Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Nová AI děsí banky. Umí najít slabiny během sekund

Joachim Nagel
ČTK
 ČTK

Bankovní regulátoři musí zabránit zneužití modelu umělé inteligence Mythos od americké společnosti Anthropic, uvedl podle agentur na konferenci v Římě prezident německé centrální banky (Bundesbank) a člen rady guvernérů Evropské centrální banky Joachim Nagel. Mythos, který Anthropic označuje za dosud nejpokročilejšího modelu, vyvolal pozdvižení tím, že je schopen velmi rychle najít slabiny systémů a mohl by být zneužit ke kybernetické kriminalitě nebývalého rozsahu.

„Mythos je model umělé inteligence, který podle všeho dokáže rychle identifikovat a využít bezpečnostní chyby v softwaru finančních institucí,“ řekl Nagel. „Tento model AI se však jeví jako dvojsečná zbraň, protože by mohl být vhodný nejen ke zlepšení digitálních bezpečnostních systémů, ale také k využití jejich zranitelností pro zlovolné účely,“ dodal s tím, že všechny relevantní instituce by podle něj měly dostat přístup k technologii, aby se zabránilo narušení hospodářské soutěže.

Anthropic dosud omezil přístup k modelu na partnery v iniciativě Project Glasswing a přibližně 40 dalších organizací, které vyvíjejí nebo spravují kritickou softwarovou infrastrukturu. Americká banka JPMorgan, jež je součástí iniciativy Glasswing, je jedinou bankou, u níž Anthropic veřejně potvrdil, že má k modelu přístup. Podle informovaného zdroje agentury Reuters je Bank of America od začátku součástí Glasswingu a technologii Mythos interně testuje.

Anthropic v současné době vede rozhovory s Evropskou komisí ohledně svých modelů, včetně rizikového modelu Mythos, který dosud není v EU dostupný, řekl na konci minulého týdne mluvčí komise Thomas Regnier.

Anthropic má nový model AI, který se bojí ukázat světu

Stanislav Šulc: Svět vyděsil nový model AI od Anthropicu. Zdá se, že oprávněně

Co dokáže nový model Mythos od Anthropicu? Nejspíš hodně, když se kvůli němu schází americký ministr financí se šéfy bank a kyberbezpečnostní firmy na celém světě panikaří.

Přečíst článek

Regnier připomněl, že od 2. srpna vstupuje v účinnost takzvaný Akt o AI v plném znění. „Tato pravidla budou vynucovaná od té doby. Máme povinnost zmírňovat rizika vyplývající ze služby, která možná bude, možná nebude nabízená v EU. V tomto ohledu se vedou předběžné diskuse s Anthropikem, uvidíme, jaké výstupy z toho vzejdou,“ řekl.

Rozhovory označil za dobré s tím, že Anthropic předává Bruselu potřebné informace. Na dotaz novináře Regnier nepotvrdil, že by Evropská komise měla alespoň částečný přístup k modelu, aby mohla posoudit příslušná rizika.

Clay van Doren, Avenga

Evropa má v AI náskok před USA i Čínou, jen ho nevidíme, říká šéf technologické firmy Avenga

Často se v poslední době říká, že Evropa náskok v AI nedožene. Clay Van Doren, šéf nadnárodní technologické společnosti Avenga, to v komentáři pro newstream.cz vidí jinak. Evropa – včetně Česka – má šanci se dobrat k nezávislosti a lokalizaci AI: tím, že ji správně nasadí do průmyslu a reálné ekonomiky.

Přečíst článek

Vážná hrozba

Americká asociace pro cenné papíry (ASA) varovala, že Mythos představuje vážnou hrozbu pro bezpečnost finančních dat. Technologie by mohla být zneužita k prolomení databáze Consolidated Audit Trail spravované Komisí pro cenné papíry a burzy (SEC), což by mohlo vést k masovým krádežím identit a odhalení obchodních portfolií.

