Guvernér japonské prefektury Niigata Hidejo Hanazumi se rozhodl schválit obnovení provozu největší jaderné elektrárny na světě Kašiwazaki-Kariwa, která byla odstavena před více než deseti lety po jaderné katastrofě ve Fukušimě.
Rusko má v plánu vybudovat první jadernou elektrárnu na Měsíci, uvedl na sociální síti šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Bakanov, na jehož příspěvek upozornil server The Moscow Times. Roskosmos se již loni zmínil o plánech vybudovat jadernou elektrárnu na Měsíci mezi lety 2033 a 2035.
Světová banka začne po několika desetiletích opět financovat projekty na výrobu energie z jádra. Podle agentur AFP a Reuters to uvedl šéf organizace Ajay Banga. Banka poskytuje výhodné úvěry chudším zemím a jaderné elektrárny se rozhodla podpořit v době, kdy řada států začala spatřovat v nukleární energii klimaticky šetrnější alternativu k uhlí či plynu.
Britská vláda hodlá investovat 14,2 miliardy liber (zhruba 416 miliard korun) do projektu výstavby nové jaderné elektrárny Sizewell C, uvedlo britské ministerstvo financí. Výstavba elektrárny, která se plánuje už několik let, podle vlády přímo zaměstná 10 tisíc lidí a vytvoří další tisíce pracovních míst v dodavatelských podnicích.
Korejská společnost KHNP v úterý podala kasační stížnost na soudní opatření, které zablokovalo podpis finální dohody o stavbě jaderných bloků v elektrárně Dukovany. Uvedla, že tím chce bránit vzniku škod, které ji mohou vzniknout.
S odkladem podpisu finální dohody ke stavbě nových jaderných bloků v Dukovanech se posouvá i harmonogram celého projektu a jeho jednotlivé fáze. O měsíce se tak v plánech posune i samotné zprovoznění nových reaktorů. První z nich by podle aktuálního stavu měl být spuštěný na přelomu let 2036 a 2037. Na dnešní konferenci NextGen Energetika 2035+ v Praze to řekl Petr Závodský, předseda představenstva společnosti Elektrárna Dukovany II (EDU II), která je za jaderný tendr zodpovědná. Připomněl i rostoucí náklady na projekt.
Titulek není úplně přesný. Faktem je, že Francouzi hrají jak v Brně, tak i v Bruselu. Češi si myslí, že zakázku na výstavbu Dukovan uhrají na domácím písku. Omyl. Francouzi, přestože předložili na Dukovany finančně přemrštěnou nabídku, jak prohlásil šéf ČEZ Daniel Beneš, „nikdy bych to nepodepsal“, hrají tvrdě.
Kontrakt na dostavbu dukovanské jaderné elektrárny se komplikuje. Nejen kvůli soudní stopce, ale i mizejícímu závazku na účast našeho průmyslu. Česko tak může promarnit stovky miliard.
Evropská komise žádá Česko o odložení podpisu smlouvy o stavbě dvou nových jaderných bloků v elektrárně Dukovany. Prověřuje, zda korejské společnosti KHNP nebyly poskytnuty zahraniční subvence, které mohou narušit vnitřní trh Evropské unie. Vyplývá to z dopisu, který českému ministru průmyslu a obchodu Lukáši Vlčkovi poslal místopředseda EK Stéphane Séjourné.
Brněnský soud předběžným opatřením zablokoval středeční finální podpis smlouvy o stavbě jaderných bloků v Dukovanech mezi společností Elektrárna Dukovany II (EDU II) a vítězem tendru korejskou KHNP. Učinil tak na návrh francouzské firmyi EDF, která napadla žalobou rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Podle něho byl tendr v pořádku. Zákaz podpisu smlouvu platí až do rozhodnutí o žalobě EDF. Francouzská společnost rozhodnutí soudu uvítala.
Náklady na výstavbu dvou nových jaderných bloků elektrárny v Dukovanech zatíží na dalších zhruba 15 let státní rozpočet. Poprvé by se v rozpočtu státu mohly projevit v roce 2026 nebo 2027. Stát má připravené smlouvy o smlouvách budoucích, které mají českým firmám zajistit 30 procent zakázek. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).
Koalice ANO, SPD a Motoristů chce zpřísnit vymáhání 💰💰💰výživného. Koalice, jejíž vláda do Strakovy akademie nastoupí v pondělí, proto podle senátorky Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) připraví novelu předpisu, který byl přijat letos v létě. Podle Vildumetzové se ukazuje, že ochrana před neplatiči není dostatečná.
Evropské a americké bezpečnostní🤝🏻🤝🏻🤝🏻záruky pro Ukrajinu by mohly být náhradou členství země v NATO. Podle agentury Reuters to v neděli v chatu s novináři na WhatsAppu připustil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zdůraznil přitom, že by to byl z ukrajinské strany kompromis a takové záruky by musely být právně závazné.
