Průměrná cena nového bytu v Praze už přesáhla 160 tisíc korun za metr čtvereční. Vyplývá to z dat společnosti Flat Zone, která je českým lídrem ve sledování cen nemovitostí. Starší nemovitosti jsou obecně o deset až dvacet procent levnější. To ovšem neplatí pro centrum Prahy. Josefov, Staré Město, Malá Strana. Tam se nové byty nestaví. Ty staré naopak nabírají na hodnotě. I tam však lze nalézt levné perly.
Podle pravidelné čtvrtletní zprávy trojice velkých developerů, Trigema, Central Group a Skanska Residential, se v prvním pololetí letošního roku prodalo 4 300 bytových jednotek, což je téměř o čtvrtinu více než ve stejném období loňského roku. Ceny nových bytů meziročně vzrostly o devět procent. To jsou jiná čísla než kolik transakcí se uděje v centru města. Tam se však hraje jiná liga.
Zajímavé je rozpětí cen bytů v centru. Na Josefově cena za metr vyskočila v některých případech až na 472 tisíc korun za metr. Na Starém Městě na 483 tisíc korun. Nicméně, i v těchto lokalitách lze pořídit bydlení levnější. Nejnižší transakce na Josefově byla za 149 tisíc korun za metr bytu. Na Starém Městě dokonce za 87 tisíc korun, na Malé Straně za 130 tisíc korun. Z průzkumu nevyplývá, o jaké byty jde. Lze si dobře představit, že jsou někde ve sklepě nebo něco podobného.
Nicméně, data popírají tradovanou legendu, že si v centru Prahy nelze pořídit levně byt. V průměru stál loni metr bytu na Josefově 252 tisíc korun. Ovšem na Starém Městě již „jen“ 184 tisíc korun a na Malé Straně dokonce 174 tisíc korun. Což už se přibližuje celopražskému cenovému průměru nových bytů.
Na jednu stranu, pro takovéto byty v centru hraje lokalita. To je zaklínadlo všech realitních makléřů. Vždy opakují, lokalita, lokalita, lokalita. V neprospěch těchto bytů ovšem hraje nemožnost parkování, tragická energetická náročnost bydlení, nevyhovující dispozice, případně památkáři, kteří neumožní úpravy. Faktem zůstává, že „levné“ bydlení lze sehnat i v centru města.
Králíkárna? Ale kdeže, byty v panelácích neustále zdražují
Trh s byty v panelových domech zažívá výraznou proměnu. Po dlouhé době, kdy byly „panely“ vnímány jako nejlevnější forma bydlení, se ceny nejen v Praze, ale i v některých regionech republiky dostávají na nové rekordní úrovně.
Situace na trhu s historickými nemovitostmi není předvídatelná a nehodnotí se tak snadno jako ostatní segmenty realitního trhu, říká Lenka Munter, makléřka z realitní kanceláře Luxent, která se na prodej zámků věnuje. Pravidelně také odhaduje hodnotu majetku britské královské rodiny pro americký časopis Forbes. A jak se podle ní cena zámků vyvíjí? „Nezaznamenala jsem ani nárůst ani pokles, cena každé takové nemovitosti je stanovena velmi individuálně,“ říká Munter.
Realitní Club je multiplatformní projekt serveru newstream.cz věnovaný nemovitostem, zaměřený pro B2B i B2C segment. Má tři základní části – webovou, printovou a eventovou se silným zaměřením na sociální sítě. Jako první odstartovala speciální stránka Realitního Clubu. Speciál je rozdělen do čtyř kategorií, které se „deep dive“ způsobem věnují klíčovým oblastem nemovitostního trhu.
Brownfieldy: vize a budoucnost nezastavěných území především ve velkých městech;
Tam, kde dříve stály automobily, dnes děti běhají po dvoře, lidé sedí na terasách a v přízemí vznikají nové podniky. Nové Lauby jsou příběhem odvahy investovat do vlastního centra a vzorem pro další česká města. A zároveň ukázkou skvělé architektury.
Ještě před deseti lety bylo místo mezi ulicemi Velká, Pivovarská a Dlouhá v úplném centru Ostravy jen prázdnou plochou. Sloužilo jako parkoviště s výhledem na zadní trakty domů a zanedbané průchody. Dnes tu stojí městský blok s osmdesáti třemi byty, podzemním parkovištěm pro 173 aut a zeleným vnitroblokem: Nové Lauby.
