Česko nebude spolehlivým spojencem, pokud nesplní závazky, které přijalo v rámci NATO. Na bezpečnostní konferenci Globsec Forum 2026 to řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka.
Připomněl tak závazek aliančních zemí z roku 2014, podle něhož měly do roku 2025 vydávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu. Podle premiéra Andreje Babiše Česko tento cíl nesplnilo loni a pravděpodobně ho nesplní ani letos.
Podle Řehky ale nestačí vést debatu jen o samotném procentu výdajů vůči HDP. Důležité je, že současné obranné cíle NATO podle něj poprvé nevznikly na základě politických ambicí, ale podle konkrétních hrozeb a potřeb aliančních obranných plánů. Pokud státy své závazky nesplní, nebude možné tyto cíle naplnit.
„Nebudeme spolehlivý spojenec,“ uvedl Řehka. Dodal, že selhání by nemělo dopady jen na obranu a bezpečnost, ale také na ekonomiku a další oblasti.
Spojenci se na loňském summitu v Haagu dohodli na novém cíli. Do roku 2035 mají vydávat na obranu pět procent HDP, z toho 3,5 procenta mají tvořit přímé obranné výdaje. Nízké výdaje některých evropských států, včetně Česka, kritizují představitelé Spojených států. O českých obranných výdajích chce premiér Babiš jednat na červencovém summitu NATO v Ankaře.
Řehka zároveň zdůraznil, že Evropa musí převzít větší odpovědnost za vlastní obranu. Spojené státy podle něj už nebudou schopné poskytovat Evropě stejnou míru podpory jako dříve. Transatlantickou vazbu je ale podle něj nutné zachovat.
„Neničme něco, co se budovalo více než sedm dekád,“ řekl.
Evropa by se podle Řehky měla přestat spoléhat na „velkého bratra“ v podobě Spojených států a výrazně posílit vlastní obranné schopnosti.
Zásadní změnu bezpečnostního prostředí podle něj přinesla ruská plnohodnotná invaze na Ukrajinu v roce 2022. Před ní evropské státy podle Řehky vycházely z předpokladu, že rozsáhlý konflikt v Evropě je nepravděpodobný a případná hrozba přijde s dlouhým varováním.
„Po plnohodnotné invazi jsme dostali budíček,“ uvedl náčelník generálního štábu.
Německo chystá štít proti dronům. Zbrojaři spojili síly s telekomunikačním gigantem
Rheinmetall a Deutsche Telekom spojují síly proti nové bezpečnostní hrozbě. Německé firmy chtějí vyvinout systém, který dokáže včas odhalit a zneškodnit nepřátelské drony u elektráren, průmyslových závodů, mostů či vojenských zařízení.
Rusko podle něj představuje největší hrozbu a Evropa se musí připravovat i na možnost rozsáhlého konfliktu.
Podpora Ukrajiny podle Řehky není charita, ale zásadní bezpečnostní zájem Evropy. Budoucnost evropské bezpečnosti si podle něj nelze představit bez začlenění Ukrajiny do evropských a aliančních struktur.
Za jeden z největších problémů Řehka označil nejen vojenskou připravenost, ale také chybějící širší politický a společenský konsenzus. Společnost podle něj musí rozumět hrozbám a být připravena na krizové situace.
„Pokud se společnost začne rozpadat a přestane věřit institucím, armáda sama nic nezmůže,“ varoval Řehka.
Podle něj proto nestačí posilovat jen armádu. Odolnější musí být celá společnost.
Související
Fiala: Většina opozice obranu podceňuje nebo zneužívá k politickému boji
Oblasti poznamenané desítkami let těžby uhlí se na severozápadě Čech postupně mění v místa pro rekreaci, turistiku i nový rozvoj. Na Sokolovsku začala stavba multifunkční stezky kolem jezera Medard, zatímco v oblasti někdejšího lomu Československé armády vrcholí rekultivace a připravuje se otevření nových cest pro pěší a cyklisty. O dění v lomu ČSA před několika dny informovala Česká televize.
U jezera Medard vznikne třináctikilometrová multifunkční stezka pro pěší, cyklisty i bruslaře. Nabídne interaktivní zastávky, vyhlídky na jezero, informační centrum a nové zázemí pro návštěvníky. Hotová by měla být koncem příštího roku. Projekt za zhruba 658 milionů korun je spolufinancovaný z Operačního programu Spravedlivá transformace, přičemž dotace činí 559 milionů korun.
