Partneři projektu

Termín pro daně se blíží. Někteří si mohou lhůtu prodloužit až do července

Daňové přiznání
Profimedia.cz
 nst
nst

Už v pondělí 4. května končí řádný termín pro elektronické podání daňového přiznání za rok 2025. Mnozí ale možná netuší, že zákon nabízí ještě několik dní bez pokuty – a s pomocí daňového poradce lze lhůtu prodloužit až do července. Pozor však na jednu zásadní věc: odklad podání neznamená odklad platby daně.

Kdo nestihne podat daňové přiznání do 4. května, nemusí hned panikařit. Daňový řád počítá s pětidenní tolerancí pro pozdní podání bez pokuty. Letos navíc termín prodlužuje státní svátek 8. května a víkend, takže bez sankce lze přiznání podat ještě v úterý 12. května.

„Pět pracovních dnů navíc se týká sankce za pozdní podání daňového přiznání. Neznamená to ale automatické prodloužení splatnosti daně. Pokud poplatníkovi vyšla daňová povinnost, měl by ji uhradit nejpozději v řádném termínu, tedy do 4. května 2026. Za zaplacenou se daň považuje až ve chvíli, kdy peníze dorazí na účet finančního úřadu, nikoliv v okamžiku zadání příkazu v bance,“ uvádí Ivo Brabec, CEO společnosti Neotax.

Nestíháte? Daňový poradce může posunout termín až do července

Pokud je už teď jasné, že ani dodatečný termín nevyjde, existuje řešení. Využití služeb daňového poradce nebo advokáta může prodloužit lhůtu pro podání přiznání až do 1. července 2026. Stejný termín platí i pro subjekty s povinným auditem účetní závěrky.

„Pokud poplatník ví, že přiznání nestihne připravit ani v toleranční lhůtě, může využít daňového poradce nebo advokáta a tím si lhůtu pro podání přiznání prodloužit až do 1. července 2026. Rozhodující je, aby přiznání v prodloužené lhůtě skutečně podal daňový poradce nebo advokát. Plnou moc přitom není nutné finančnímu úřadu dokládat předem,“ doplňuje Brabec.

Ani zde ale nelze usnout na vavřínech a bez pokuty lze v tomto režimu podat přiznání nejpozději do 9. července.

Průměrná mzda loni ve 4. čtvrtletí stoupla na 46 013 korun, reálně opět klesla

Kolik peněz z vaší výplaty se ve skutečnosti vypaří ještě dřív, než vám přistanou na účtu?

Jedním z klíčových ukazatelů, se kterými pracuje aktuální zpráva OECD, je takzvaný daňový klín. Zní to složitě, ale princip je jednoduchý: ukazuje, kolik z celkové ceny práce připadne státu. Pokud zaměstnavatel na pracovníka vydá 100 korun, daňový klín říká, kolik z této částky skončí na daních a odvodech a kolik zaměstnanec skutečně dostane na účet. Tedy jak velký je pomyslný klín, jejž stát vráží mezi zaměstnavatele a zaměstnance.

Přečíst článek

Pozor na vrácení přeplatku. Pozdní podání může čekání prodloužit

Ti, kdo očekávají vratku, by si měli termín hlídat dvojnásob. Pokud podají elektronické přiznání do 4. května a požádají o vrácení přeplatku, peníze by měli dostat nejpozději do 3. června.

Při pozdějším podání se ale třicetidenní lhůta počítá až od dne následujícího po skutečném podání, takže na peníze mohou čekat déle.

Jaké sankce hrozí po 12. květnu?

Po překročení pětidenní tolerance začíná nabíhat pokuta 0,05 procenta ze stanovené daně za každý den prodlení, maximálně však 5 procent daně, nejvýše 300 tisíc korun. Pokud vypočtená pokuta nepřesáhne tisíc korun, úřad ji nevyměří.

Vedle toho může naskočit i úrok z prodlení za pozdní zaplacení daně – ten od čtvrtého dne po splatnosti činí v prvním pololetí 2026 ročně 11,5 procenta.

Lukáš Kovanda
video

Kovanda vysvětluje investice: Pasivní příjem z akcií? Dividendy lákají, ale mají svá pravidla

Pravidelný příjem bez práce zní lákavě. Dividendové investování ho skutečně nabízí – není ale tak jednoduché, jak se může zdát. Ve třetím díle seriálu Kovanda vysvětluje investice moderátorka Izabela Kalinová s ekonomem Lukášem Kovandou vysvětlují, jak dividendy fungují, proč jsou české banky evropským unikátem a kdy se vyplatí sázet spíš na jistotu než na rychlý růst.

