Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Evropa má v AI náskok před USA i Čínou, jen ho nevidíme, říká šéf technologické firmy Avenga

Clay van Doren, Avenga
Avenga/užito se svolením
 nst
nst

Často se v poslední době říká, že Evropa náskok v AI nedožene. Clay Van Doren, šéf nadnárodní technologické společnosti Avenga, to v komentáři pro newstream.cz vidí jinak. Evropa – včetně Česka – má šanci se dobrat k nezávislosti a lokalizaci AI: tím, že ji správně nasadí do průmyslu a reálné ekonomiky.

Evropa tento náskok nedožene tím, že se o to bude snažit. Takový rámec je sám o sobě pastí. Ve chvíli, kdy se evropské firmy začnou poměřovat s OpenAI nebo Baidu, už prohrávají – účastní se totiž závodu, který nejsou strukturálně připraveny vyhrát, a přehlížejí ten, ve kterém skutečně soutěží.

Upřímná odpověď zní: Evropa v AI nezaostává. Je napřed – ale v jiné kategorii. Zatímco USA soutěží v objemu kapitálu a Čína v rozsahu nasazení, evropskou výhodou je řešení nejtěžšího problému podnikového AI: jak ji bezpečně a předvídatelně integrovat do systémů, na nichž stojí reálná ekonomika – banky, nemocnice, továrny, energetika či veřejné služby. Zde není důvěra marketingovým sloganem, ale důležitou položkou v rozvaze.

Nařízení EU AI Act nebude pro firmy, které ho berou vážně, konkurenční nevýhodou. Naopak se stane katalyzátorem architektur, které jsou auditovatelné, vysvětlitelné a od začátku navržené v souladu s regulací. Přístup „compliance by design“ nutí firmy sladit governance a rozhodovací procesy už v rané fázi, právě tam, kde většina AI iniciativ selhává. Firmy, které tímto způsobem vyrostou, budou schopny exportovat svá řešení do všech regulovaných trhů. Ostatní si tuto schopnost budou muset do pěti let kupovat.

O chatbota opravdu nejde

Nezávislost neznamená vybudovat evropskou verzi ChatGPT. Znamená mít suverénní kontrolu nad třemi klíčovými oblastmi: kde jsou uložena data, kdo kontroluje infrastrukturu, na které běží, a zda si organizace udržuje vlastní inženýrské schopnosti tyto systémy provozovat i ve chvíli, kdy se dodavatel rozhodne změnit směr. Pokud je odpověď na všechny tři otázky „někdo jiný, někde jinde“, nemáte AI strategii, ale pouhou závislost.

Česko a širší region střední a východní Evropy zde hrají výrazně větší roli, než se často připouští. Velká část evropského průmyslu – ať už automobilového, finančních služeb, zdravotnictví či energetiky – stojí na inženýrských kapacitách ukotvených právě zde. Ne vedle problému, ale přímo v jeho jádru. Vysoká koncentrace talentu, blízkost k průmyslovým zákazníkům a zkušenost s provozem komplexních, regulovaných systémů činí z regionu CEE jeden z klíčových pilířů evropské AI budoucnosti. Vidíme to denně v naší praxi – od Prahy a Bratislavy po Varšavu a Bukurešť.

Času zbývá málo. V následujících třech letech se rozhodne, kdo bude architektem vlastní AI infrastruktury a kdo zůstane pouze nájemníkem v infrastruktuře někoho jiného. Tato volba ovlivní konkurenceschopnost na celou dekádu. Pilotní projekty ani PoC fáze nestačí. Klíčová je schopnost exekuce.

Nejde o náskok, který by Evropa měla dohánět. Jde o pozici, kterou může – a musí – sama definovat.

Clay Van Doren, šéf nadnárodní technologické společnosti Avenga.

Češi hojně využívají pomoc umělé inteligence

Lukáš Kovanda: Češi v digitální revoluci nezůstávají pozadu. AI už využívá většina mladých

Digitální dovednosti v Česku rostou rychleji než evropský průměr a mladá generace si už s umělou inteligencí běžně rozumí. Výzvou teď není dohnat svět, ale udržet tempo a proměnit schopnosti v reálnou ekonomickou výhodu.

