J&T zakládá nový fond. Zaměří se na energetiku

Na amerických akciových trzích už několik měsíců panuje chamtivost. Akciový index S&P 500 v srpnu překonal další rekord. Není nynější chování investorů iracionální? ptá se investorka Marika Čupa a odpověď hledá v jedné z psychologických pastí na investory, které popsala investiční legenda Charlie Munger (na snímku).

Americké akcie opět na historických maximech

Od května panuje na amerických akciových trzích dobrá nálada a ta investorům zůstala i v srpnu.

Americký akciový index S&P 500, který obsahuje 500 největších amerických společností, v srpnu vyrostl o 1,9 procenta a opět uzavřel měsíc na svém historickém maximu.

Historické maximum S&P 500 není ale jen číslo, odráží také aktuální náladu investorů, kterou ilustruje Fear and Greed Index: ten dlouhodobě zůstává v pásmu chamtivosti.

Růst indexu S&P 500 i vysoký Fear & Greed index ukazují, že dobrá nálada investorů dokáže trhy táhnout nahoru.

Není totiž žádnou novinkou, že krátkodobé pohyby trhů často určují právě emoce investorů. Optimismus či strach mají někdy větší sílu než samotné výsledky firem.

Co má vliv na psychiku investorů?

Dokonce i chytří a zkušení lidé podléhají zkreslenému úsudku. Charlie Munger (na úvodním snímku), dlouholetý partner Warrena Buffetta, ve své eseji „The Psychology of Human Misjudgment“ (Psychologie lidských omylů v úsudku) popsal 25 psychologických tendencí, které nás vedou k iracionálním rozhodnutím.

Tyto tendence si budeme postupně představovat, dozvíte se, jak se každá tendence projevuje a jak jí zkrotit. První z nich je tendence přehnaně reagovat na odměny a tresty.

Investoři už se Trumpa nebojí, jak dřív. Akcie to vyhnalo na další rekord

Trhy

Nvidia se minulý měsíc stala první společností s hodnotou nad 4 biliony amerických dolarů a poslední červencový den se do čtyřbilionového klubu na chvíli připojil i Microsoft. Historické maximum zdolal i bitcoin a akciový index S&P 500 a jedním z rekordmanů jsou i akcie společnosti Palantir Technologies. Co vše přinesl na trzích rekordní červenec, se dozvíte v tomto článku.

Marika Čupa

Přečíst článek

Přehnaně reagovat na odměny a tresty

Tato psychologická tendence znamená, že investoři reagují velmi intenzivně na odměny jako je zisk či pochvala a zároveň mají silnou averzi vůči „trestu“, kterým je v investování ztráta, zklamání či pocit chyby.

Tato tendence je podle Mungera zakořeněná v evoluci, kdy odměny a tresty byly klíčové pro přežití. Například odměna ve formě peněz nebo úspěchu motivuje lidi k opakování chování, které k těmto odměnám vedlo.

Výsledkem této tendence bývají rozhodnutí, která nejsou racionální, ale jsou ovlivněná momentálními emocemi a pobídkami.

Tato tendence je tak silná, že i když jsme si vědomi jejího vlivu, stále na ni reagujeme. Ve firmách se často využívá: například bonusy a provize se používají k motivaci zaměstnanců, ale pokud nejsou správně nastaveny, mohou vést k neetickému chování.

Koblihy, kamery, reality a chaos. Drobasové si našli další oběti spekulací

Trhy

Zatímco tradiční investoři řeší úrokové sazby a inflaci, online komunita se znovu vrhla na spekulativní tituly. Akcie firem jako Krispy Kreme, GoPro nebo Opendoor zažily raketový růst i prudké korekce. Podle analytiků jde o nebezpečný hazard, který ukazuje změnu nálady na trzích.

Zdeněk Pečený

Přečíst článek

Jak se tato tendence může projevovat v investování?

Honba za ziskem

Investoři často prodávají akcie po dosažení malého zisku – chtějí si rychle užít „sladkou odměnu“. To může vést ke zmeškání dlouhodobého potenciálu kvalitních firem.

Když investor jednou vydělá na určité akcii nebo strategii, mozek to rovněž vnímá jako silnou odměnu. To vede k přehnané důvěře a k opakování stejného chování, i když se podmínky změnily. Typický příklad je nákup stejného titulu znovu a znovu jen proto, že „už jednou vydělal“.

Odpočívá po silném růstu. Zlato však čekají další rekordy, věří analytici

Trhy

Zlato v uplynulém roce zažilo prudký růst, který se letos zastavil. Investoři přesunuli pozornost k akciím, a vlivem silnější koruny či eura jeho hodnota v Evropě dokonce klesá. Přesto většina odborníků očekává, že do konce roku se drahý kov vrátí na rekordní úrovně.

