Reklama

Bývalý viceguvernér ČNB Hampl: Vysoká inflace se víc projevuje na výdajích než příjmech rozpočtu

Mojmír Hampl
Národní rozpočtová rada/užito se svolením
 ČTK

Současná vysoká inflace se víc projevuje na výdajích než na příjmech státního rozpočtu, uvedl to předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Vítá oznámený krok vlády snížit strukturální deficit rozpočtu o 70 miliard korun. Podle něj to je ale jen první krok ke konsolidaci veřejných financí, protože problém je hlubší.

Reklama

„Obrovský problém našich veřejných financí je, že máme mnohem víc indexaci u výdajů, než bychom ji měli u příjmů,” řekl Hampl na okraj konference společnosti Broker Consulting o dopadech inflace na investice do nemovitostí. Podle něj s inflací roste inkaso daně z přidané hodnoty, nepřímo se inflace projevuje i na výběru daně z příjmu fyzických osob kvůli růstu mezd. „Ale máme mnohem víc automaticky valorizovaných výdajů než příjmů. Jestli si někdo myslí, že vysoká inflace je automatická bonanza pro veřejné rozpočty, tak říkám, že není,” zdůraznil.

Inflace podle něj komplikuje i sestavování rozpočtu. „Každý ministr financí by byl radši a sestavoval by se mu rozpočet snáz, kdyby byla cenová stabilita. Protože by existovala nějaká rozumná předvídatelnost, ne náhlé šoky, ke kterým neexistuje stejně náhlá možnost reakce,” řekl Hampl.

Inflační mor by měla ČNB vymýtit dalším zvýšením úroků, míní bývalý viceguvernér Hampl

Česká ekonomika by se měla co nejdříve navrátit k cenové stabilitě, řekl v Otázkách Václava Moravce v České televizi předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Nesouhlasí proto se snahou České národní banky (ČNB) zanechat úrokovou sazbu na současných sedmi procentech, měla by ji zvýšit, doplnil. Podle Jana Švejnara, ředitele Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu, je česká ekonomika ve výjimečné situaci, když prochází recesí, ale zároveň má vysokou jádrovou inflaci.

Přečíst článek

Upozornil, že k růstu spotřebitelských cen přispívají i vysoké deficity veřejných financí. „Na druhou stranu tím, kdo je ze zákona odpovědný za dosahování nízké inflace, je centrální banka,” řekl Hampl, který v minulosti zastával pozici viceguvernéra České národní banky (ČNB). Sám by uvítal další zpřísnění měnové politiky, a tedy i růst základní úrokové sazby, která je od loňského června na sedmi procentech.

Bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer na konferenci řekl, že ještě na podzim také podporoval další růst základní úrokové sazby. V současnosti vzhledem k nečekanému posílení koruny ale míní, že sedm procent představuje dostatečně přísnou měnovou politiku. „Pokud ji bude třeba přitvrdit, bude se to ukazovat spíš za polovinou roku než teď,” řekl.

Jan Kubíček, nový člen bankovní rady ČNB vnímá dění kolem prověrky guvernéra jako osobní a cílený útok

Jan Kubíček: Dění kolem prověrky guvernéra Michla vnímám jako osobní a cílený útok. V ČNB tohle nepamatuji

Na konci letošního roku se budou v inflaci ještě projevovat drahé energie, takže hodnota inflace v prosinci bude možná mezi šesti a osmi procenty, říká Jan Kubíček, od 13. února nový člen bankovní rady ČNB. Už předtím pracoval v národní bance, mimo jiné jako poradce bývalého viceguvernéra Vladimíra Tomšíka. Veřejná debata kolem bezpečnostní prověrky guvernéra Aleše Michla je podle něj cílená. „Intenzivní mediální aktivita bývalého guvernéra mě poněkud překvapila,“ říká Kubíček. Debata kolem sazeb je podle něj uvnitř národní banky košatá a neodpovídá mediální zkratce, že nyní vítězí v radě ČNB odpůrci jejich zvyšování.

Přečíst článek

Hampl uvítal odhodlání vlády snížit strukturální schodek rozpočtu v příštím roce o 70 miliard korun. „V dané situaci je to něco, co lze přivítat. Je to lepší než nedělat nic. Akorát to znamená, že další kroky budou muset následovat v jiných letech,” řekl. Konkrétní podobu úsporných opatření zatím nezná, podle něj to je věc politického vyjednávání mezi stranami vládní koalice.

