Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Kauza Štiřín: Zámek nechceme, přilehlý park ano, říká starosta Kamenice

Kauza Štiřín: Zámek nechceme, přilehlý park ano, říká starosta Kamenice
Profimedia
Dalibor Martínek

Zámek Štiřín se neprodal ani v osmé aukci, pořádané státem. Cena za jeden rok aukce od aukce padala ze 3,4 miliardy korun až na 796 milionů korun. Do poslední aukce se sice přihlásil „zájemce“, jenže nepřihazoval, takže i tato aukce skončila fiaskem. Další aukce ve stávajícím formátu zřejmě nebude, stát se domluvil s obcí Kamenice, kde zámek stojí, že jí přenechá některé pozemky. „Volby by na tyto domluvy neměly mít vliv, ale obávám se, že mohou mít,“ říká Pavel Čermák, starosta Kamenice.

Do aukce o zámek Štiřín se sice na osmý pokus poprvé přihlásil zájemce, zaplatil kauci, ovšem nepřihazoval. Aukce tak i tentokrát zkrachovala. Jaký bude nyní postup obce Kamenice, pod kterou areál zámku spadá?

Budeme pokračovat v jednání s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových o tom, aby nám bezúplatně převedli tři balíčky pozemků. Jeden balíček jsou pozemky, které jsou za plotem areálu směrem ke komunikacím, které zámek lemují. Máme tam připravený projekt chodníku. Už mnoho let se tento projekt nedostal k projednávání na stavebním úřadě. Nedostali jsme stavební povolení, stát nám nedal souhlas s výstavbou tohoto chodníku. Usilujeme o to, aby na nás stát tyto pozemky převedl. Vypadá to, že se nám stát podařilo přesvědčit, že je to ve veřejném zájmu. Ze začátku si to nemysleli, teď už si to myslí. Převod je na dobré cestě.

Areál zámku Štiřín

Ani poosmé to nevyšlo. Zámek Štiřín dál zůstává státu

Do elektronické aukce se přihlásil minimálně jeden zájemce, který složil kauci, žádný příhoz ale nepadl. Vyvolávací cena byla 795,9 milionu korun.

Přečíst článek

Co je tím druhým balíčkem pozemků, o který usilujete?

Jsou to dva pozemky, kde je bývalá ubytovna pro personál zámku. Je to objekt mimo hlavní budovy, na protějším kopečku. Tam bychom chtěli udělat předškolní zařízení v duchu školky nebo dětské skupiny. Vypadá to, že jsme stát přesvědčili, že je tento projekt ve veřejném zájmu.

Poslední balíček je zámecký park. V minulosti byly spory, zda je v katastru nemovitostí zapsán správně jako les. Stát usiloval o to, aby to bylo přepsáno na louku. Kdyby to byla louka, tak to smí prodávat, když je to les, tak to nesmí prodávat. Po letitých peripetiích bylo rozhodnuto, že les je les. Stát to nesmí prodávat a převedl to na Lesy ČR.

Takže o tento les budete usilovat?

Ne, na to asi nemáme nárok. Ale umím si představit, že pokud získáme ty louky, kde se nyní nacházejí rododendrony a vzácné stromy, tak se s Lesy ČR domluvíme na společném postupu, aby park nebyl rozdělený. Naším cílem je, aby park byl veřejně přístupný. Aby nehrozila situace, že ho někdo oplotí a udělá si z něj soukromou zahradu.

Kolem zámku jsou ještě další pozemky, které jsou v jiném vlastnictví. To také chcete řešit?

To v tuto chvíli neřešíme. Nyní máme naději, že získáme od státu park a budeme mít povinnost se o něj starat. Takové rozhodnutí bude mít důsledky do obecního rozpočtu v řádu milion až dva miliony korun ročně. Se zastupiteli jsme projednali, že bychom o to stáli, a vypadá to, že jsme stát přesvědčili o tom, že když se obec bude starat o park, je to win-win situace. Možná i pro budoucího majitele zámku.

Každopádně pro obyvatele a veřejnost, když bude park přístupný, to má velkou hodnotu. Ve chvíli, kdy se toto stane, tak pozemky, které jsou v jiném vlastnictví, což jsou dva rybníky, tak to park neovlivní. A potom jsou to pozemky úplně na kraji parku. Pro zámek byly důležité, protože na jednom z nich byla golfová jamka. Pro nás to úplně klíčové není. Pro správu parku se budeme snažit vyjednat i se soukromými vlastníky, což jsou obyvatelé Kamenice, spolupráci. Pokud nebudou mít touhy změnit územní plán a proměnit je ve stavební pozemky, tak se asi domluvíme.

