Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Turnov má knihovnu, která bude promítat filmy na vlastní fasádu

Knihovna Antonína Marka v Turnově
A69, užito se svolením
Petra Nehasilová

Nová Knihovna Antonína Marka v Turnově není jen místem pro knihy. Ateliér A69 navrhl budovu, která propojuje park, letní kino, komunitní život a odkaz pískovcových skal Českého ráje. Veřejnosti se otevře 1. září.

Knihovna už dávno není jen tichý dům s regály. V menších městech může být jednou z nejdůležitějších veřejných staveb vůbec. Místem, kde se potkávají děti, senioři, studenti, rodiče, čtenáři, filmoví diváci i lidé, kteří si jen chtějí na chvíli sednout.

Přesně tímto směrem míří nová Knihovna Antonína Marka v Turnově. Budova od ateliéru A69 vznikla v blízkosti parku u Skálovy ulice a letního kina. A právě spojení knihovny, parku a filmu je klíčem k celé stavbě.

Knihovna, která bude promítat

Turnovská knihovna navazuje na místo, kde už od sedmdesátých let fungovalo letní kino. Původně zde stála samostatná konstrukce filmového plátna. Ta teď zmizela. Novou promítací plochou se od léta stane samotná fasáda knihovny. Budova tak nebude jen sloužit sama sobě. Stane se součástí širšího veřejného prostoru a převezme roli městské scény.

V zahraničí je takové pojetí knihoven běžné už delší dobu. V Česku se k němu veřejné stavby dostávají postupně. Turnov se teď přidává k městům, která pochopila, že dobrá knihovna může být mnohem víc než jen veřejná služba.

Dům Truhlík

Fotogalerie: Tenhle dům vznikl kvůli problému. A právě proto je tak dobrý

Měla to být malá chatka, jenže úřady, terén a skála pod pozemkem změnily plán. Dům Truhlík od A69 – architekti proměnil sérii komplikací v silný architektonický koncept a patří mezi projekty přihlášené do České ceny za architekturu.

Přečíst článek

Dům pro různé generace

Nová budova je navržena jako otevřený dům pro lidi různých věkových skupin i potřeb. Nabízí interaktivní zázemí pro batolata, čtenářské a studijní prostory, multifunkční sály i místa pro komunitní akce. Ještě před otevřením pro veřejnost se v ní dokonce konala svatba. To je možná nejlepší důkaz, že budova nezačíná jako „instituce“, ale jako živé místo.

Moderní knihovna totiž musí fungovat jinak než před třiceti lety. Knihy zůstávají důležité, ale nejsou jediným důvodem, proč lidé přicházejí. Často hledají klid, práci, společnost, vzdělání, program pro děti nebo kulturní zážitek.

Obecní dům v Rudimově

Z ruiny se stal moderní obecní dům. Na ten v Rudimově architekti využili lokální suroviny

Obec Rudimov v Bílých Karpatech získala nový obecní dům. Jeho realizaci si vzaly na starost architektonická studia Mimosa Architects a Ateliér Mur. Z původní ruiny se stal moderní funkční objekt, který nabízí zázemí pro společenský život a nezbytnou administrativu malé vesnice.

Přečíst článek

Český ráj uvnitř budovy

Ateliér A69 má k Českému ráji osobní vztah. Architekti návrh vnímali jako návrat do krajiny, ve které vyrůstali. A na budově je to znát.

Inspirace pískovcovými skalami není doslovnou dekorací. Objevuje se v nepravidelných otvorech fasády, které připomínají dutiny ve skále. Přivádějí světlo do interiéru a zároveň dávají domu výraz, který není zaměnitelný s anonymní veřejnou stavbou odkudkoli.

Uvnitř knihovny se objevují lávky mezi patry. Odkazují na mostky ve skalních soutěskách a umožňují volný pohyb mezi jednotlivými částmi domu. Průhledy napříč podlažími a atria vytvářejí dojem vertikální krajiny. V nejvyšším podlaží vznikla venkovní čítárna se třemi borovicemi. I to je odkaz na krajinu Českého ráje, kde borovice vyrůstají z vrcholů skal.

Recepční pult z 3D tisku zase připomíná vrstvení hornin. Je to detail, ale právě takové detaily rozhodují, zda veřejná stavba působí genericky, nebo opravdu patří ke svému místu.

