Zatímco zlato letos roste „jen“ o desítky procent, stříbro se vyšvihlo na téměř dvojnásobek ceny.
Cena stříbra dnes poprvé překonala hranici 80 dolarů (1650 korun) za troyskou unci (31,1 gramu). Později však své zisky částečně smazala, protože investoři vybírali zisky a zároveň polevilo geopolitické napětí, které v předchozích dnech podporovalo poptávku po bezpečných aktivech. Stříbro si letos připsalo už zhruba 181 procent a svým výkonem výrazně překonalo zlato. K růstu mu pomohlo zejména to, že v USA je nově považováno za strategicky důležitou surovinu, ale také omezená nabídka a nízké zásoby. Tyto faktory se potkávají s rostoucí poptávkou ze strany průmyslu i investorů, což cenu stříbra dál tlačí vzhůru.
Poslední rekord roku? Zlato překonalo další hranici
Cena cenného kovu se v noci na Štědrý den přehoupla přes částku 4500 dolarů za trojskou unci. Důvodem je napětí mezi USA a Venezuelou, které znejišťuje trhy. Zlato tak jen za letošek posílilo o více než 70 procent. Jaká jsou nyní očekávání pro další měsíce?
Cena stříbra na spotovém trhu, tedy k okamžitému dodání, brzy ráno stoupla až na rekordních 83,62 dolaru za unci, napsala agentura Reuters. Později však své zisky smazala a kolem 7:40 SEČ se stříbro prodávalo za 77,3 dolaru za unci, ztrácelo tak 2,5 procenta.
Zlato ustoupilo, ale zůstává blízko rekordů
Spotová cena zlata ve stejnou dobu klesala o téměř jedno procento na 4490 dolarů za unci, když v pátek dosáhla rekordních 4549,71 dolaru. V letošním roce zatím cena stoupla o 72 procent a překonala několik rekordních maxim. Zlatu pomohla řada faktorů, včetně sázek na další snížení úrokových sazeb v USA, geopolitického napětí či silné poptávky ze strany centrálních bank.
Stříbro na rekordu. Roste rychleji než zlato. Důvodů je víc
Zatímco zlato se drží na rekordních hodnotách, stříbro překvapuje ještě dynamičtějším růstem. Od začátku roku posílilo o 143 procent a dnes poprvé překonalo hranici 70 dolarů za unci.
„Kombinace realizace zisků a zdánlivě produktivních rozhovorů mezi Trumpem a Zelenským ohledně potenciální mírové dohody dostala zlato a stříbro do defenzivy,“ uvedl k dnešnímu vývoji analytik firmy KCM Trade Tim Waterer. Americký prezident Donald Trump v uvedl, že on a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se velmi přiblížili k dohodě o ukončení války na Ukrajině a možná ji mají na dosah.
Kam až mohou ceny vystoupat
Waterer se domnívá, že zlato by v příštím roce mohlo stoupnout až na 5000 dolarů za unci, pokud bude příští šéf centrální banky USA (Fed) nakloněn nižším úrokovým sazbám. Snížení sazeb a pokračující silná průmyslová poptávka v kombinaci s nedostatkem nabídky by pak podle něj mohly způsobit růst ceny stříbra příští rok až na 100 dolarů za unci.
Timur Barotov: Růstový trh dozrává. AI bublina a úvěrové riziko jej může ukončit
V posledních pěti letech došlo k inflaci téměř všeho – od spotřebního zboží přes komodity až po investiční aktiva. Tato inflační epizoda byla logickým důsledkem nouzového navyšování množství peněz v oběhu vládami a centrálními bankami na počátku pandemie.
Média jsou plná zpráv o všeobecném vzestupu krajní pravice. Tento problém se ovšem možná vyřeší sám, protože mladí lidé a nastupující generace v těchto stranách spasitele povětšinou nevidí. Co však se svými radikalizovanými rodiči a prarodiči mají společné, je nechuť k neslané a nemastné politice tradičních stran. Politika se nemusí stát kořistí pravicového populismu, ale aby se zachránila, musí se dost zásadně změnit.