Zdeněk Pečený

Přečíst článek

FOMO neboli Fear of Missing Out

S honbou za ziskem souvisí i fenomén FOMO neboli Fear of Missing Out, tedy strach, že vám uteče příležitost. FOMO spouští touhu koupit akcii, která prudce roste a naskočit do rozjetého vlaku bez důkladné analýzy. Důvod? Strach, že vám vlak ujede a vy přijdete o odměnu, tedy nevyděláte peníze.

Vyhýbání se trestu (ztrátě)

Držení ztrátových pozic s vírou, že se situace obrátí, je další z pastí, do které investoři upadají. Důvodem je vyhýbání se trestu - investoři nechtějí být „potrestáni“ ztrátou, a proto ztrátové akcie drží až příliš dlouho.

Po velké ztrátě mají investoři tendenci buď úplně ztratit chuť investovat, nebo se naopak trhu pomstít a vydělat peníze zpátky agresivními obchody. Obě reakce jsou extrémní, nejsou racionální a nepřinesou vám ani klid, ani dobré finanční výsledky.

Každý z nás reaguje jinak na odměnu a trest, naše reakce si velmi často ani neuvědomujeme. Zkuste se proto zamyslet:

Jak reagujete na zisk a odměnu? Cítíte euforii nebo hrdost, když vaše portfolio vydělává? A je to výsledkem důkladné analýzy a zkušeností nebo jste měli jednoduše štěstí?

Jak reagujete na ztrátu? Jste otrávení, když vaše portfolio prodělává? Držíte ztrátové pozice za každou cenu, i když tušíte, že byste je měli prodat?

Nakupujete impulzivně? Cítíte nutkání koupit akcie, které rostou a jsou aktuálně „miláčci Wall Street“, jako je třeba Nvidia nebo Palantir? Pokud tyto akcie kupujete ne na základě podrobné analýzy, ale proto, že se chcete svézt a vydělat na nich hodně peněz, pak vás zřejmě ovládá FOMO.

Jak zkrotit přehnané reakce

Pokud chcete mít tendenci přehnaně reagovat na odměny a tresty pod větší kontrolou, můžete využít následující tipy:

1. mějte jasný plán: definujte si dlouhodobou investiční strategii, váš investiční horizont i to, do čeho budete investovat. Investujte podle tohoto plánu, a ne podle momentálních emocí.
2. vědomě pozorujte svou motivaci: dříve, než koupíte nějakou akcii nebo jinou investici, zeptejte se sami sebe: chci jí proto, že je to kvalitní akcie, nebo proto, že toužím po odměně? A podobně, pokud máte akcii, která je už několik let ve ztrátě, není strach z trestu náhodou důvodem, proč tuto akcii stále nechcete prodat?
3. využívejte pravidlo tří nocí: pokud máte nutkání koupit akcii, která roste, několikrát se na to vyspěte. Možná zjistíte, že vaše původní motivace byla emoční, nikoli racionální a založená na důkladné analýze.

Tendence přehnaně reagovat na odměny a tresty je jen první z celé řady chyb lidského úsudku, které Charlie Munger popsal.

Vydrží investorům optimismus i v září? To se dozvíme v dalším článku za měsíc, ve kterém popíšeme další z Mungerových psychologických pastí, do kterých investoři často padají.

DISCLAIMER: Tento článek není oficiální analýza trhů ani investiční doporučení, abyste koupili nebo prodali nějaké investiční instrumenty. Investování vždy nese i rizika, proto si před nákupem akcií udělejte vlastní analýzu a vždy se rozhodujte na základě vašeho vlastního úsudku a vašeho investičního stylu.

Strnadova Czechoslovak Group reportuje rekordní výsledky a potvrzuje tak své postavení mezi předními evropskými firmami obranného průmyslu. A zvažuje vstup na burzu.

Zbrojařská a strojírenská skupina Czechoslovak Group (CSG) miliardáře Michala Strnada v letošním prvním pololetí zvýšila tržby meziročně o 78 procent na 2,81 miliardy eur (zhruba 69 miliard korun). Dodávky pro Severoatlantickou alianci (NATO) a pro Ukrajinu, která se brání ruské vojenské agresi, představovaly 96 procent tržeb. Vyplývá to z prezentace pro investory, kterou CSG zveřejnila na svém webu.

Vyšší než o rok dřív byl také konsolidovaný provozní výsledek 777 milionů eur, za loňské první pololetí byl 425 milionů eur. Celoroční tržby firma očekává 5,74 miliardy eur a konsolidovaný provozní výsledek za celý letošní rok 1,55 miliardy eur.

