Německá stagnace Česko brzdí, ale ekonomiku nezastaví, říká ekonom Skořepa
Různé české i mezinárodní instituce snižují očekávání růstu české ekonomiky. Naposledy snížila očekávání Evropská komise. Jak však tvrdí Michal Skořepa, ekonom České spořitelny, růst ekonomiky v posledních letech na pozadí německé stagnace naznačuje, že si česká ekonomika dokáže hledat vlastní cestu. Inflaci podle něj ČNB zvládne zkrotit.
Evropská komise jako další instituce zhoršila výhled růstu české ekonomiky na letošní rok, a to na 1,8 procenta. Lze tento pokles vysvětlit pouze krizí v Perském zálivu?
Konflikt na Blízkém východě je v posledních měsících určitě dominantním negativním faktorem ekonomického vývoje, a to včetně navazujících posunů, jako je zhoršení nálady a zvýšení nejistoty v ekonomice, zvyšování delších úrokových sazeb, zvyšování vládních deficitů a podobně.
Pohonné hmoty za posledních pět let prakticky nerostly, kumulovaná inflace přitom v té době v Česku přesáhla 35 procent. Lze se tedy nyní „vymlouvat“ na pohonné hmoty?
Názory veřejnosti jsou vždycky hodně taženy momentálním vývojem, a ten je skutečně ve znamení skoku cen pohonných hmot na mnohem vyšší úrovně, než kde byly ještě dejme tomu před čtvrtrokem. Vývoj cenových relací nebo třeba reálných mezd v předchozích letech už je pro většinu z nás dávná minulost, kterou si pamatujeme jen mlhavě a mnohdy zkresleně. Tabulkami Českého statistického úřadu se probírá málokdo.
Česká ekonomika je tažená maloobchodní spotřebou. Je to zdravý základ ekonomického růstu?
V posledních letech oblíbené rčení, že český růst je tažen spotřebou domácností, dost hrubě zjednodušuje vlastně docela složitou otázku. Hodně totiž záleží na tom, jestli se bavíme o celkové spotřebě, která ovšem obsahuje vedle zdejší produkce i hodně zboží a služeb z dovozu, čímž zdejší ekonomice nijak nepomáhá, nebo jen o té části spotřeby, která se týká české produkce. Obecně lze říct, že pro budoucí růst české ekonomiky není ani tak důležité, komu se zdejší produkce prodává, tedy do jaké míry jsou jejím pomyslným odběratelem české domácnosti. Důležitější je, aby probíhaly soukromé i veřejné investice. A těm se v Česku v posledních letech tváří v tvář šokům, jako jsou zvýšená americká cla nebo konflikt na Blízkém východě, vlastně docela daří. Rozhodně víc než například v sousedním Německu.
Poslanecká sněmovna schválila novelu zákonů o rozpočtech. Panuje obava, že nová úprava umožní vytváření vyšších schodků státního rozpočtu. O jak velké riziko jde z hlediska růstu inflace?
O nijak velké riziko by jít nemělo. Ne proto, že velké deficity nejsou výrazně proinflační, ale proto, že zvýšené deficity se daly očekávat už od okamžiku zveřejnění programového prohlášení nynější vlády. A tudíž se na ně může chystat i ČNB. Pokud bude centrální banka dělat svou práci dobře, případná výrazná fiskální expanze by měla vést k nastavení úrokových sazeb na vyšší úrovni než bez této expanze. Výsledkem pak bude stabilita celkové poptávky, a tedy i inflace, přičemž v pozadí bude větší poptávka ze strany vlády a o to menší poptávka ze strany firem a domácností. Velké vládní deficity budou nejspíš do značné míry dány spotřebou, která by rozhodně neměla být financována deficitem, ale to už je problém mezigenerační bezohlednosti, nikoli inflace.
Guvernér ČNB Aleš Michl se veřejně vyjadřuje ve smyslu, že inflaci nenechá vyrůst. Očekáváte v letošním roce růst základních úrokových sazeb?
Donedávna jsme očekávali v příštích dvou letech pomalý pokles repo sazby ČNB. Nejnovější vývoj kolem českých veřejných financí nás dovedl k tomu, že jsme toto očekávání poklesu posunuli až kamsi za rok 2028. Kombinace volnější fiskální disciplíny a důsledků blízkovýchodního konfliktu sice může být tak silně proinflační, že dotlačí ČNB ke zvyšování úrokových sazeb, nicméně v tuto chvíli přece jen za mírně pravděpodobnější pokládáme scénář, v němž bude stačit sazby nesnižovat.
Česká ekonomika letos poroste pomaleji, než Evropská komise dosud čekala. Brusel snížil odhad růstu HDP na 1,8 procenta, zároveň počítá s vyšší inflací a rostoucím schodkem veřejných financí. Hlavní oporou ekonomiky má zůstat spotřeba domácností, rizikem jsou naopak cla, drahé energie a nejistota ve světovém obchodě.
Brusel zchladil český optimismus. Ekonomika poroste pomaleji, než se čekalo
Money
Informace o inflaci – za duben skok na 2,5 procenta – nebo informace o zpomalování ekonomiky mění investiční a spotřebitelský sentiment v zemi. Jak velké je to riziko pro růst české ekonomiky?
Sentiment je pro každou ekonomiku určitě významný faktor, a to v rovině investic i spotřeby. V tuto chvíli se ale podle dat ČSÚ pohybuje nálada v české ekonomice i nadále blízko své dlouhodobě normální úrovně. K relativnímu klidu v ekonomice možná přispívá i přístup, který mají k dopadům konfliktu v Perském zálivu finanční trhy – tedy že dopady nebudou nijak dramatické, protože konflikt bude brzy deeskalovat. Posouvání prognózy nahoru u inflace a dolů u růstu ekonomiky se zatím nezdá být tak výrazné, aby to většinu z nás nějak polekalo. A například u hypoték vidíme boom, nejspíš tažený očekáváním vyšších úrokových sazeb, který naznačuje, že české domácnosti se nabírání nových dlouhodobých dluhů nebojí.
Německá vláda očekává letošní růst své ekonomiky pouhé 0,5 procenta. Jak silný je to vliv na růst české ekonomiky?
Německo pořád zůstává naším zdaleka nejvýznamnějším obchodním partnerem. Růst české ekonomiky v posledních letech na pozadí německé stagnace naznačuje, že česká ekonomika si dokáže hledat vlastní cestu. Zdejší růst tempem přes dvě procenta je vcelku přijatelný. Kdyby se ale Německu dařilo líp, nejspíš by růst české ekonomiky byl ještě výrazně vyšší.
Jaké je aktuálně podle vás největší riziko ve vývoji české ekonomiky?
V horizontu měsíců vývoj na Blízkém východě a obecněji šoky přicházející ze Spojených států. V horizontu několika málo let domácí fiskální expanze. V ještě delším horizontu výkyvy kolem Green Dealu, tlak čínské průmyslové konkurence a pokračující zatuhlost českého trhu práce.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