Situací se zabývají nejvyšší představitelé amerického finančního sektoru, kteří jednají o nezbytné reformě dohledových systémů pod tlakem nových kybernetických rizik. Kritici podle agentury Bloomberg poukazují na to, že pokročilá AI umožňuje průmyslovou špionáž a manipulaci s trhem, které dříve vyžadovaly kapacity celých států.

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Ruské ocelárny na kolenou. Zisky se téměř vymazaly

Ruský ocelářský průmysl se dál potýká s výrazným ochlazením
iStock
 nst
nst

Ruský ocelářský průmysl se dál potýká s výrazným ochlazením. Spolu se zpomalováním ekonomiky klesá i poptávka po oceli, která se v prvním čtvrtletí meziročně propadla o 15 procent. Vyplývá to z údajů společnosti Severstal, jednoho z největších producentů v zemi. Za celý loňský rok pokles činil 14 procent.

Firma zároveň oznámila, že její čistý zisk se v prvním čtvrtletí téměř vymazal – meziročně klesl o více než 99 procent na 57 milionů rublů. „Situace v odvětví zůstává náročná,“ uvedl generální ředitel Alexandr Ševelev.

Vývoj v ocelářství odráží širší zpomalení ruské ekonomiky, která loni poprvé od roku 2022 zpomalila. Vysoké úrokové sazby, které centrální banka drží kvůli inflaci, zároveň tlumí aktivitu podniků. Základní sazba v březnu klesla na 15 procent.

Slabá poptávka tlačí ceny na domácím trhu dolů. Cena klíčového produktu – za tepla válcované oceli – klesla v prvním čtvrtletí meziročně o sedm procent. Naopak exportní ceny mírně rostly, což souvisí s vyššími náklady na dopravu a slabším vývozem z Číny.

Klesají tržby i zisk

Negativní vývoj se promítl i do hospodaření Severstalu. Tržby klesly o 19 procent na 145,3 miliardy rublů, zisk před úroky, zdaněním a odpisy (EBITDA) se propadl o více než polovinu na 17,9 miliardy rublů. Marže EBITDA spadla na 12 procent, což patří k nejnižším hodnotám v historii firmy.

Společnost už reaguje úspornými opatřeními – omezuje investice, náklady na pracovní sílu i výdaje na údržbu. Přesto je podle agentury Bloomberg stále v lepší kondici než část konkurence. Například Magnitogorsk Iron & Steel Works omezuje provoz méně využívaných kapacit, snižuje investice i počet manažerů.

Mareterra

Rekordní útrata nejbohatšího Ukrajince. Za apartmán v Monaku dal půl miliardy eur

Ukrajinský miliardář Rinat Achmetov, nejbohatší muž země, koupil luxusní apartmán v Monaku za 471 milionů eur (zhruba 554 milionů dolarů). Podle informací agentury Bloomberg jde o jednu z největších jednotlivých transakcí s rezidenční nemovitostí v historii.

Přečíst článek

Kvůli slabé poptávce a zápornému volnému peněžnímu toku vedení Severstalu doporučilo za první čtvrtletí nevyplácet dividendy.

Zpomalení je patrné i na úrovni celé ekonomiky. Ruské hospodářství loni vzrostlo jen o jedno procento, zatímco v předchozím roce rostlo tempem 4,9 procenta. Údaje z letošního začátku roku naznačují další pokles a ekonomové očekávají, že v nejlepším případě přijde stagnace.

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Dalibor Martínek: Není Maďar jako Magyar. Slováci jsou vyděšení

Péter Magyar
ČTK
Dalibor Martínek

Zatímco Evropa slaví změnu režimu v Maďarsku, kde padl mnohaletý vůdce Viktor Orbán, paktující se s Putinem a nabourávající jednotnou evropskou politiku, na Slovensku se srdce zastavila. Vztahy Slovenska a Maďarska jsou specifické, citlivé, mimo rozlišovací schopnosti Bruselu. A teď podstupují zatěžkávací zkoušku.