Rozhledna v Litomyšli je z lodních kontejnerů.

Česko země rozhleden. V Litomyšli mají novou z lodních kontejnerů, místo hromosvodu je socha

Litomyšl není jen městem festivalů a renesančního zámku. V posledních letech se město stalo také symbolem kvalitní současné architektury, které citlivě pracuje s krajinou a veřejným prostorem. Projekt „Cíle cest“ dokazuje, že i příměstská pole a luční cesty mohou nabídnout nové cíle procházek.

Přečíst článek

Architektura jako městská infrastruktura

Knihovna stojí v místě, kde už dnes existuje koncentrace veřejných institucí, jako jsou školy, městský úřad, sokolovna, park a letní kino. Město tím dalo budově důležitou roli. Nemá být solitérem na okraji, ale dalším důležitým článkem městské infrastruktury.

To je pro menší města zásadní. Kvalitní veřejná stavba tu nemá jen estetický význam. Může proměnit každodenní trasu, vytvořit nové centrum energie a dát lidem důvod zůstat ve městě déle. Turnovská knihovna tak není jen kulturní investicí. Je i urbanistickým rozhodnutím. Doplňuje síť veřejných institucí a posiluje místo, které už mělo přirozený městský potenciál.

Stavba s vlastní archeologií

Výstavba trvala více než osmnáct měsíců. Během zemních prací se navíc objevil nečekaný nález, a to sklípek, kde se dříve mačkaly skleněné kuličky. Místo toho, aby zmizel pod novou stavbou, byl zakonzervován. Stal se připomínkou sklářské tradice regionu i konkrétní historie pozemku.

Budova je už zkolaudovaná. Nyní se do ní stěhuje knižní fond a vybavení. Veřejnosti se otevře 1. září.

SEFO Olomouc

Olomouc čekala 17 let. V centru má vyrůst muzeum tištěné z betonu

Sedmnáct let čekání, pět zbořených domů a jedna z nejodvážnějších staveb, jaké se v Česku chystají. Olomoucké SEFO má stavební povolení a historické centrum se může připravovat na futuristické muzeum z 3D tištěného betonu. Za architektonickou vizí se ale skrývá i typicky český příběh dlouhého povolování, odkladů a hledání shody nad tím, co smí vyrůst v historickém centru města.

Přečíst článek

Ze skládky resort: 20 let práce a investice 12 milionů

Začal s odpadky a pár sazenicemi. Po dvaceti letech stojí na místě bývalé skládky resort za 12 milionů korun.

Přečíst článek

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Pavilon na náměstí Miloše Formana

Miliardáři opravili InterContinental za deset miliard. Teď přijde na řadu náměstí za 150 milionů

Přečíst článek
Kosmalt

Tohle měl být obyčejný panelák na odpis. Dnes je z něj 507 bytů a návod, jak zachránit města

Přečíst článek

Nejkomplikovanější stavba Penty. Dospiva ukázal projekt, který vzniká těsně nad tunely

Penta a PSN zahájily výstavbu na Vinohradech.
Petra Nehasilová/Newstream
Petra Nehasilová

Jedna z nejsledovanějších pražských parcel vstupuje do nové fáze. Penta a PSN zahájily stavbu Vinohradské 8, která má zacelit místo po Transgasu. Marek Dospiva mluví o technicky nejnáročnějším projektu Penty a o stavbě, kde se pracuje jen 75 centimetrů od železničních tunelů.

Na pražských Vinohradech se začíná psát další kapitola jednoho z nejcitlivějších developerských příběhů posledních let. Společnosti Penta Real Estate a PSN slavnostně zahájily výstavbu projektu Vinohradská 8, který vzniká na místě někdejšího Transgasu.

Nejde o běžný luxusní development. Parcela leží v mimořádně exponovaném místě, a to na začátku Vinohradské ulice, pár kroků od Václavského náměstí, vedle Českého rozhlasu a nad vinohradskými železničními tunely. Právě technická náročnost byla podle spoluzakladatele Penty Marka Dospivy jedním z důvodů, proč se do projektu spojili dva silní hráči.

