Zatímco výdělky manažerů od roku 2019 celosvětově vzrostly o 54 procent, zaměstnancům klesly o 12 procent. Organizace Oxfam, která přehled vypracovala, požaduje vyšší zdanění superbohatých a spravedlivější mzdy

Propast mezi výdělky manažerů a zaměstnanců se celosvětově prohlubuje. Od roku 2019 se podle studie mezinárodní organizace Oxfam reálné roční výdělky předsedů představenstev v průměru zvýšily o 54 procent na 8,4 milionu dolarů (asi 175 milionů korun), výdělky zaměstnanců ve stejném období naopak klesly o 12 procent. Společnost Oxfam, která je sdružením 21 nezávislých neziskových organizací, spolupracujících s místními komunitami v osmi desítkách zemí, proto k dnešnímu Dni práce nastolila požadavek, aby byly superboháči a vysoké výdělky více zdaněny a zavedeny spravedlivé mzdy.  

Kolik peněz z vaší výplaty se ve skutečnosti vypaří ještě dřív, než vám přistanou na účtu?

Money

Jedním z klíčových ukazatelů, se kterými pracuje aktuální zpráva OECD, je takzvaný daňový klín. Zní to složitě, ale princip je jednoduchý: ukazuje, kolik z celkové ceny práce připadne státu. Pokud zaměstnavatel na pracovníka vydá 100 korun, daňový klín říká, kolik z této částky skončí na daních a odvodech a kolik zaměstnanec skutečně dostane na účet. Tedy jak velký je pomyslný klín, jejž stát vráží mezi zaměstnavatele a zaměstnance.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Stejný trend, tedy rozevírání nůžek mezi manažery a zaměstnanci, se týká i Německa. Roční výdělky 25 šéfů představenstev firem, patřících mezi 40 top firem zahrnutých do nejdůležitějšího německého akciového indexu DAX, podle zmíněné studie od předcovidového roku 2019 stouply o 56 procent z průměrných 4,5 milionů (zhruba 110 milionů korun) na skoro sedm milionů eur (asi 171 milionů korun). Naproti tomu mzdy zaměstnanců zůstaly lehce pod úrovní roku 2019. Ta podle serveru Jak do Německa činila okolo 26 105 eur. „Zatímco kupní síla zaměstnanců v Německu je v průměru stále slabší než v roce 2019, platy vrcholových manažerek a manažerů raketově rostou,“ uvedl podle německého serveru n-tv.de Manuel Schmitt, referent pro sociální nerovnost v organizaci Oxfam. Tyto platy se podle něj stále více odtrhávají od reality mnoha lidí. „Tato stále extrémnější nerovnost představuje také nebezpečí pro naši demokracii,“ dodal Schmitt.

Vláda chystá daňovou reformu

Oxfam vyzval německou spolkovou vládu, aby zvýšila zdanění superbohatých, což by vedle globální daně pro miliardáře obnášelo i zvýšení horní sazby daně z příjmu. Dále je podle organizace nutné, aby minimální mzda v Německu dosahovala aspoň 15 eur za hodinu. Od letošního ledna se tato mzda zvýšila na 13,90 eur z předchozích 12,82 eura.

Průzkum Investony: Polovině Čechů leží peníze ladem. Brzdí je strach z rizika

Money

Češi zbytečně přicházejí o peníze, protože se bojí změn. Více než polovině z nich brání v lepším nakládání s financemi strach z rizika a téměř polovina má pocit, že svým financím dostatečně nerozumí.

Ivana Pečinková

Přečíst článek

Myšlenka navýšení daně pro bohaté není vzdálená ani spolkovému kancléři Friedrichovi Merzovi. Ten si podle německých médií dovede představit, že by se zrealizoval návrh dvou poslanců CDU/CSU zvýšit sazbu daně z 45 na 47,5 procenta. Spolu s tím by se ovšem musela přijmout další opatření, jako zvýšení hranice maximálního nezdanitelného příjmu, posunutí hranice „miliardářské“ sazby či zrušení solidární přirážky. Merzův kabinet plánuje provést k 1. lednu 2027 reformu daně z příjmu, která má přinést odlehčení pro nízké a střední příjmy.

