Válečná ekonomika Ruska dlouho nevydrží. Jeho obyvatelé mají těžké časy, říká šéfka MMF
I přes optimismus, který v poslední době zavládal při zprávách o růstu ekonomiky Ruska, čekají rozlohou největší zemi světa těžké časy. Pro server CNBC to uvedla generální ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová.
Ruská ekonomika se během téměř dvou let od zahájení invaze na Ukrajinu ukázala jako překvapivě odolná vůči západním sankcím a Mezinárodní měnový fond jí dokonce pro letošní rok nabídl dobré zprávy v podobě zrychlení tempa hospodářského růstu z říjnových 1,1 procenta na 2,6 procenta. A podle údajů MMF loni ruská ekonomika rostla rychleji než ekonomiky zemí G7 a poroste rychleji i letos. I přes tyto zprávy je Georgievová skeptická.
„Jde o válečnou ekonomiku, ve které stát – který, připomeňme si, měl velmi značnou rezervu, vybudovanou po mnoho let fiskální disciplíny – investuje do této válečné ekonomiky. Když se podíváte na Rusko, dnes stoupá výroba armády a klesá spotřeba. A tak vypadal Sovětský svaz. Vysoká úroveň výroby, nízká úroveň spotřeby,“ uvedla důvody svého tvrzení o budoucích těžkých časech Ruska Georgievová.
Ruské výdaje na obranu od začátku války raketově vzrostly. Loni v listopadu ruský prezident Vladimir Putin schválil státní rozpočet, který zvýšil vojenské výdaje na zhruba 30 procent, což představuje téměř 70procentní nárůst od roku 2023 do roku 2024. Podle analýzy agentury Reuters se očekává, že výdaje na obranu a bezpečnost budou letos tvořit asi 40 procent celkových rozpočtových výdajů Ruska.
Německý průmysl skomírá. Ani poslední zveřejněná čísla nedokázala navrátit optimismus do kdysi silného odvětví českého souseda. 
Soumrak německého průmyslu. Jeho slavné dny se velmi rychle chýlí ke konci
Zprávy z firem
Letos ještě možná
Podobný názor jako Georgievová vyslovil ve svém komentáři pro BBC i ekonom Faisal Islam. „V březnu 2022 se ruský rubl zhroutil, hodnota akcií Gazpromu a Sberbanky na londýnské burze klesla o 97 procent a v Moskvě se tvořily fronty před bankomaty. Jachty oligarchů, jejich fotbalové kluby, paláce a dokonce kreditní karty byly zabaveny. Rusko se dostalo do vážné recese. Takové byly první důsledky opatření, která Západ přijal po ruském vpádu na Ukrajinu. Základem bylo zabavení devizových rezerv ruského státu, zejména bezprecedentní zmrazení rezerv ruské centrální banky ve výši 300 miliard dolarů,“ uvádí Islam.
Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden v rozhovoru s Tuckerem Carlsonem během svých monologů slavnostně prohlásil, že ruská ekonomika nyní roste nejrychleji v Evropě. To ostatně připustil i Mezinárodní měnový fond.
Nejsou to jen čísla. „Rusko dokázalo zmobilizovat svou ekonomiku, postavilo ji do služeb války, zejména při budování obranných linií na východě a jihu Ukrajiny. Výsledkem je stagnace pohybu fronty a očekávání, že patová situace přetrvá i v letošním roce,“ píše komentátor BBC.
Minulý týden ruské ministerstvo financí ohlásilo, že příjmy z prodeje uhlovodíkových paliv letos v lednu předstihly příjmy z předválečného ledna 2022. Přítok deviz z prodeje ropy, plynu a diamantů pomohl snížit i tlak na rubl.
Tucker Carlson je prvním novinářem, který od začátku války na Ukrajině udělal rozhovor s Vladimirem Putinem. Není to však vyznamenáním za jeho práci, spíše jen posloužil zločinnému režimu, jako už mnozí jeho předchůdci SSSR či nacistickému Německu.
Karel Pučelík: Tucker Carlson jako užitečný idiot
Názory
Putin dokázal dobře reagovat
Vůdci světových velmocí tvrdí, že ekonomika takto nemůže dlouhodobě fungovat, ale přiznávají krátkodobý efekt. „Rok 2024 bude pro Putina mnohem pozitivnější, než jsme čekali. Dokázal reorganizovat průmysl efektivněji, než jsme předpokládali,“ prohlásil jeden z nich.
Ale tento model hospodářského růstu silně zvýšil závislost Moskvy na příjmech z prodeje ropy, na Číně a neproduktivních válečných výdajích. Růst hrubého domácího produktu (HDP), odrážející se ve statistikách, zajišťuje výroba tanků a nábojů, které se následně ničí v Donbasu, a to sotva lze pokládat za produktivní vynakládání prostředků. Souběžně Rusko zažívá útěk mozků - ze země utíkají nejtalentovanější občané.
Strategií Západu nebylo dostat ruskou ekonomiku do stavu obklíčení, ale hrou na kočku a myš omezit přístup k technologiím, zvýšit náklady, omezit příjmy, a tak z konfliktu udělat dlouhodobě neúnosnou zátěž. „Ale přinejmenším celý letošní rok může ruská ekonomika vydržet - a prodloužit stagnaci na frontách. Kreml přitom svou strategii zjevně postavil na naději, že se mu podaří vydržet a dočkat se výměny prezidenta USA a snížení západní pomoci Ukrajině. Proto se teď pozornost znovu upnula na stamiliardy ruských aktiv zmrazených na počátku války,“ uvádí Islam.
Celkově je obraz této bitvy o ruskou ekonomiku důležitý pro pochopení toho, kam směřuje válka i světová ekonomika. „Ruská ekonomika, přenastavená na válečné koleje, dlouhodobě nevydrží, ale už umožnila Kremlu získat nějaký čas. Poté, co Rusko předvedlo tuto nečekanou odolnost, se Západ chystá zvýšit sázky. Na podobě této finanční eskalace závisí následky, které půjdou daleko za hranice Ruska a Ukrajiny,“ zakončuje svůj komentář ekonom Islam.
Ukrajinské bojové řady jsou vyčerpány dvěma roky války bojů s ruskou válečnou mašinérií, vítají proto i zocelené bojovníky z jednoho z nejdéle trvajících ozbrojených konfliktů na světě - profesionální vojáky z Kolumbie. Ti posilují řady dobrovolníků z různých koutů světa, kteří už reagovali na výzvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zapojit se do války jeho národa s Ruskem, napsala agentura AP.
Posily pro ukrajinskou armádu. Do bojů s Rusy míří i jihoameričtí profesionálové
Politika
Lotyšsko obnovilo povinnou službu v armádě, aby odstrašilo Rusko od invaze do Evropy, vysvětloval v britském tisku lotyšský ministr zahraničí Krišjánis Kariňš. V malé pobaltské zemi, která je členem Severoatlantické aliance, se vyžaduje, aby všichni muži s lotyšským občanstvím ve věku od 18 do 27 let absolvovali roční službu ve vojsku. Nová pravidla schválená v loňském roce začala platit od začátku tohoto roku.
Lotyši obnovili povinnou službu v armádě, chtějí tím odstrašit Rusko
Politika
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
