Zlato v uplynulém roce zažilo prudký růst, který se letos zastavil. Investoři přesunuli pozornost k akciím, a vlivem silnější koruny či eura jeho hodnota v Evropě dokonce klesá. Přesto většina odborníků očekává, že do konce roku se drahý kov vrátí na rekordní úrovně.
Na začátku letošního roku zlato těžilo z řady faktorů: geopolitických rizik, obav z obchodních válek a očekávání rychlého snižování sazeb amerického Fedu. Silný růst podpořil i psychologický FOMO efekt, kdy investoři nakupovali především proto, že ceny rychle rostly. „Americký dolar, ve kterém je zlato denominováno, letos oslabuje. Proto stagnace dolarové ceny znamená pokles hodnoty aktiva vyjádřený v českých korunách nebo eurech,“ říká Jiří Tyleček, hlavní analytik XTB. Podle něj se klíčová rizika, která zlato hnala vzhůru, částečně vytratila. Konflikty na Blízkém východě i ruská agrese na Ukrajině ustoupily z hlavní pozornosti, obchodní spory mezi světovými bloky navíc směřují k dohodě.
Po více než padesátiprocentním růstu od začátku loňského roku tak zlato potřebovalo vydechnout. Investoři mezitím obrátili svou pozornost k akciovým trhům, které stále podporuje solidní hospodářský růst. Tyleček však věří, že jde jen o přechodnou fázi: „Očekávám zpomalení globální ekonomiky a návrat nejistot, které by mohly zlatu pomoci k novým rekordům. Vůbec by mě nepřekvapilo, kdybychom se jich dočkali ještě do konce letošního roku.“
Optimismus přetrvává
S podobným názorem přicházejí i další odborníci. Podle RBC Capital Markets hraje u zlata velkou roli psychologické vnímání bezpečného přístavu a cena by se mohla vyšplhat až na 3 722 dolarů za troyskou unci ve čtvrtém kvartálu 2025 a na 3 813 dolarů v roce 2026. Světová rada pro zlato (WGC) ve svém pololetním výhledu upozorňuje, že od začátku letošního roku kov přidal zhruba 26 procent. V optimistickém scénáři může ještě letos posílit o deset až 15 procent, v pesimistickém naopak ztratit 12 až 17 procent.
Kov nejistoty
Také průzkum agentury Reuters mezi analytiky ukázal, že trh je nadále nastaven na vyšší ceny. Odhad průměrné hodnoty zlata v roce 2025 se pohybuje kolem 3 220 dolarů za unci, přičemž do roku 2026 by mohl kov stoupnout až k 3 400 dolarům. Někteří experti, například David Russell z GoldCore, připouštějí i hranici čtyř tisíc dolarů, pokud zesílí fiskální rizika ve Spojených státech.
Zlato tak zůstává aktivem, které bude i nadále citlivě reagovat na měnovou politiku, nákupy centrálních bank a geopolitické otřesy. Pokud se globální ekonomika zpomalí a nejistota vzroste, má podle analytiků velkou šanci stanovit nové rekordy. Jak uzavírá Jiří Tyleček: „Zlato možná odpočívá, ale jeho další běh na historická maxima je spíše otázkou času.“
Zlato v roce 2024 přepsalo historii světových rezerv. Podle zprávy Evropské centrální banky vůbec poprvé předstihlo euro a stalo se – hned po americkém dolaru – druhým nejvýznamnějším rezervním aktivem centrálních bank. Na konci loňského roku představovalo 20 procent jejich oficiálních devizových rezerv, zatímco euro 16 procent. Dolar si drží vedoucí pozici s podílem 46 procent.
Cena zlata pokračuje v lámání rekordů, poprvé v historii dnes překonala hranici 2600 dolarů (přes 58 tisíc korun) za troyskou unci (31,1 gramu). K jejímu růstu přispívá snížení úrokových sazeb ve Spojených státech.
Krátce po 9:00 SELČ vykazovala cena žlutého kovu podle údajů agentury Bloomberg narůst o zhruba 0,8 procenta a pohybovala se v blízkosti 2608 dolarů za unci.
Americká centrální banka (Fed) tento týden podle očekávání zahájila snižování úrokových sazeb, aby podpořila domácí ekonomiku. Svou základní sazbu zredukovala o půl procentního bodu do rozpětí 4,75 až 5,00 procenta.
