Zajímá nás
Zbyněk Frolík: O úspěchu rozhodují emoce
Zbyněk Frolík vybudoval jednu z nejúspěšnějších českých firem, Linet. Sofistikovaná nemocniční lůžka dodává do Spojených států, do Austrálie, do Německa. Linet najdete v celém světě. Stal se ve svém oboru světovým lídrem. Třicet let budoval ve Slaném nedaleko Prahy své globální impérium. Sháněl pracovníky, manažery, postavil továrnu, vymýšlel produkt, který se uchytí. Podnikat začal hned po revoluci v roce 1989. Jeho holding má nyní hodnotu miliard korun. Frolíkovi bylo loni sedmdesát let. Co bude s jeho impériem dál? Má tři děti, ale na předání další generaci to nevypadá. Frolík se v současnosti věnuje především investování vydělaných peněz. Jak k tomu přistupuje?
Před několika lety jste se Linet pokusil prodat společnost Linet. Nakonec se to nepovedlo. Proč?
Určitě v tom hrála roli i naše nezkušenost. Za druhé jsme neměli finance v tak luxusním pořádku, abychom mohli poskytnout informace do detailu o maržích a prodeji každého produktu v každém regionu. A tehdy už jsme měli po světě asi dvacet společností. Informace měly být „na jedno tlačítko“. Neměli jsme konsolidaci „na tlačítko“. Pro běžný provoz jsme to nepotřebovali, měli jsme to pod kontrolou. A dalším důvodem bylo, že společnosti, které zůstaly v posledních kolech výběru, se snažily snížit cenu. Což bych pochopil, ale jejich argumenty nebyly úplně férové.
A za další, uvědomil jsem si, že jsme projektově orientovaní. Jsou doby, kdy můžeme mít velký zisk a obraty. Ale jsou období, kdy může být menší obrat a menší ziskovost. Záleží to na tom, jak jednotlivé vlády nebo velké nemocniční řetězce, především ve Spojených státech a velkých státech Evropské unie, vypíšou tendry. Jsme velký výrobce a děláme si plán i na vítězství ve velkých tendrech. Dařilo se nám zvětšovat zisk i obrat, neustále jsme rostli. Ale některé kvartály jsou silnější a některé slabší. A problém je, že společnosti, které třeba chtějí firmu posléze uvést na burzu, chtějí vidět každoměsíční vývoj.
Řekněte rovnou, že chtějí vidět stálý růst…
Ano. A který třeba reaguje na marketingové výdaje. Ve finále jsme měli finančního investora, a ten chce vidět, že by to s vysokou mírou pravděpodobnosti za pět let minimálně za dvojnásobek prodal. A k tomu musí být nějaký track rekord vývoje. To u Linetu dost dobře nejde takto posuzovat. My rozvoj máme, ale ten není lineárně nahoru. Tak jsme si řekli, že ještě nějakou dobu počkáme.
Od začátku jste museli počítat s tím, že zájem o vaši firmu budou mít finanční investoři…
To jsme netušili. A také jsme si chtěli firmu nechat trochu ocenit, abychom věděli, kde jsme a jaký je o nás zájem. Oni sice předtím pořád chodili zájemci, ale že chtějí informace ještě neznamená, že chtějí vstoupit do nějakého procesu. Ověřili jsme si naši hodnotu, a nebyly to špatné peníze. My jsme to nechtěli za každou cenu prodávat. Chtěli jsme si vyzkoušet podmínky na trhu s tím, že když nás zaujmou, což znamená velmi zajímavou cenou, a zároveň vlastník, který by s velkou mírou pravděpodobnosti Linet dál dobře rozvíjel, tak to uděláme. Ale došli jsme k názoru, že je ještě brzo, že sami můžeme ještě dosáhnout víc.
František Kinský patří k nejpopulárnějším představitelům šlechtických rodů u nás. Jak vnímá zodpovědnost při dědění majetku? A proč se rozhodl vstoupit do komunální politiky? Sledujte novou epizodu pořadu Victory Club Business na newstream.cz.
VIDEO: Majetek nedědíte pro sebe, spravujete rodinné jmění, říká František Kinský
Newstream TV
Takže cesta prodeje Linetu ještě není ve vašich myšlenkách uzavřená?
