Švédsko ukazuje, že kouření cigaret lze dostat na okraj společnosti. Jenže zmizení modrého dýmu ještě neznamená konec závislosti. Nikotin se jen přesouvá do čistší, diskrétnější a společensky přijatelnější podoby nikotinových sáčků a roztoků v elektronických zařízeních.

Švédsko právě ukázalo Evropě, že kouření cigaret lze prakticky porazit. Ne jen krabičkami s varovnými obrázky, moralizováním ve školácch nebo nekonečnými debatami. Ale kombinací změny návyků, cen, regulací a dostupných alternativ. Počet lidí, kteří denně kouří cigarety, ve Švédsku mezi lety 2003 a 2025 klesl z 16 procent na 4,8 procenta, uvedla Rada pro informace o alkoholu a dalších drogách. V zemi, kde méně než pět procent obyvatel každodenně sahá po cigaretě, je kouření považované za vymýcené. Jenže švédský úspěch má háček. Cigareta mizí z ruky, nikotin zůstává v těle.

Převlečená závislost

Evropská politika se dlouho tvářila, že hlavní nepřítel má filtr, popel a odporný zápach. A částečně měla pravdu. Cigarety jsou zdravotní katastrofa, ekonomická zátěž a jeden z nejhloupějších způsobů, jak si zkrátit život a ještě za to platit. Pokud se Švédsku podařilo stlačit denní kouření ke zhruba pěti procentům populace, je to obrovský úspěch. Většina Evropy se na něj může dívat s rozpaky. Jenže to je jen první polovina příběhu.

Zhruba čtvrtina dospělých Švédů denně užívá nějaký nikotinový produkt. Nikotinové sáčky, e-cigarety. Starý kouřový rituál nahradil nový. Čistší, diskrétnější a společensky snesitelnější. Už žádný popelník na stole, žádný zápach v kabátu, žádný žlutý filtr mezi prsty. Stačí sáček pod rtem, elegantní krabička v kapse a pocit, že problém je vyřešen. Není. Závislost žije dál.

Závislost bez konce

Evropa se musí rozhodnout, zda jí jde o konec kouření, nebo o konec nikotinové závislosti. To jsou dvě různé věci. Pokud bylo cílem zbavit lidi dehtu, kouře a karcinogenních zplodin spalování, Švédsko nabízí jasný model. Pokud bylo cílem osvobodit společnost od návykového průmyslu, pak je na oslavy ještě velice brzy.

Tabákové a nikotinové firmy totiž neprohrály. Adaptovaly se. Pochopily, že cigareta je špinavá minulost, a začaly prodávat čistší budoucnost. Bílé sáčky, sladké příchutě, tekutiny do vapů, nenápadný design a jazyk životního stylu. Závislost se tak přestala tvářit jako zlozvyk a získala tvář moderní volby. A právě tady leží evropské riziko.

Philip Morris rozjel v Kutné Hoře výrobu nikotinových sáčků. Investice přesáhla dvě miliardy korun

Zprávy z firem

Tabáková společnost Philip Morris ČR zahájila ve svém kutnohorském závodě výrobu nikotinových sáčků ZYN. Do rozšíření produkce a modernizace továrny investovala více než dvě miliardy korun, tedy dvojnásobek původně avizované částky. Firma zároveň očekává vznik nových pracovních míst a posílení role Kutné Hory v evropské výrobě bezdýmných produktů.

nst

Přečíst článek

Dospělý kuřák, který přejde z cigaret na méně škodlivou alternativu, může udělat rozumný krok. Z hlediska veřejného zdraví má smysl rozlišovat mezi spalovaným tabákem a produkty, které neprodukují kouř. Jenže mladý člověk, který by si klasickou cigaretu možná nikdy nezapálil, může začít s nikotinem právě proto, že už nesmrdí, nepálí v krku a nevypadá jako pomalá sebevražda. Zdravotní politika tak sice slaví pád cigaret, zatímco na druhé straně vyrůstá nová generace závislých.

Švédsko tedy není důkazem, že nikotinový problém je vyřešený. Je důkazem, že cigareta jako dominantní forma užívání nikotinu může skončit. A to je zásadní rozdíl.

Co dál s nikotinem?

Evropa by si z toho měla vzít dvě lekce. První je jednoduchá. Cigarety patří co nejrychleji do zapomnění. Vyšší daně, zákaz reklamy, omezení kouření ve veřejném prostoru a tvrdá prevence fungují. Žádné nostalgické řeči o svobodě kuřáka nemohou zakrýt fakt, že kouření zabíjí ve velkém.