Zámek Štiřín

Dalibor Martínek: Neuvěřitelný příběh zámku Štiřín. Končí osmá aukce, další už nebude

Zámek Štiřín, který leží dvacet kilometrů jižně od Prahy, v devadesátých letech využívali poslanci jako rekreační sídlo. Ceny tam byly nízké, provoz dotoval stát. Poslední rok se stát toto pozdně barokní sídlo snaží prodat v elektronické aukci. Vloni v září začala první aukce za vyvolávací cenu 3,4 miliardy korun. Nikdo se nepřihlásil. Tento týden končí osmý a poslední pokus o prodej, vyvolávací cena je už jen 796 milionů korun.

Přečíst článek

Jak přemýšlíte o budoucnosti samotného zámku Štiřín, který se státu nepodařilo prodat?

V našem zájmu bylo postupovat podle toho, co je pro nás nejdůležitější. A to bylo zajistit si tam průchod okolo zámku, protože pokud by to v budoucnu soukromý majitel bojkotoval, tak nemáme žádné pěší propojení mezi dvěma částmi Kamenice. Druhá priorita byl pozemek, který by se nám hodil pro školku. Třetí priorita, ale možná leitmotiv celého prodeje, bylo otevřít park veřejnosti. V minulosti to tak bylo. V průběhu let se areál čím dál víc uzavíral, až to skončilo tak, že tam je nyní elektrický ohradník. Údajně proti zvěři, ale je to spíš proti lidem.

Využití zámku nás přirozeně zajímá, protože to ovlivňuje život v Kamenici. Stát o tom s námi ze začátku vůbec nejednal, byli jsme na nože. Stát říkal, máme tady geniální areál za tři miliardy korun a nedáme vám z toho ani metr, nesmíme ze zákona snížit hodnotu majetku.

Situace se změnila. Je nyní nějaké jednání státu s vámi o budoucnosti zámku?

O zámku nám neříkali nikdy nic. Ve smyslu, že naděje na bezúplatný převod nikdy nebyla a do poslední chvíle ani není. Čerstvý krok je, že bychom možná měli šanci odkoupit úplný konec jednoho pozemku, který navazuje na hospodářský dvůr zámku a je tam čistička odpadních vod. Takže bychom si koupili pozemek s čističkou a čističku provozovali, i ve prospěch občanů Kamenice. Už to není převod, je to nákup. Ve stejném gardu by mohla existovat diskuse o zámku. Ale Kamenice s pěti tisíci občany nemá v rozpočtu peníze, aby mohla provozovat hotelový komplex nebo kongresový komplex se sto lůžky, restaurací a přednáškovými sály. To je nad rámec toho, co bychom dokázali vzít na sebe.

Víte, co stát bude se zámkem dál dělat, když se mu ho nepodařilo prodat?

Se zástupci státu jsme se o tom takto nebavili. Oni říkají, teď jsme připravení s vámi velmi rychle uzavřít smlouvy. Do další aukce už by to šlo bez pozemků, o kterých jsme se bavili. Ale asi ani na úřadu nevědí, jaká bude situace, protože mezitím budou volby. Do voleb asi žádná nová aukce vyhlášená nebude. A po volbách? Pan Babiš v televizi prohlásil, že by se to spíš nemělo prodávat. Takže pokud bude mít šanci o tom rozhodovat, možná se přístup státu změní. Umím si představit, že si zámek stát nechá a bude ho pronajímat.

Velkou nevýhodou pro byznys je, že je to národní kulturní památka, a cokoliv tam budete chtít dělat, musíte konzultovat s památkáři. Máme s tím zkušenost. Získali jsme do majetku hrobku rodiny Ringhofferů. Je u ní rezavý kovaný plot. A když jsme se od památkářů dozvěděli, jak se to má opravovat, tak to je jako bychom si chtěli koupit ten zámek. Umím si představit, že správa zámku bude provozně velmi náročná. Stát vám dá povinnost, ale už vám nedá podporu. Asi nejlepší variantou by bylo, kdyby zámek zůstal v rukou státu, stát by si vyčlenil peníze na údržbu národní kulturní památky a provozoval by to jako hotel.

