Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Konec dojení pacientů. Co už si lékaři nesmějí naúčtovat

Konec dojení pacientů. Co už si lékaři nesmějí naúčtovat
iStock
 nst
nst

Co bylo roky tolerováno, je od letoška zakázané. Lékaři už nesmí vybírat poplatky za registraci ani další příplatky za hrazenou péči. Stát nově hrozí tvrdými sankcemi.

Pacienti vstoupili do roku 2026 s výrazně silnějšími právy. Lékaři nově nesmí vybírat registrační poplatky ani jiné příplatky za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Nemocnice zároveň musí zřídit ombudsmana a mění se i organizace pohotovostí. Novela zákona má podle ministerstva i právníků zvýšit transparentnost systému a omezit šedé praktiky.

Zákon zároveň zavádí citelně přísnější sankce, které mohou v krajních případech dosáhnout až jednoho milionu korun.

Konec registračních poplatků

Ministerstvo zdravotnictví k novele přistoupilo po opakovaných stížnostech pacientů. Ti se podle úřadu nejčastěji setkávali s požadavky na registrační poplatky u nedostatkových specialistů, typicky u gynekologů.

„Přestože už dříve nebylo vybírání registračních poplatků přípustné, postihnutelnost této praxe byla nízká. Nová úprava je jednoznačnější a vymahatelnější,“ vysvětluje Dominika Novotná, advokátka a expertka na zdravotnické právo z poradenské společnosti RÖDL.

Zákaz se vztahuje nejen na samotnou registraci, ale také na jakýkoli příplatek za péči v rozsahu, v jakém je hrazená z veřejného zdravotního pojištění. Lékaři tak nově nesmí požadovat ani poplatky za „pokračování v péči“ nebo za dřívější termín vyšetření.

Maso s chřestem

Biohacking: Největší fígl longevity? Přestat jíst věci z továrny

Strava je jedním z hlavních signálů, kterým má organismus možnost vyhodnocovat své prostředí. Sděluje totiž informace o dostupnosti zdrojů, bezpečí prostředí, celkové stabilitě a dlouhodobé udržitelnosti. A z hlediska longevity se sčítá, jaký signál tělo dostává opakovaně, den za dnem, v průběhu let.

Přečíst článek

Pokuty až milion korun

Zákon pamatuje i na sankce. Pokud by lékař požadoval úhradu za standardně hrazený úkon, hrozí mu pokuta až jeden milion korun. Menší, ale stále citelné sankce se týkají i netransparentního účtování cen.

„Bude-li poskytovatel žádat úhradu ceny služby, aniž by pacientovi předem zpřístupnil ceník, hrozí mu pokuta až 50 tisíc korun. Pokud by navíc podmiňoval přijetí pacienta do péče platbou, může dostat pokutu až 300 tisíc korun,“ doplňuje Novotná.

Doplňkové služby, které se netýkají samotné zdravotní péče – například nadstandardní pokoj v nemocnici –, zůstávají povolené. I zde ale musí být ceny jasně a veřejně uvedené.

Ozempic: Lék pro diabetiky, který se stal hitem na hubnutí, přihrává byznys chirurgům

Tradiční „ledňáčky“ z posiloven doplňují léky na hubnutí. Loni se v Česku prodalo téměř milion balení antiobezitik

Leden bývá pro fitness centra tím, čím je prosinec pro maloobchod. Vrcholem sezóny. Po svátcích se lidé snaží napravit to, co kapr, cukroví a svařák pokazily. Posilovny se plní, permanentky mizí a běžecké pásy jedou naplno. Letos má ale tento tradiční lednový nápor nový rozměr. Vedle činek a rotopedů se do hry stále výrazněji zapojují i léky na hubnutí.

Přečíst článek

Nemocnice musí mít ombudsmana

Další významnou novinkou je povinnost nemocnic zřídit funkci nemocničního ombudsmana. Ten má sloužit jako prostředník mezi pacientem a zdravotnickým zařízením v případě stížností či sporů.

„Ombudsman může pomoci problémy řešit včas, dříve než přerostou v právní nebo reputační problém. Výhodu z toho mají i samotné nemocnice,“ upozorňuje Novotná.