Druhá lekce je složitější. Náhražky nesmějí dostat neomezenou šanci jen proto, že nejsou cigaretou. Nikotinové sáčky a e-cigarety nemají být barevná hračka u pokladny ani módní doplněk pro teenagery. Mají být přísně regulované, jasně označené a zbavené marketingu, který dělá ze závislosti trend.

Konec kouření v Evropě je na dosah. Nesmí se z něj ale stát jen pouhá výměna kulis, v níž zmizí kouř Marlboro Mana, zatímco závislost zůstává, byť nenápadná. Vítězství se může slavit až ve chvíli, kdy se na nikotinové závislosti přestane stavět byznys.

Fúze a akvizice v Česku nabraly tempo. V prvním čtvrtletí bylo oznámeno pětkrát více transakcí s českou stopou než před rokem. Zároveň roste aktivita domácích firem na kapitálových trzích, informuje Deloitte.

V letošním prvním čtvrtletí bylo na trhu fúzí a akvizic oznámeno 85 transakcí s českou stopou, což je pětinásobek oproti stejnému období loňského roku. Celkem 52 českých společností letos změnilo majitele. V 41 případech je koupila jiná společnost z ČR, u dalších 11 pochází nový majitel ze zahraničí. Vyplývá to z údajů M&A Indexu společnosti Deloitte.

„Na trhu fúzí a akvizic sledujeme rostoucí důraz na strategickou kvalitu transakcí. Úspěšní investoři kombinují disciplinovaný přístup k ocenění firem s robustní dlouhodobou vizí transformace podniků,“ uvedl partner v oddělení finančního poradenství Deloitte ČR Petr Dědeček.

Češi nakupují v zahraničí

Čeští investoři zůstali mimořádně aktivní v zahraničí. Během čtvrtletí získali významné podíly v 31 zahraničních společnostech, zatímco prodej zahraničních aktiv proběhl pouze ve dvou případech. Z hlediska sektorů směřovaly investice zejména do softwaru, služeb a logistiky.

„V posledních několika čtvrtletích sledujeme, jak se snižuje ochota zúčastněných stran komentovat hodnoty transakcí. V prvním čtvrtletí byla alespoň orientační hodnota transakce zveřejněna jen v pěti případech, což nadále omezuje možnost komplexnějšího vyhodnocení tržních ocenění,“ dodal Dědeček.

Roste i chuť jít na burzu

Současně roste aktivita českých společností na kapitálových trzích. Obranně-průmyslový holding Czechoslovak Group uskutečnil rekordní český veřejný úpis akcií, když na burze v Amsterdamu nabídl 15,2 procenta svých akcií a získal přibližně 3,8 miliardy eur.

CSG po propadech: přehnaná panika, nebo prozření trhu?

Názory

Akcie zbrojařské skupiny Czechoslovak Group se obchodují na polovině své hodnoty z doby úpisu, přestože tržby loni vzrostly o 72 procent na 165 miliard korun. Rekordní výsledky však zastiňuje nedůvěra investorů k reálným výrobním kapacitám i ostré spory s menšinovými akcionáři. Skupina nyní stojí na rozcestí mezi modelem postaveným na přeprodeji a přechodem k náročné vlastní výrobě.

Timur Barotov

Přečíst článek

Na pražské burze cenných papírů přestoupila společnost KARO Leather na hlavní trh, další společnosti pak zvažují sekundární umístění akcií na zahraničních burzách, což podle Deloitte potvrzuje rostoucí ambice domácích emitentů.

Evropa zaostává, Česko vyčnívá

Evropský trh fúzí a akvizic zaznamenal v prvním čtvrtletí 2 679 transakcí, což je meziroční pokles o šest procent. Podle nového vydání Deloitte M&A Indexu by se ve druhém čtvrtletí měl projevit mírný nárůst oznámených transakcí v EU a Británii na 2 847. To znamená mezikvartální zvýšení o šest procent, v meziročním srovnání však jde o jedenáctiprocentní pokles.

Celková hodnota transakcí uskutečněných v posledních 12 měsících v Evropě mezikvartálně vzrostla o 22,7 procenta na 708 miliard dolarů.

Další růst mohou táhnout technologie a energetika

„Uprostřed dynamického vývoje fúzí a akvizic se rýsuje několik katalyzátorů, které by mohly ve zbytku roku dále stimulovat trh. Společnosti s robustní kapitálovou strukturou aktivně sledují akviziční příležitosti v klíčových oblastech svého podnikání. Slibný potenciál se projevuje ve stavebnictví, e-commerce, telekomunikacích, technologiích a energetice,“ upozornil partner v oddělení transakčních služeb Deloitte ČR Jan Vomáčka.