„Ačkoli byl poslední měsíc roku 2025 ponurý – titulky ovládly masové střelby, krize a polarizace – jeden pozitivní vývoj nabízí jiskřičku naděje pro nadcházející rok,“ píše na stránkách Project Syndicate děkanka oxfordské Blavatnik School of Government Ngaire Woodsová. „V rozvojových zemích požadují mladí lidé pracovní místa, dostupné potraviny a energie, ekonomické příležitosti a opatření ke zpomalení klimatických změn,“ popisuje.
Skutečně, letošní rok otřásl zažitými jistotami, když nástup populismu započal fragmentaci západního zahraničně-politického i ekonomického systému. Polarizace a fragmentace, to jsou silné rysy současné společnosti. Politika by se však měla dělat s vizí do budoucností, a tak neuškodí se čas od času zamyslet v delším horizontu. Poměrně brzy může politická mapa západních zemí vypadat docela jinak, než je tomu dnes.
Mladá generace má totiž o budoucnosti jiné představy, než mají nyní v politice převládající „boomeři“. Známý bonmot připisovaný Winstonu Churchillovi tvrdí, že kdo není ve dvaceti levičák, nemá srdce, kdo je levičák ve čtyřiceti, nemá rozum. Mileniálové by patrně nesouhlasili, protože alespoň podle australských dat na rozdíl od jiných generací zůstávají u levicových hodnot i s rostoucím věkem. Generace Z už zcela vyrostla ve světě, který funguje online, po většině Evropy se cestuje jen s občankou a studovat, pracovat a žít bez hranic je přirozené.
Mladé generace jsou si problémů vědomy, ba je možná pociťují silněji.Řešení však nevidí v receptech krajní pravice – či alespoň v mnohem menší míře než jejich rodiče. Jsou více proevropští. To ale neznamená, že by se držely zavedených stran. Pokud dosavadní vládnoucí strany chtějí získat mladé voliče na svou stranu, musí se radikálně změnit. „Politickým vůdcům předkládají jasnou volbu: naslouchat a reagovat, nebo ustoupit a být nahrazeni,“ shrnuje Woodsová.
Koho volí mladí?
I z českého projektu Studentské volby je patrné, že preference dospívající generace jsou dost odlišné od výsledků skutečného hlasování. Letos je vyhrálo Spolu v závěsu s Pirátskou stranou, například ANO a SPD mezi studenty pohořely. Důstojného výsledku zde dosáhli Motoristé, ale jinak lze říci, že mladí preferují spíše nepopulistické a proevropské strany.
Podobné poznatky skýtá i pohled do zahraničí. Dobrým příkladem je Dánsko, které je známé poměrně klidnou politickou scénou a silnou pozicí sociálních demokratů. Ti se poslední desetiletí střídali o moc s pravicově liberálním Venstre. Kouzlo umírněného centrismu ale i v tomto sociálním ráji pohasíná. Venstre (dnes menší vládní partner Sociální demokracie) nyní rozhodně nemůže pomýšlet, že by v dohledné době skládalo vládu. Sociální demokraté sice trendu vzdorují, ale o své pozice postupně přicházejí. Naznačují to průzkumy i výsledky nedávných komunálních voleb, kdy po více než století přišli o místo starosty Kodaně.
Levice nebo pravice. Umírněný střed je odsouzený k prohře, naznačují volby v Kodani
Kodaň následuje New York a do svého čela si poprvé v historii zvolila demokratickou socialistku. Více než století přitom hlavní město Dánska vedli političky a politici sociální demokracie. Podobných příkladů je po Evropě více. Znamená to, že umírněný střed už není pro voliče atraktivní?