Ne. Teď se rozhodujeme, že uděláme nějakou změnu. Máme dvě holdingové společnosti, které společnost vlastní. A ukazuje se, že je lepší, když společnost vlastní jenom jeden holding. Uvažujeme, že nějakou aktivitu v tomto smyslu, ještě nevíme jakou, uděláme. Možná odkoupíme podíly společníků, nebo to uděláme obráceně. Uvažujeme, jak zefektivnit řízení společnosti tak, aby bylo víc podnikatelské. Teď to máme trošku korporátní, každý ze společníků má padesát procent rozhodovacích pravomocí, a ne vždy máme na věci stejný názor. A to není pro firmu dobré.
Roky jste si ve společnosti vychovával svého nástupce, současného šéfa Linetu Tomáše Koláře. Mám tomu rozumět tak, že nejste s jeho výkony spokojený?
Vůbec ne. Tam jsme naopak velmi spokojení. Trošku nejsme spokojení s výkonem v německé části. Oni mají jednoduché výrobky, které se vyrábějí v Německu. A je trošku problém, jak se s tím popasovat, protože náklady v Německu a obecně na Západě rostou, ale zároveň tam mají hluboko do kapsy. Domovy důchodců jsou často zavřené, protože nemají personál. Je to drahé. I nemocnice tam jsou v dluzích, šetří na investicích. Na druhé straně máte v Německu drahé zaměstnance, protože jejich platy se řídí podle odborářů a vy to ze zákona musíte plnit. Tento vývoj se dal očekávat, ale nyní to chceme nějakým způsobem transformovat.
Jak přemýšlí Zbyněk Frolík o penězích? Jaká je jeho investiční filozofie? A do jakých oborů investuje? Celý rozhovor se Zbyňkem Frolíkem čtěte v novém vydání magazínu newstream CLUB. Magazín je v tištěné verzi k dostání v síti PNS nebo online i ve formě předplatného. Elektronickou verzi aktuálního čísla zakoupíte i v našem e-shopu.
Ve dvaceti letech emigroval Jan Bejšovec do Švédska. A tam se mu podařilo nakoupit grafiky od věhlasných umělců typu Salvátora Dalího či Andyho Warhola. Tím vznikl základ sbírky, která je jeho celoživotní vášní. To ostatně pozná každý, kdo vstoupí do jeho bytu na Smíchově. Uvítá vás socha Jaroslava Róny, v hlavních pokojích pak jsou ve vrstvách desítky pláten především klasiků 20. století. Ale nejen jejich. „Rád si kupuji obrazy nevýznamných autorů, které považuji za významné. Třeba surrealistický obraz Mertlíka nebo Rambouska, od něhož mám expresivní malbu boxerů v ringu z 20. let 20. století. Také by si asi žádný ‚seriózní‘ sběratel nepověsil dílo Jaroslava Gruse, ale já tady mám jeho fantastické plátno z roku 1932,“ říká Jan Bejšovec, který část své sbírky a sbírky svého syna Johana představuje v galerii Magnus Art v sídle J&T Banky.
Jan Bejšovec: Doby, kdy jsem na aukcích soutěžil s Vladimírem Železným, jsou pryč
Leaders
Jak vytvářet odkaz pro příští generace? Odpovědi z byznysového světa, ale i od výrazných osobností společenského života nabízí třetí číslo magazínu newstream CLUB, který právě vychází. Na obálce je František Kinský, hvězdami čísla jsou dále mimo jiné Silke Horáková, Luděk Sekyra, Zbyněk Frolík nebo architekt Václav Aulický či umělec Milan Knížák.
Kupte si elektronickou verzi magazínu newstream CLUB
Leaders
Magazín newstream CLUB
Jak vytvářet odkaz pro příští generace? Odpovědi z byznysového světa, ale i od výrazných osobností společenského života nabízí třetí číslo magazínu newstream CLUB, který právě vychází.
Na obálce byznysově - lifestylového čtvrtletníku je František Kinský, legendární šlechtic, který vypráví, jak se v jejich rodě dědí nikoli majetek, ale zodpovědnost a služba.
Hvězdami jarního čísla jsou dále mimo jiné Silke Horáková (Albatros), Luděk Sekyra (Sekyra Group), Zbyněk Frolík (Linet) nebo architekt Václav Aulický či umělec Milan Knížák.
Magazín se věnuje tématům dlouhodobých investic, předávání majetku v rámci rodinných klanů, tradičním českým značkám či tomu, jak developeři společně s architekty mění tvář měst na dlouhá staletí.
Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí.
K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.