Nižší úrokové sazby jsou pro cenu zlata příznivé, protože zmírňují jeho nevýhodu proti investicím, které přinášejí výnos, jako jsou například dluhopisy. Zlato je rovněž vnímáno jako bezpečná investice v období nejistoty, takže těží z geopolitického napětí, napsala agentura Reuters.
Americká centrální banka Fed snížila sazby, aby podpořila trh práce a ekonomiku
Fed v čele s Jerome Powellem (na snímku) rozhodl o silné podpoře ekonomiky a razantně snížil úrokové sazby - o 50 bazických bodů. Úroky klesají po čtyřech letech do pásma 4,75 až 5 procent. Snížení je větší, než se čekalo.
„Současné trendy jsou pro zlato velmi pozitivní,“ uvedl analytik Kyle Rodda ze společnosti Capital.com. Pokud budou příznivé podmínky pokračovat, mohla by se podle něj cena zlata během příštích 12 měsíců vyšplhat až na 2800 dolarů za unci.
„Předpokládá se, že cena zlata bude mít v příštích měsících silnou podporu díky slabšímu dolaru, nižším výnosům u dluhopisů a zvýšenému geopolitickému napětí,“ uvedli analytici ze společnosti BMI. Slabší kurz dolaru snižuje ceny zlata i dalších komodit z pohledu držitelů jiných měn, což obvykle podporuje poptávku.
Cena zlata letos zboří všechny rekordy, tvrdí analytici
Cena zlata, která letos překonává dosavadní rekordy, podle analytiků v příštích měsících zřejmě dále poroste. Důvodem je především snižování úrokových sazeb, špatná geopolitická situace či poptávka centrálních bank. Od začátku roku cena zlata vzrostla o více než 20 procent. Zlato se pohybuje několik týdnů na hraně historického rekordu nad úrovní 2500 dolarů za unci.
Úrokové sazby mají klesat dlouhodobě, do konce roku se může zlato dostat až k ceně 2700 dolarů za troyskou unci, řekl analytik Golden Gate CZ Pavel Ryba. Očekává, že v této dekádě se cena zlata může více než zdvojnásobit. Důvodem je například to, že státní dluhy budou v budoucnu spíš růst, než klesat. Dalším je dlouhodobě zvýšená inflace, která zlatu prospívá. Zlato bude tlačit nahoru i nedostatečné množství pracovní síly pro firmy a vysoká cena práce, což se bude propisovat do růstu cen zboží, tedy i zlata, dodal.
Související
Investice do zlata bez zlata vyhánějí cenu žlutého kovu na stále nové rekordy
S investováním do zlata opatrně. Za posledních deset let žlutý kov zhodnotil v polovině letošního ledna v dolaru, v němž se ve světě obchoduje, o 12,7 procenta, ročně průměrně o 1,2 procenta. Po přepočtu do korun se dočkal zhodnocení o sedmnáct procent, ročně průměrně o 1,6 procenta. Při průměrné roční inflaci v letech 2012 až 2021 čítající v Česku 2,1 procenta to značí, že zlato nepředstavovalo ani příslovečnou ochranu před inflací, za niž je často vydáváno.
Pro srovnání, kdo před deseti lety investoval do hlavního indexu třeba takové kodaňské akciové burzy, ten si i s dividendami připsal v polovině letošního ledna po přepočtu do korun zhodnocení přesahující 400 procent. Bukurešťská burza vynesla za tu dobu v korunách včetně dividend zhruba 370 procent. Kdo investoval v souladu s hlavním indexem amerických akcií, Standard & Poor’s 500, ten měl s dividendami v korunách takřka také o 370 procent více.
Hlavní index pražské burzy, PX, vynesl za posledních deset let i s dividendami zhruba 150 procent. České nemovitosti podle Eurostatu zhodnotily mezi lety 2010 a 2021 o zhruba sto procent. „Provařené“ české, a hlavně americké akcie takv uplynulých deseti letech inflaci zcela vyzmizíkovaly, stejně jako tuzemské reality, zatímco zlato – údajná pojistka proti inflaci – ji ani nepokrylo.