Po celé Evropě si všímáme, jak posilují krajně pravicové strany. Méně se zdůrazňuje, že sílí i levicová uskupení. V Dánsku tradiční sociální demokraté ztrácí ve prospěch radikálnějších uskupení, jako je Zelená levice. Podobně je tomu i v Británii, kde vládnoucí Labouristická strana ztrácí podporu velmi rychlým tempem, ale naopak docela slušné šance na úspěch ve volbách mají tamější zelení. Ve Francii skončilo nadšení centristy z bloku Emmanuela Macrona, který v posledních volbách smetla široká levicová koalice. V Nizozemsku volby vyhráli liberálové s pozitivním programem a konkrétními reformami – krajní pravici Geerta Wilderse i někdejší vládnoucí strany nechali za sebou.
Progresivní politika ještě žije. Co si vzít z Nizozemských voleb?
Vládní angažmá krajní pravice v Nizozemsku bude mít patrně krátké trvání. Voliči důvěru podruhé alespoň tentokrát nedávají. Naopak bezprecedentně silný mandát získali progresivní liberálové. Našli Nizozemci recept, jak soupeřit s krajní pravicí?
Samozřejmě si je třeba všímat i trendu, kdy zejména mladí muži utíkají k antisystémovým hnutím. Mladé generace ale v drtivé většině chtějí rázná opatření proti drahému bydlení, životním nákladům, ekonomické nerovnosti a klimatické změně. Centristické strany jim tuto naději nepřinášejí, naopak leckde jsou strážci systému, který mladí chtějí změnit.
Karel Pučelík: Sociální bydlení nemůže za problémy pravičáků. Ani ve Vídni, ani jinde
Vídeň je město přívětivé ke svým obyvatelům, za což může i rozsáhlé a dostupné sociální bydlení. Trh s byty kvůli němu není utržený z řetězů, jako je tomu jinde po Evropě. I když systém není bez problémů, stojí za to se jím inspirovat. Pokud ale příkladu ze zadluženého Rakouska nedůvěřujete, koukněte se do Dánska. Tam zvládnou udržovat obojí, velký neziskový bytový fond i fiskální disciplínu.
Tradičním politickým stranám tedy nebude stačit, že změní marketing, posílí komunikaci na sociálních sítích nebo na kandidátky pustí pár mladých lidí. Rebranding obalu bude k ničemu, pokud se nezmění to podstatné, a to je program a v konečném důsledku každodenní životy lidí. Dokud to politici nepochopí, budou jen sledovat porážky.
Karel Pučelík: Proč nás přesvědčujete, že nejste rasisté? Vaše činy mluví za vás
Vyjadřuje se jako rasista, v kampani využívá rasistické motivy, prosazuje rasistickou politiku, ale rasista to není, jasný pane! V naší i zahraniční politice se rozmohl takový nešvar. Hlasatelé rasistických názorů odmítají, že by snad byli rasisty. Veřejnost a tradiční strany by se však neměly jejich vysvětlováním nechat obalamutit, ale trvat na tom, aby krajní pravice zůstala tam, kde je její místo. Na okraji politického spektra.
Největší překážkou míru zůstává otázka území, zejména Donbasu, kde se zásadně rozcházejí postoje Kyjeva a Moskvy.
Možná mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou se podle amerického prezidenta Donalda Trumpa výrazně přiblížila. Nedělní jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve své floridské rezidenci Mar-a-Lago označil podle agentury Reuters za „báječná“ a uvedl také, že vedl dobrý rozhovor s evropskými představiteli. Také Zelenskyj považuje jednání za skvělé. Podle Trumpa na cestě k mírovému ujednání zůstávají jeden či dva palčivé body. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi, kterou nařídil ruský prezident Vladimir Putin.
Konec války? „Jsme velmi blízko,“ tvrdí Trump
„Debatovali jsme o řadě bodů. Myslím, že dostáváme o dost blíže, možná velmi blízko,“ řekl Trump. Ocenil také přístup evropských lídrů, kteří podle něj znatelně přispěli k možnému konci války.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj představil část bodů z návrhu mírové dohody, o které nyní jednají Ukrajina a Rusko s USA. Vedle zmrazení fronty jsou v ní také územní nároky, naopak vypadla podmínka právně závazného slibu, že Ukrajina nevstoupí do NATO.