Přečíst článek

Související

Jensen Huang

Kožená bunda za 20 milionů. Ikonický kousek šéfa Nvidie se prodal za rekordní cenu

Přečíst článek

Dřevíč má nového majitele. Zámek po Schwarzenbergovi se prodal dráž, než se čekalo

Lovecký zámeček Karla Schwarzenberga je na prodej
Profimedia.cz
 nst
nst

Zámek Dřevíč na Rakovnicku, kde žil politik a diplomat Karel Schwarzenberg, má nového majitele. Barokní objekt nabízela od loňska realitní kancelář Svoboda & Williams a podle Hospodářských novin jej nyní získala rodina Jaroslava Noska, spolumajitele sázkové kanceláře Tipsport. V katastru nemovitostí je jako vlastník nově uvedena Jana Nosková. Původní nabídková cena 65 milionů korun byla podle deníku výrazně překonána.

Po smrti Karla Schwarzenberga v roce 2023 připadl zámek na základě darovací smlouvy Robertu Schmiedlehnerovi, o němž média spekulovala jako o jeho příbuzném. Převod umožnila skutečnost, že Dřevíč historicky nepatřil do rodového majetku, který se podle pravidla nedělitelnosti dědí v rámci primogenitury. Schmiedlehner pak nemovitost na konci loňského roku nabídl k prodeji.

Zámek vznikl v 18. století na místě původní myslivny, kterou nechal přestavět majitel křivoklátského panství Josef Vilém z Fürstenberka. Budovu s mansardovou střechou obklopuje rozlehlý, zhruba pětadvacetihektarový areál s kaplí svatého Huberta i dřevěným altánem a koupacím jezírkem.

Bohatá historie

Dřevíč má bohatou historii. Pobýval zde například spoluzakladatel Sokola Jindřich Fügner, za druhé světové války prezident Emil Hácha a v 50. letech také Marta Gottwaldová. V období socialismu sloužil zámek jako školicí a rekreační středisko podniku Zemědělské zásobování a nákup Praha.

Jízdárna v areálu zámku Karlova Koruna před rekonstrukcí

Kdysi ruina, dnes znovu hrdý zámek. Rod Kinských dal Borgo mu dává nový život

Když se Karlova Koruna vrátila rodině Kinských dal Borgo, byla ve špatném technickém stavu a bez jasné budoucnosti. Dnes se areál postupně proměňuje. Nejde přitom jen o rekonstrukci, ale především o hledání nového smyslu, který místu vrací život.

Přečíst článek

V roce 1991 zámek koupil Karel Schwarzenberg, který následně financoval jeho rozsáhlou rekonstrukci. Podle inzerátu realitní kanceláře má objekt mimo jiné špaletová okna, dřevěné podlahy ve všech obytných místnostech a vstupní dveře navržené architektem Bořkem Šípkem.

Zámek Książ ve Slezsku

REPORTÁŽ: Lesk aristokracie a beton nacistů. Polský zámek Książ vstal z popela Rudé armády

Ještě před několika desítkami let byl zámek Książ vyrabovanou ruinou na okraji zájmu. Dnes patří k nejdynamičtěji se rozvíjejícím historickým areálům střední Evropy. Investice do rekonstrukcí, nové kongresové projekty i zpřístupňování podzemí vracejí zámku lesk, a současně znovu otevírají jeho nejtemnější kapitoly.

Přečíst článek

Francesco Kinský dal Borgo

Francesco Kinský dal Borgo: Modernizace památek je stále problém

Obnova historických sídel není jen otázkou financí či techniky. Je to především práce s pamětí místa, citem pro detail a schopností dát minulosti nový smysl. Francesco Kinský dal Borgo ukazuje, jak může vypadat, když se historie skutečně vrací k životu.

Přečíst článek

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Zámek Bezdružice stát nabízí za 52 milionů.

