Obnovitelné zdroje mají své místo. Ovšem bez robustního jaderného základu nemá Česko šanci na stabilitu. A bez stability se resilience společnosti vůči autoritářským tendencím snižuje. Proto je jaderná cesta Česka tak důležitá. Nejen z hlediska energetického, ale rovněž politicky – společenského a bezpečnostního, píše analytik Ondřej Šimíček.
S odkladem podpisu finální dohody ke stavbě nových jaderných bloků v Dukovanech se posouvá i harmonogram celého projektu a jeho jednotlivé fáze. O měsíce se tak v plánech posune i samotné zprovoznění nových reaktorů. První z nich by podle aktuálního stavu měl být spuštěný na přelomu let 2036 a 2037. Na dnešní konferenci NextGen Energetika 2035+ v Praze to řekl Petr Závodský, předseda představenstva společnosti Elektrárna Dukovany II (EDU II), která je za jaderný tendr zodpovědná. Připomněl i rostoucí náklady na projekt.
Titulek není úplně přesný. Faktem je, že Francouzi hrají jak v Brně, tak i v Bruselu. Češi si myslí, že zakázku na výstavbu Dukovan uhrají na domácím písku. Omyl. Francouzi, přestože předložili na Dukovany finančně přemrštěnou nabídku, jak prohlásil šéf ČEZ Daniel Beneš, „nikdy bych to nepodepsal“, hrají tvrdě.
Kontrakt na dostavbu dukovanské jaderné elektrárny se komplikuje. Nejen kvůli soudní stopce, ale i mizejícímu závazku na účast našeho průmyslu. Česko tak může promarnit stovky miliard.
Evropská komise žádá Česko o odložení podpisu smlouvy o stavbě dvou nových jaderných bloků v elektrárně Dukovany. Prověřuje, zda korejské společnosti KHNP nebyly poskytnuty zahraniční subvence, které mohou narušit vnitřní trh Evropské unie. Vyplývá to z dopisu, který českému ministru průmyslu a obchodu Lukáši Vlčkovi poslal místopředseda EK Stéphane Séjourné.
Brněnský soud předběžným opatřením zablokoval středeční finální podpis smlouvy o stavbě jaderných bloků v Dukovanech mezi společností Elektrárna Dukovany II (EDU II) a vítězem tendru korejskou KHNP. Učinil tak na návrh francouzské firmyi EDF, která napadla žalobou rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Podle něho byl tendr v pořádku. Zákaz podpisu smlouvu platí až do rozhodnutí o žalobě EDF. Francouzská společnost rozhodnutí soudu uvítala.
Náklady na výstavbu dvou nových jaderných bloků elektrárny v Dukovanech zatíží na dalších zhruba 15 let státní rozpočet. Poprvé by se v rozpočtu státu mohly projevit v roce 2026 nebo 2027. Stát má připravené smlouvy o smlouvách budoucích, které mají českým firmám zajistit 30 procent zakázek. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže definitivně zamítl rozklad francouzské společnosti EDF proti průběhu tendru na výstavbu jaderných bloků v Dukovanech.
Minulý týden společnost ČEZ oznámila odložení podpisu smlouvy o rozšíření jaderné elektrárny Dukovany. Tento krok odhaluje složitost smluvních vztahů v situaci, kdy financování projektu zůstává nejasné. Evropská komise dosud notifikovala podporu pouze pro jeden blok, což znamená, že financování je zajištěno pouze pro tento jediný blok. V minulosti trvala notifikace 18 měsíců, a nyní budou muset Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) společně s ČEZ znovu žádat o notifikaci pro dva bloky.
V Česku by v budoucnu mohly vzniknout až dvě továrny na moduly pro malé jaderné elektrárny. Společnost ČEZ o tom nyní jedná s britskou firmou Rolls-Royce SMR, s níž loni uzavřela strategické partnerství, uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. První blok by měl vzniknout v první polovině 30. let v Temelíně. Společnost zároveň pokročila také v přípravě modulárního reaktoru v Tušimicích.