Podle předsedy dozorčích rad Sokolovské uhelné a SUAS GROUP Pavla Tomka jde o první fázi proměny území, kde se desítky let těžilo uhlí. Připomněl, že se zde vytěžilo 200 milionů tun uhlí, z něhož se vyrábělo teplo a elektřina pro region i celou Českou republiku. Nyní se má krajina vrátit lidem v nové podobě.
Práce začnou na severní části stezky. Následovat budou přístupové plochy od Svatavy a Habartova a na podzim se stavební práce přesunou na jižní část trasy. Součástí projektu budou také parkoviště na západní straně u Habartova a na východní straně u Svatavy. Každé má mít zhruba 200 míst.
Na Sokolovsku začala stavba stezky kolem jezera Medard ČTK
Stezka propojí jižní a severní břeh jezera a návštěvníkům nabídne vzdělávací i interaktivní prvky. Informační tabule mají připomínat historii i budoucnost oblasti. Nová infrastruktura zároveň usnadní přístup k jezeru složkám integrovaného záchranného systému.
Na stavbu stezky mají navázat další rozvojové projekty. Počítá se s nábřežními veřejnými prostranstvími, sportovně-rekreační infrastrukturou, kempem i rezidenčním a rekreačním rozvojem. SUAS GROUP připravuje žádost o zpracování studie proveditelnosti.
Jezero Medard je největším českým jezerem, které vzniklo rekultivací. Vzniklo zatopením zbytkové jámy hnědouhelných lomů Medard a Libík. S napouštěním se začalo v roce 2008 a od roku 2010 se vodní plocha plnila z řeky Ohře. Jezero má rozlohu 493,5 hektaru, tedy přibližně jako dvě Máchova jezera.
Drahé letenky vracejí Čechy za volant. Chorvatsko už cenově dohání Řecko, roste zájem o Albánii i Polsko
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Proměna probíhá také v oblasti bývalého lomu ČSA. Po téměř padesáti letech se má území postupně otevřít veřejnosti. Vznikají tam nové cesty, které mají propojit krušnohorské podhůří s dosud nepřístupnými místy a nabídnout zázemí pro pěší i cyklisty. Stezka z Vysoké Pece do Černic se má otevřít během léta.
Návštěvníci se dostanou do krajiny mokřadů, jezírek, luk i stromů s dutinami. Podle mluvčí společnosti Sev.en Evy Maříkové chce firma ukázat, co se v lomu děje po vytěžení uhlí, jak probíhá rekultivace a jak si s velkou částí území poradí sama příroda.
Lom ČSA se po desítkách let otevře veřejnosti ČTK
Povrchová těžba v lomu ČSA skončila v roce 2024. Rekultivace ale začala už před třiceti lety a zahrnuje 4500 hektarů. Veřejnost se na některé plochy dostala poprvé loni. Cesta z Vysoké Pece do Černic se nyní opravuje po zemních pracích, které komunikaci poškodily.
Nová trasa má být určena pouze turistům a cyklistům. Podle Maříkové má být upravena tak, aby po ní mohli bezpečně projet cyklisté i rodiny s malými dětmi. Cesty povedou kolem mokřadů i budoucích vodopádů. Vedoucí rekultivace Jiří Křen uvedl, že v jedné části lokality je velmi cenná voda v kvalitě blízké pitné kojenecké vodě a vzniknout tam má i kamenný vodopád.
Lidé se dostanou také k jezírkům Hedvika a Marcela, kde hnízdí ptáci, k altánu a ke slunečním hodinám. V některých částech mohou ještě potkat horníky, kteří těží zbytky uhlí v místech budoucích svahů jezera, nebo zahlédnout likvidaci velkostrojů včetně korečkového rypadla RK 5000. Ta má trvat zhruba do dubna 2027.
Největší novinky českých hor pro letošní léto. Miliardové investice, nové cesty i atrakce pro rodiny
Česká horská střediska letos vstupují do letní sezony s rekordními investicemi přes 1,1 miliardy korun. Nové bike traily, obří wellness na Dolní Moravě, bobová dráha v Krkonoších i desítky rodinných atrakcí ukazují, že hory chtějí být letní destinací první volby.
S proměnou území chce pomoci také Horní Jiřetín. Podle starosty Vladimíra Buřta město připravuje projekt cyklostezky, která propojí Litvínov, Horní Jiřetín a Černice. Do budoucna se počítá i s dalšími stezkami, úpravou svahů v lomu a postupným napouštěním jezera.
Ohrožené druhy zvěře
Část území bývalého lomu ČSA je chráněna. Jde zhruba o dvanáct kilometrů čtverečních. Přírodovědci v lomu a jeho okolí zjistili výskyt přibližně tří stovek ohrožených druhů z červených seznamů a dalších sto druhů patří mezi zákonem zvláště chráněné.