„CSG pokračuje v dynamickém růstu a rekordní výsledky potvrzují správnost naší dlouhodobé strategie. Díky silnému backlogu, systematickým investicím do moderních technologií a vertikální integraci jsme schopni zajišťovat stabilní dodávky a rozvíjet naše kapacity,“ uvedl v tiskové zprávě Zdeněk Jurák, finanční ředitel CSG.

Aktualizováno

Křetínský i Kellnerová sesazeni. Nejbohatším Čechem je Strnad

Leaders

Nejbohatším Čechem je podle časopisu Euro majitel zbrojařské skupiny CSG Michal Strnad s majetkem 330 miliard korun. Z čela žebříčku sesadil loňského vítěze Daniela Křetínského, jehož majetek časopis odhadl na 280 miliard korun. Strnad překonal i dědice finanční skupiny PPF Renátu Kellnerovovou s rodinou, s odhadovaným majetkem 315 miliard korun. Majitel holdingu Agrofert a předseda hnutí ANO Andrej Babiš klesl ze sedmého na osmé místo, přestože hodnota jeho majetku odhadovaná na 85 miliard korun je stejná jako loni.

ČTK

Přečíst článek

Vstup na burzu je ve hře

Některá média dříve uvedla, že CSG zvažuje vstup na burzu v Amsterdamu a možná zároveň i v Praze. Firma v prezentaci napsala, že mezi možnostmi, jak podpořit svůj pokračující růst, je také primární veřejná nabídka akcií (IPO) na regulovaném trhu. „Žádná konečná rozhodnutí nebyla učiněna a jakékoli takové rozhodnutí bude záviset na řadě faktorů, včetně převládajících tržních podmínek,“ dodala firma v prezentaci. V červnu CSG dokončila emisi zajištěných dluhopisů za deset miliard korun se splatností v roce 2030 a kupónem 5,75 procenta.

Na zahraničních trzích CSG emitovala dluhopisy v objemu jedné miliardy amerických dolarů se splatností v roce 2031 a kupónem 6,5 procenta a jedné miliardy eur se splatností v roce 2031 a kupónem 5,25 procenta. Získané prostředky byly použity na refinancování a podporu dalšího růstu skupiny.

V prvním pololetí se CSG podařilo dosáhnout několika milníků. Skupina dokončila akvizici závodu na výrobu nitrocelulózy v německém Bomlitzu, čímž posílila svou vertikální integraci a zajistila si tak do budoucna přístup k této strategické komoditě pro výrobu munice. Zároveň byla završena dohoda o společném podniku se státní řeckou společností HDS, která přinese navýšení kapacit ve výrobě střední a velké ráže munice a dlouhodobé zajištění dodávek TNT.

Úspěšně byla dokončena integrace americké společnosti The Kinetic Group, která posílila postavení CSG na americkém trhu v oblasti malorážové munice. Skupina také odkoupila minoritní podíl ve Fiocchi Group, která vyrábí malorážovou munici, a stala se tak jejím jediným vlastníkem. K předchozímu většinovému podílu, který získala před třemi lety, dokoupila zbývajících 30 procent.

Další transakce CSG ohlásila už ve druhém pololetí. Patří mezi ně nákup většinového podílu ve zbrojovce ZVI Vsetín, která je tradičním výrobcem středorážové munice. Společnost Staluna Trade z holdingu CSG pak získala podíl 9,2 procenta v německé skupině Alzchem Group AG, která se zaměřuje na výrobu chemických látek. Před dvěma týdny CSG oznámila, že její společnost MSM North America získala od americké armády zakázku za až 632 milionů dolarů na výstavbu továrny na plnění velkorážové munice.

Mezi klíčové aktivity skupiny CSG patří vývoj a výroba vojenské techniky, leteckých systémů, speciálních vozidel a munice. Součástí holdingu jsou také například automobilka Tatra Trucks, společnost Excalibur Army a výrobce radarů Retia. Od americké společnosti Vista Outdoor koupila CSG na konci minulého roku divizi sportovního vybavení a zbraní Kinetic Group. Výrobní závody má CSG vedle Česka, Slovenska, Itálie a USA také ve Španělsku, Indii a Británii. Zaměstnává víc než 14 tisíc lidí.

Boj o moc v Tatře. Promet zablokoval miliardové investice, CSG zuří

Zprávy z firem

Menšinový akcionář automobilky Tatra Trucks, skupina Promet, zablokoval na páteční valné hromadě navýšení základního kapitálu firmy, které je klíčové pro chystané miliardové investice. V tiskových prohlášeních to uvedli představitelé Tatry a jejího většinového akcionáře, skupiny Czechoslovak Group (CSG). Promet Group reagovala, že odmítla navýšení základního kapitálu o 2,7 miliardy korun, protože k tomu vedení Tatry neposkytlo podklady.

ČTK

Přečíst článek