Nebojíte se, že po volbách se může změnit také situace kolem vašich předjednaných dohod o převodu některých pozemků?

Mám ty obavy, přirozeně. Smlouvy ještě uzavřené nemáme. Je to velmi daleko předjednané, až po ministerstvo financí, které o tom rozhoduje. Ale je pravda, že volby do toho mohou zasáhnout. I když by neměly, protože my se nebavíme s politiky, ale s úředníky, kteří tam po volbách jistě zůstanou. Volby by na tyto domluvy neměly mít vliv, ale obávám se, že mohou mít.

Lenka Munter

Makléřka: Rusové se zámků zbavují, kupují je Češi. Ti se o ně lépe starají

Situace na trhu s historickými nemovitostmi není předvídatelná a nehodnotí se tak snadno jako ostatní segmenty realitního trhu, říká Lenka Munter, makléřka z realitní kanceláře Luxent, která se na prodej zámků věnuje. Pravidelně také odhaduje hodnotu majetku britské královské rodiny pro americký časopis Forbes. A jak se podle ní cena zámků vyvíjí? „Nezaznamenala jsem ani nárůst ani pokles, cena každé takové nemovitosti je stanovena velmi individuálně,“ říká Munter.

Přečíst článek

Speciál Realitní Club

Realitní Club je multiplatformní projekt serveru newstream.cz věnovaný nemovitostem, zaměřený pro B2B i B2C segment. Má tři základní části –  webovou, printovou a eventovou se silným zaměřením na sociální sítě. Jako první odstartovala speciální stránka Realitního Clubu. Speciál je rozdělen do čtyř kategorií, které se „deep dive“ způsobem věnují klíčovým oblastem nemovitostního trhu. 

  • Brownfieldy: vize a budoucnost nezastavěných území především ve velkých městech;
  • Komerční reality: kanceláře, coworking;
  • Nová výstavba: development, nájemní bydlení, družstevní bydlení, hypotéky;
  • Reality a politika: jak se municipality i nejvyšší patra centrální politiky podílejí na výstavbě.

Součástí budou rozhovory s developery, politiky, architekty i designéry. 

Témata související s realitami:

Související

Zámek Štiřín

Dalibor Martínek: Neuvěřitelný příběh zámku Štiřín. Končí osmá aukce, další už nebude

Přečíst článek
z vyřazených lodních kontejnerů, které měly skončit ve šrotu, vyrůstá uprostřed CHKO Jeseníky apartmánový resort Andělská Hora.

Z přístavů do Jeseníků. Lodní kontejnery měly skončit ve šrotu, teď se v nich bude relaxovat

Přečíst článek

Dalibor Martínek: Nenasytní učitelé. Platy jim rostou, nestačí jim to

Učitelům vzrostou platové tarify o sedm procent
iStock
Dalibor Martínek

Audio verze článku

Ne rozšíření Dukovan. Ani výstavba dálnic, ani bydlení. Dokonce ani ne valorizace důchodů. Klíčovým tématem Česka je růst platů učitelů. Kupodivu nejde o vzdělávání našich dětí a posouvání Česka vpřed v soutěži národů. Jde prostě a jenom o ty platy. Že prý když budou vyšší platy, děti budou chytřejší.

Ne, že by chtěli přidávat jenom učitelé. Přidat by chtěl každý. Každý placený z eráru. Soudci, hasiči, policisté, lékaři, úředníci. Ti všichni jsou na pravidelné zvyšování platů navyklí, dokonce mají oporu v zákoně.

Na příští rok navrhují odbory „zvýšení tarifů“ všech státem placených lidí o deset procent. Schůzka odborářů s vládou na toto téma se uskuteční ve středu. Ministerstvo práce navrhlo navýšení platů o pět procent, nebo o sedm procent, hůř odměňovaným profesím pak o devět až 13 procent. Celkem připravilo šest variant. Výdaje na přidání se podle resortu pohybují od 23,5 do 45,1 miliardy korun. Ale protože je před volbami, dá se čekat větší benevolence vlády ke zvyšování platů.