„Výjimečný je v tom, že je technicky nejnáročnější. A protože to byl poměrně riskantní projekt, rádi jsme se spojili se silným partnerem, abychom si ta výrazná rizika rozdělili a zároveň sdíleli know-how, které nám pomohlo je překonávat,“ řekl Marek Dospiva, majitel skupiny Penta.

Sedmdesát pět centimetrů od tunelů

Technická složitost projektu není podle Dospivy jen developerská rétorika. Stavba vzniká v místě, kde musí projektanti i stavební firmy počítat se železniční infrastrukturou i provozem Českého rozhlasu.

„V některých místech základové desky jsme se dostávali na 75 centimetrů od kleneb vinohradských železničních tunelů. Opravdu to bylo poměrně přesné. S těžkou technikou jsme nesměli způsobit žádný problém,“ uvedl Dospiva.

Další komplikací je přímé sousedství Českého rozhlasu. Stavba musela podle něj splnit přísné podmínky, aby nedošlo k narušení vysílání. „Projekt má určitě jedno nej. Je to nejkomplikovanější věc, kterou teď stavíme,“ dodal Dospiva.

Ilustrační foto

V Praze začnou stavět stovky nových bytů. Jak budou vypadat a kolik budou stát?

Realitní trh se vrátil do normálu. Roste chuť lidí nakupovat, aktivnější jsou i developerské společnosti. V roce 2025 mají v plánu postavit tisíce bytů.

Přečíst článek

PSN: Zacelujeme díru ve městě

Pro PSN je partnerství s Pentou nejen způsobem, jak rozdělit riziko, ale také příležitostí podílet se na proměně mimořádně viditelného místa. Jednatel PSN Max Skala mluvil při zahájení s nadsázkou, která ale přesně vystihuje složitost celé stavby. „Nás strašně těší partnerství s Pentou, protože až ten parter spadne do tunelu, tak si to můžeme férově podělit,“ řekl Skala.

Za vtipem je podstatná věc. Vinohradská 8 není jen další adresa s prémiovými byty a kancelářemi. Vzniká v místě, které dlouho působilo jako jizva v městské struktuře. Investoři proto projekt popisují hlavně jako pokus o zacelení rozhraní mezi centrem Prahy a Vinohrady. „Myslím, že je skvělé, že tuhle díru ve městě konečně společně zacelíme. Bude tady bydlení, jaké Praha ještě nezažila, podnikání a kanceláře v nejvyšším standardu. Tohle místo i Praha celá si to zaslouží,“ uvedl Skala.

Dospiva označil projekt za „bránu do Vinohrad“ z centra Prahy. Právě proto podle něj investoři nechtěli přijmout první návrh jen jako technicky správné řešení, ale tlačili na architekty, aby projekt dál zlepšovali. „Na tomhle projektu nám záleželo. Společně jsme tlačili na architekta, aby projekt vylepšoval. Některé prvotní návrhy se nám dostatečně nelíbily, až se to ve finále opravdu povedlo,“ řekl Dospiva.

Bývalá telefonní ústředna ve Fibichově ulici v Praze 3 se promění na nájemní bydlení.

Z ústředny luxusní nájemní dům. Historická budova na Žižkově projde proměnou

Budova, která kdysi propojovala města, bude nově sloužit k bydlení. Historická ústředna na Žižkově projde přestavbou na nájemní dům s prémiovými službami a více než stovkou bytů.

Přečíst článek

Umění jako součást projektu

Součástí projektu má být také umění. Penta tento přístup vyzkoušela už u jiných městských projektů a podle Dospivy nebylo nutné o něm PSN přesvědčovat. „Byla to příjemná náhoda, protože jsme nemuseli s naším partnerem vůbec vydávat energii na přesvědčování, že je potřeba do developerského projektu přinést umění. Skalovi mají k umění blízko, mají ho rádi,“ řekl Dospiva.

Podle něj už byla zahájena mezinárodní umělecká soutěž na výběr díla pro projekt. „Nebyl žádný problém vytvořit mezinárodní uměleckou soutěž na výběr kvalitního díla i pro tento projekt. Těšíme se na ni. V Masaryčce se to povedlo, takže věřím, že se to povede i tady a zkrášlíme architekturu ještě dobrým kusem umění,“ dodal.

Umění se tak stává součástí širší strategie velkých developerských projektů. Nejde jen o estetický doplněk. Pomáhá vytvořit značku místa, zvýšit jeho hodnotu a zároveň dodat projektu veřejnější rozměr. 