Podle Ministerstva zdravotnictví ČR má tato změna posílit důvěru pacientů v systém a zároveň snížit počet eskalovaných sporů.

Změny u pohotovostí

Novela také přesouvá odpovědnost za organizaci lékařské pohotovostní služby z krajů na zdravotní pojišťovny. Ty mají nově zajistit lepší dostupnost i přehlednost systému.

„Cílem je, aby se pacienti snadno dozvěděli, kam se v daném regionu obrátit, a aby pohotovosti fungovaly efektivněji v návaznosti na urgentní příjmy,“ uvedlo ministerstvo zdravotnictví ve svém vysvětlení změn.

Zákon dále zavádí centra komplexní péče pro děti s dlouhodobými zdravotními obtížemi a posiluje práva pacientů ohrožených domácím či sexuálním násilím, včetně možnosti změny lékaře.

„Novela celkově posiluje postavení pacientů a dává jim větší jistotu, že se mohou bránit, pokud se setkají s nefér jednáním,“ uzavírá Novotná.

Milan Kubek

V IKEM vám transplantují cokoliv kamkoliv, ale padesát kilometrů od Prahy neseženete pediatra, říká Milan Kubek

Milan Kubek se 8. listopadu stal už popáté prezidentem České lékařské komory. Šéfem organizace, v níž musí být registrován každý český lékař, je od roku 2006. S nastupující vládou bude opět bojovat o více peněz pro zdravotnictví. Chce zvýšit zdravotní pojištění. „Pokud vám chybějí velké peníze, je třeba hledat opatření, která se asi nebude nikomu líbit,“ říká Kubek.

Přečíst článek

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka. 

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Elektromobily budou potřebovat dálniční známky

Konec výhod. Elektromobily mají začít platit za dálnice stejně jako spalovací vozy, navrhuje ministr

Přečíst článek

Svět „prodává Ameriku“. Trumpův útok na Powella otřásá trhy

Svět „prodává Ameriku“. Trumpův útok na Powella otřásá trhy
Profimedia
Lukáš Kovanda

Dnes na burzách klesají aktiva spjatá s USA; dolar, americké dluhopisy či americké akcie. Hantýrkou investorů, mezinárodní investoři „prodávají Ameriku“. Děje se tak za časného asijského obchodování, leč též v rámci obchodování a termínovými kontrakty na americké akcie. Burzy v USA se teprve otevřou, stejně jako ty evropské.

Důvodem rozprodeje amerických aktiv je bezprecedentní útok administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa na šéfa americké centrální banky (Fedu) Jeroma Powella. Americké ministerstvo spravedlnosti totiž včera zahájilo vyšetřování předsedy Fedu kvůli sporné rekonstrukci washingtonské budovy centrální banky.

To, co trhy otřáslo zejména, je však Powellova odezva, že údajná spornost rekonstrukce a jejích nákladů je jen zástupným důvodem a že administrativě, ale zejména Trumpovi samotnému, jde o uzpůsobení měnové politiky USA obrazu svému. Pokud by Trump získal pod svoji kontrolu měnovou politiku USA, jednalo by se vskutku o bezprecedentní vývoj ve více než 110leté historii Fedu, kterou charakterizuje naopak postupné upevňování jeho nezávislosti na politické moci.

Nuuk

Imperiální politika se vrací. Proč Trump tak tlačí na Grónsko?

Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa objevují kouzlo velmocenské politiky. Vidíme to ve Venezuele, ale hlavně v nátlaku na Grónsko. Americká armáda se tam už teď těší velké svobodě. Trumpovo kroky tedy dávají smysl jen v případě, že se svými spojenci už nepočítá.