Neslibuj, co nemůžeš splnit

Učitelům „pravicová“ vláda v roce 2023 slíbila platy na úrovni 130 procent průměrné mzdy. Takovou záruku neměl stát dávat. Stejně ji neplní. Proč? Protože plošně zvedá platy všem, zvyšuje státní dluh, a nemá jak tyto nesmyslné sliby plnit.

Takový slib byl dobře vyargumentován. Když budou mít učitelé vyšší plat, přiláká tato profese lepší lidi a ti dostanou naše děti do první ligy. Zádrhel ovšem je, že není na neustálé navyšování platů učitelů kde brát. Jedině na dluh. Ten má být příští rok 280 miliard korun. To je ovšem učitelům jedno.

Průměrná mzda v Česku přirozeně pořád roste. V roce 2024 byla přes 46 tisíc korun. Ne proto, že by úspěšná mladá firma zvyšovala z výnosů platy svých pár zaměstnanců. Roste proto, že vláda, ta či ona, dělá kobercové nálety na zvyšování platů statisícům lidí pracujících pro erár. Z politických důvodů, vždy jsou nějaké volby.

Učitelům rostly platy na začátku letošního roku o sedm procent. Přesto se jejich platy relativně propadají. Zatímco v roce 2023 tvořil učitelský plat v průměru 113 procent celostátní průměrné mzdy, v roce 2025 to bude kolem 108 procent, vyplývá ze studie think tanku IDEA/CERGE‑EI. Podle údajů Českého statistického úřadu byla za rok 2024 průměrná měsíční mzda učitelů v mateřských školách 41 702 korun, na základních školách 52 555 korun a na středních školách 55 197 korun. Průměrný plat učitele v roce 2025 by měl být podle propočtu studie mezi 53 800 až 56 tisíci korunami měsíčně.

Zarážející je, že se pořád vede společenská debata o platech učitelů, ale ne o kvalitě výuky. Podle novely školského zákona by měl být přístup učitelů vůči dětem vstřícnější a učitelé by měli rozvíjet jejich kreativitu. Má to znamenat, že učitelé před začátkem školního roku rozešlou rodičům nekonečný seznam pomůcek, které mají rodiče zakoupit? Špejle, tuš, desítky různých sešitů, tempery a nevím co ještě. Účty rodičů jdou do tisíců. Zatímco učitelům nárokově roste plat. Tady něco nesedí.

Další texty (ne)korektního Dalibora Martínka

Související

Dalibor Martínek: Učitelé už zase chtějí stávkovat. Chtějí platy budoucnosti, ale žijí v Rakousku-Uhersku

Přečíst článek

David Ondráčka: Hnutí Stačilo! – převlečení komunisté věčně v opozici

Kateřina Konečná
ČTK
David Ondráčka

Stačilo těží z nostalgie, ale je to spíš útěk před složitostí dnešního světa. Vybírá si z minulosti to příjemné – levné potraviny, dostupné bydlení, klid na práci. Zapomíná na dusivou kontrolu, ideologii, zavřené hranice a věznění. Nejde o žádnou autentickou levici, jen nabízí jednoduchou odpověď a přehledný svět těm, kteří se v dnešních divokých proměnách ztrácejí. Místo už prošlé hantýrky starých komunistů teď obohatili slovník o populistické fráze. Výsledek je ale podobný.

Hnutí Stačilo! je šikovné zamaskování toho, že jde o komunisty. Navazují na tradici 35 let polistopadové politiky KSČM – být pořád v opozici. Stačilo! sice zní jako jasný vzkaz vládě: „Dost bylo Fialy.“ Jenže heslo lze číst i tak, že jeho protagonisté chtějí zůstat v opozici navždy, připraveni komukoli a kdykoli říct už „stačilo“.

Všechna hesla o tom, jak chtějí nahradit současný režim, vlastně až tak nemyslí vážně. Komunisté se jen chtějí vrátit a sedět v placených pozicích ve sněmovně v opozici, případně opět svůj vliv obchodovat, to je vše. Být permanentní opozicí v politice je tak pohodlné: nenesete nikdy žádnou odpovědnost, jen kritizujete. Takto fungovala celou dobu KSČM, vždy ve sněmovně, nikdy odpovědná. I proto říkají, že po volbách bez problémů podpoří menšinovou vládu ANO, což je Babišův sen. Když vidíte vliv a podporu agrobarona Zdeňka Jandejska a spol. vůči tomuto uskupení, nazačuje to, čí to je projekt a s jakým záměrem je vytvořen a tlačen.