Jihokorejský podnik KHNP, který má rozšiřovat jadernou elektrárnu Dukovany, nyní nově uvádí, že české firmy by se na rozšíření podílely nejméně z pětiny. Vyplývá to ze včerejších slov ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka. Garance pouze dvacetiprocentní spoluúčasti českých firem na budování nových jaderných bloků však představuje jen třetinu podílu, s nímž KHNP operoval v době, kdy ještě tendr nebyl uzavřený. Pouze 20 procent by zkrátka bylo pro Česko prohrou.
Ruský prezident Vladimir Putin a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron si poprvé po téměř třech letech ☎ telefonovali, uvedla ruská státní agentura TASS s odvoláním na prohlášení Kremlu. Tématem hovoru byla podle něj situace na Ukrajině či dodávky obilí. Telefonát vzápětí potvrdil i Elysejský palác.
Senát Spojených států schválil ✔ návrh zákona republikánského prezidenta Donalda Trumpa o daních a výdajích, informují tiskové agentury. Republikány ovládaný Senát hlasoval v poměru 50 ku 50, o schválení návrhu známého také jako „velký, krásný zákon“ svým hlasem následně rozhodl americký viceprezident J.D. Vance.
Číst více
Společnosti mmcité, která v Uherském Hradišti vyrábí městský mobiliář, vyplatí za loňský rok dividendu 4️⃣ koruny na akcii. Celkem tak firma mezi akcionáře rozdělí přes 14,6 milionu korun.
Ceny ropy 🛢 na počátku nového měsíce mírně ↗ rostou. Investoři čekají na rozhodnutí skupiny OPEC+, která by na svém nadcházejícím zasedání měla oznámit další zvýšení těžby od srpna. Trh také sleduje vývoj obchodních jednání mezi Spojenými státy a jejich hlavními partnery, která by mohla zlepšit výhled poptávky.
Největší česká textilka Juta ze Dvora Králové nad Labem loni ↗ zvýšila čistý zisk na 641 milionů korun z předloňských 635 milionů. Tržby podnik loni zvedl o 6,3 procenta na 8,05 miliardy korun. Počet zaměstnanců Juta zvýšila o 36 na průměrných 1888 a lidi nabírá i letos. Vyplývá to z výroční zprávy.
Hlavní index pražské burzy dnes odepsal část svého pondělního zisku. Klesl ↘ o 0,28 procenta na 2151,25 bodu. Dolů ho táhly hlavně akcie energetické skupiny ČEZ a banky Moneta. Vyplývá to z údajů o obchodování na webu burzy.
Koruna po více než čtyřech letech zavřela pod hranicí 21 korun za dolar. K dolaru dnes ve srovnání s pondělním závěrem 💪 zpevnila o 13 haléřů na 20,93 koruny. Silnější byla naposledy v červnu 2021. Česká měna dále posiluje i vůči euru, dnes to bylo o pět haléřů.
Výrobce elektromobilů 🚘 Tesla v červnu zvýšil prodej ve Španělsku a v Norsku. Zájem byl o modernizovaný vůz Model Y. Akcie americké automobilky ale dnes prudce oslabují v reakci na další střet šéfa firmy Elona Muska s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Číst více
Firmy i živnostníci (OSVČ) mohou i v dalších dnech bez sankcí hlásit Českému rozhlasu 📻 počet zaměstnanců, který je rozhodující pro placení rozhlasového poplatku. Kvůli velkému náporu uživatelů zaznamenal v minulých dnech až do dnešního rána web rozhlasu technické problémy.
Švédský prodejce nábytku 💺 IKEA v Česku za účetní rok od 1. září 2023 do loňského 31. srpna ↘ snížil meziročně čistý zisk o 13,8 procenta zhruba na 1,16 miliardy korun. Vyplývá to z účetní uzávěrky zveřejněné ve Sbírce listin.