Turnov má knihovnu, která bude promítat filmy na vlastní fasádu
Nová Knihovna Antonína Marka v Turnově není jen místem pro knihy. Ateliér A69 navrhl budovu, která propojuje park, letní kino, komunitní život a odkaz pískovcových skal Českého ráje. Veřejnosti se otevře 1. září.
Knihovna už dávno není jen tichý dům s regály. V menších městech může být jednou z nejdůležitějších veřejných staveb vůbec. Místem, kde se potkávají děti, senioři, studenti, rodiče, čtenáři, filmoví diváci i lidé, kteří si jen chtějí na chvíli sednout.
Přesně tímto směrem míří nová Knihovna Antonína Marka v Turnově. Budova od ateliéru A69 vznikla v blízkosti parku u Skálovy ulice a letního kina. A právě spojení knihovny, parku a filmu je klíčem k celé stavbě.
Knihovna, která bude promítat
Turnovská knihovna navazuje na místo, kde už od sedmdesátých let fungovalo letní kino. Původně zde stála samostatná konstrukce filmového plátna. Ta teď zmizela. Novou promítací plochou se od léta stane samotná fasáda knihovny. Budova tak nebude jen sloužit sama sobě. Stane se součástí širšího veřejného prostoru a převezme roli městské scény.
V zahraničí je takové pojetí knihoven běžné už delší dobu. V Česku se k němu veřejné stavby dostávají postupně. Turnov se teď přidává k městům, která pochopila, že dobrá knihovna může být mnohem víc než jen veřejná služba.
Měla to být malá chatka, jenže úřady, terén a skála pod pozemkem změnily plán. Dům Truhlík od A69 – architekti proměnil sérii komplikací v silný architektonický koncept a patří mezi projekty přihlášené do České ceny za architekturu.
Fotogalerie: Tenhle dům vznikl kvůli problému. A právě proto je tak dobrý
Reality
Dům pro různé generace
Nová budova je navržena jako otevřený dům pro lidi různých věkových skupin i potřeb. Nabízí interaktivní zázemí pro batolata, čtenářské a studijní prostory, multifunkční sály i místa pro komunitní akce. Ještě před otevřením pro veřejnost se v ní dokonce konala svatba. To je možná nejlepší důkaz, že budova nezačíná jako „instituce“, ale jako živé místo.
Moderní knihovna totiž musí fungovat jinak než před třiceti lety. Knihy zůstávají důležité, ale nejsou jediným důvodem, proč lidé přicházejí. Často hledají klid, práci, společnost, vzdělání, program pro děti nebo kulturní zážitek.
Obec Rudimov v Bílých Karpatech získala nový obecní dům. Jeho realizaci si vzaly na starost architektonická studia Mimosa Architects a Ateliér Mur. Z původní ruiny se stal moderní funkční objekt, který nabízí zázemí pro společenský život a nezbytnou administrativu malé vesnice. 
Z ruiny se stal moderní obecní dům. Na ten v Rudimově architekti využili lokální suroviny
Reality
Český ráj uvnitř budovy
Ateliér A69 má k Českému ráji osobní vztah. Architekti návrh vnímali jako návrat do krajiny, ve které vyrůstali. A na budově je to znát.
Inspirace pískovcovými skalami není doslovnou dekorací. Objevuje se v nepravidelných otvorech fasády, které připomínají dutiny ve skále. Přivádějí světlo do interiéru a zároveň dávají domu výraz, který není zaměnitelný s anonymní veřejnou stavbou odkudkoli.
Uvnitř knihovny se objevují lávky mezi patry. Odkazují na mostky ve skalních soutěskách a umožňují volný pohyb mezi jednotlivými částmi domu. Průhledy napříč podlažími a atria vytvářejí dojem vertikální krajiny. V nejvyšším podlaží vznikla venkovní čítárna se třemi borovicemi. I to je odkaz na krajinu Českého ráje, kde borovice vyrůstají z vrcholů skal.
Recepční pult z 3D tisku zase připomíná vrstvení hornin. Je to detail, ale právě takové detaily rozhodují, zda veřejná stavba působí genericky, nebo opravdu patří ke svému místu.
Litomyšl není jen městem festivalů a renesančního zámku. V posledních letech se město stalo také symbolem kvalitní současné architektury, které citlivě pracuje s krajinou a veřejným prostorem. Projekt „Cíle cest“ dokazuje, že i příměstská pole a luční cesty mohou nabídnout nové cíle procházek.
Česko země rozhleden. V Litomyšli mají novou z lodních kontejnerů, místo hromosvodu je socha
Reality
Architektura jako městská infrastruktura
Knihovna stojí v místě, kde už dnes existuje koncentrace veřejných institucí, jako jsou školy, městský úřad, sokolovna, park a letní kino. Město tím dalo budově důležitou roli. Nemá být solitérem na okraji, ale dalším důležitým článkem městské infrastruktury.
To je pro menší města zásadní. Kvalitní veřejná stavba tu nemá jen estetický význam. Může proměnit každodenní trasu, vytvořit nové centrum energie a dát lidem důvod zůstat ve městě déle. Turnovská knihovna tak není jen kulturní investicí. Je i urbanistickým rozhodnutím. Doplňuje síť veřejných institucí a posiluje místo, které už mělo přirozený městský potenciál.
Stavba s vlastní archeologií
Výstavba trvala více než osmnáct měsíců. Během zemních prací se navíc objevil nečekaný nález, a to sklípek, kde se dříve mačkaly skleněné kuličky. Místo toho, aby zmizel pod novou stavbou, byl zakonzervován. Stal se připomínkou sklářské tradice regionu i konkrétní historie pozemku.
Budova je už zkolaudovaná. Nyní se do ní stěhuje knižní fond a vybavení. Veřejnosti se otevře 1. září.
Sedmnáct let čekání, pět zbořených domů a jedna z nejodvážnějších staveb, jaké se v Česku chystají. Olomoucké SEFO má stavební povolení a historické centrum se může připravovat na futuristické muzeum z 3D tištěného betonu. Za architektonickou vizí se ale skrývá i typicky český příběh dlouhého povolování, odkladů a hledání shody nad tím, co smí vyrůst v historickém centru města.
Olomouc čekala 17 let. V centru má vyrůst muzeum tištěné z betonu
Reality
Začal s odpadky a pár sazenicemi. Po dvaceti letech stojí na místě bývalé skládky resort za 12 milionů korun.
Ze skládky resort: 20 let práce a investice 12 milionů
Reality
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