Opoziční pohodlí a vládní chaos

Pokud by se někdy náhodou Stačilo! dostalo k podílu na moci (a tomu se chce za každou cenu vyhnout), rychle by se ukázalo, že jejich schopnosti končí u kritiky. Vládnutí vyžaduje práci, rozpočty, kompromisy, řízení ministerstev, na to heslo „stačilo“ nestačí.

Nostalgie jako marketing

Stačilo! těží z nostalgie, ale je to spíš útěk před složitostí dnešního světa. Vybírá si z minulosti to příjemné – levné potraviny, dostupné bydlení, klid na práci. Zapomíná na dusivou kontrolu, ideologii, zavřené hranice a věznění. Nejde o žádnou autentickou levici, jen nabízí jednoduchou odpověď a přehledný svět těm, kteří se v dnešních divokých proměnách ztrácejí. Místo už prošlé hantýrky starých komunistů teď obohatili slovník o populistické fráze. Výsledek je ale podobný.

Ego-projekt Sterzik

V čele hnutí stojí Daniel Sterzik alias Vidlák, to je nová postava. Působí jako takový malý zakomplexovaný chlapík s velkou touhou být vidět. Roky čekal, myslel si, že má na víc a teď ta příležitost přišla. Umí asi dobře glosovat hospodské debaty, ale jeho politický přehled končí na hranicích českého rybníčku, neumí jazyky. Je to jen frustrace přetavená do sloganu. Hnutí jako výtah k moci pro jednoho pasažéra, ego-projekt.

Konečná

Jako jediný personálně zajímavý moment na tom projektu mi připadá, že šéfka komunistů Kateřina Konečná nakonec kandiduje a tím by při zvolení musela skončit v Evropském parlamentu. Podle mě se tam už stejně nudí, sedí tam třetí období. A navíc za odsloužené roky tam dostane zajímavý příspěvek k důchodu, takže finančně zajištěna bude i dál.

Příspěvek pro europoslance k důchodu je mimochodem jeden z nejbizarnějších benefitů v politice. Nikdo nemůže chápat, proč se vůbec platí, i z našich daní. Bývalí europoslanci mají nárok na důchod už po dosažení věku 63 let. Nárok na tuto penzi má každý, kdo byl v europarlamentu alespoň jeden celý rok. Jeho výše tvoří 3,5 procenta platu europoslance za každý rok ve funkci, což je víc než slušné.

Recyklace starých kádrů

Stačilo! (tedy komunisté) stihli nalákat osvědčené politické turisty. Příkladem je Jana Bobošíková, známá politická oportunistka. Kandidovala prakticky v každých volbách za kohokoli, kdo jí nabídl platformu, je jí to úplně jedno. Tentokrát má šanci na volitelné místo za Stačilo!.

O Janě Maláčové a Lubomíru Zaorálkovi se toho napsalo dost, kvůli svému místu na kandidátce definitivně ukončili historii sociální demokracie. Ironií může být, že se hlavně Maláčové může stát, že kvůli volební aritmetice ani jako lídr Stačilo! v Praze na poslanecké křeslo nedosáhne.

Jana Maláčová

Strany, které nejdou do voleb samy nebo v koalici, nedostanou od státu ani korunu

Politické strany, které vyšlou své kandidáty do sněmovních voleb pod hlavičkou jiné strany, což je letošní novinka při parlamentních volbách, nemají v případě úspěchu těchto subjektů nárok na žádnou státní finanční podporu. A to ani v případě, že ve sněmovně zasednou jejich lidé.

Přečíst článek

Petr Fiala

Dalibor Martínek: Babiš je cesta na Východ. Toť jediný program premiéra Fialy

Premiér Fiala představil spolu s koaličními partnery Spolu, Lidovci a TOP 09, volební program. Měsíc před volbami. V čem se skrývá tajemný šém, kterým si má vláda udržet moc? Z tiskového mítinku, který se konal v nóbl pražské kavárně Louvre na Národní třídě, to šlo těžko vyčíst. Prostě bude svoboda a prosperita.

Přečíst článek

 

Související

Hnutí Stačilo! představuje lídry

Stanislav Šulc: Falešné koalice jsou košer, rozhodl soud. A je to tak v pořádku

Přečíst článek
Doporučujeme