Stavba za stovky milionů korun ukazuje, že i v Česku může fungovat model, kdy město aktivně investuje do bytové výstavby, a to v partnerství se soukromým sektorem. Takovýto postup nejenže pomáhá řešit nedostatek dostupného bydlení, ale zároveň má pozitivní dopad na celé okolí.
Architektonická soutěž na zástavbu proluky proběhla už v roce 2016. Zvítězilo studio znamení čtyř – architekti, které v čele s Richardem Sidejem a Martinem Tycarem nabídlo koncept odkazující k původním ostravským laubům, tedy měšťanským domům s podloubím. V centru Ostravy stály lauby staletí. Architekti místo jednoho monobloku navrhli pět domů, jejichž fasády se liší barvou, rytmem oken i omítkou. Vnitroblok otevřeli rezidentům.
Zásadní roli při revitalizaci sehrálo město Ostrava. Rozhodlo se nevystupovat jen jako regulátor, ale jako spoluinvestor. Do realizace šlo developerské konsorcium BBB Nové Lauby (Bystroň Group, BBP Stavby a BAK).
Věžák na ostravském sídlišti se promění v luxusní bydlení. Developer sbírá peníze i od drobných investorů
Už za tři roky by měla v Ostravě být dokončena rekonstrukce výškové budovy ze 60. let. Místo kanceláří bude Mrakodrap, který vzniká podle projektu přední architektky Evy Jiřičné a jejího kolegy Petra Vágnera. Nabídne více než stovku bytů.
Celkové náklady projektu se pohybovaly kolem 1,1 miliardy korun. Ostrava si ponechala 50 z 83 bytů, které využije pro nájemní bydlení. Zbývající jednotky i parkovací stání developer nabídl na volném trhu. Město nejen získalo nové byty, ale zároveň podpořilo atraktivitu lokality, a tím i hodnotu okolních nemovitostí.
Obytný blok navíc přitáhl pozornost odborné veřejnosti – získal nominace na Českou cenu za architekturu 2025. „Blok Nové Lauby svým měřítkem a proporcemi citlivě navazuje na historický kontext, zároveň však přináší moderní architektonické pojetí,“ konstatovala mezinárodní odborná porota letošního ročníku soutěže Česká cena za architekturu.
Z Ostravy si berme příklad. Brownfieldy tam revitalizují skvěle, říká expert
Průmyslové areály, bývalá JZD, kulturní domy nebo kasárna. Brownfieldy jsou plochami s velkým potenciálem. Celkově podle Národní databáze brownfieldů zabírají přes 11 tisíc hektarů, což je zhruba rozloha Pardubic. Kde se jejich revitalizace chopili příkladně? Jak chce jejich přeměnu nadále podporovat Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)? O tom všem jsme si povídali v dalším díle podcastu Realitní Club s Janem Hanou z MPO.
Ve stavebním průmyslu se Jan Hasík pohybuje přes dvacet let. Z nenápadné firmy v nenápadném regionu vybudoval miliardový holding, který rozvíjí průmyslové a komerční nemovitosti a také rezidenční projekty.
Zámek Štiřín se neprodal ani v osmé aukci, pořádané státem. Cena za jeden rok aukce od aukce padala ze 3,4 miliardy korun až na 796 milionů korun. Do poslední aukce se sice přihlásil „zájemce“, jenže nepřihazoval, takže i tato aukce skončila fiaskem. Další aukce ve stávajícím formátu zřejmě nebude, stát se domluvil s obcí Kamenice, kde zámek stojí, že jí přenechá některé pozemky. „Volby by na tyto domluvy neměly mít vliv, ale obávám se, že mohou mít,“ říká Pavel Čermák, starosta Kamenice.
Do aukce o zámek Štiřín se sice na osmý pokus poprvé přihlásil zájemce, zaplatil kauci, ovšem nepřihazoval. Aukce tak i tentokrát zkrachovala. Jaký bude nyní postup obce Kamenice, pod kterou areál zámku spadá?
