Evropská pravidla v ESG, kyberbezpečnosti, umělé inteligenci i dodavatelských řetězcích mění způsob, jakým musí firmy fungovat. Advokátka Natálie Cmíralová, advokátka PRK Partners upozorňuje, že rozsah povinností dopadajících na členy představenstev je dnes největší za poslední roky – a riziko jejich osobní odpovědnosti výrazně roste.

Budoucí rok vstoupí do praxe nové regulace v oblasti ESG, odměňování nebo umělé inteligence. Znamená to, že odpovědnost členů představenstev se dál zvyšuje?

Ano. Regulace je dnes výrazně rozsáhlejší než v minulosti a dopadá přímo na vedení společností, které musí zajistit nejen formální deklaraci plnění povinností, ale i jejich skutečné naplňování. Nejcitlivější oblastí je ESG - kromě právního rámce s sebou nese i reputační rizika, která mohou mít okamžitý dopad na investory.

Můžete uvést příklad, kdy se rozdíl mezi proklamacemi a reálným fungováním firmy projevil i ve vztahu k investorům?

Ano. Případ německé společnosti DWS z letošního roku ukázal, jak zásadní může být nesoulad mezi tvrzením a skutečností. Za nepravdivé deklarace o ESG investicích byla této společnosti uložena pokuta 25 milionů eur - a důvěra investorů klesla prakticky okamžitě.

V praxi - při jakých situacích nejčastěji vzniká otázka osobní odpovědnosti vedení?

Nejčastěji jde o porušení péče řádného hospodáře. Projevuje se pasivním výkonem funkce, přehlížením varovných signálů, nedostatečným vyhodnocováním rizik nebo čistě formálním přístupem k plnění povinností. Problémem bývají administrativní a daňová pochybení, podpis smluv bez řádné právní prověrky nebo rozhodnutí o výplatě dividend či záloh na dividendy v rozporu se zákonem.

Stává se, že vedení podcení moment, kdy firmě hrozí úpadek?

Ano, stává se to. U samotného úpadku mají členové statutárních orgánů většinou povinnost podat insolvenční návrh na paměti, ale méně známé je to, že mají určité povinnosti už ve chvíli tzv. hrozícího úpadku. V této fázi musí jednat aktivně a hledat řešení, která mohou úpadku předejít.

Jak velmi se v praxi liší to, co firmy komunikují navenek, od toho, jak fungují interně?

Nejvýraznější je to v oblastech, které se rychle vyvíjí - ESG, ochrana osobních údajů nebo opatření proti zneužívání trhu. Mnohé společnosti mají procesy nastavené spíše formálně a neimplementují je do každodenní praxe. V horším případě se interní procesy nastavují až v okamžiku, kdy dojde k incidentu a na nastavení interních procesů se začne doptávat státní orgán nebo regulátor.

Kde konkrétně vznikají největší nedostatky v praxi emitentů cenných papírů?

Nejčastěji u povinností, které se plní průběžně a kontinuálně. Týká se to zejména nakládání s vnitřními informacemi, jejich správného uveřejňování a interních procesů, které mají zabránit jejich zneužití. Tyto oblasti jsou zásadní pro důvěru investorů i regulátora.

Digitalizace zrychlila rozhodování. Přináší to i právní rizika?

Ano. Pokud nejsou procesy správně nastaveny ve stanovách, může elektronické rozhodování způsobit komplikace - například při identifikaci účastníků nebo samotném průběhu hlasování. Pozitivní je ale vývoj judikatury v této oblasti: soudy dnes prosté elektronické podpisy, například prostředky typu DocuSign, ve většině případů považují za dostatečné pro platnost písemného právního jednání.

Při fúzích nebo vstupu investorů se nejvíce ukáže připravenost vedení. Na co si musí představenstva dávat pozor?

Nejdůležitější je schopnost prokázat, že vedení rozhodovalo informovaně a obezřetně. Základem je kvalitní právní, daňová a finanční due diligence - slouží jako podklad pro další vyjednávání o transakci i jako doklad toho, že vedení společnosti postupovalo s náležitou péčí.  

Investoři dnes sledují nejen výsledky, ale i způsob řízení. Co je pro ně nejvýraznějším signálem profesionality?

Klíčová je transparentnost. Pokud jsou rozhodovací a interní procesy ve společnosti neprůhledné, nejasné či nesrozumitelné, je to pro investora varovný signál. Pozitivně působí také funkční systém řízení rizik a compliance - kontrolní mechanismy, systém oznamování protiprávního jednání - tzv. whistleblowing či pravidla pro předcházení a řešení střetu zájmů.

Jaká bývají nejčastější očekávání investorů při vstupu do společnosti?

Investoři očekávají, že společnost má jasně nastavené rozhodovací procesy, přehlednou dokumentaci a důsledně plní své informační a reportovací povinnosti. Chtějí vidět, že vedení dokáže včas identifikovat potenciální rizika a že udrží stabilitu společnosti i v období změn.

