Energetická skupina ČEZ podepsala s britskou společností Rolls-Royce SMR smlouvu o přípravných pracích pro vývoj malých modulárních reaktorů (SMR). Dohoda má nastavit financování i investorský model projektů, přičemž první český reaktor má vzniknout v Temelíně. Spolupráci dnes podpořilo i memorandum mezi státem a ČEZ o rozvoji SMR v Česku.
Náklady na výstavbu dvou nových jaderných bloků elektrárny v Dukovanech zatíží na dalších zhruba 15 let státní rozpočet. Poprvé by se v rozpočtu státu mohly projevit v roce 2026 nebo 2027. Stát má připravené smlouvy o smlouvách budoucích, které mají českým firmám zajistit 30 procent zakázek. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).
V Česku by v budoucnu mohly vzniknout až dvě továrny na moduly pro malé jaderné elektrárny. Společnost ČEZ o tom nyní jedná s britskou firmou Rolls-Royce SMR, s níž loni uzavřela strategické partnerství, uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. První blok by měl vzniknout v první polovině 30. let v Temelíně. Společnost zároveň pokročila také v přípravě modulárního reaktoru v Tušimicích.
V roce 2023 a pak i v roce loňském roce se stala do té doby nebývalá věc. České domácnosti platily za elektřinu více než domácnosti německé. K historickému „doběhnutí a předběhnutí“ Němců došlo podle dat Eurostatu v prvním pololetí roku 2023. Tehdy česká domácnost s běžnou úrovní spotřeby platila v paritě kupní síly za elektřinu, včetně daní, průměrně 0,38 eura za kilowatthodinu, zatímco ta německá 0,37 eura. Předtím se nikdy nestalo, aby česká domácnost platila více než německá. Byť ještě v prvním pololetí 2022 se ceny v obou zemích víceméně srovnaly, na úrovni 0,30 eura za kilowatthodinu.
Česko v letech 2021 až 2023 vyvezlo v čistém vyjádření 33,4 terawatthodiny elektřiny. To je mírně vyšší množství elektřiny, než kolik jí za rok vyrobí – pomyslně – hned dvě jaderné elektrárny Temelín. Vždyť v roce 2024 Temelín vyrobil 15 terawatthodin elektřiny, předloni pak 16,1 terawatthodiny.
Jaderná elektrárna Temelín v noci na několik hodin odpojila neplánovaně svůj druhý blok. Příčinou bylo chvění turbíny. Nyní je reaktor přibližně na 55 procentech výkonu. Na plný výkon by se měl dostat ještě během dneška, řekl mluvčí elektrárny Marek Sviták.
Snížení počtu soutěžících o dostavbu jaderných bloků v Dukovanech a případně i v Temelíně sice sníží konkurenci, odborníci ale nečekají, že by důsledkem byla vyšší nabízená cena.
Česká republika zůstala i v loňském roce vývozcem elektřiny do zahraničí, podíl exportu se však snižuje. Celkem v roce 2023 exportovala devět terawatthodin (TWh) elektřiny, což je meziročně o pět TWh méně. I přesto bylo Česko loni čtvrtým největším exportérem elektřiny v EU. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti EGÚ Brno. Podíl exportu bude podle analýzy kvůli útlumu uhlí dál klesat, za několik let se tak ČR může stát dovozcem.
Na konci října je uzávěrka výběrového řízení na dodavatele jaderného bloku v Dukovanech. Jde o největší tendr České republiky za posledních třicet let, jeho hodnota bude ve stovkách miliard korun. Jaké bude konečné číslo je v rovině spekulací. Očekává se účast tří firem, americké Westinghouse, francouzské EdF a korejské společnosti KHNP. Petr Brzezina, šéf českého zastoupení Westinghouse, poskytl pro newstream.cz exkluzivní rozhovor ještě před uzávěrkou soutěže. Firma se dlouho k výběrovému řízení nevyjadřovala. Nechala se však vyprovokovat „předbitevní“ palebnou přípravou konkurence. „Jsme jediný z účastníků, jehož jaderný reaktor funguje v praxi,“ říká Brzezina. Otázka ceny za vybudování jaderných bloků podle něj není podstatná. „Hlavní je, že bude mít Česko novou elektrárnu.“
Francouzská společnost Framatome bude dodávat jaderné palivo Slovensku, aby snížila jeho závislost na Rusku. Vyplývá to podle agentury AFP z memoranda o porozumění, které během dnešní návštěvy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v Bratislavě podepsala společnost Framatome s firmou Slovenské elektrárne (SE).
Energetická společnost ČEZ vypsala miliardový tendr na dodávku dvou generátorů pro jadernou elektrárnu Temelín. Firmy se do výběrového řízení na klíčové zařízení, které vyrábí elektřinu pro pětinu Česka, mohou hlásit do 9. června. Generátory chce ČEZ měnit v letech 2028 až 2030, informoval mluvčí temelínské elektrárny Marek Sviták.
Český ministr zemědělství 👨 Martin Šebestyán doufá, že Česko získá od Evropské unie finanční pomoc ve výši alespoň jedné čtvrtiny škod způsobených jarními mrazy, které postihly zejména ovocnáře. Šebestyán to uvedl dnes v Bruselu před jednáním unijních ministrů zemědělství.
Největší tuzemská internetová firma Seznam.cz zvýšila 📈 loni tržby o 3,7 procenta na rekordních 6,454 miliardy korun. Zisk před zdaněním proti předcházejícímu roku firmě klesl o 11,2 procenta na 1,33 miliardy korun. Důvodem snížení zisku jsou rozsáhlé investice do rozvoje produktů a služeb. Oznámili to zástupci společnosti na tiskové konferenci.
Evropská unie se chystá potrestat americkou internetovou společnost Google rekordní pokutou. S odkazem na své zdroje v Evropské komisi (EK) o tom v pondělí informoval server německého ekonomického listu Handelsblatt. Sankce by měla být za porušení unijního nařízení o digitálních trzích (DMA) a zdroje mluví o pokutě v řádu stovek milionů eur.
Švédský výrobce telekomunikačního zařízení Ericsson přesune své globální sídlo z předměstí švédského hlavního města Kistado centra Stockholmu. Po více než dvou dekádách tak opouští oblast, která byla dlouhodobě označována jako švédské Silicon Valley.
Italský výrobce sportovních vozů Ferrari představil svůj první plně elektrický vůz 🔋🏎. Model se jmenuje Luce (světlo), na jeho vývoji se podílelo studio LoveFrom bývalého designéra společnosti Apple Jonyho Iveho a cena vozu má začínat na 550 tisících eur (13,3 milionu korun). Dodávky zákazníkům by podle dřívějších informací firmy měly začít v říjnu.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon 📝, který mu poskytuje pravomoc nasadit ozbrojené síly na obranu Rusů zatčených, uvězněných či trestně stíhaných v zahraničí na základě rozhodnutí cizích soudů bez účasti Ruska. Zákon také již zveřejnil úřední portál, a tak za deset dní vstoupí v platnost, uvedl list Kommersant na svém webu.
Ruská centrální banka podala druhou žalobu k Tribunálu Soudního dvora EU kvůli zmrazeným ❄ ruským aktivům. V žalobě napadá nařízení umožňující využití zmrazených ruských státních aktiv ke splacení půjčky EU Ukrajině. Napadený rámec EU zachází se státními aktivy Ruska jako s nástrojem finanční podpory třetí země, čímž mění právní a ekonomický režim těchto aktiv, uvedla podle agentury Reuters banka.