Zámky se staly horkým zbožím. Zájem o ně roste, pár zajímavých je na trhu

Přečíst článek

Moneta rozdělí 90 procent zisku. Akcionářům vyplatí téměř šest miliard

Moneta Money Bank
ČTK
 nst
nst

Moneta Money Bank vyplatí svým akcionářům dividendu 11,50 koruny na akcii před zdaněním, celkem zhruba 5,9 miliardy korun. Odpovídá to 90 procentům konsolidovaného čistého zisku banky za loňský rok. Výplatu schválila valná hromada, uvedla mluvčí banky Tereza Ryšanová. Ve srovnání s loňskem je celková dividenda nižší, tehdy banka vyplatila vedle řádné dividendy také mimořádnou část.

Na jaře minulého roku akcionáři schválili dividendu deset korun na akcii a na podzim ještě mimořádnou výplatu čtyři koruny na akcii, která pocházela z nerozděleného zisku z předchozích let.

Na letošní dividendu dosáhnou akcionáři zapsaní v Centrálním depozitáři cenných papírů k 27. dubnu 2026. Peníze banka vyplatí bezhotovostně 15. května.

Valná hromada zároveň schválila individuální i konsolidovanou účetní závěrku za loňský rok. Akcionáři odsouhlasili také změny v odměňování členů dozorčí rady a výboru pro audit a přijali zprávu o odměňování vedení banky za rok 2025. Zasedání se zúčastnili akcionáři, kteří drží 73,14 procenta hlasovacích práv.

Schválení dividendy je očekávané a pro trh spíše potvrzující zpráva než překvapení, uvedl analytik BHS Timur Barotov. Pozitivní je podle něj hlavně to, že banka vyplácí velký podíl zisku pro akcionáře a zároveň podle zveřejněných informací po výplatě dál plní kapitálové požadavky. Valná hromada zároveň schválila všechny body programu, takže se celá akce uskutečnila bez komplikací, dodal.

Akcie Monety na pražské burze po 14:45 rostly o 0,55 procenta na 199,50 koruny. Aktuální cena akcií Monety se pohybuje kolem 200 korun, dividendový výnos tak dosahuje 5,75 procenta, řekl analytik XTB Tomáš Maxa. Připomněl velmi silný vývoj akcií Monety za posledních 12 měsíců. Ty bez započtení dividend připsaly přibližně 44 procent, což podle něj jen potvrzuje vysokou výkonnost českých bank v posledních letech.

Čistý zisk banky za loňský rok meziročně vzrostl o 11,9 procenta na 6,5 miliardy korun. Moneta patří mezi největší firmy obchodované na pražské burze, jejím největším akcionářem je finanční skupina PPF. Ta v minulosti usilovala o spojení Monety se svou Air Bank, z plánované transakce ale nakonec sešlo.

Ekonom Lukáš Kovanda
video

Kovanda vysvětluje investice: Jak vydělávat na poklesu trhu a proč na to většina investorů nemá

Vydělávat na růstu akcií umí pochopit každý. Co ale dělat, když trhy padají? Ekonom Lukáš Kovanda v druhém dílu seriálu Kovanda vysvětluje investice ukazuje, jak funguje spekulace na pokles cen akcií, takzvané shortování. 

Přečíst článek

Andrej Babiš

Babiš lže, tvrdí Lukačovič. Spor o miliardové dividendy eskaluje

Premiér Andrej Babiš (ANO) podle majitele portálu Seznam.cz Ivo Lukačoviče lže o tom, že firma vyplatila majiteli šest miliard korun na dividendách. Tyto peníze zůstávají ve firmě na investice, uvedl Lukačovič na webu Seznam Zprávy. Babiš útočil opakovaně na Seznam.cz, Lukačoviče a média Seznam Zprávy, Novinky.cz a Právo, které také vlastní Lukačovič, v sobotu v příspěvku na síti X. Premiér obvinil Lukačovičova média z neobjektivního zpravodajství o Babišově vládě a firmu Seznam.cz z toho, že se vyhýbá placení daní v Česku. Lukačovič to popřel, Seznam.cz podle něj v Česku odvedl na daních 20 miliard.

Přečíst článek

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Philip Morris ČR

Philip Morris vyplatí akcionářům méně na dividendách. Tuzemský trh je pod tlakem výrobků z Polska

Přečíst článek