Budeme pokračovat v jednání s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových o tom, aby nám bezúplatně převedli tři balíčky pozemků. Jeden balíček jsou pozemky, které jsou za plotem areálu směrem ke komunikacím, které zámek lemují. Máme tam připravený projekt chodníku. Už mnoho let se tento projekt nedostal k projednávání na stavebním úřadě. Nedostali jsme stavební povolení, stát nám nedal souhlas s výstavbou tohoto chodníku. Usilujeme o to, aby na nás stát tyto pozemky převedl. Vypadá to, že se nám stát podařilo přesvědčit, že je to ve veřejném zájmu. Ze začátku si to nemysleli, teď už si to myslí. Převod je na dobré cestě.
Ani poosmé to nevyšlo. Zámek Štiřín dál zůstává státu
Co je tím druhým balíčkem pozemků, o který usilujete?
Jsou to dva pozemky, kde je bývalá ubytovna pro personál zámku. Je to objekt mimo hlavní budovy, na protějším kopečku. Tam bychom chtěli udělat předškolní zařízení v duchu školky nebo dětské skupiny. Vypadá to, že jsme stát přesvědčili, že je tento projekt ve veřejném zájmu.
Poslední balíček je zámecký park. V minulosti byly spory, zda je v katastru nemovitostí zapsán správně jako les. Stát usiloval o to, aby to bylo přepsáno na louku. Kdyby to byla louka, tak to smí prodávat, když je to les, tak to nesmí prodávat. Po letitých peripetiích bylo rozhodnuto, že les je les. Stát to nesmí prodávat a převedl to na Lesy ČR.
Ne, na to asi nemáme nárok. Ale umím si představit, že pokud získáme ty louky, kde se nyní nacházejí rododendrony a vzácné stromy, tak se s Lesy ČR domluvíme na společném postupu, aby park nebyl rozdělený. Naším cílem je, aby park byl veřejně přístupný. Aby nehrozila situace, že ho někdo oplotí a udělá si z něj soukromou zahradu.
Kolem zámku jsou ještě další pozemky, které jsou v jiném vlastnictví. To také chcete řešit?
To v tuto chvíli neřešíme. Nyní máme naději, že získáme od státu park a budeme mít povinnost se o něj starat. Takové rozhodnutí bude mít důsledky do obecního rozpočtu v řádu milion až dva miliony korun ročně. Se zastupiteli jsme projednali, že bychom o to stáli, a vypadá to, že jsme stát přesvědčili o tom, že když se obec bude starat o park, je to win-win situace. Možná i pro budoucího majitele zámku.
Každopádně pro obyvatele a veřejnost, když bude park přístupný, to má velkou hodnotu. Ve chvíli, kdy se toto stane, tak pozemky, které jsou v jiném vlastnictví, což jsou dva rybníky, tak to park neovlivní. A potom jsou to pozemky úplně na kraji parku. Pro zámek byly důležité, protože na jednom z nich byla golfová jamka. Pro nás to úplně klíčové není. Pro správu parku se budeme snažit vyjednat i se soukromými vlastníky, což jsou obyvatelé Kamenice, spolupráci. Pokud nebudou mít touhy změnit územní plán a proměnit je ve stavební pozemky, tak se asi domluvíme.
Dalibor Martínek: Neuvěřitelný příběh zámku Štiřín. Končí osmá aukce, další už nebude
Zámek Štiřín, který leží dvacet kilometrů jižně od Prahy, v devadesátých letech využívali poslanci jako rekreační sídlo. Ceny tam byly nízké, provoz dotoval stát. Poslední rok se stát toto pozdně barokní sídlo snaží prodat v elektronické aukci. Vloni v září začala první aukce za vyvolávací cenu 3,4 miliardy korun. Nikdo se nepřihlásil. Tento týden končí osmý a poslední pokus o prodej, vyvolávací cena je už jen 796 milionů korun.
Jak přemýšlíte o budoucnosti samotného zámku Štiřín, který se státu nepodařilo prodat?