Zájemci si mohou lokalitu projít také virtuálně v aplikaci Biosafari. Ta představuje historii dolování, technické unikáty, rekultivaci i přirozenou obnovu krajiny. Součástí širšího projektu je také Dům přírody u Jezeří, který má připomínat zaniklou vesnici Albrechtice a ukázat proměny krušnohorské krajiny od třetihorních močálů přes éru těžby uhlí až po současnou obnovu území.
Oba projekty ukazují, že krajina po těžbě se postupně stává novým prostorem pro veřejnost. Místa, která dlouho sloužila hlavně průmyslu, se mění v oblasti s cestami, vodními plochami, mokřady, vyhlídkami a zázemím pro turisty i místní obyvatele.
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
OBRAZEM: Po 40 letech změna v Tisé. Nová stezka překvapí netradičním řešením
Náměstí Miloše Formana u hotelu Fairmont Golden Prague má projít proměnou za 150 milionů korun. Po kritice původní „kostky“ vybrali vlastníci hotelu v mezinárodní soutěži dánské studio ADEPT. Nový pavilon má vydělávat, ale také odstínit prostor od hluku Pařížské ulice.
Je to místo, kde se potkává několik pražských příběhů najednou. Brutalistní architektura bývalého InterContinentalu, luxus Pařížské ulice, staroměstská památková rezervace, výhled k Vltavě a také mimořádně citlivá otázka: co ještě smí soukromý investor postavit v jednom z nejcennějších veřejně přístupných prostorů v centru Prahy?
Náměstí Miloše Formana vedle dnešního hotelu Fairmont Golden Prague dlouho působilo jako nedořešená část velké investice. Hotel prošel rekonstrukcí za téměř deset miliard korun. Okolí se postupně proměnilo. Samotná piazzetta se ale stala předmětem sporu.
Vlastníci hotelu, tedy skupina kolem podnikatelů Oldřicha Šlemra, Eduarda Kučery a Pavla Baudiše, původně počítali s výraznou novostavbou. Prosklená krychlová budova, označovaná jako Staroměstská brána, však narazila na kritiku části odborné i místní veřejnosti. Praha 1 i část obyvatel chtěly, aby náměstí zůstalo co nejvíce volné.
Místo dalšího přetlačování proto přišla mezinárodní architektonicko-urbanistická soutěž RaumScape. Do ní se přihlásilo 197 ateliérů ze 42 zemí. Vyhrálo ji dánské studio Adept, které má zkušenosti s velkými městskými transformacemi a v Česku už zanechává výraznou stopu například v Ostravě.
Pavilon místo kostky
Vítězný návrh nepracuje s budovou jako dominantou, ale spíš jako s terénem. Nový pavilon má stát při Pařížské ulici. Směrem do ulice i na náměstí bude prosklený, část provozu se ale schová pod zem. „Chtěli jsme navrhnout pavilon, který neubírá plochu náměstí,“ řekl architekt Anders Lonka z dánského studia Adept na dnešním setkání v Centru Architektury a Městského Plánování.
Právě to je klíč k celému návrhu. Budova má existovat, má nést komerční nájemní plochy a pomoci ekonomice projektu. Současně ale nemá z piazzetty udělat další uzavřený komerční prostor. Její střecha má být veřejně přístupná a podle investorů se pracuje také na tom, aby byla plně bezbariérová.
150 milionů za veřejný prostor. Dánové přetvoří konec Pařížské ulice
Jedno z nejcennějších míst v centru Prahy čeká proměna. Mezinárodní soutěž RaumScape s rekordní účastí 197 ateliérů vyhrálo dánské studio ADEPT, které navrhne nové náměstí před hotelem Fairmont Golden Prague. Projekt za 150 milionů korun zaplatí soukromý investor.
Původně architekti navrhovali menší objekt, než investor požadoval. Zadání se ale postupně ustálilo na zhruba tisíci metrech čtverečních. Polovina výměry má být na úrovni náměstí, druhá část v podzemí.
Investor od začátku říká, že projekt musí dávat smysl nejen urbanisticky, ale i ekonomicky. Náklady na proměnu náměstí se odhadují na 150 milionů korun a zaplatí je soukromý vlastník. Město se na financování nepodílí. Podmínkou však zůstává veřejný charakter prostoru: z celkové plochy přibližně 3200 metrů čtverečních má být minimálně 3000 metrů čtverečních volně přístupných.