Sporným bodem podle Trumpa zůstává otázka území, ale i zde je šéf Bílého domu přesvědčen, že se k řešení podaří dospět. Rusko mimo jiné požaduje, aby mu Ukrajina postoupila celý Donbas včetně těch částí, které nedokázalo vojensky dobýt.
Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina má úctu k území, které ovládá, a že přístup Kyjeva k Donbasu je zcela odlišný, než je ten ruský.
Trump poznamenal, že právě otázka území je ta nejspornější. Řekl, že Ukrajina je sice velmi statečná a způsobila Rusku ohromné škody, přesto by ale měla raději dospět k dohodě nyní. „Je čas to ukončit,“ řekl.
Trump uvedl, že je otevřen své návštěvě Ukrajiny, ačkoli by raději nejprve uzavřel dohodu. Řekl, že nabídl, že promluví k ukrajinskému parlamentu, pokud by si Zelenskyj myslel, že to pomůže. „Jsi vítaný kdykoli,“ poznamenal ukrajinský prezident.
Máme finanční potíže, ruská aktiva jsou pro nás klíčová, uvedl Zelenskyj
Ukrajina má problémy s financováním svých potřeb, a proto má pro ni klíčový význam případné rozhodnutí Evropské unie využít zmrazená ruská aktiva na podporu Ukrajiny, upozornil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle agentury Reuters vysvětlil, že ruská aktiva by pomohla Kyjevu nahradit klesající podporu od některých partnerů.
Zelenskyj nedělní jednání s Trumpem označil za skvělé a řekl, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu jsou dohodnuté ze sta procent, podle Trumpa z 95 procent. Zelenskyj usiluje o to, aby případná mírová smlouva obsahovala takové bezpečnostní záruky, aby se Rusko znovu neodvážilo rozpoutat další ozbrojený konflikt.
Bezpečnostní záruky jsou podle Zelenského hlavním milníkem pro dosažení trvalého míru. Poznamenal, že Ukrajinci a Evropané na této věci nadále spolupracují a že se v nadcházejících týdnech sejdou, aby projednané záležitosti dokončili. Trump dodal, že v lednu bude týmy vyjednavačů hostit ve Washingtonu.
Do pár týdnů to budeme vědět
Trump rovněž podle Reuters řekl, že výsledek nynějších jednání bude znám za několik týdnů. „Do pár týdnů to budeme vědět, ať to bude tak, nebo onak,“ řekl.
Trump v loňské předvolební kampani sliboval, že válku po návratu do Bílého domu ukončí do 24 hodin. Přes opakované telefonáty s Putinem a srpnové osobní setkání obou prezidentů na Aljašce se mu to ale dosud nepodařilo. Za poslední měsíc se nicméně vystupňovalo diplomatické úsilí v hledání cesty k míru.
„Štědrý“ Putin
Americký prezident novinářům na tiskové konferenci řekl, že Rusko se bude podílet na rekonstrukci Ukrajiny. „Rusko chce, aby se Ukrajině dařilo,“ řekl Trump. Poznamenal, že Putin byl v této otázce velmi štědrý, když řekl, že by Rusko dodávalo energii za velmi nízké ceny.
Šéf Bílého domu hovořil i o tom, že Putin nesouhlasí s příměřím, protože nechce zastavit boje, aby je poté musel znovu obnovit. „Tomuto postoji rozumím,“ dodal Trump.
Útok na světlo a teplo. Rusko udeřilo před Vánoci na ukrajinskou energetiku
Rusko v noci na dnešek podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vyslalo desítky raket a přes 600 dronů. Na síti Telegram to napsala ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Agentura Reuters uvedla, že největší škody na energetice jsou hlášeny ze západních částí Ukrajiny.