Jan Klaška

„Chtěl bych postavit stadion Sparty,“ říká architekt, který dobývá Ameriku

„Ten nejdůležitější stadion bych chtěl postavit doma,“ říká architekt Jan Klaška, jenž se z Česka dostal až ke světovým projektům v Americe. V rozhovoru popisuje zákulisí globální architektury, roli investorů i svůj sen spojený se Spartou.

Přečíst článek

Praha 2 chce zeleň i příspěvek pro školství

Městská část Praha 2 projekt podporuje zejména kvůli tomu, že má podle ní dokončit dlouhodobě nedořešené místo na hraně Vinohrad. Místostarosta Jan Recman ocenil spolupráci s investory i vyjednané benefity pro městskou část.

„Konečně můžeme říct, že toto místo dojde proměny tak, jak si Vinohrady zaslouží. Je to místo s velkou historickou pamětí, historickou hodnotou a atmosférou,“ řekl Recman. Podle něj developer přispěl finanční částkou na oblast školství, konkrétně na rekonstrukci základní školy Smetanka. Vedla se také jednání o nefinančních plněních, například o zeleni a modrozelené infrastruktuře.

„Proběhla jednání o řadě nefinančních věcí, například o začlenění modrozelené infrastruktury. Když si všimnete vizualizací, střechy jsou plné zeleně, jsou zde navržené možnosti pro výsadbu stromů. Jsem rád, že všechny hlavní apely městské části budou v tomto projektu zohledněny,“ uvedl Recman.

Pavilon na náměstí Miloše Formana

Miliardáři opravili InterContinental za deset miliard. Teď přijde na řadu náměstí za 150 milionů

Náměstí Miloše Formana u hotelu Fairmont Golden Prague má projít proměnou za 150 milionů korun. Po kritice původní „kostky“ vybrali vlastníci hotelu v mezinárodní soutěži dánské studio ADEPT. Nový pavilon má vydělávat, ale také odstínit prostor od hluku Pařížské ulice.

Přečíst článek

Architekt: Chceme vrátit Vinohrady zpátky Vinohradům

Architektonický návrh připravil ateliér Jakub Cigler Architekti. Jan Hofman připomněl, že cesta k aktuální podobě projektu nebyla jednoduchá. „Pro nás je to poměrně dlouhý příběh. Museli jsme dvakrát vyhrát architektonickou soutěž, než jsme dospěli k originálnímu řešení,“ řekl Hofman.

Podle něj se architekti museli vypořádat nejen se složitou parcelou, ale také s pamětí místa. Původní Transgas byl solitérní komplex, který podle Hofmana okolí spíš rozděloval. „Ty solitární objekty původního Transgasu to místo určitým způsobem rozdělovaly. Názor na výstavbu takové individuální architektury v centru Prahy byl rozporuplný,“ řekl Hofman.

Nový projekt má podle něj naopak vycházet z logiky Vinohrad a vracet místu městskou kontinuitu. Za důležité považuje také to, že nejde jen o kancelářský projekt. Poměr mezi kancelářemi a byty je podle něj nastavený ve prospěch bydlení.

Praha má nový plán pro výstavbu. Počítá s prostorem pro 350 tisíc bytů

Praha zveřejnila finální podobu Metropolitního plánu, který má nahradit územní plán z roku 1999. Dokument určí, kde a v jakém rozsahu se bude ve městě stavět. Podle IPR počítá s prostorem pro 350 tisíc bytů, dopravními stavbami i velkými projekty typu Vltavské filharmonie. Kritici ale varují, že veřejnost i zastupitelé mají na prostudování málo času.

Přečíst článek

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Scott.Weber kupuje od Penty coworking v komplexu Churchill

Pražský trh sdílených kanceláří se konsoliduje. Scott.Weber kupuje od Penty coworking v komplexu Churchill

Přečíst článek

Miliardáři opravili InterContinental za deset miliard. Teď přijde na řadu náměstí za 150 milionů

Pavilon na náměstí Miloše Formana
Adept, užito se svolením
Petra Nehasilová
pej

Náměstí Miloše Formana u hotelu Fairmont Golden Prague má projít proměnou za 150 milionů korun. Po kritice původní „kostky“ vybrali vlastníci hotelu v mezinárodní soutěži dánské studio ADEPT. Nový pavilon má vydělávat, ale také odstínit prostor od hluku Pařížské ulice.