V našem zájmu bylo postupovat podle toho, co je pro nás nejdůležitější. A to bylo zajistit si tam průchod okolo zámku, protože pokud by to v budoucnu soukromý majitel bojkotoval, tak nemáme žádné pěší propojení mezi dvěma částmi Kamenice. Druhá priorita byl pozemek, který by se nám hodil pro školku. Třetí priorita, ale možná leitmotiv celého prodeje, bylo otevřít park veřejnosti. V minulosti to tak bylo. V průběhu let se areál čím dál víc uzavíral, až to skončilo tak, že tam je nyní elektrický ohradník. Údajně proti zvěři, ale je to spíš proti lidem.
Využití zámku nás přirozeně zajímá, protože to ovlivňuje život v Kamenici. Stát o tom s námi ze začátku vůbec nejednal, byli jsme na nože. Stát říkal, máme tady geniální areál za tři miliardy korun a nedáme vám z toho ani metr, nesmíme ze zákona snížit hodnotu majetku.
Situace se změnila. Je nyní nějaké jednání státu s vámi o budoucnosti zámku?
O zámku nám neříkali nikdy nic. Ve smyslu, že naděje na bezúplatný převod nikdy nebyla a do poslední chvíle ani není. Čerstvý krok je, že bychom možná měli šanci odkoupit úplný konec jednoho pozemku, který navazuje na hospodářský dvůr zámku a je tam čistička odpadních vod. Takže bychom si koupili pozemek s čističkou a čističku provozovali, i ve prospěch občanů Kamenice. Už to není převod, je to nákup. Ve stejném gardu by mohla existovat diskuse o zámku. Ale Kamenice s pěti tisíci občany nemá v rozpočtu peníze, aby mohla provozovat hotelový komplex nebo kongresový komplex se sto lůžky, restaurací a přednáškovými sály. To je nad rámec toho, co bychom dokázali vzít na sebe.
Víte, co stát bude se zámkem dál dělat, když se mu ho nepodařilo prodat?
Se zástupci státu jsme se o tom takto nebavili. Oni říkají, teď jsme připravení s vámi velmi rychle uzavřít smlouvy. Do další aukce už by to šlo bez pozemků, o kterých jsme se bavili. Ale asi ani na úřadu nevědí, jaká bude situace, protože mezitím budou volby. Do voleb asi žádná nová aukce vyhlášená nebude. A po volbách? Pan Babiš v televizi prohlásil, že by se to spíš nemělo prodávat. Takže pokud bude mít šanci o tom rozhodovat, možná se přístup státu změní. Umím si představit, že si zámek stát nechá a bude ho pronajímat.
Velkou nevýhodou pro byznys je, že je to národní kulturní památka, a cokoliv tam budete chtít dělat, musíte konzultovat s památkáři. Máme s tím zkušenost. Získali jsme do majetku hrobku rodiny Ringhofferů. Je u ní rezavý kovaný plot. A když jsme se od památkářů dozvěděli, jak se to má opravovat, tak to je jako bychom si chtěli koupit ten zámek. Umím si představit, že správa zámku bude provozně velmi náročná. Stát vám dá povinnost, ale už vám nedá podporu. Asi nejlepší variantou by bylo, kdyby zámek zůstal v rukou státu, stát by si vyčlenil peníze na údržbu národní kulturní památky a provozoval by to jako hotel.
Nebojíte se, že po volbách se může změnit také situace kolem vašich předjednaných dohod o převodu některých pozemků?
Mám ty obavy, přirozeně. Smlouvy ještě uzavřené nemáme. Je to velmi daleko předjednané, až po ministerstvo financí, které o tom rozhoduje. Ale je pravda, že volby do toho mohou zasáhnout. I když by neměly, protože my se nebavíme s politiky, ale s úředníky, kteří tam po volbách jistě zůstanou. Volby by na tyto domluvy neměly mít vliv, ale obávám se, že mohou mít.
Makléřka: Rusové se zámků zbavují, kupují je Češi. Ti se o ně lépe starají
Situace na trhu s historickými nemovitostmi není předvídatelná a nehodnotí se tak snadno jako ostatní segmenty realitního trhu, říká Lenka Munter, makléřka z realitní kanceláře Luxent, která se na prodej zámků věnuje. Pravidelně také odhaduje hodnotu majetku britské královské rodiny pro americký časopis Forbes. A jak se podle ní cena zámků vyvíjí? „Nezaznamenala jsem ani nárůst ani pokles, cena každé takové nemovitosti je stanovena velmi individuálně,“ říká Munter.
