Energetická skupina ČEZ podepsala s britskou společností Rolls-Royce SMR smlouvu o přípravných pracích pro vývoj malých modulárních reaktorů (SMR). Dohoda má nastavit financování i investorský model projektů, přičemž první český reaktor má vzniknout v Temelíně. Spolupráci dnes podpořilo i memorandum mezi státem a ČEZ o rozvoji SMR v Česku.
Náklady na výstavbu dvou nových jaderných bloků elektrárny v Dukovanech zatíží na dalších zhruba 15 let státní rozpočet. Poprvé by se v rozpočtu státu mohly projevit v roce 2026 nebo 2027. Stát má připravené smlouvy o smlouvách budoucích, které mají českým firmám zajistit 30 procent zakázek. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).
V Česku by v budoucnu mohly vzniknout až dvě továrny na moduly pro malé jaderné elektrárny. Společnost ČEZ o tom nyní jedná s britskou firmou Rolls-Royce SMR, s níž loni uzavřela strategické partnerství, uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. První blok by měl vzniknout v první polovině 30. let v Temelíně. Společnost zároveň pokročila také v přípravě modulárního reaktoru v Tušimicích.
V roce 2023 a pak i v roce loňském roce se stala do té doby nebývalá věc. České domácnosti platily za elektřinu více než domácnosti německé. K historickému „doběhnutí a předběhnutí“ Němců došlo podle dat Eurostatu v prvním pololetí roku 2023. Tehdy česká domácnost s běžnou úrovní spotřeby platila v paritě kupní síly za elektřinu, včetně daní, průměrně 0,38 eura za kilowatthodinu, zatímco ta německá 0,37 eura. Předtím se nikdy nestalo, aby česká domácnost platila více než německá. Byť ještě v prvním pololetí 2022 se ceny v obou zemích víceméně srovnaly, na úrovni 0,30 eura za kilowatthodinu.
Česko v letech 2021 až 2023 vyvezlo v čistém vyjádření 33,4 terawatthodiny elektřiny. To je mírně vyšší množství elektřiny, než kolik jí za rok vyrobí – pomyslně – hned dvě jaderné elektrárny Temelín. Vždyť v roce 2024 Temelín vyrobil 15 terawatthodin elektřiny, předloni pak 16,1 terawatthodiny.
Jaderná elektrárna Temelín v noci na několik hodin odpojila neplánovaně svůj druhý blok. Příčinou bylo chvění turbíny. Nyní je reaktor přibližně na 55 procentech výkonu. Na plný výkon by se měl dostat ještě během dneška, řekl mluvčí elektrárny Marek Sviták.
Snížení počtu soutěžících o dostavbu jaderných bloků v Dukovanech a případně i v Temelíně sice sníží konkurenci, odborníci ale nečekají, že by důsledkem byla vyšší nabízená cena.
Česká republika zůstala i v loňském roce vývozcem elektřiny do zahraničí, podíl exportu se však snižuje. Celkem v roce 2023 exportovala devět terawatthodin (TWh) elektřiny, což je meziročně o pět TWh méně. I přesto bylo Česko loni čtvrtým největším exportérem elektřiny v EU. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti EGÚ Brno. Podíl exportu bude podle analýzy kvůli útlumu uhlí dál klesat, za několik let se tak ČR může stát dovozcem.
Na konci října je uzávěrka výběrového řízení na dodavatele jaderného bloku v Dukovanech. Jde o největší tendr České republiky za posledních třicet let, jeho hodnota bude ve stovkách miliard korun. Jaké bude konečné číslo je v rovině spekulací. Očekává se účast tří firem, americké Westinghouse, francouzské EdF a korejské společnosti KHNP. Petr Brzezina, šéf českého zastoupení Westinghouse, poskytl pro newstream.cz exkluzivní rozhovor ještě před uzávěrkou soutěže. Firma se dlouho k výběrovému řízení nevyjadřovala. Nechala se však vyprovokovat „předbitevní“ palebnou přípravou konkurence. „Jsme jediný z účastníků, jehož jaderný reaktor funguje v praxi,“ říká Brzezina. Otázka ceny za vybudování jaderných bloků podle něj není podstatná. „Hlavní je, že bude mít Česko novou elektrárnu.“
Francouzská společnost Framatome bude dodávat jaderné palivo Slovensku, aby snížila jeho závislost na Rusku. Vyplývá to podle agentury AFP z memoranda o porozumění, které během dnešní návštěvy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v Bratislavě podepsala společnost Framatome s firmou Slovenské elektrárne (SE).