Státní rozpočet loni skončil ve schodku 360,4 miliardy korun, byl to třetí nejhorší výsledek v historii Česka. Na letošek vláda plánuje hospodařit se schodkem 295 miliard korun. V únoru skončil rozpočet v deficitu 119,7 miliardy korun, nejhlubším v historii Česka. Hampl ale upozornil, že výsledek ovlivnila například jednorázová výplata výnosů protiinflačních dluhopisů nebo skutečnost, že stát ještě neměl příjmy z mimořádných opatření na kompenzaci cen energií, ale tyto kompenzace už musel vyplácet. „To číslo není hezké, ale nemyslíme si, že to je číslo, které říká podstatnou zprávu o celém roce. To uvidíme za dva, za tři měsíce,” řekl.

David Ondráčka: Předlužené Česko. Tři scénáře pro Fialův kabinet, jak to může řešit

V nesplatitelné dluhové pasti je stále zhruba 750 tisíc lidí (s rodinami 1,5 milionu Čechů), tragicky vysoký počet lidí, a to i přes řadu dílčích zlepšení a změn v posledních letech. Většina je dnes ve vícečetných exekucích, kde už nejsou reálně schopni splácet, už si na nich není co vzít a exekuční mašina tady jede hodně naprázdno. Podle Davida Ondráčky, protikorupčního experta a bývalého šéfa české pobočky Transparency International jde o jeden z nejtěžších ekonomických a sociálních „zločinů“ polistopadové éry. „Zásadní politické téma je, jestli a jak tento exekuční a vymahačský Klondike, rozprášit,“ komentuje Ondráčka.

Přečíst článek

Magazín Newstream CLUB

Tématem druhého čísla byznysově - lifestylového čtvrtletníku je návod, jak globálně uspět, jak dobýt svět a užít si ho.

Na titulní straně představujeme neurologa Martina Tolara. Jeho společnost Alzheon je nejblíž ze všech farmaceutických firem světa k dosažení schválení léku na Alzheimerovu nemoc. Co všechno musel obětovat a jak těžké bylo prosadit se v USA?

„Amerika je kouzelná v tom, že když máte chuť něco dělat, máte výdrž a nadšení, tak vám pomůže. Ona je to země plná lidí, kteří tam přišli s jedním kufrem a vybudovali si tam z ničeho, jen ze svých snů, celý život,“ říká Tolar v hlavním rozhovoru magazínu.

A magazín dále přináší řadu příběhů osobností, kterým se ve světě podařilo uspět. Eduard Kučera například vypráví, jak těžké bylo hledat vhodného správce majetku a vysvětluje, proč se nakonec rozhodl většinu investic mít v USA.

Architekt Petr Štefek pracoval v Londýně u Normana Fostera a popisuje rozdíly mezi globální londýnskou scénou a Prahou.

Legendární investor Gabriel Eichler pak popisuje svou cestu z USA zpět do Československa a jak tu jeho know-how pomáhalo budovat svobodnou ekonomiku.

Jak dostat dítě na Oxford?

Připravit svým potomkům ty nejlepší startovní podmínky pro život, kariéru a úspěch ve světě je snem každého rodiče. Stojí to však peníze a čas. A také je k tomu potřeba učinit celou řadu správných rozhodnutí od volby střední školy přes kroužky a další mimoškolní aktivity. Odměnou ale může být studium na některé z nejprestižnějších univerzit světa na obou březích Atlantiku i Pacifiku. Jak ta správná rozhodnutí skutečně učinit poradí nejpovolanější odborníci ve druhém čísle magazínu Newstream CLUB, který právě vychází.  K dostání je v síti trafik Lagardère i online

Příští číslo magazínu Newstream CLUB vyjde již v březnu. 

Související témata

Miliardáři

Vzdělávání

Biohacking

  •  
Reklama

Související

Mojmír Hampl

Mojmír Hampl: Náš penzijní systém je absurdní. Každý třetí senior odchází do penze předčasně

Přečíst článek
Mojmír Hampl

Hampl: Stát je neufinancovatelný, ekonomický růst to nevyřeší. Vláda musí zakročit

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Doporučujeme