Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Evropa má v AI náskok před USA i Čínou, jen ho nevidíme, říká šéf technologické firmy Avenga

Clay van Doren, Avenga
Avenga/užito se svolením
 nst
nst

Často se v poslední době říká, že Evropa náskok v AI nedožene. Clay Van Doren, šéf nadnárodní technologické společnosti Avenga, to v komentáři pro newstream.cz vidí jinak. Evropa – včetně Česka – má šanci se dobrat k nezávislosti a lokalizaci AI: tím, že ji správně nasadí do průmyslu a reálné ekonomiky.

Evropa tento náskok nedožene tím, že se o to bude snažit. Takový rámec je sám o sobě pastí. Ve chvíli, kdy se evropské firmy začnou poměřovat s OpenAI nebo Baidu, už prohrávají – účastní se totiž závodu, který nejsou strukturálně připraveny vyhrát, a přehlížejí ten, ve kterém skutečně soutěží.

Upřímná odpověď zní: Evropa v AI nezaostává. Je napřed – ale v jiné kategorii. Zatímco USA soutěží v objemu kapitálu a Čína v rozsahu nasazení, evropskou výhodou je řešení nejtěžšího problému podnikového AI: jak ji bezpečně a předvídatelně integrovat do systémů, na nichž stojí reálná ekonomika – banky, nemocnice, továrny, energetika či veřejné služby. Zde není důvěra marketingovým sloganem, ale důležitou položkou v rozvaze.

Nařízení EU AI Act nebude pro firmy, které ho berou vážně, konkurenční nevýhodou. Naopak se stane katalyzátorem architektur, které jsou auditovatelné, vysvětlitelné a od začátku navržené v souladu s regulací. Přístup „compliance by design“ nutí firmy sladit governance a rozhodovací procesy už v rané fázi, právě tam, kde většina AI iniciativ selhává. Firmy, které tímto způsobem vyrostou, budou schopny exportovat svá řešení do všech regulovaných trhů. Ostatní si tuto schopnost budou muset do pěti let kupovat.

O chatbota opravdu nejde

Nezávislost neznamená vybudovat evropskou verzi ChatGPT. Znamená mít suverénní kontrolu nad třemi klíčovými oblastmi: kde jsou uložena data, kdo kontroluje infrastrukturu, na které běží, a zda si organizace udržuje vlastní inženýrské schopnosti tyto systémy provozovat i ve chvíli, kdy se dodavatel rozhodne změnit směr. Pokud je odpověď na všechny tři otázky „někdo jiný, někde jinde“, nemáte AI strategii, ale pouhou závislost.

Česko a širší region střední a východní Evropy zde hrají výrazně větší roli, než se často připouští. Velká část evropského průmyslu – ať už automobilového, finančních služeb, zdravotnictví či energetiky – stojí na inženýrských kapacitách ukotvených právě zde. Ne vedle problému, ale přímo v jeho jádru. Vysoká koncentrace talentu, blízkost k průmyslovým zákazníkům a zkušenost s provozem komplexních, regulovaných systémů činí z regionu CEE jeden z klíčových pilířů evropské AI budoucnosti. Vidíme to denně v naší praxi – od Prahy a Bratislavy po Varšavu a Bukurešť.

Času zbývá málo. V následujících třech letech se rozhodne, kdo bude architektem vlastní AI infrastruktury a kdo zůstane pouze nájemníkem v infrastruktuře někoho jiného. Tato volba ovlivní konkurenceschopnost na celou dekádu. Pilotní projekty ani PoC fáze nestačí. Klíčová je schopnost exekuce.

Nejde o náskok, který by Evropa měla dohánět. Jde o pozici, kterou může – a musí – sama definovat.

Clay Van Doren, šéf nadnárodní technologické společnosti Avenga.

Češi hojně využívají pomoc umělé inteligence

Lukáš Kovanda: Češi v digitální revoluci nezůstávají pozadu. AI už využívá většina mladých

Digitální dovednosti v Česku rostou rychleji než evropský průměr a mladá generace si už s umělou inteligencí běžně rozumí. Výzvou teď není dohnat svět, ale udržet tempo a proměnit schopnosti v reálnou ekonomickou výhodu.

