Náklady na výstavbu dvou nových jaderných bloků elektrárny v Dukovanech zatíží na dalších zhruba 15 let státní rozpočet. Poprvé by se v rozpočtu státu mohly projevit v roce 2026 nebo 2027. Stát má připravené smlouvy o smlouvách budoucích, které mají českým firmám zajistit 30 procent zakázek. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).
Snížení počtu soutěžících o dostavbu jaderných bloků v Dukovanech a případně i v Temelíně sice sníží konkurenci, odborníci ale nečekají, že by důsledkem byla vyšší nabízená cena.
Česká republika zůstala i v loňském roce vývozcem elektřiny do zahraničí, podíl exportu se však snižuje. Celkem v roce 2023 exportovala devět terawatthodin (TWh) elektřiny, což je meziročně o pět TWh méně. I přesto bylo Česko loni čtvrtým největším exportérem elektřiny v EU. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti EGÚ Brno. Podíl exportu bude podle analýzy kvůli útlumu uhlí dál klesat, za několik let se tak ČR může stát dovozcem.
Na konci října je uzávěrka výběrového řízení na dodavatele jaderného bloku v Dukovanech. Jde o největší tendr České republiky za posledních třicet let, jeho hodnota bude ve stovkách miliard korun. Jaké bude konečné číslo je v rovině spekulací. Očekává se účast tří firem, americké Westinghouse, francouzské EdF a korejské společnosti KHNP. Petr Brzezina, šéf českého zastoupení Westinghouse, poskytl pro newstream.cz exkluzivní rozhovor ještě před uzávěrkou soutěže. Firma se dlouho k výběrovému řízení nevyjadřovala. Nechala se však vyprovokovat „předbitevní“ palebnou přípravou konkurence. „Jsme jediný z účastníků, jehož jaderný reaktor funguje v praxi,“ říká Brzezina. Otázka ceny za vybudování jaderných bloků podle něj není podstatná. „Hlavní je, že bude mít Česko novou elektrárnu.“
Francouzská společnost Framatome bude dodávat jaderné palivo Slovensku, aby snížila jeho závislost na Rusku. Vyplývá to podle agentury AFP z memoranda o porozumění, které během dnešní návštěvy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v Bratislavě podepsala společnost Framatome s firmou Slovenské elektrárne (SE).
Energetická společnost ČEZ vypsala miliardový tendr na dodávku dvou generátorů pro jadernou elektrárnu Temelín. Firmy se do výběrového řízení na klíčové zařízení, které vyrábí elektřinu pro pětinu Česka, mohou hlásit do 9. června. Generátory chce ČEZ měnit v letech 2028 až 2030, informoval mluvčí temelínské elektrárny Marek Sviták.
Jaderná elektrárna Temelín vyrobila za letošní první čtvrtletí 4,75 milionu megawatthodin (MWh) elektřiny, což je nejvyšší výroba za všechna první čtvrtletí od spuštění Temelína v roce 2000. Je to o 4882 MWh víc než v dosud rekordním loňském prvním čtvrtletí, což odpovídá roční spotřebě téměř 1500 českých domácností. Vysoká výroba na začátku roku je výhodná i kvůli přenosové soustavě, kryje se s velkou spotřebou energií typickou pro zimní měsíce, uvedl temelínský mluvčí Marek Sviták.
Německo v neděli po více než 60 letech výroby elektřiny z jádra vypíná své poslední jaderné elektrárny. V deset hodin dopoledne začne postupně vypínat elektrárnu Isar-2 u Mnichova. O zhruba 45 minut později bude tento zdroj automaticky odpojen ze sítě, až jeho výroba klesne na 30 procent instalovaného výkonu.
Komplexnější servisní odstávku naplánoval ČEZ pro jadernou elektrárnu Temelín na následující týdny. Během nich vymění část paliva a zkontroluje klíčové části nejstřeženější stavby v Česku.
Jaderná elektrárna Temelín vyrobila podruhé ve své dvaadvacetileté historii 16 terawatthodin (TWh) elektřiny. Dosud nejvíc to bylo v roce 2017, kdy vyrobila 16,48 TWh. Za letošní velkou výrobu vděčí elektrárna zvládnutým odstávkám i modernizaci. Elektřina, kterou letos Temelín vyrobil, by stačila českým domácnostem téměř na celý rok.
Aby svět mohl dosáhnout klimatických cílů, bude muset nastat renesance jaderné energie. Tomu však brání celá řada problémů od politických po ryze ekonomické, vyplývá z aktuální zprávy Mezinárodní agentury pro energii.
Při izraelských úderech na Írán zahynulo od pátku nejméně 2️⃣2️⃣4️⃣ lidí, uvádí podle AFP místní média s odvoláním na íránské ministerstvo zdravotnictví. Mezi íránskými oběťmi jsou muži, ženy i děti, uvedlo ministerstvo s tím, že více než 90 procent z nich jsou civilisté. Dalších více než 1000 lidí podle ministerstva utrpělo zranění.