Co se teď mezi dvěma členy V4 děje? Má to historické kořeny, které na západ od Břeclavi málokdo chápe. Je tu letitá snaha o emancipaci slovenského národa, z maďarské strany historické sny o velkém Maďarsku. Problém starý, pro Evropu zapomenutý, přesto nyní opět vyvěrající na povrch.

Mnoho Slováků má strach

Jak praví okřídlená poučka, stát má vždy skvělé vztahy se zeměmi na druhé straně zeměkoule, ale napjaté se svými sousedy. Budoucí maďarský premiér Magyar chce po Slovensku, aby zrušilo zákon, který trestá popírání Benešových dekretů. Sám zákon je trochu bizarní. Nicméně zhmotňuje obavy Slováků, žijících blízko hranic jižního souseda, z možné revize majetkových poměrů.

Ano, před osmdesáti lety bylo téměř sto tisíc Maďarů ze Slovenska odsunuto, a jejich majetky zabaveny. Zatímco v Česku už vibrace kolem otázky sudetských Němců ustávají a blíží se nule, je to pro nás hotová věc, na Slovensku téma poválečného uspořádání pořád žije. Mnoho Slováků má strach.

Výcvik vojáků české armády

Michal Nosek: Válka v pozadí, studenti v první linii. Vrátí Zůna zpět symbol šikany a ztraceného času?

Vojenské katedry se mají obnovit jako relikt, který jsme už jednou odmítli. To není vtip. Je to nostalgický sen ministra Zůny, který si katedru nikdy neužil, protože nestudoval civilní vysokou školu, ale přímo tu vojenskou. Ministr sice odmítá povinnou vojnu, ale vrací do hry instituci, která byla symbolem šikany a ztraceného času. Možná neříká všechno, ale historie mluví jasně.

Přečíst článek

Premiér Fico proto prosadil podivný zákon, který má trestat popírání Benešových dekretů. Je to zákon z prosince loňského roku, populistický a poplatný Ficově vládě.

Orbán tvořil s Ficem tandem evropských rebelů, závislých na ruské ropě. Takže Orbán Ficův „protimaďarský“ zákon neřešil. Věděl, že se s Ficem vždy dohodne, potřeboval ho jako spojence. Nastupující premiér Magyar se však s Ficem principálně neshoduje na otázkách kolem Evropské unie. Společným zájmem zůstává ruská ropa. Ale protimaďarská legislativa se stala třecí plochou.

Péter Magyar

Magyar se tvrdě opřel do prezidenta a soudců: Očekáváme rezignaci Orbánových loutek

Vítěz parlamentních voleb v Maďarsku a pravděpodobný příští premiér Péter Magyar zopakoval svou výzvu, aby prezident Tamás Sulyok odstoupil z funkce a spolu s ním také nejvýznamnější soudci. Podle lídra strany Tisza, která ve volbách získala ústavní většinu poslanců, tak mají učinit nejpozději do konce příštího měsíce, jinak budou odvoláni. Magyar už dříve označil Sulyoka za loutku strany Fidesz končícího premiéra Viktora Orbána.

Přečíst článek

Fico má problém. Zůstal v boji proti Bruselu, v otázkách řešení ukrajinské krize, sám. Teď těžko změní zákon, který před necelým půlrokem odhlasovala „jeho“ Sněmovna. A ani o změnu nebude mít zájem. Řada Slováků má skutečně obavy z maďarského vlivu. Tento sentiment je neopomenutelnou součástí slovenské politické scény.

Jelikož je Slovensko i Maďarsko součástí Evropské unie i NATO, a má společné zájmy zejména v energetice, dodávkách ropy, problém kolem protimaďarského zákona patrně nebude eskalovat. Nicméně, vybízí k pozornosti, jak dávné a z dnešního pohledu už vlastně malicherné záminky mohou oživit a vytvořit dříve nečekaný zdroj napětí ve střední Evropě.

Související