Přečíst článek

Související

Dřevíč má nového majitele. Zámek po Schwarzenbergovi se prodal dráž, než se čekalo

Lovecký zámeček Karla Schwarzenberga je na prodej
Profimedia.cz
 nst
nst

Zámek Dřevíč na Rakovnicku, kde žil politik a diplomat Karel Schwarzenberg, má nového majitele. Barokní objekt nabízela od loňska realitní kancelář Svoboda & Williams a podle Hospodářských novin jej nyní získala rodina Jaroslava Noska, spolumajitele sázkové kanceláře Tipsport. V katastru nemovitostí je jako vlastník nově uvedena Jana Nosková. Původní nabídková cena 65 milionů korun byla podle deníku výrazně překonána.

Po smrti Karla Schwarzenberga v roce 2023 připadl zámek na základě darovací smlouvy Robertu Schmiedlehnerovi, o němž média spekulovala jako o jeho příbuzném. Převod umožnila skutečnost, že Dřevíč historicky nepatřil do rodového majetku, který se podle pravidla nedělitelnosti dědí v rámci primogenitury. Schmiedlehner pak nemovitost na konci loňského roku nabídl k prodeji.

Zámek vznikl v 18. století na místě původní myslivny, kterou nechal přestavět majitel křivoklátského panství Josef Vilém z Fürstenberka. Budovu s mansardovou střechou obklopuje rozlehlý, zhruba pětadvacetihektarový areál s kaplí svatého Huberta i dřevěným altánem a koupacím jezírkem.

Bohatá historie

Dřevíč má bohatou historii. Pobýval zde například spoluzakladatel Sokola Jindřich Fügner, za druhé světové války prezident Emil Hácha a v 50. letech také Marta Gottwaldová. V období socialismu sloužil zámek jako školicí a rekreační středisko podniku Zemědělské zásobování a nákup Praha.

Jízdárna v areálu zámku Karlova Koruna před rekonstrukcí

Kdysi ruina, dnes znovu hrdý zámek. Rod Kinských dal Borgo mu dává nový život

Když se Karlova Koruna vrátila rodině Kinských dal Borgo, byla ve špatném technickém stavu a bez jasné budoucnosti. Dnes se areál postupně proměňuje. Nejde přitom jen o rekonstrukci, ale především o hledání nového smyslu, který místu vrací život.

Přečíst článek

V roce 1991 zámek koupil Karel Schwarzenberg, který následně financoval jeho rozsáhlou rekonstrukci. Podle inzerátu realitní kanceláře má objekt mimo jiné špaletová okna, dřevěné podlahy ve všech obytných místnostech a vstupní dveře navržené architektem Bořkem Šípkem.

Zámek Książ ve Slezsku

REPORTÁŽ: Lesk aristokracie a beton nacistů. Polský zámek Książ vstal z popela Rudé armády

Ještě před několika desítkami let byl zámek Książ vyrabovanou ruinou na okraji zájmu. Dnes patří k nejdynamičtěji se rozvíjejícím historickým areálům střední Evropy. Investice do rekonstrukcí, nové kongresové projekty i zpřístupňování podzemí vracejí zámku lesk, a současně znovu otevírají jeho nejtemnější kapitoly.

Přečíst článek

Francesco Kinský dal Borgo

Francesco Kinský dal Borgo: Modernizace památek je stále problém

Obnova historických sídel není jen otázkou financí či techniky. Je to především práce s pamětí místa, citem pro detail a schopností dát minulosti nový smysl. Francesco Kinský dal Borgo ukazuje, jak může vypadat, když se historie skutečně vrací k životu.

Přečíst článek

Vychází podzimní Realitní Club

Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.

Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života. 

O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.

O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.

Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.

„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.

Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Zámek Bezdružice stát nabízí za 52 milionů.