Přečíst článek

Podáním přiznání povinnosti nekončí. OSVČ musí následně dodat i přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu. Přehled pro ČSSZ je při elektronickém podání potřeba odevzdat do 1. června 2026 a zdravotní pojišťovně do 4. června 2026. Při využití daňového poradce se termíny posouvají až na 3. srpna 2026. Doplatky pojistného je pak nutné uhradit do osmi dnů.

Možnost podat přiznání později neznamená, že lze stejně odložit i úhradu daně. Právě tady řada lidí chybuje nejčastěji – a může je to stát zbytečné sankce.

VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB 

Lepší život jako téma čísla

Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.

Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.

V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.

Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.

A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.

Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Nejdřív škola, pak byty. U Prahy vzniká čtvrť velká jako celé dnešní Mstětice

Takto bude vypadat škola v Zelenči.
Perspektiv, užito se svolením
Petra Nehasilová

Co když se čtvrť nezačíná byty, ale školou? V Mstěticích u Prahy zkoušejí model, ve kterém veřejná infrastruktura nepřichází jako reakce na development, ale jako jeho základ.

V Mstěticích u Zelenče roste nová čtvrť pro tisíce obyvatel, do níž míří miliardové investice. Jedním z jejích klíčových projektů má být nová základní škola od studia Perspektiv. Avšak ambice projektu jsou větší než jen postavit další školní budovu. Má jít o nové centrum čtvrti.

To je v českém developmentu pořád spíš výjimka. Veřejná infrastruktura bývá často až reakcí na růst bydlení, tady se má stát jeho součástí od začátku.

Škola jako tahoun projektu

Za rozvojem území stojí PROGRESUS Group, která v Novém Zelenči buduje čtvrť pro zhruba 3 500 obyvatel. Lokalita těží z dobré dopravní dostupnosti, vlakem je centrum Prahy dosažitelné za necelou půlhodinu, autem Černý Most za patnáct minut. Odpovídají tomu i ceny nemovitostí, které se v novostavbách pohybují v horních segmentech trhu.

Právě v tomto kontextu získává škola jinou roli. Není jen občanskou vybaveností, ale nosným veřejným projektem celé nové čtvrti. „Nechtěli jsme navrhnout jen školu, ale instituci, která pomůže ukotvit vznikající čtvrť,“ říká Ján Antal, zakladatel studia Perspektiv.

Návrh studia Perspektiv, původně oceněný třetím místem v soutěži, investor nakonec vybral k realizaci pro jeho urbanistický koncept i schopnost propojit vzdělávání, veřejný prostor a krajinu.

Luděk Sekyra spustil další fází výstavby na Smíchově.

V Praze roste nové město za 50 miliard. Sekyra spustil další megafázi Smíchov City, přibude 800 bytů

Největší urbanistický projekt v centru Prahy od dob Vinohrad míří do další fáze. Sekyra Group zahájila výstavbu tří nových bloků Smíchov City za pět miliard korun. Přinese téměř 800 bytů pro dva tisíce lidí.

Přečíst článek

Dřevo místo betonu

Místo uzavřené školní budovy vznikne spíš otevřený kampus. Vedle učeben nabídne centrální halu, knihovnu, sportovní zázemí i prostory, které mají fungovat i po skončení výuky, a to pro kroužky, kulturní akce nebo komunitní život. „Dnes už škola není jen budova pro výuku. Je to součást veřejné infrastruktury, která může spoluutvářet charakter místa a komunitní život,“ dodává Antal.

Projekt je zajímavý i konstrukčně. Je založen na CLT dřevostavbě, což je řešení, které je u veřejných budov v Česku stále spíš raritou. Zatímco dřevo se v rezidenční výstavbě rychle prosazuje, veřejné stavby zůstávají v Česku konzervativní. „Veřejné stavby ze dřeva jsou v Česku stále spíš výjimkou. O to důležitější je ukazovat, že i školy mohou vznikat jako udržitelná architektura s dlouhodobou hodnotou,“ dodává Antal.

Vychází podzimní Realitní Club

Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.

Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života. 

O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.

O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.

Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.

„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.

Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Výminek v Tvrdonicích vznikl jako ukázková lehká rámová dřevostavba s prefabrikovanou konstrukcí.

65 metrů za 5,5 milionu. Česká dřevostavba ukazuje, kam míří modulární bydlení

Přečíst článek

Česko posiluje na čipové mapě světa. V Brně vzniká vývojové centrum pro Tchajwance

CEO Jmem Technology John Chang
poskytuto CzechInvestem
Stanislav Šulc
sta

Česko se stává novým uzlem evropského ekosystému bezpečnosti polovodičů. Tchajwanská společnost Jmem Technology otevřela v Praze první evropskou kancelář a v Brně postupně buduje své evropské výzkumné, vývojové a inženýrské centrum.

Společnost Jmem Technology se zaměřuje na zabezpečení polovodičů pro umělou inteligenci, obranné aplikace a kritickou infrastrukturu – oblasti, které jsou stále více v centru geopolitické konkurence o kontrolu nad technologickými dodavatelskými řetězci.

Nyní si vybrala Českou republiku, v Praze otevřela svou první evropskou kancelář a v Brně postupně buduje své evropské výzkumné, vývojové a inženýrské centrum. Nové centrum v Brně bude mimo jiné sloužit jako evropské R&D centrum pro hardwarovou kyberbezpečnost, platforma pro integraci postkvantové kryptografie do čipů či základna pro společné výzkumné projekty s univerzitami.

Jmem Technology plánuje vytvořit desítky vysoce kvalifikovaných pracovních míst v oblasti návrhu polovodičů, vestavěných systémů a kryptografie. Vstup společnosti na český trh zahrnuje také spolupráci s Českým národním polovodičovým klastrem, zaměřenou na testování bezpečnosti čipů a vývoj standardů.

„S nástupem umělé inteligence a kvantových technologií už samotný software nepředstavuje dostatečnou vrstvu zabezpečení. Naše technologie odrážejí strukturální změnu v kybernetické bezpečnosti, kdy se důvěra přesouvá ze softwaru na úroveň hardwaru,“ uvedl John Chang, zakladatel a CEO společnosti Jmem Technology.

Evropa jako strategická osa expanze

Evropská expanze společnosti je podle CzechInvestu postavena na modelu „český design, tchajwanská výroba“, který propojuje inženýrské kapacity v České republice s pokročilými výrobními možnostmi na Tchaj-wanu. Cílem je vytvořit bezpečnější a transparentnější dodavatelské řetězce mimo geopoliticky citlivé regiony, včetně snížení závislosti na výrobních kapacitách v Číně.

„Jedná se o významnou investici v podobě vzniku firemního znalostního centra, které propojuje výzkum, návrh čipů, využití kvantové technologie a reálné průmyslové aplikace. Podobné investice představují cestu, která bude formovat budoucí konkurenceschopnost Česka i Evropy,“ uvedl Jan Michal, generální ředitel CzechInvestu.

„Evropa pro nás nepředstavuje pouze expanzní trh, ale strategickou součást našeho dlouhodobého rozvoje. Naším cílem je vybudovat evropské inovační centrum pro hardwarovou kyberbezpečnost – segment, který se rychle stává klíčovým pilířem digitální i geopolitické stability,“ uvedl John Chang.

V nadcházejících letech plánuje společnost v Evropě rozšiřovat své výzkumné a vývojové kapacity, zapojit se do evropských iniciativ v oblasti polovodičů, prohlubovat spolupráci s akademickou sférou a budovat expertní týmy v oblasti návrhu integrovaných obvodů a kryptografie. Očekává se, že tato investice dále posílí pozici České republiky a specificky také Brna jako jednoho z předních inženýrských center střední Evropy s rostoucím napojením na mezinárodní talenty a výzkum.

Sam Altman z OpenAI na tiskové konferenci Microsoftu

Válka o talenty v AI nabírá na obrátkách, softwaroví obři přicházejí o klíčové manažery

Tradiční softwaroví lídři jako Salesforce nebo Snowflake čelí nové existenční hrozbě. K propadu akcií o pětinu se přidává agresivní náborová ofenziva firem OpenAI a Anthropic.

Přečíst článek

VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB 

Lepší život jako téma čísla

Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.

Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.

V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.

Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.

A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.

Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Nvidia

Investiční stálice, nebo předražené akcie? Svět polovodičů je pro investory stále složitější

Přečíst článek