Zprávy o tom, že maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó měl informovat Rusko o jednáních Evropské unie, nepřekvapily část diplomatů. Podle serveru Politico se totiž členské státy i jejich partneři už delší dobu scházejí v užších formátech právě kvůli obavám z úniků citlivých informací.

Deník The Washington Post s odvoláním na své zdroje uvedl, že Szijjártó během přestávek na unijních schůzkách telefonicky informoval Moskvu o průběhu jednání. Ruskému ministrovi zahraničí Sergeji Lavrovovi měl sdělovat, co se projednává i jaká řešení jsou ve hře. Maďarský ministr tato tvrzení odmítá.

Polský premiér Donald Tusk uvedl, že podobné informace nejsou žádným překvapením. „Podezření máme už dlouho,“ napsal na síti X a dodal, že i proto sám sdílí jen nezbytné minimum informací.

The news that Orbán’s people inform Moscow about EU Council meetings in every detail shouldn’t come as a surprise to anyone. We’ve had our suspicions about that for a long time. That’s one reason why I take the floor only when strictly necessary and say just as much as necessary.

— Donald Tusk (@donaldtusk) March 22, 2026

Nové formáty

Podle Politica představuje riziko zahraničního špehování zásadní problém pro ambice EU být hlavním fórem pro diskuse o bezpečnosti. Jeden z evropských diplomatů potvrdil, že kvůli obavám z „méně loajálních“ států se klíčová jednání přesouvají do menších skupin. Patří mezi ně například formáty E3, E4, Výmarský trojúhelník nebo NB8.

Na možné úniky upozorňovali diplomaté už dříve. Bývalý litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis uvedl, že byl v roce 2024 varován před tím, že Maďarsko může předávat informace Rusku. On i další účastníci jednání proto podle něj začali sdílení citlivých informací omezovat, pokud byl Szijjártó přítomen.

Chaos a nekoncepce. Jak politologové hodnotí prvních 100 dní vlády Babiše

Politika

Prvních 100 dní vlády Andreje Babiše (ANO) se podle politologů nevyznačuje koncepčním řízením. Odborníci upozorňují na návrat premiérova stylu založeného na mikromanagementu a obtížně předvídatelném rozhodování. Tento přístup se podle nich projevil i při dosud největší krizi kabinetu – organizaci repatriačních letů po útocích Spojených států a Izraele na Írán a následné íránské odvetě.

nst

Přečíst článek

Maďarská vláda obvinění odmítá. Ministr pro Evropu János Bóka označil informace za lživé a za „zoufalou reakci“ na rostoucí podporu Orbánovy strany Fidesz před volbami.

Evropská unie ale podle diplomatických zdrojů pravděpodobně nepřijme žádnou formální reakci. Jakýkoli krok by totiž mohl být v Maďarsku využit v předvolební kampani. „Nikdo nechce před 12. dubnem přilévat olej do ohně,“ uvedl jeden z diplomatů.

Parlamentní volby v Maďarsku se uskuteční právě 12. dubna. Podle průzkumů by v nich mohla vládní stranu Fidesz porazit opoziční strana Tisza vedená europoslancem Péterem Magyarem.

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) by měl být razantnější a rychlejší ve změnách na ministerstvu obrany, míní místopředseda hnutí SPD Radim Fiala. Ve středu má ministerstvo navštívit premiér Andrej Babiš (ANO). Se Zůnou chce jednat o zakázkách a plánech resortu, řešit mají i rozpočet obrany na příští rok.

„Uvidíme, co se tam děje. Já zatím nemám informace o tom, že by tam byly nějaké problémové věci,“ řekl Fiala. Babiš by si podle něj přál, aby byly změny na ministerstvu daleko rychlejší a razantnější. „S tím já souhlasím a to jsme s ministrem konzultovali,“ uvedl. Fiala společně s předsedou SPD Tomiem Okamurou jednali s ministrem minulý týden. „I my jsme mu říkali, že by měl být razantnější v těch změnách, které by na tom ministerstvu měly proběhnout, takže když to uslyší ještě od premiéra, já si myslím, že to není nic proti ničemu,“ dodal.

„Spousta pochybení od minulé vlády“

Ministr má podle něj důvěru SPD, rychlejší by ale měly být změny například v personální oblasti. „Další věc je, že je tam spousta pochybení od minulé vlády, na které přicházíme. Říkáme, že je na to potřeba podávat trestní oznámení, protože jinak to skončí na naší vládě, a to bychom tedy rozhodně nechtěli,“ uvedl Fiala.

Právě kontrola zakázek uzavřených za bývalé vlády Petra Fialy (ODS) bude podle Okamury hlavním tématem schůzky Babiše se Zůnou. Ministr nominovaný za SPD je podle něj odborník. „Postupuje řádně, kontroluje, aby se tam nekradlo, kontroluje, aby bylo všechno se zákonem a to si myslím, že velice dobře postupuje v souladu s vládním prohlášením,“ řekl Okamura.

Chaos a nekoncepce. Jak politologové hodnotí prvních 100 dní vlády Babiše

Politika

Prvních 100 dní vlády Andreje Babiše (ANO) se podle politologů nevyznačuje koncepčním řízením. Odborníci upozorňují na návrat premiérova stylu založeného na mikromanagementu a obtížně předvídatelném rozhodování. Tento přístup se podle nich projevil i při dosud největší krizi kabinetu – organizaci repatriačních letů po útocích Spojených států a Izraele na Írán a následné íránské odvetě.

nst

Přečíst článek

Babiš minulý týden oznámil, že tuto středu navštíví ministerstvo obrany. Od Zůny si vyžádal bilanční zprávu o zakázkách a plánech resortu, řešit mají i rozpočet obrany na příští rok. Zůna v polovině února ve Sněmovně řekl, že podle výhledu by měl rozpočet obrany v roce 2027 dosáhnout 215,3 miliardy korun, v roce 2028 dále růst na 238,2 miliardy. „Nevím, kde pan ministr na to přišel,“ reagoval tehdy Babiš. „Možná četl nějaký výhled, ale rozpočet je koaliční rozhodnutí,“ dodal následně premiér na konci února.

Prezident Petr Pavel upozornil v souvislosti se svým podpisem rozpočtu na letošní rok na nedostatek peněz na obranu a závazky vůči Severoatlantické alianci. Obrana má letos hospodařit se 154,79 miliardy korun, což podle Národní rozpočtové rady odpovídá 1,73 procenta hrubého domácího produktu. K překročení dvouprocentního minima vláda započetla i výdaje z jiných kapitol, mimo jiné zhruba 20 miliard korun na výstavbu dopravní infrastruktury. Hrad uvedl, že pokud výdaje na obranu v příštím rozpočtu nebudou odpovídat závazkům Česka, nevyhne se ČR debatě o odmítnutí rozpočtu prezidentem.