To však není jediná nevýhoda zlata. Ve fyzické podobě je třeba zlato také nějak uskladnit a pojistit jej. To samozřejmé s akciemi činit netřeba. Ty máte připsány a vedené elektronicky na majetkovém účtu u své banky nebo obchodníka s cennými papíry. A dále se starat nemusíte.
Češi doma střeží poklad. Drží dvakrát více zlata než je v sejfech ČNB
Česká republika loni rozšířila svůj „zlatý poklad“, který je uložený v sejfech České národní banky, o více než tunu. Češi ale mají doma dvakrát více zlata než centrální banka. Na Chorvaty ale ani tak nemají.
Část lesku navíc zlatu zvláště v posledních letech berou kryptoměny, které v očích mnohých představují „zlato 21. století“ nebo také „digitální zlato“. V prvních dnech letošního roku způsobila rozruch analýza americké banky Goldman Sachs, která nejstarší a nejrozšířenější kryptoměnu, bitcoin, postavila na piedestal „hlavních světových uchovatelů hodnoty“ – tedy vedle zlata.
Pomyslný „trh hlavních uchovatelů hodnoty“ je nyní podle ní rozdělen tak, že zlato – to držené jako investice v soukromých rukou – má na něm podíl zhruba čtyřpětinový, zato bitcoin pětinový. Goldman Sachs ale nevylučuje, že se to v nadcházející době změní. Propočítává, že pokud by se daný podíl bitcoinu zvýšil z pětinového na více než poloviční, stoupne jeho cena nad 100 tisíc dolarů. Aktuálně se prodává za lehce více než 40 tisíc dolarů za kus.
Znamená to tedy, že bychom měli zlato coby investici úplně odepsat? Ne. Vždyť třeba i Česká národní banka, jež se ke zlatu dlouhá léta stavěla odmítavě, prodávala jej, předloni otočila. Postupně kov opět dokupuje. Ke konci loňského roku měla v trezoru v rámci devizových rezerv 340 tisíc troyských uncí kovu a nějakých necelých deset tisíc pak ještě mimo oficiální rezervy. Dohromady tak ČNB disponuje necelými deseti tunami kovu za 13,4 miliardy korun. To se sice může jevit jako ne zcela zanedbatelná částka, představuje však jen 0,35 procenta celkového objemu devizových rezerv ČNB.
Koupit investiční zlato nebo stříbro se vyplatí. Ale s rozvahou
V dobách krize, kdy ostatní aktiva padají, patří zlato nebo stříbro mezi oblíbené prostředky, které drží hodnotu. Drahé kovy jsou oblíbené také z důvodu své hmatatelnosti, na rozdíl od akcií nebo dluhopisů si na ně můžete sáhnout. Přináší ale investice do zlata či stříbra dostatečný výnos? A jak obchodování s drahými kovy vlastně funguje?
Podle Světové rady pro zlato má ČNB v současnosti v sejfech zhruba desetkrát méně zlata, než odpovídá doporučení Mezinárodního měnového fondu. Až do poloviny roku 2020 se ČNB zlata navíc ještě dlouhá léta zbavovala. V posledním půldruhém roce jej však postupně dokupuje. Tolik zlata jako nyní měla naposledy na přelomu let 2014 a 2015.
Z toho všeho plyne, že pokud jako drobný investor dáte do zlata tři až čtyři procenta svého celkového investičního portfolia, chybu neuděláte. Existují sice dokonce i centrální banky, které vůbec žádné zlato nevlastní – například norská nebo kanadská –, avšak trendem posledních let je spíše to, že centrální banky své zásoby zlata rozšiřují. Často jde ovšem o centrální banky zemí, které jsou nebo by se mohly dostat „do křížku“ se Západem, zejména Spojenými státy. Jedná se třeba o Rusko, Čínu či Kazachstán. Tyto země zlato nakupují i jako pojistku třeba proti sankčnímu odstřižení od mezinárodního platebního systému SWIFT, jenž je v rukou Západu.
Zlato = jistota směny
Z podobného důvodu se investicí do zlata může jistit každý individuální investor. Zlato by mohl uplatnit třeba v případě blackoutu nebo zhroucení finančního systému v případě nějaké nyní těžko předvídatelné katastrofy. Tu však nelze nikdy zcela vyloučit. Je-li ale její pravděpodobnost do pěti procent, je prozíravé mít obdobnou část portfolia, tedy nižší jednotky procent, ve zlatě. Tak jak to Mezinárodní měnový fond doporučuje České národní bance. Byť ta může zlato uplatnit i při provádění své měnové politiky, což se jednotlivci pochopitelně nepřihodí.