Odstínit Pařížskou
Nový pavilon má mít ještě jednu, méně viditelnou funkci. Má pomoci odstínit náměstí od hluku z Pařížské ulice. Ta je sice jednou z nejluxusnějších adres v Praze, zároveň je ale dopravně zatíženou městskou třídou. Prostor mezi hotelem a ulicí tak dosud fungoval spíš jako průchozí plocha než místo, kde by člověk chtěl zůstat.
Dánští architekti proto pracují s pavilonem také jako s akustickou bariérou. Nejde jen o estetiku, ale o praktickou použitelnost náměstí. Pokud má piazzetta fungovat jako skutečný veřejný prostor, nestačí ji vydláždit a doplnit mobiliářem. Musí se na ní dát sedět, mluvit, čekat, být.
Z brownfieldu čtvrť za 20 miliard. Takto se promění Florenc
Proměna jednoho z posledních velkých brownfieldů v centru Prahy vstupuje do rozhodující fáze. Projekt Florenc21 má po roce mezinárodních architektonických soutěží jasné vítěze i investiční rámce. Penta Real Estate plánuje v lokalitě investici kolem 20 miliard korun a výstavbu zahájit po roce 2028.
Druhou zásadní vrstvou návrhu je zeleň. Adept navrhuje vysadit na náměstí nezvykle velké množství stromů. Ty mají prostor ochladit a udělat z něj místo použitelné i v horkých letních dnech. S ohledem na klimatickou změnu už podle architektů nejde o doplněk, ale o základní podmínku přežití veřejných prostranství ve městech.
Kvůli podzemnímu parkovišti však nebude výsadba jednoduchá. Stromy bude nutné sázet na kopečky zeminy, aby měly dost prostoru pro kořeny. K zavlažování se má využívat především podzemní a dešťová voda.
Památkáři budou klíčoví
Právě stromy ale mohou být jedním z nejtěžších bodů dalšího projednávání. Takové množství zeleně je pro náměstí v historickém centru Prahy nezvyklé a čekají se složitá jednání s památkáři. „Pamatuji si, jak složité bylo je přesvědčit i o tom, že aleje v ulicích jsou také součástí centra Prahy,“ řekl architekt Marek Tichý z ateliéru TaK Architects, který měl na starosti rekonstrukci hotelu a úpravy jeho okolí podle původního projektu.
Architekt Tichý: Po 30 letech se vracíme tam, kam patříme. Do Evropy
Vrcholů tuzemská architektura měla hned několik, říká architekt Marek Tichý, spoluzakladatel ateliéru TaK Architects. Za jeden z nich považuje období první republiky, kdy Češi měli obrovskou společenskou ambici a nespokojili se s pouhým průměrem.
Tichý zároveň připomíná, že příprava takto citlivého projektu nebude otázkou měsíců. Jednání s památkáři už začala, stejně jako komunikace s místními obyvateli. Jak dlouho bude povolovací proces trvat, zatím není jasné. Může jít o rok a půl, možná déle.
Soukromý investor, veřejná odpovědnost
Proměna náměstí Miloše Formana je zajímavá právě tím, že nejde o běžný městský projekt. Pozemek vlastní soukromý investor. Ten také zaplatí úpravy. Výsledek ale bude sloužit jako veřejný prostor v srdci Prahy. To je citlivá kombinace. Investor potřebuje ekonomickou návratnost a nájemní plochy. Město potřebuje kvalitní veřejné prostranství. Obyvatelé Prahy 1 a odborná veřejnost chtějí jistotu, že další zásah do historického centra nebude jen komerční přístavbou k luxusnímu hotelu.
Právě proto byla soutěž tak důležitá. Měla posunout debatu od otázky, zda stavět, nebo nestavět, k otázce, jak může soukromá investice přinést veřejnou hodnotu. Do soutěže se přihlásily téměř dvě stovky týmů z celého světa. To samo ukazuje, jak mimořádná parcela to je. V centru Prahy už prakticky nevznikají takto exponovaná místa, kde se dá najednou řešit architektura, veřejný prostor, komerce, klima i vztah k historickému městu.
Nové náměstí má být posledním krokem v proměně někdejšího InterContinentalu. Hotel, který patří k nejvýraznějším stavbám pražského brutalismu, koupili Baudiš, Kučera a Šlemr v roce 2019. Po nákladné rekonstrukci se letos vrátil na trh jako Fairmont Golden Prague.
Ještě nedávno brownfield, dnes obří jáma. Výstavba nového Žižkova za miliardy začala
Transformace bývalého nákladového nádraží patří k největším rozvojovým projektům v Praze. První etapa počítá s bytovými domy, parkem i občanskou vybaveností.
Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.
Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.
Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.
Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
Související
Olomouc čekala 17 let. V centru má vyrůst muzeum tištěné z betonu
