Společnost Pfizer získala exkluzivní práva na komercializaci terapie proti obezitě v Číně, píše agentura Bloomberg. Dohoda s místním startupem Hangzhou Sciwind Bioscience má hodnotu až 495 milionů dolarů a představuje další krok americké farmaceutické firmy k posílení pozice na rychle rostoucím trhu s přípravky na hubnutí.
Tahle zpráva šéfku Evropské komise jistě nepotěšila, a zvláště ne před nedávnými eurovolbami. Vyšetřovatelé Úřadu evropského veřejného žalobce totiž letos převzali případ jejího podezřelého vyjednávání s šéfem amerického farmaceutického gigantu Pfizer Albertem Bourlou stran covidových vakcín.
Koronavirová pandemie od základu proměnila každodenní život většiny lidí. Mnozí získali se zavedením práce z domova více volného času, který trávili sledováním seriálů, nákupy online, virtuálními schůzkami s přáteli nebo třeba cvičením z pohodlí svého obýváku. Změna životního stylu umožnila zrod i zcela nových společností, které se úspěšně prosadily na akciovém trhu. Ekonomické vítěze z období lockdownů v letech 2020 a 2021 ale s odezněním pandemie postihlo tvrdé přistání. Některé pandemické hvězdy dokonce zcela vyhasly, jiné ještě velmi slabě blikají.
Americké firmy Amazon, Microsoft a Pfizer ve Francii chystají velké investice. Francouzský prezident Emmanuel Macron si korporátní manažery pozval do Versailles na investiční fórum Choose France, kde chce Francii představit jako atraktivní destinaci pro zahraniční investice.
Vyšetřovatelé Úřadu evropského veřejného žalobce v uplynulých měsících převzali případ jejího podezřelého vyjednávání šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové s šéfem amerického farmaceutického gigantu Pfizer Albertem Bourlou ohledně covidových vakcín. Případ měli původně na stole belgičtí vyšetřovatelé ve městě Lutychu. Pravomoci evropských vyšetřovatelů jsou ale silnější. Pro Leyenovou, která by ráda post šéfky komise zastávala i v dalším funkčním období, je to před volbami velmi nepříjemná zpráva.
Členské země Evropské unie vyhodily nejméně 215 milionů dávek vakcín proti nemoci covid-19, které nakoupily na vrcholu pandemie. Daňové poplatníky to stálo zhruba čtyři miliardy eur, v přepočtu přes 98 miliard korun, uvedl server Politico s odkazem na vlastní analýzu. Jde přitom podle serveru téměř jistě o podhodnocený odhad.
Evropská sedmadvacítka omezí nákupy vakcín proti covidu-19, které jí dodává společnost Pfizer zhruba o třetinu. Důvodem je neochota některých států platit za nové dodávky vakcíny. Češi mezi rebelanty nepatří.
Americké farmaceutické společnosti Pfizer klesl v prvním čtvrtletí čistý zisk o 30 procent na 5,5 miliardy dolarů, v přepočtu zhruba na 118 miliard korun.
Po začátku ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru téměř ihned stovky západních nadnárodních firem oznámilo svůj odchod z ruského trhu, a to i za cenu miliardových odpisů. Ale neučinily tak rozhodně všechny. Dosud v Rusku v nějaké míře fungují pivovarnické skupiny Heineken a Carlsberg, energetický BP, francouzský maloobchodní řetězec Auchan či lídr farmaceutického trhu Pfizer. Není podle nich lehké odejít, kvůli akcionářům, zaměstnancům i výhrůžkám znárodnění ze strany ruského státu, napsal deník The New York Times.
Americká farmaceutická společnost Pfizer, jeden z hlavních výrobců vakcíny proti covidu-19, loni zvýšila tržby o 21,3 procenta na rekordních 100,3 miliardy dolarů (2,2 bilionu korun). Více než polovinu tržeb, a to 56,7 miliardy dolarů, zajistil prodej vakcíny proti covidu a léku Paxlovid. Firma nyní ale očekává, že jejich prodej letos prudce klesne, protože vlády je přestávají objednávat. Čistý zisk firma loni zvýšila o 43 procent na 31,4 miliardy Kč.
Americká farmaceutická společnost Pfizer investuje přes 1,2 miliardy eur (29,2 miliardy korun) do rozšíření výroby ve svém závodě v belgickém městě Puurs. Tento závod hrál klíčovou roli ve výrobě vakcíny proti covidu-19, kterou Pfizer vyvinul s německou biotechnologickou společností BioNTech. Její produkce tam začala na konci roku 2020. V belgickém závodě, jehož počet zaměstnanců vzrostl z 2800 před pandemií na 4500, přibude díky novým programům 250 pracovních míst. Informovala o tom agentura Reuters.
S údery na Írán nesouhlasí 43 procent Američanů, 27 procent jim vyjádřilo v průzkumu agentury Ipsos podporu, píše Reuters. Skoro 30 procent nehodnotí.
Číst víceIzraelská armáda v důsledku pokračující války s Íránem mobilizovala 100 tisíc 🪖🪖🪖záložních vojáků. Podle serveru Times of Israel (ToI) tito vojáci posílí 50 tisíc příslušníků aktivních záloh, kteří už jsou nyní ve službě.