Do jaké míry dnes rostou požadavky na dokumentaci a reporting?

Velmi výrazně. Evropské regulace kladou důraz na průběžné plnění povinností - nikoli na jednorázové formální kroky. Společnosti by měly dokumentovat procesy, rozhodnutí i způsob vyhodnocování rizik. A právě v této kontinuitě se nejvíce ukazuje rozdíl mezi aktivním a formálním výkonem funkce.

Pokud byste měla doporučit jeden praktický způsob, jak může dnes vedení chránit sebe i firmu, který by to byl?

Aktivní výkon funkce. Rozumět svým povinnostem, dokumentovat rozhodnutí, přizvat odborníky tam, kde končí vlastní znalosti. A mít dobře nastavené interní procesy - ideálně doplněné o kvalitní D&O pojištění.

Natálie Cmíralová je advokátkou v PRK Partners se specializací na právo kapitálových trhů, cenných papírů a korporátní právo. V praxi se věnuje mimo jiné nastavení vztahů mezi akcionáři, vstupům investorů, restrukturalizacím a právnímu poradenství emitentům na regulovaných trzích.

Společnost Magnum Ice Cream Company, největší samostatně působící zmrzlinářský podnik na světě, vstoupila na burzu v Amsterdamu. Její akcie zahájily obchodování na úrovni 12,20 eura, tedy mírně pod referenční cenou 12,80 eura, kterou stanovili poradci emisí. Sekundární listing probíhá rovněž na burzách v Londýně a New Yorku.

Generální ředitel Peter ter Kulve uvedl, že oddělení od koncernu Unilever otevírá firmě prostor pro dynamičtější růst. „Jako součást skupiny Unilever jsme se stali globálním lídrem v oblasti zmrzlin. Nyní, jako nezávislá veřejně obchodovaná společnost, získáme větší agilitu, jasnější strategické zaměření a ambicióznější investiční horizont,“ řekl šéf podniku, kterého cituje server CNBC.

Unilever oznámil plán vyčlenění své zmrzlinové divize – zahrnující značky Ben & Jerry’s a Magnum – již loni v březnu. Rozsáhlé portfolio koncernu dlouhodobě kritizovali investoři, kteří požadovali zjednodušení firemní struktury a efektivnější alokaci kapitálu. Divize zmrzlin generovala v roce 2023 tržby ve výši 7,9 miliardy eur, přesto však investoři věřili, že jako samostatný podnik může dosáhnout vyššího růstu i provozní ziskovosti.

Veřejné spory

Reputaci celého procesu ale v posledních měsících komplikují veřejné spory s zakladateli značky Ben & Jerry’s. Letos v září společnost Ben & Jerry’s po 50 letech opustil její spoluzakladatel Jerry Greenfield. Ten v dopise, který na sociálních sítích sdílel jeho kolega a druhý spoluzakladatel Ben Cohen, uvedl, že firma ztratila svou nezávislost. Podle něj se tak stalo poté, co Unilever zakázal další propagaci společenských hodnot Ben & Jerry's. Společnost je již od svého založení v roce 1978 známá tím, že se veřejně vyjadřuje k sociálním otázkám a často podporuje kampaně na témata, jako jsou práva komunity LGBT+ nebo boj proti změně klimatu.

Podle BBC začaly problémy mezi Unileverem a Ben & Jerry's v roce 2021. Tehdy zmrzlinářská firma oznámila, že přestane prodávat své výrobky v izraelských osadách na okupovaném Západním břehu a ve východním Jeruzalémě. Další spory vypukly na začátku tohoto roku, když společnost Ben & Jerry's obvinila Unilever z toho, že jí nařídil, aby přestala veřejně kritizovat amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Ve svém dopise Greenfield uvedl, že odchod z firmy byl jedním z nejtěžších a nejbolestivějších rozhodnutí, která kdy učinil, ale že už s čistým svědomím nemůže pracovat ve společnosti, kterou Unilever umlčuje.

Navzdory mediálním kontroverzím investoři v současné chvíli sledují především to, zda se Magnumu podaří naplnit očekávání spojená s nezávislostí – tedy rychlejší inovace, flexibilnější cenovou politiku a lepší reakci na růstové příležitosti v segmentu prémiových potravin. Úspěch prvního dne obchodování naznačuje opatrný optimismus, avšak skutečný výkon podniku prověří až nadcházející kvartály.

Daně z Agrofertu nikam nezmizí, tvrdí Havlíček. Kritici mluví jinak

Politika

Místopředseda ANO Karel Havlíček odmítá, že by Česko přišlo o daňové příjmy z Agrofertu, pokud ho Andrej Babiš převede do trustu. Kritici ale upozorňují na řadu nejasností.

ČTK

Přečíst článek