Přečíst článek

Nezávislost centrálních bank na politicích je obecně považována za klíčový zdroj vzestupu prosperity zejména západního světa v celém období pod druhé světové válce. Nezávislost zabraňuje například tomu, aby v ekonomice přetrvávaly příliš nízké úrokové sazby, které sice může vítat ten či onen politik, protože krátkodobě mohou činit dostupnějšími úvěry, třeba ty firemní na investice nebo hypotéky. Jenže dlouhodobě – často však již za horizontem politikova mandátu – způsobují nárůst inflačních očekávání i inflace samotné, jež znehodnocuje měnu, tedy i úspory a mzdy lidí, přičemž podvazuje jejich celkovou důvěru nejen v měnu samotnou, leč v celou ekonomiku.

Pokud do konání centrální banky zasahuje politik v rozvojové zemi nebo i zemi typu Turecka, berou to mezinárodní investoři jako sice varovný, ale ne úplně nepředpokládatelný vývoj. Proto také rozdělují trhy a ekonomiky na vyspělé a rozvíjející. Ty rozvíjející, jako je Turecko, vykazují méně vyspělý institucionální rámec, tedy i větší riziko ztráty nezávislosti centrální banky, pokud tedy ta ji vůbec kdy měla. Jenže v institucionálně vyspělých ekonomikách je nezávislost centrální banky brána jako základní a nezpochybnitelný pilíř chodu celého hospodářství. A Spojené státy mají mezi vyspělými ekonomikami vůdčí postavení; už jen kvůli tomu, že americký dolar je bezkonkurenčně světovou rezervní a transakční měnou číslo jedna.

býk vs. medvěd

Konec snadných zisků. Rok 2026 prověří nervy investorů, shodují se analytici

Trhy letos porostou, ale ne všichni vydělají. Analytici upozorňují, že rok 2026 přinese návrat k fundamentům, vyšší volatilitu a konec tolerance k prázdným slibům.

Přečíst článek

Trumpův útok na Powella je tedy vlastně útokem na celé poválečné uspořádání ekonomicky vyspělého světa, jehož je centrální banka USA jakýmsi středobodem, kvůli svému vlivu na dolar či americké úrokové sazby, potažmo i ty světové, a zároveň etalonem z hlediska institucionálního rámce, v němž funguje.

Zahájené vyšetřování Powella se jeví být součástí stupňujícího se Trumpova tlaku na něj. Powell sice končí v čele Fedu letos v květnu, ale poté má zůstat v jeho nejužším vedení, až do roku 2028. Trump by zjevně rád, aby skončil letos v květnu ve vedení Fedu úplně, tedy aby se uvolnilo křeslo, které připadne někomu, kdo bude povolnější a ochotnější plnit Trumpovo přání nižších úrokových sazeb. Trump opakovaně hlásí, že by úrokové sazby USA měly být citelně nižší. Měnověpolitické zasedání Fedu koncem tohoto měsíce má ovšem vést k ponechání základní sazby na stávající úrovni, alespoň podle předpokladu trhu. To samozřejmě jde proti Trumpovu přání.

Unce stříbra za 100 dolarů? Možná už brzy, míní analytik

Zatímco zlato letos roste „jen“ o desítky procent, stříbro se vyšvihlo na téměř dvojnásobek ceny.

Přečíst článek

Bezprecedentní zesílení tlaku na Powella tak dnes znejišťuje trhy, které se tudíž amerických aktiv zbavují. Pokud by totiž – například – byly v USA výsledkem systematicky nižší úrokové sazby, než jaké mají být podle apolitického klíče, znamená to slabší dolar. Protože nižší úrokové sazby jej v očích mezinárodních investorů zneatraktivňují. Kvůli zesílení nejistoty stran nezávislosti Fedu by navíc dolar ztratil alespoň část své atraktivity také coby takzvaného bezpečného útočiště v čase otřesů na světových trzích. To, že stále ještě bezpečné útočiště představuje, odráží totiž nejen víru mezinárodních investorů v sílu americké ekonomiky, ale také v pevný související institucionální rámec, do něhož je vsazen a jehož je nezávislost centrální banky alfou a omegou.