Je to místo, kde se potkává několik pražských příběhů najednou. Brutalistní architektura bývalého InterContinentalu, luxus Pařížské ulice, staroměstská památková rezervace, výhled k Vltavě a také mimořádně citlivá otázka: co ještě smí soukromý investor postavit v jednom z nejcennějších veřejně přístupných prostorů v centru Prahy?

Náměstí Miloše Formana vedle dnešního hotelu Fairmont Golden Prague dlouho působilo jako nedořešená část velké investice. Hotel prošel rekonstrukcí za téměř deset miliard korun. Okolí se postupně proměnilo. Samotná piazzetta se ale stala předmětem sporu.

Vlastníci hotelu, tedy skupina kolem podnikatelů Oldřicha Šlemra, Eduarda Kučery a Pavla Baudiše, původně počítali s výraznou novostavbou. Prosklená krychlová budova, označovaná jako Staroměstská brána, však narazila na kritiku části odborné i místní veřejnosti. Praha 1 i část obyvatel chtěly, aby náměstí zůstalo co nejvíce volné.

Místo dalšího přetlačování proto přišla mezinárodní architektonicko-urbanistická soutěž RaumScape. Do ní se přihlásilo 197 ateliérů ze 42 zemí. Vyhrálo ji dánské studio Adept, které má zkušenosti s velkými městskými transformacemi a v Česku už zanechává výraznou stopu například v Ostravě.

Pavilon místo kostky

Vítězný návrh nepracuje s budovou jako dominantou, ale spíš jako s terénem. Nový pavilon má stát při Pařížské ulici. Směrem do ulice i na náměstí bude prosklený, část provozu se ale schová pod zem. „Chtěli jsme navrhnout pavilon, který neubírá plochu náměstí,“ řekl architekt Anders Lonka z dánského studia Adept na dnešním setkání v Centru Architektury a Městského Plánování.

Právě to je klíč k celému návrhu. Budova má existovat, má nést komerční nájemní plochy a pomoci ekonomice projektu. Současně ale nemá z piazzetty udělat další uzavřený komerční prostor. Její střecha má být veřejně přístupná a podle investorů se pracuje také na tom, aby byla plně bezbariérová.

Mezinárodní architektonicko-urbanistická soutěž RaumScape, která hledala novou podobu piazzetty před hotelem Fairmont Golden Prague, zná svého vítěze. Porota vybrala návrh studia ADEPT z Dánska.

150 milionů za veřejný prostor. Dánové přetvoří konec Pařížské ulice

Jedno z nejcennějších míst v centru Prahy čeká proměna. Mezinárodní soutěž RaumScape s rekordní účastí 197 ateliérů vyhrálo dánské studio ADEPT, které navrhne nové náměstí před hotelem Fairmont Golden Prague. Projekt za 150 milionů korun zaplatí soukromý investor.

Přečíst článek

Původně architekti navrhovali menší objekt, než investor požadoval. Zadání se ale postupně ustálilo na zhruba tisíci metrech čtverečních. Polovina výměry má být na úrovni náměstí, druhá část v podzemí.

Investor od začátku říká, že projekt musí dávat smysl nejen urbanisticky, ale i ekonomicky. Náklady na proměnu náměstí se odhadují na 150 milionů korun a zaplatí je soukromý vlastník. Město se na financování nepodílí. Podmínkou však zůstává veřejný charakter prostoru: z celkové plochy přibližně 3200 metrů čtverečních má být minimálně 3000 metrů čtverečních volně přístupných.

Odstínit Pařížskou

Nový pavilon má mít ještě jednu, méně viditelnou funkci. Má pomoci odstínit náměstí od hluku z Pařížské ulice. Ta je sice jednou z nejluxusnějších adres v Praze, zároveň je ale dopravně zatíženou městskou třídou. Prostor mezi hotelem a ulicí tak dosud fungoval spíš jako průchozí plocha než místo, kde by člověk chtěl zůstat. 

Dánští architekti proto pracují s pavilonem také jako s akustickou bariérou. Nejde jen o estetiku, ale o praktickou použitelnost náměstí. Pokud má piazzetta fungovat jako skutečný veřejný prostor, nestačí ji vydláždit a doplnit mobiliářem. Musí se na ní dát sedět, mluvit, čekat, být.

