Linet vstupuje na čínský trh s vědomím, že tam může rychle uspět – a stejně rychle o vybudovaný byznys přijít. „Čert ví, kolik tam vlastně žije lidí. Musíme počítat s tím, že nám fabriku seberou,“ říká šéf firmy Tomáš Kolář. V rozhovoru popisuje také expanzi do Indie a Indonésie, boj s americkými giganty i slabiny českého zdravotnictví.
Zbyněk Frolík vybudoval jednu z nejúspěšnějších českých firem, Linet. Sofistikovaná nemocniční lůžka dodává do Spojených států, do Austrálie, do Německa. Linet najdete v celém světě. Stal se ve svém oboru světovým lídrem. Třicet let budoval ve Slaném nedaleko Prahy své globální impérium. Sháněl pracovníky, manažery, postavil továrnu, vymýšlel produkt, který se uchytí. Podnikat začal hned po revoluci v roce 1989. Jeho holding má nyní hodnotu miliard korun. Frolíkovi bylo loni sedmdesát let. Co bude s jeho impériem dál? Má tři děti, ale na předání další generaci to nevypadá. Frolík se v současnosti věnuje především investování vydělaných peněz. Jak k tomu přistupuje?
České republice podle podnikatele a zakladatele výrobce zdravotnických lůžek Linet Zbyňka Frolíka chybí dlouhodobá strategie dohodnutá napříč politickým spektrem. Týkat by se měla především infrastruktury, digitalizace, míry zadlužení či reforem důchodů a zdravotnictví. Absence dlouhodobých základních společných jmenovatelů brání rozvoji české ekonomiky i její konkurenceschopnosti, řekl Frolík, zakladatel firmy na výrobu zdravotnických lůžek Linet, který 26. prosince oslaví 70. narozeniny. Působil například také jako viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, od roku 2016 je také členem Rady vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský rozvoj.
Na podzim se na trhu objeví řada příležitostí k investicím, říká zakladatel Linetu a investor Zbyněk Frolík. „Černé labutě dopadnou na řadu odvětví - někdo jede z rezerv. Neříkám, že to bude nějaká národní katastrofa, ale budou podniky, které budou potřebovat investici, budou ochotny prodat část svého majetku, část firmy, než se to uklidní,“ říká v další epizodě pořadu Jiný peníze na newstream.cz.
Ukázat zdařilé české výrobky, ale i historické a společenské pozadí, na kterém vznikaly. Takový je hlavní cíl výstavy o proměnách českého designu, která tento týden začíná v bruselském Design Museum Brussels při příležitosti českého předsednictví v Radě Evropské unie. Návštěvníci na ní uvidí například historický závodní vůz značky Škoda či výrobky ze skla a porcelánu. Vyzkoušet si budou moci také počítačovou hru brněnského studia Amanita Designs.
Výrobce zdravotnických lůžek Linet Group kupuje australskou distributorskou společnost Pegasus Health Group. Hodnota obchodu činí nižší stovky milionů korun. Linet by tak měl posílit pozici na australském trhu, především ve státě Nový Jižní Wales. Austrálie je pro Linet stále důležitějším trhem, uvedl mluvčí společnosti Michal Uryč.
Pro Českou republiku je Tunisko čtvrtým nejdůležitějším exportním trhem v Africe. České firmy tam loni vyvezly zboží za 3,6 miliardy korun, o rok dříve export činil 3,9 miliardy korun.
Cena zlata 🥇by se do konce roku 2030 měla podle základního scénáře studie In Gold We Trust Report 2026 zvýšit o pětinu na 4822 dolarů za troyskou unci. Na pražské investiční konferenci Vyšehradské fórum to řekl analytik Mark Valek z investiční společnosti Incrementum. V případě výrazně inflačního scénáře by se podle něj mohla vyšplhat až na 8926 dolarů za unci.
Úřady zakázaly demonstrace v Marseille a okolí tuto sobotu, kdy se plánovaly další protesty proti drahému živobytí. Uvedla to agentura AFP. Úřady také vyhlásily na sobotu zákaz nočního vycházení ve druhém nejlidnatějším francouzském městě. V neděli budou demonstrace zakázané ve městě Orléans, kde se bude konat sjezd krajně pravicového Národního sdružení (RN).
Pražská burza dnes oslabila 📉, index PX klesl o 1,48 procenta na 2623,63 bodu. V červených číslech skončily akcie Erste i Komerční banky. Největší ztrátu ve výši osmi procent zaznamenaly cenné papíry plzeňské strojírny Doosan Škoda Power. Stalo se to den po oznámení, že korejský vlastník firmy skrze zrychlený úpis prodal investorům asi 17 procent akcií podniku za téměř 2,2 miliardy korun.
Vysocí ruští političtí a energetičtí činitelé dnes vyzvali Evropskou unii, aby přehodnotila plánovaný zákaz dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) 🔥 z Ruska. Poukázali v této souvislosti na nízkou úroveň zásob plynu v EU, informovala agentura Reuters. Zákaz dovozu ruského LNG do EU by měl vstoupit v platnost na začátku ledna.
Ukrajinské úřady dnes nařídily ☝️ povinnou evakuaci rodin s dětmi z Kramatorska a Slovjanska, dvou měst, která Ukrajinci stále ovládají v průmyslovém regionu Donbas na východě země. Tato města představují poslední bašty ukrajinské armády v regionu, který se Kreml snaží celý dobýt, píše agentura AFP.
Euro 📉 oslabuje vůči americkému dolaru. Na finančních trzích panuje nejistota, za kterou stojí mimo jiné vysoké ceny ropy a obavy ohledně vývoje ve Francii. Krátce před 16:30 středoevropského letního času jednotná evropská měna ztrácela zhruba 0,4 procenta a pohybovala se v blízkosti 1,1190 dolaru.
Švédská společnost Spotify, která je provozovatelem přední světové platformy pro streamování hudby, 📈 zvýšila ve třetím čtvrtletí provozní zisk meziročně o 15 procent na 672 milionů eur (přes 16 miliard korun). Počet aktivních uživatelů meziročně vzrostl o 11 procent na 788 milionů. Firma o tom informovala v dnešní tiskové zprávě.
Evropa musí být připravena na krize dřív, než vypukne další, řekla v Praze na konferenci věnované odolnosti Evropy eurokomisařka pro řešení krizí 👩 Hadja Lahbibová. Kontinent podle ní čelí rostoucím hrozbám téměř na všech frontách. Eurokomisařka tak připravenost na krize považuje za jednu z nejnaléhavějších evropských priorit.
České Radiokomunikace se dohodly na 🤝 spolupráci na rozvoji české AI Gigafactory s francouzskou technologickou společností Bull. Podepsaly memorandum, jehož cílem je propojit infrastrukturní zázemí CRA s hardwarovými a softwarovými technologiemi Bull a podpořit budování kapacit umělé inteligence pro ČR a region střední a východní Evropy.
Americká zbrojovka Lockheed Martin uzavřela s ministerstvem obrany USA rámcovou dohodu, která počítá s výrobou nejméně 8️⃣5️⃣0️⃣ stíhacích letounů F-35 v příštích deseti letech. Oznámil to v prohlášení Pentagon. Dohoda zároveň garantuje, že společnost do podpory programu investuje nejméně sedm miliard dolarů (151 miliard korun).