Česká ekonomika od dubna do června rostla citelně více, než nač ukazoval prvotní odhad. Obava z dopadu amerických cel na ni se zatím nenaplňuje. Naopak, Donald Trump povzbudil zahraniční poptávku po českém exportu.

České hospodářství letos ve druhém čtvrtletí přidalo meziročně 2,6 procenta, mezičtvrtletně pak 0,5 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu, který ČSÚ zveřejnil dnes. Přitom ve svém prvotním odhadu úřad avizoval růst jen 2,4 meziročně a 0,2 procenta mezikvartálně.

Hlavním tahounem české ekonomiky byla letos v druhém čtvrtletí spotřeba domácností. Meziročně vzrostla o 3,4 procenta. Růstovou dynamiku ovšem vykázala i v porovnání s měsíci lednem až březnem, když mezičtvrtletně přidala rovné procento. Domácnosti se osmělují k vyšší spotřebě, neboť postupně narůstají jejich reálné výdělky. Reálná mzda by v příštím roce měla dosáhnout předcovidové úrovně roku 2019.

Míra úspor domácností je však stále výrazně vyšší než tehdy. Což naznačuje, že spotřeba domácností má ještě svoji „rezervu“ a může dále růst a táhnout českou ekonomiku i v příštím roce. Inflace by totiž měla i v příštím roce zůstat podobně jako letos ukotvená – v tolerančním pásmu České národní banky –, což je klíčovým příspěvkem k popsané realitě postupně narůstajících reálných, tedy inflačně očištěných mezd.

Předzásobení dovozem

Ve volebním roce nepřekvapivě nezahálí ani spotřeba vlády, která ve druhém čtvrtletní přidala meziročně 2,2 procenta, mezičtvrtletně pak 1,2 procenta. Právě i spotřeba vlády a obecněji spotřeba hrazená z veřejných rozpočtů přispěla ve druhém čtvrtletí k růstu českého hospodářství. Svědčí to o tom, že poněkud polevuje tlak na konsolidaci veřejných financí, což se projeví i v příštím roce, a to nejviditelněji nárůstem plánovaného schodku státního rozpočtu o zhruba 40 miliard korun v porovnání s letošním očekávaným deficitem.

Spotřeba domácností a vlády společně se změnou stavu zásob dokázaly zajistit české ekonomice růst i přes negativní příspěvek investic a zahraničního obchodu, kteréžto obě položky táhly ekonomiku jako celek ve druhém čtvrtletí v meziročním pohledu dolů. Investice meziročně poklesly o 0,2 procenta, přebytek zahraničního obchodu byl meziročně nižší o jedenáct miliard korun.

I tak však by letošek měl být z hlediska nominální úrovně přebytku zahraničního obchodu jedním z nejlepších roků v celé historii ČR. Meziroční pokles salda zahraničního obchodu tedy nastává kvůli srovnání s extrémně vysokou, historicky rekordní základnou meziročního srovnání. Vývoz ve druhém kvartále narostl meziročně o solidních 4,2 procenta, dovoz ovšem hned o šest procent. Výrazný nárůst dovozu ovšem z velké části odráží zmíněný nárůst spotřeby domácností, tedy i růst reálných mezd, protože část domácí spotřeby pochopitelně uspokojuje právě dovoz.

Poměrně solidní růst vývozu odráží efekt předzásobování Spojených států dovozem, včetně zemí EU, tedy přímo i nepřímo z Česka. Toto předzásobování bylo způsobeno očekáváním zavedení poměrně vysokých cel na dovoz v podání americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Ve druhé polovině roku bude tento efekt slabší, může se dokonce dostavit nepříznivý trend v podobě kompenzace výraznějším poklesem zahraničního odbytu České republiky.

Česká ekonomika ovšem i tak letos přidá 2,1 procenta, v příštím roce pak opět 2,1 procenta. Zatím se tedy nenaplňují prognózy, že Trumpova cla její růst sníží k úrovním kolem jednoho procenta. 

Další texty ekonoma Lukáše Kovandy

Aktualizováno

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Money

Bankovní rada České národní banky ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu sazby očekával. Na současné úrovni je základní úroková sazba od počátku května, nižší byla naposledy v první polovině prosince 2021.

ČTK, lib

Přečíst článek