Konec kalendářního roku je pro mnoho lidí obdobím, kdy ukládají své úspory do vybraných finančních produktů. Tento zvyk se traduje už řadu let a stále je oblíbený zejména u produktů podporovaných státem. Zeptali jsme se proto finančních poradců, jaké jsou současné investiční trendy a kam doporučují do konce roku vložit vyšší částky, aby z toho investoři vytěžili co nejvíce.
Trh s úvěry se stavebním spořením letos prochází výrazným oživením. Roste jak počet úvěrů, tak i jejich výše.
Nižší státní podpora nebo atraktivita jiných spořicích či investičních produktů. To jsou největší výzvy, se kterými se stavební spořitelny musely popasovat. Podle Michala Nohy z Raiffeisen stavební spořitelny se to podařilo, to nejhorší už je za nimi a na trhu pořád mají své místo. „Naší úlohou je nejen plnit roli zajímavého spoření, ale také tady být pro občany, kteří si chtějí vylepšit své bydlení nebo šetřit na energiích,“ vysvětluje.
Penzijní fondy mohou pomoci zvýšit dostupnost bydlení svými investicemi do rezidenčních nemovitostí, i když půjde jen o pár miliard korun ročně. Neznamená to však, že se kvůli tomu zvednou ceny nemovitostí. Naopak by se měla změnit celá situace na trhu nájemního bydlení. Objeví se více institucionálních vlastníků a majitelé i nájemníci by měli mít garantované své jistoty, říká v rozhovoru k novele zákona o podpoře bydlení pro Newstream CLUB šéf Stavební spořitelny České spořitelny Libor Vošický.
Pět ze šesti poskytovaných úvěrů jsou ty, za které klienti neručí vlastní nemovitostí a které lidé nejčastěji využívají k rekonstrukci bydlení.
Poslanci ANO neuspěli s námitkami vůči snížené státní podpoře stavebního spoření. Ústavní soud (ÚS) jejich návrh na zrušení sporné právní úpravy zamítl. Soud v nálezu argumentuje například veřejným zájmem na konsolidaci veřejných financí a snížení deficitu státního rozpočtu. Ochrana legitimního očekávání účastníků stavebního spoření nepřevážila nad tímto veřejným zájmem, řekl novinářům soudce zpravodaj Milan Hulmák. Předsedkyni poslaneckého klubu ANO Alenu Schillerovou dnešní nález zklamal, ale respektuje jej. Ministr financí Zbyněk Stanjura rozhodnutí soudu uvítal.
Stavební spoření zažívá po loňském roce, kdy byla diskuse, jestli vůbec bude státní podpora, renesanci. „Je to ze dvou hlavních důvodů. Zmizela nejistota, klienti vědí, že státní podpora je tisíc korun,“ říká Pavel Čejka, předseda představenstva Raiffeisen stavební spořitelny.
Polovina výdajů českých domácností za energie ročně je zbytečná a šla by ušetřit. Dalšími problémy, které situaci v energiích v Česku zhoršují, je i stárnoucí nerekonstruovaný bytový fond a energetická chudoba. Mnoho lidí se navíc nevyzná v hospodaření s energiemi ani v tom, jak doma snížit energetickou spotřebu. Vyplývá to ze společné studie, kterou dnes představila poradenská společnost KPMG a Stavební spořitelna České spořitelny (Buřinka), která chce situaci pro české domácnosti nyní zlepšovat odborným poradenstvím stavebních spořitelen.
![Rezidenci Block A[rt] navrhlo studio IDENTITY DESIGNERS.](https://www.newstream.cz/uploads/article/640x450_exact/eua2o9i4Fasada.jpg)
Namísto dvou tisíc ročně maximálně tisícovka. Stát snižuje podporu stavebního spoření a chce motivovat lidi, aby tento nástroj využívali k energetické samostatnosti.
Stavební spořitelny poskytly za prvních deset měsíců roku úvěry za 29,4 miliardy korun. Meziročně se jejich objem snížil o 42,8 procenta, zejména kvůli úbytku úvěrů zajištěných zástavním právem k nemovitosti. Proti loňskému roku se snížil i počet nových smluv o stavebním spoření, naopak cílová částka, na kterou si lidé spoří, se zvýšila. Vyplývá to z údajů všech pěti českých stavebních spořitelen.
Nejistota kolem výše státní podpory stavebního spoření v posledních měsících je hlavním důvodem, proč lidé váhají, zda je stavebko i nadále výhodné. Současný návrh úsporného balíčku předpokládá snížení státní podpory na polovinu. Buřinka na tento krok reaguje a přichází se speciální bonusovou akcí – smlouvám sepsaným od 1. srpna 2023 státní podporu zdvojnásobí.
Federální soudní porota v Kalifornii rozhodla, že americký technologický gigant Apple musí zaplatit 634 milionů dolarů (přes 1️⃣3️⃣ miliard korun) firmě Masimo za porušení jejího patentu na technologii pro měření hladiny kyslíku v krvi. Apple však s rozhodnutím nesouhlasí a hodlá se odvolat, informuje agentura Reuters.
Libanon předloží Radě bezpečnosti OSN ☝ stížnost na Izrael kvůli výstavbě betonové zdi u libanonské jižní hranice, která překračuje takzvanou modrou linii. Oznámil to podle agentury Reuters úřad libanonského prezidenta. Modrá linie je demarkační čára, která od roku 2000 odděluje území Izraele a Libanonu a je kontrolována mírovými jednotkami OSN.
Ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj oznámil rozsáhlé personální změny v energetických podnicích Ukrajiny. Sektor se potýká s korupčním skandálem, v jehož důsledku odstoupili dva ministři.
Americký internetový gigant Google hodlá investovat 4️⃣0️⃣ miliard dolarů (přes 830 miliard korun) do výstavby tří nových datových center v Texasu. Oznámila to firma. Pokračuje tak ve snaze o rozšiřování infrastruktury potřebné pro umělou inteligenci, napsala agentura Reuters.
Saský premiér 👨 Michael Kretschmer uvedl, že Německo by po případném uzavření příměří na Ukrajině mělo znovu začít dovážet energetické suroviny z Ruska. Informovala o tom dnes agentura DPA.
Rakev se zesnulým kardinálem 👴 Dominikem Dukou byla dnes po církevních obřadech uložena do arcibiskupské hrobky v katedrále svatého Víta na Pražském hradě. Pohřební průvod po obřadu provázelo zvonění zvonů. Přihlížely stovky lidí. Duka zemřel 4. listopadu, bylo mu 82 let.
Islám se v evropském prostoru za poslední dvě dekády stal ☝ výrazným politickým tématem. Odborníci připomínají, že muslimské komunity nejsou jednotným celkem a reálné bezpečnostní hrozby představuje malá část věřících. Podle expertů zásadní roli ve způsobu, jak evropské společnosti islám vnímají, hrají média i historické zkušenosti jednotlivých států.
