Washington je připraven přispět k bezpečnostním zárukám pro poválečnou Ukrajinu zpravodajskými informacemi, velením a řízením nebo podílem na Evropou řízené protivzdušné obraně země. Napsal to list Financial Times s odvoláním na evropské a ukrajinské činitele. Západní a ukrajinští představitelé v posledních dnech projednávají možné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, které by - v případě uzavření mírové dohody - odradily Rusko od budoucích útoků.

Poválečnou Ukrajinu chce pomoci ochránit před další případnou ruskou vojenskou agresí takzvaná koalice ochotných, což je neformální skupina tří desítek států, vedená Británií a Francií. Americká nabídka, která zazněla na jednáních mezi bezpečnostními a vojenskými představiteli ze Spojených států a některých evropských zemí v posledních dnech, je podmíněna závazkem evropských zemí vyslat na Ukrajinu desítky tisíc vojáků, upozornili představitelé podle Financial Times. Evropští činitelé podle listu v soukromí přiznali, že jakékoliv nasazení by bylo reálně možné pouze s podporou USA.

Washington už dříve poskytl Ukrajině systémy protivzdušné obrany Patriot, ale případná poválečná podpora by zahrnovala také americká letadla, logistiku a pozemní radar, což by umožnilo, aby Evropa mohla případně zavést bezletovou zónu, a vzdušný štít pro Ukrajinu, píše Financial Times.

Lukáš Kovanda: Ukrajinské útoky ochromily Rusko. Pohonné hmoty jsou nyní na příděl

Money

Obyvatelé částí Ruska se potýkají s něčím zcela nezvyklým pro světovou ropnou velmoc – s příděly pohonných hmot. Důvodem je růst účinnosti ukrajinských útoků na ruskou energetickou infrastrukturu, které nyní vyřadily z provozu třináct procent rafinační kapacity.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Západní země podle FT zatím načrtly hrubý plán, který zahrnuje demilitarizovanou zónu, eventuálně hlídanou neutrálními mírovými silami ze třetí země, se kterou by souhlasily Ukrajina i Rusko. Hranici za ní by bránily ukrajinské jednotky a evropské síly by byly rozmístěny hlouběji na ukrajinském území v rámci třetí obranné linie, přičemž by je podporovaly americké prostředky, napsal deník. Upozornil, že navzdory potenciální podpoře USA zůstávají veřejnost a politici v mnoha evropských zemích nervózní z možného nasazení svých vojáků na Ukrajině.

Nabídka Washingtonu představuje významný posun v postoji administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, která původně vyloučila účast USA na ochraně poválečné Ukrajiny, poznamenal Financial Times. Spojené státy podle něj nadále odmítají nasazení vlastních vojsk ve východoevropské zemi. Ta se už čtvrtým rokem brání celoplošné ruské invazi a dosavadní snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa konflikt ukončit přinesly jen omezené výsledky.

Rusko a Ukrajina se v klíčových otázkách, včetně těch územních nebo týkajících se bezpečnostních záruk, rozcházejí. Moskva například trvá na tom, že bezpečnostní záruky musí zahrnovat Rusko, což je nepřijatelné pro Kyjev. Ruský prezident Vladimir Putin také nadále trvá na maximalistických požadavcích včetně těch týkajících se ukrajinského území, podotkl FT. Kreml zatím nekývl ani na schůzku mezi Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, kterou prosazuje Trump a Kyjev s ní souhlasí.

Zelenskyj dnes po jednání s náčelníkem britského generálního štábu Tonym Radakinem podle agentury Reuters uvedl, že Kyjev a jeho spojenci by měli zintenzivnit své úsilí ohledně vypracování budoucích bezpečnostních záruk pro Ukrajinu.

Iniciativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v jednání o Ukrajině znamená podle prezidenta Petra Pavla důležitý posun. Za předčasné ale považuje si myslet, že je mír na dosah. Rusko podle něj bude hrát nadále falešnou hru. Pavel to řekl v projevu k českým velvyslancům a velvyslankyním na Pražském hradě.

V dnešním světě se podle prezidenta postupně konsoliduje proměnlivá koalice autoritářských zemí. Vypovídá o tom podle něj cynická a stále bezohlednější válka Ruska proti Ukrajině, nepokrytý zájem Číny na podpoře Ruska v pokračování konfliktu, ochota Íránu a Severní Koreje ruskou agresi cíleně přiživovat i zjevný ohlas ruské propagandy v mnoha oblastech světa.

„Přestože se vnitřně často liší, spojuje je zájem na oslabování mezinárodního řádu, programová averze vůči demokratickým zemím a přesvědčení, že nadešel čas, aby hájily své domnělé, často zcela zástupné, nároky a zájmy bezohledně a často i silou,“ řekl Pavel. Za zásadní považuje, aby si společenství demokratických zemí uchovalo důvěru ve společný postup a respekt k mezinárodním normám.

Nejpalčivější otázkou evropské bezpečnosti podle prezidenta dlouhodobě zůstávají různé formy hrozeb pocházejících z Ruska. „Jeho neochota k ukončení agrese proti Ukrajině stále více potvrzuje, že nešlo jen o chybnou kalkulaci, ale součást hlubší logiky a dlouhodobé strategie,“ poznamenal.

Pavel: Pokud budou na Ukrajině mírové jednotky, měli by tam být i čeští vojáci

Leaders

Pokud budou na Ukrajině rozmístěny mírové jednotky, Česko by mohlo a mělo být jejich součástí, protože je aktivním hráčem v mírovém procesu a podporuje napadenou zemi od samého začátku ruské invaze, řekl prezident Petr Pavel. Konkrétní zapojení bude podle něho záležet na podobě dohody.

ČTK

Přečíst článek

Je třeba kolektivní tlak

Klíčové je podle hlavy státu to, aby se podařilo kolektivním tlakem přispět k zastavení zabíjení, Ukrajině poskytnout věrohodné záruky, že se ruský útok nebude opakovat, a podpořit takový mír, který nebude jen odrazem hrubé síly a nebo odměnou agresorovi.

Česko je podle Pavla průkopníkem v přenosu obranných technologií na Ukrajinu. „Úspěšně se podílí na bezprostřední obnově ukrajinského zdravotnictví, energetiky a infrastruktury,“ řekl. Ocenil nasazení humanitárních pracovníků a dárců a uvítal, že Česko obnovilo diplomatickou přítomnost na východě Ukrajiny nedávným otevřením kanceláře velvyslanectví v Dnipru.

Budoucnost Ukrajiny je v EU, Česko je připraveno zemi na této cestě všestranně podporovat, uvedl Pavel. „Hlavní odpovědnost leží v tomto ohledu ale na Ukrajině samotné. Je důležité, aby neopakovala chyby, které by mohly ohrozit její evropskou perspektivu,“ dodal.