Systematicky nižší úrokové sazby by ovšem ve výhledu způsobily silnější inflační tlaky, které nahlodávají výnosy amerických dluhopisů, ale také ziskovost tamních firem, což tedy oboje vede k tomu, že dnes investoři vskutku „prodávají Ameriku“ – a zbavují se nejen dolaru, ale i amerických dluhopisů a akcií. Vodou na mlýn je celá situace alternativním bezpečným útočištím typu zlata (či částečně stříbra), která mohou dolar do značné míry zastoupit.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy

Související

Češi prchají před inflací ke zlatu

Lukáš Kovanda: Strach z Trumpa v Bílém domě rekordně zdražuje zlato

Přečíst článek
Kevin Warsh

Proč padá zlato, stříbro i bitcoin? Warsh zjevně Trumpovi slíbil „zázraky na počkání“

Přečíst článek

Dalibor Martínek: Praha si dělá z majitelů elektroaut legraci

Elektromobil
ČTK
Dalibor Martínek

Radní hlavního města schválili přelomovou novinku. Majitelé elektromobilů budou moci za 24 tisíc korun ročně parkovat po celém městě. Má to být opatření pro podporu elektroaut. Spíš je to ovšem výsměch, šikana majitelů elektroaut.

Obecně je špatně, že je Praha rozkouskovaná modrými zónami. Pražan nemůže ve všední dny ve svém městě zaparkovat. Už to je na hlavu, i když pochopitelné. Každá městská část chce své obyvatele „podojit“ daní za parkování. A aby lidé za tuto daň měli nějaký benefit, městské části se uzavírají pro Pražany z jiných částí. Mělo by to být zakázáno, ale bohužel to tak funguje.

Teď trocha matematiky. Parkovačka pro jednu městskou část stojí 1200 korun. Pro elektroauto polovinu, tedy 600 korun ročně. Proč by měl majitel elektrovozu platit čtyřicetkrát! víc jen proto, aby mohl parkovat v Praze kdekoliv?

Normální Pražan bydlí na jednom místě. Tam parkuje a má zaplacenou parkovačku. Obvykle jezdí přes týden do práce nebo na nákup. V parkovacích domech stojí buď zdarma, nebo platí všichni stejně pár desetikorun. Do práce jezdí lidé obvykle pomocí MHD, lítačka stojí 3650 korun na rok. Autem jezdí do jiné čtvrti lidé, kteří mají v práci garáž.

Filip Turek

Turek s prezidentem drtivě prohrál

Vláda má skutečně neotřelou koordinaci. Jeden týden Okamura označí Ukrajince za lůzu, druhý týden jede do Kyjeva Macinka s dobrými zprávami. Podle Macinky je dobře, že se podařilo najít kompromis ohledně muniční iniciativy. Tu nakonec Česko torpédovat nebude, bude ji dál koordinovat. Ovšem, jak řekl premiér Babiš, země na munici nepřispěje ani korunou. Taková hezká, typicky česká pomoc.

Přečíst článek

Pro koho to je?

Nebo má být 24 tisíc korun výhodné třeba pro rozvážkové firmy? Ty obvykle využívají elektrokola. Když už mají elektroauta, jako třeba Rohlík, zastaví u domu na deset minut a mají to zdarma. Pro koho tedy novinka, která má podpořit nákup elektroaut, bude užitečná? Podle radních, kteří patrně žijí v jiném vesmíru, má tato novinka „motivovat vlastníky silničních motorových vozidel k přechodu od vozidel se spalovacími motory k vozidlům s nulovými lokálními emisemi“. Takže podle logiky radních má k nákupu drahého elektroauta motivovat nová, tentokrát dobrovolná daň 24 tisíc korun.

Místo aby Praha obecně zrušila parkovací zóny, aspoň pro Pražany, vymýšlí nesmyslné sankce pro majitele elektroaut. Nošovická automobilka Hyundai vyrobila loni meziročně o 16,5 procenta méně aut. A to zejména kvůli nižšímu zájmu zákazníků o elektrická auta. Do takové situace přicházejí pražští radní pro majitele elektroaut s nabídkou, které se v uvozovkách nedá odolat.

Související

Dopravní zácpy v Praze jsou dílem příčinou nedostupného bydlení v metropoli

Dalibor Martínek: Víc pokut a daň za auto. Snad je to poslední Hřibův nápad

Přečíst článek
Doporučujeme