Nadnárodní společnost Oxfam byla založena v roce 1942 v Oxfordu.  Mezi její hlavní témata patří ekonomická spravedlnost, práva žen, klima a boj proti hladu.

Češi zbytečně přicházejí o peníze, protože se bojí změn. Více než polovině z nich brání v lepším nakládání s financemi strach z rizika a téměř polovina má pocit, že svým financím dostatečně nerozumí.

Prvním krokem k tomu, aby lidem zbytečně neutíkaly peníze anebo téměř nečinně neležely na skoro neúročených běžných a málo úročených spořicích účtech, je audit vlastních financí. Ten zároveň odbourá psychické bariéry, které lidé mají.

Podle Investony, investiční platformy společnosti Czech Asset Investment, je klíčové rozlišovat dva typy finančních rezerv. Tím prvním jsou prostředky, které reálně máme, ale leží v produktech, kde ztrácejí na hodnotě. Vedle bankovních účtů jde nejčastěji o penzijní spoření nebo stavební spoření.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Staré pojistky a smlouvy

Druhým typem jsou peníze, které domácnostem každý měsíc zbytečně utíkají. Pravidelná revize dokáže rychle odhalit neaktualizované pojistky nebo drahé úvěry. „Lidé se často bojí do svých smluv sáhnout, ale pravidelná revize je tím nejlepším způsobem, jak objevit skryté rezervy. Zlevnit si úvěry či zkontrolovat pojištění je důležitý první krok, jak zastavit zbytečné plýtvání penězi,“ říká Patrik Novotný, ředitel pro investice v Investoně. Dalším krokem by mělo být takto uspořené částky spolu s nevýhodně úročenými penězi začít smysluplně investovat.

Příkladem neefektivního uložení peněz jsou takzvané transformované fondy, tedy „staré“ penzijní fondy, které byly do roku 2013 jedinou alternativou penzijního spoření se státním příspěvkem. Jejich investiční portfolio je úzce vymezené, což sice obnáší fakticky nulové riziko investice, ale také tomu odpovídající výnos. Podle dat ministerstva financí ke konci loňského roku držely v těchto fondech své investice asi dva miliony Čechů.

Konec Buffettovy éry bolí: Berkshire Hathaway ztrácí dech a Greg Abel čelí první velké zkoušce

Trhy

Rok po oznámení odchodu investiční legendy Warrena Buffetta se ukazuje, jak silně byla důvěra investorů spojená právě s jeho jménem. Akcie Berkshire Hathaway výrazně zaostávají za trhem a nový šéf Greg Abel musí přesvědčit, že firma dokáže uspět i bez svého ikonického lídra.

nst

Přečíst článek

Více než třetina lidí uspoří pět tisíc měsíčně

Z průzkumu, kterého se zúčastnilo 1025 respondentů ve věku od 18 do 55 let s příjmem domácností nad 20 tisíc korun a schopností měsíčně ušetřit aspoň 500 korun, vyplynulo, že 38 procent Čechů dokáže měsíčně ušetřit více než pět tisíc korun. Dalších 29 procent si ukládá mezi dvěma a pěti tisíci. „Tyto prostředky však často zůstávají na běžných nebo spořicích účtech, kde jejich hodnota vlivem inflace postupně klesá. Z dat AKAT (Asociace pro kapitálový trh) vyplývá, že v minulém roce využívaly spořicí účet přibližně tři čtvrtiny Čechů,“ uvádí Investona.

Z jejího průzkumu vyplynulo, že aktivně investuje pouze 47 procent občanů Česka, přičemž i mezi nimi 36 procent stále spoléhá na stavební spoření, jehož reálné zhodnocení je omezené. „Největším problémem není nedostatek peněz, ale nečinnost. Více než polovina lidí má strach z rizika, a proto své úspory nechává ležet bez zhodnocení. Paradoxně tak ale o peníze dlouhodobě přichází,“ říká šéf Investony Novotný.

Součástí revize by mělo být i ujasnění finančních cílů. Podle průzkumu Investony chce 58 procent lidí zajistit svůj důchod a 47 procent primárně chránit úspory před inflací.