Zámky se staly horkým zbožím. Zájem o ně roste, pár zajímavých je na trhu

Přečíst článek
Hypotéky v Česku zdražují

Lukáš Kovanda: České hypotéky zdražují nejvíc z V4. Polsko ukazuje, že růst sazeb není nevyhnutelný

Přečíst článek

Moneta rozdělí 90 procent zisku. Akcionářům vyplatí téměř šest miliard

Moneta Money Bank
ČTK
 nst
nst

Moneta Money Bank vyplatí svým akcionářům dividendu 11,50 koruny na akcii před zdaněním, celkem zhruba 5,9 miliardy korun. Odpovídá to 90 procentům konsolidovaného čistého zisku banky za loňský rok. Výplatu schválila valná hromada, uvedla mluvčí banky Tereza Ryšanová. Ve srovnání s loňskem je celková dividenda nižší, tehdy banka vyplatila vedle řádné dividendy také mimořádnou část.

Na jaře minulého roku akcionáři schválili dividendu deset korun na akcii a na podzim ještě mimořádnou výplatu čtyři koruny na akcii, která pocházela z nerozděleného zisku z předchozích let.

Na letošní dividendu dosáhnou akcionáři zapsaní v Centrálním depozitáři cenných papírů k 27. dubnu 2026. Peníze banka vyplatí bezhotovostně 15. května.

Valná hromada zároveň schválila individuální i konsolidovanou účetní závěrku za loňský rok. Akcionáři odsouhlasili také změny v odměňování členů dozorčí rady a výboru pro audit a přijali zprávu o odměňování vedení banky za rok 2025. Zasedání se zúčastnili akcionáři, kteří drží 73,14 procenta hlasovacích práv.

Schválení dividendy je očekávané a pro trh spíše potvrzující zpráva než překvapení, uvedl analytik BHS Timur Barotov. Pozitivní je podle něj hlavně to, že banka vyplácí velký podíl zisku pro akcionáře a zároveň podle zveřejněných informací po výplatě dál plní kapitálové požadavky. Valná hromada zároveň schválila všechny body programu, takže se celá akce uskutečnila bez komplikací, dodal.

Akcie Monety na pražské burze po 14:45 rostly o 0,55 procenta na 199,50 koruny. Aktuální cena akcií Monety se pohybuje kolem 200 korun, dividendový výnos tak dosahuje 5,75 procenta, řekl analytik XTB Tomáš Maxa. Připomněl velmi silný vývoj akcií Monety za posledních 12 měsíců. Ty bez započtení dividend připsaly přibližně 44 procent, což podle něj jen potvrzuje vysokou výkonnost českých bank v posledních letech.

Čistý zisk banky za loňský rok meziročně vzrostl o 11,9 procenta na 6,5 miliardy korun. Moneta patří mezi největší firmy obchodované na pražské burze, jejím největším akcionářem je finanční skupina PPF. Ta v minulosti usilovala o spojení Monety se svou Air Bank, z plánované transakce ale nakonec sešlo.

Ekonom Lukáš Kovanda
video

Kovanda vysvětluje investice: Jak vydělávat na poklesu trhu a proč na to většina investorů nemá

Vydělávat na růstu akcií umí pochopit každý. Co ale dělat, když trhy padají? Ekonom Lukáš Kovanda v druhém dílu seriálu Kovanda vysvětluje investice ukazuje, jak funguje spekulace na pokles cen akcií, takzvané shortování. 

Přečíst článek

Andrej Babiš

Babiš lže, tvrdí Lukačovič. Spor o miliardové dividendy eskaluje

Premiér Andrej Babiš (ANO) podle majitele portálu Seznam.cz Ivo Lukačoviče lže o tom, že firma vyplatila majiteli šest miliard korun na dividendách. Tyto peníze zůstávají ve firmě na investice, uvedl Lukačovič na webu Seznam Zprávy. Babiš útočil opakovaně na Seznam.cz, Lukačoviče a média Seznam Zprávy, Novinky.cz a Právo, které také vlastní Lukačovič, v sobotu v příspěvku na síti X. Premiér obvinil Lukačovičova média z neobjektivního zpravodajství o Babišově vládě a firmu Seznam.cz z toho, že se vyhýbá placení daní v Česku. Lukačovič to popřel, Seznam.cz podle něj v Česku odvedl na daních 20 miliard.

Přečíst článek

VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB 

Lepší život jako téma čísla

Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.

Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.

V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.

Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.

A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.

Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Philip Morris ČR

Philip Morris vyplatí akcionářům méně na dividendách. Tuzemský trh je pod tlakem výrobků z Polska

Přečíst článek