omezí nákupy vakcín proti covidu-19, které jí dodává společnost Pfizer zhruba o třetinu. Důvodem je neochota některých států platit za nové dodávky vakcíny. Češi mezi rebelanty nepatří.
Americké farmaceutické společnosti Pfizer klesl v prvním čtvrtletí čistý zisk o 30 procent na 5,5 miliardy dolarů, v přepočtu zhruba na 118 miliard korun.
Po začátku ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru téměř ihned stovky západních nadnárodních firem oznámilo svůj odchod z ruského trhu, a to i za cenu miliardových odpisů. Ale neučinily tak rozhodně všechny. Dosud v Rusku v nějaké míře fungují pivovarnické skupiny Heineken a Carlsberg, energetický BP, francouzský maloobchodní řetězec Auchan či lídr farmaceutického trhu Pfizer. Není podle nich lehké odejít, kvůli akcionářům, zaměstnancům i výhrůžkám znárodnění ze strany ruského státu, napsal deník The New York Times.
Americká farmaceutická společnost Pfizer, jeden z hlavních výrobců vakcíny proti covidu-19, loni zvýšila tržby o 21,3 procenta na rekordních 100,3 miliardy dolarů (2,2 bilionu korun). Více než polovinu tržeb, a to 56,7 miliardy dolarů, zajistil prodej vakcíny proti covidu a léku Paxlovid. Firma nyní ale očekává, že jejich prodej letos prudce klesne, protože vlády je přestávají objednávat. Čistý zisk firma loni zvýšila o 43 procent na 31,4 miliardy Kč.
Americká farmaceutická společnost Pfizer investuje přes 1,2 miliardy eur (29,2 miliardy korun) do rozšíření výroby ve svém závodě v belgickém městě Puurs. Tento závod hrál klíčovou roli ve výrobě vakcíny proti covidu-19, kterou Pfizer vyvinul s německou biotechnologickou společností BioNTech. Její produkce tam začala na konci roku 2020. V belgickém závodě, jehož počet zaměstnanců vzrostl z 2800 před pandemií na 4500, přibude díky novým programům 250 pracovních míst. Informovala o tom agentura Reuters.
Německý automobilový koncern Volkswagen, jehož součástí je i Škoda Auto, se připojil k podnikům, které dočasně pozastavují reklamu na internetové platformě Twitter. Tu nedávno převzal americký miliardář Elon Musk. Německý koncern uvedl, že pozastavení inzerce na Twitteru doporučil všem svým značkám. Reklamu na Twitteru pozastavují také například americký výrobce léků Pfizer či potravinářská společnost General Mills a automobilka General Motors.
Farmaceutický gigant Pfizer posílený zisky za prodej vakcín proti covidu koupí výrobce léku na srpkovitou anémii Global Blood Therapeutics. Cena za transakci, kterou schválily správní rady obou společností, činí 5,4 miliardy dolarů (asi 130 miliard korun), uvedla agentura Bloomberg.
Americká farmaceutická společnost Pfizer, která patří k hlavním dodavatelům vakcín proti covidu-19, zvýšila ve druhém čtvrtletí čistý zisk o 78 procent na 9,91 miliardy dolarů (téměř 240 miliard korun). Zisk překonal odhady analytiků, zejména díky vysoké poptávce po vakcínách a dalších produktech na covid-19.
Proti plánům skupiny ČEZ na výstavbu větrného parku v Ralsku na Českolipsku vznikla petice, na webu ji podepsalo přes 1680 lidí. Společnost ČEZ PV & Wind chce v bývalém vojenském prostoru postavit 16 větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu až 115 megawattů (MW), autoři petice žádají zastavení projektu, obávají se ohrožení přírody a krajiny i změny mikroklimatu.
