Energetická skupina ČEZ podepsala s britskou společností Rolls-Royce SMR smlouvu o přípravných pracích pro vývoj malých modulárních reaktorů (SMR). Dohoda má nastavit financování i investorský model projektů, přičemž první český reaktor má vzniknout v Temelíně. Spolupráci dnes podpořilo i memorandum mezi státem a ČEZ o rozvoji SMR v Česku.
Náklady na výstavbu dvou nových jaderných bloků elektrárny v Dukovanech zatíží na dalších zhruba 15 let státní rozpočet. Poprvé by se v rozpočtu státu mohly projevit v roce 2026 nebo 2027. Stát má připravené smlouvy o smlouvách budoucích, které mají českým firmám zajistit 30 procent zakázek. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).
V Česku by v budoucnu mohly vzniknout až dvě továrny na moduly pro malé jaderné elektrárny. Společnost ČEZ o tom nyní jedná s britskou firmou Rolls-Royce SMR, s níž loni uzavřela strategické partnerství, uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. První blok by měl vzniknout v první polovině 30. let v Temelíně. Společnost zároveň pokročila také v přípravě modulárního reaktoru v Tušimicích.
V roce 2023 a pak i v roce loňském roce se stala do té doby nebývalá věc. České domácnosti platily za elektřinu více než domácnosti německé. K historickému „doběhnutí a předběhnutí“ Němců došlo podle dat Eurostatu v prvním pololetí roku 2023. Tehdy česká domácnost s běžnou úrovní spotřeby platila v paritě kupní síly za elektřinu, včetně daní, průměrně 0,38 eura za kilowatthodinu, zatímco ta německá 0,37 eura. Předtím se nikdy nestalo, aby česká domácnost platila více než německá. Byť ještě v prvním pololetí 2022 se ceny v obou zemích víceméně srovnaly, na úrovni 0,30 eura za kilowatthodinu.
Česko v letech 2021 až 2023 vyvezlo v čistém vyjádření 33,4 terawatthodiny elektřiny. To je mírně vyšší množství elektřiny, než kolik jí za rok vyrobí – pomyslně – hned dvě jaderné elektrárny Temelín. Vždyť v roce 2024 Temelín vyrobil 15 terawatthodin elektřiny, předloni pak 16,1 terawatthodiny.
Jaderná elektrárna Temelín v noci na několik hodin odpojila neplánovaně svůj druhý blok. Příčinou bylo chvění turbíny. Nyní je reaktor přibližně na 55 procentech výkonu. Na plný výkon by se měl dostat ještě během dneška, řekl mluvčí elektrárny Marek Sviták.
Snížení počtu soutěžících o dostavbu jaderných bloků v Dukovanech a případně i v Temelíně sice sníží konkurenci, odborníci ale nečekají, že by důsledkem byla vyšší nabízená cena.
Česká republika zůstala i v loňském roce vývozcem elektřiny do zahraničí, podíl exportu se však snižuje. Celkem v roce 2023 exportovala devět terawatthodin (TWh) elektřiny, což je meziročně o pět TWh méně. I přesto bylo Česko loni čtvrtým největším exportérem elektřiny v EU. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti EGÚ Brno. Podíl exportu bude podle analýzy kvůli útlumu uhlí dál klesat, za několik let se tak ČR může stát dovozcem.
Na konci října je uzávěrka výběrového řízení na dodavatele jaderného bloku v Dukovanech. Jde o největší tendr České republiky za posledních třicet let, jeho hodnota bude ve stovkách miliard korun. Jaké bude konečné číslo je v rovině spekulací. Očekává se účast tří firem, americké Westinghouse, francouzské EdF a korejské společnosti KHNP. Petr Brzezina, šéf českého zastoupení Westinghouse, poskytl pro newstream.cz exkluzivní rozhovor ještě před uzávěrkou soutěže. Firma se dlouho k výběrovému řízení nevyjadřovala. Nechala se však vyprovokovat „předbitevní“ palebnou přípravou konkurence. „Jsme jediný z účastníků, jehož jaderný reaktor funguje v praxi,“ říká Brzezina. Otázka ceny za vybudování jaderných bloků podle něj není podstatná. „Hlavní je, že bude mít Česko novou elektrárnu.“
Francouzská společnost Framatome bude dodávat jaderné palivo Slovensku, aby snížila jeho závislost na Rusku. Vyplývá to podle agentury AFP z memoranda o porozumění, které během dnešní návštěvy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v Bratislavě podepsala společnost Framatome s firmou Slovenské elektrárne (SE).
Energetická společnost ČEZ vypsala miliardový tendr na dodávku dvou generátorů pro jadernou elektrárnu Temelín. Firmy se do výběrového řízení na klíčové zařízení, které vyrábí elektřinu pro pětinu Česka, mohou hlásit do 9. června. Generátory chce ČEZ měnit v letech 2028 až 2030, informoval mluvčí temelínské elektrárny Marek Sviták.
Společnost AEV z Kroměříže loni utržila za prodej výrobků a služeb zhruba 349,7 milionu korun. Meziročně to znamenalo 📉 pokles téměř o 60,6 milionu korun. Zisk firmy, která vyvíjí a vyrábí elektroniku pro automobilový průmysl a další odvětví, klesl na loňských přibližně 9,7 milionu korun z téměř 29,6 milionu korun v roce 2024.
Jemenští Húsíové zasáhli 🏭 rafinerii společnosti Aramco na saúdskoarabském pobřeží Rudého moře. Oznámil to dnes podle agentury AFP vojenský mluvčí povstalecké skupiny podporované Íránem. Húsíové tak pokračují v útocích z posledních týdnů na Saúdskou Arábii, zejména na ropnou infrastrukturu a tankery v Rudém moři.
I přes extrémní sucho v Česku není zásobování Brna pitnou 🚰 vodou v nejbližších měsících ohrožené. Zdroje v březovském prameništi jsou nyní ve stavu, že by nebylo možné zajistit dodávku jen z nich, část vody proto Brno získává z Vírské přehrady. Zatímco loni ve stejném období byl podíl vody z Víru 16 procent, letos je to 37 procent. Průměrná výroba pitné vody v brněnské vodárenské soustavě je letos 1015 litrů za vteřinu.
Češi stojí ve válce v Pásmu Gazy na straně Izraele mimo jiné proto, že ho vnímají jako součást západního světa, kdežto Palestince jako jiné, orientální. Jedná se o významný faktor, byť není jediný, uvedl 👨 Bronislav Ostřanský z Orientálního ústavu Akademie věd ČR. Podle něj k rozdílnému vnímání přispívají i média, která konflikt zjednodušují.
Výrobci elektroinstalačního materiálu Kopos Kolín loni 📈 vzrostl čistý obrat meziročně o 4,5 procenta na 1,349 miliardy korun. Výsledek hospodaření po zdanění naopak klesl o 8,1 procenta na 109,6 milionu korun. V roce 2024 měla firma obrat 1,291 miliardy korun a zisk 119,3 milionu korun.
Německo čelí každodenním útokům hybridního válčení zahraničních mocností, jež mají zemi politicky ❌ destabilizovat a rozsévat strach ve společnosti. V dnešním vydání listu Bild am Sonntag to uvedl německý ministr vnitra Alexander Dobrindt poté, co se tento týden při incidentu nad letištěm Lipsko/Halle letadlo srazilo s neznámým objektem a na letišti se našel dron s výbušninou.