Energetická společnost ČEZ vypsala miliardový tendr na dodávku dvou generátorů pro jadernou elektrárnu Temelín. Firmy se do výběrového řízení na klíčové zařízení, které vyrábí elektřinu pro pětinu Česka, mohou hlásit do 9. června. Generátory chce ČEZ měnit v letech 2028 až 2030, informoval mluvčí temelínské elektrárny Marek Sviták.
Státní zástupce brněnského krajského státního zastupitelství Marek Vagai dostal důtku, nebránil se proti rozhodnutí soudu, který loni v lednu vydal již dříve odsouzenému Tomáši Jiřikovskému zajištěné počítače. Elektronika pravděpodobně skrývala přístup k bitcoinovým peněženkám. Jiřikovský následně daroval část bitcoinů se sporným původem ministerstvu spravedlnosti.
Ceny bytů v prvním čtvrtletí meziročně vzrostly o 12,5 procenta, rodinných domů 🏠 o 9,1 procenta a pozemků o osm procent. S výjimkou pozemků nemovitosti zdražovaly pomalejším tempem než v roce 2025. Vyplývá to z dat ČSOB Indexu bydlení.
Indičtí miliardáři skupují zahraniční firmy. Loni se objem zahraničních akvizic, které uskutečnilo 162 indických podniků, meziročně zvýšil o 3️⃣4️⃣ procent na více než 18 miliard dolarů (376 miliard korun). Uvedla to poradenská společnost Grant Thornton. Zpravodajský server BBC dnes napsal, že podniky k nákupům v zahraničí motivuje zpomalení domácího růstu.
Bývalý prezident Miloš Zeman ❌ neuspěl se stížností na to, jakým způsobem pražská Ústřední vojenská nemocnice v době jeho hospitalizace v říjnu 2021 nakládala s informacemi o jeho zdraví. Zemanův podnět po více než třech letech zamítl Úřad pro ochranu osobních údajů. Postup nemohl prověřit, protože nemocnice veškeré související dokumenty skartovala.
Německý průmysl v prvním čtvrtletí poprvé za téměř tři roky 📈 zvýšil tržby, počet zaměstnanců v odvětví se ale snížil. Propouštění se týkalo zejména automobilového sektoru a strojírenství, vyplývá z analýzy poradenské společnosti EY. Ta vychází z údajů spolkového statistického úřadu, informuje agentura DPA.
Ceny ropy dnes prudce 📉 klesají. Ztrácejí kolem šesti procent a propadly se na dvoutýdenní minima. Pomáhá jim rostoucí optimismus, že Spojené státy a Írán se blíží k dosažení mírové dohody. A to i přesto, že se stále neshodují v klíčových otázkách, jako je blokáda Hormuzského průlivu, kudy za normálních okolností proudí pětina světových dodávek ropy.
Spojené státy buď dosáhnou s Íránem dobré dohody, nebo se s touto zemí vypořádají jiným způsobem. Řekl to dnes podle agentury Reuters novinářům během své návštěvy v Dillí americký ministr zahraničí 👨 Marco Rubio. USA podle něj chtějí dát všechny šance diplomacii, než začnou zkoumat alternativní možnosti.
Mírových sil nasazených ve světě je 📉 nejméně za nejméně 25 let. Takzvaných modrých přileb a dalšího personálu zapojeného do misí bylo na konci prosince 78 633, což je o 49 procent méně než ještě před deseti lety. Vyplývá to ze zprávy Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI).
Válka mezi Spojenými státy a Izraelem proti Íránu dopadá kromě jiného na 🍵 čajový průmysl na Srí Lance, který ztrácí významné odběratele na Blízkém východě. To se promítá do ekonomiky ostrova i životů lidí pracujících na čajových plantážích, napsala agentura Reuters.