Takto se promění Florenc

Z brownfieldu čtvrť za 20 miliard. Takto se promění Florenc

Proměna jednoho z posledních velkých brownfieldů v centru Prahy vstupuje do rozhodující fáze. Projekt Florenc21 má po roce mezinárodních architektonických soutěží jasné vítěze i investiční rámce. Penta Real Estate plánuje v lokalitě investici kolem 20 miliard korun a výstavbu zahájit po roce 2028.

Přečíst článek

Druhou zásadní vrstvou návrhu je zeleň. Adept navrhuje vysadit na náměstí nezvykle velké množství stromů. Ty mají prostor ochladit a udělat z něj místo použitelné i v horkých letních dnech. S ohledem na klimatickou změnu už podle architektů nejde o doplněk, ale o základní podmínku přežití veřejných prostranství ve městech.

Kvůli podzemnímu parkovišti však nebude výsadba jednoduchá. Stromy bude nutné sázet na kopečky zeminy, aby měly dost prostoru pro kořeny. K zavlažování se má využívat především podzemní a dešťová voda.

Památkáři budou klíčoví

Právě stromy ale mohou být jedním z nejtěžších bodů dalšího projednávání. Takové množství zeleně je pro náměstí v historickém centru Prahy nezvyklé a čekají se složitá jednání s památkáři. „Pamatuji si, jak složité bylo je přesvědčit i o tom, že aleje v ulicích jsou také součástí centra Prahy,“ řekl architekt Marek Tichý z ateliéru TaK Architects, který měl na starosti rekonstrukci hotelu a úpravy jeho okolí podle původního projektu.

Natáčení podcastu s architektem Markem Tichým

Architekt Tichý: Po 30 letech se vracíme tam, kam patříme. Do Evropy

Vrcholů tuzemská architektura měla hned několik, říká architekt Marek Tichý, spoluzakladatel ateliéru TaK Architects. Za jeden z nich považuje období první republiky, kdy Češi měli obrovskou společenskou ambici a nespokojili se s pouhým průměrem.

Přečíst článek

Tichý zároveň připomíná, že příprava takto citlivého projektu nebude otázkou měsíců. Jednání s památkáři už začala, stejně jako komunikace s místními obyvateli. Jak dlouho bude povolovací proces trvat, zatím není jasné. Může jít o rok a půl, možná déle.

Soukromý investor, veřejná odpovědnost

Proměna náměstí Miloše Formana je zajímavá právě tím, že nejde o běžný městský projekt. Pozemek vlastní soukromý investor. Ten také zaplatí úpravy. Výsledek ale bude sloužit jako veřejný prostor v srdci Prahy. To je citlivá kombinace. Investor potřebuje ekonomickou návratnost a nájemní plochy. Město potřebuje kvalitní veřejné prostranství. Obyvatelé Prahy 1 a odborná veřejnost chtějí jistotu, že další zásah do historického centra nebude jen komerční přístavbou k luxusnímu hotelu.

Právě proto byla soutěž tak důležitá. Měla posunout debatu od otázky, zda stavět, nebo nestavět, k otázce, jak může soukromá investice přinést veřejnou hodnotu. Do soutěže se přihlásily téměř dvě stovky týmů z celého světa. To samo ukazuje, jak mimořádná parcela to je. V centru Prahy už prakticky nevznikají takto exponovaná místa, kde se dá najednou řešit architektura, veřejný prostor, komerce, klima i vztah k historickému městu.

Nové náměstí má být posledním krokem v proměně někdejšího InterContinentalu. Hotel, který patří k nejvýraznějším stavbám pražského brutalismu, koupili Baudiš, Kučera a Šlemr v roce 2019. Po nákladné rekonstrukci se letos vrátil na trh jako Fairmont Golden Prague.

Nová etapa výstavby Žižkova

Ještě nedávno brownfield, dnes obří jáma. Výstavba nového Žižkova za miliardy začala

Transformace bývalého nákladového nádraží patří k největším rozvojovým projektům v Praze. První etapa počítá s bytovými domy, parkem i občanskou vybaveností.

Přečíst článek

Související

Doporučujeme