Centrální banky vedle provádění měnové politiky zlato sem tam využívají například k ražbě pamětních mincí. Například na pětiletý cyklus emise pamětních mincí Hrady České republiky padlo v uplynulých letech více než 1,6 tuny zlata z devizových rezerv ČNB.
Právě mince – ve světě jsou nejrozšířenější a nejsnáze zpeněžitelné jihoafrický Krugerrand, dále americký American Eagle nebo kanadský Maple Leaf – představují pro drobné investory jeden z klíčových způsobů, jak do zlata investovat. Myšleno nyní pochopitelně do fyzického zlata, které je obecně lepší pojistkou proti blackoutům a jiným katastrofám než nefyzické zlato, které má svojí „papírovou“ povahou blíže k akciím, dluhopisům nebo hotovosti. V době případného hroucení světového finančního systému a přechodu na barterovou směnu z něj může snadno zbýt právě jen zcela bezcenný papír.
Zlatá sázka na pražskou burzu. Vydělává nejvíc z burz vyspělého světa
Na pražské burze letos akcie a výnosy rostou jako nikde jinde v Evropě a v celém vyspělém světě. Parketu pomáhá růst úroků ČNB, poměrně silná koruna i rekordní zdražování energií a povolenek. A během dneška navíc pražský trh vystoupal na nejvyšší hodnotu od roku 2008.
Cena fyzického zlata v případě katastrofy dramaticky poroste a jeho majitelé budou „za hubičku“ moci skupovat zajímavý majetek, jehož se ostatní budou v krajní nouzi či nastalé panice překotně zbavovat. Uvažme, že při plošnějším blackoutu dochází k totálnímu civilizačnímu rozvratu doslova během pár dní. Energetičtí experti přitom varují, že třeba v Evropě není otázkou, zda blackout nastane, ale kdy se tak stane.
Vedle mincí lze do fyzického zlata investovat nákupem slitků nebo šperků. Pokud chcete pořídit zlato ve fyzické podobě, musíte jej zpravidla kupovat jinde, než kde řešíte své běžné investice, tj. mimo banku nebo makléřskou společnost. Není nutné běžet hned do klenotnictví. Existují specializované investiční společnosti, jež se zaměřují na zlato, a které vám prodají třeba právě slitek. A pomohou i s jeho pojištěním nebo uschováním. Cena slitků by měla lépe odrážet vývoj ceny zlata na světových trzích, neboť na rozdíl o řady mincí se u slitků neuplatní sběratelská přirážka. A vzhledem k tomu, že výrobce šperků si také rád přirazí, třeba i pětinu k ceně použitého zlata, je lepší šperky brát jako šperky… jako okrasu či svatební proprietu, nikoli přímo jako investici.
Kdo je superinvestor? Sledujte Investiční výzvu 2022!
Bitcoin, zlato nebo Tesla? Zasoutěžte si v Investiční výzvě 2022! Investujeme virtuálních sto tisíc korun na tři měsíce. Hlásit se lze do 20. ledna s hashtagem #investicnivyzva.
Do zlata lze ale samozřejmě investovat jako do každého jiného kovu. I zlato, třeba jako měď nebo zinek, má své průmyslové využití. Oblíbené jsou v tomto kontextu akcie těžařů zlata, jako je Newmont nebo Barrick. V neposlední řadě lze investovat do zlata prostřednictvím burzovně obchodovaných fondů (ETF) nebo fondů smíšených, nejznámější je SPDR Gold Shares ETF. V těchto případech už samozřejmě nejde o investování do fyzického zlata, ale právě do „papíru“, který představuje podíl v těžební společnosti nebo termínový kontrakt na budoucí dodávku fyzického zlata. V případě kolapsu finančního systému budou tyto „papíry“ minimálně po nějakou dobu zcela bezcenné, zatímco fyzické zlato si svoji hodnotu udrží. A navýší. Tak jako si ji drželo – a navyšovalo – při všech hladomorech, válkách a katastrofách, jež lidstvo v uplynulých tisíciletích potkaly.
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
Související
Štědrý rok. Zlato letos velkoryse nadělovalo investorům
