Nová filharmonie má změnit nejen pražskou Vltavskou, ale celé Bubny. Projekt za zhruba 16,5 miliardy korun počítá s koncertními sály, veřejnými prostory i novým výstupem z metra. „V okolí filharmonie vznikne třetí přirozené centrum Prahy,“ říká Petr Dvořák z Nadačního fondu Vltavské filharmonie.

Přesně jeden rok funguje Nadační fond Vltavské filharmonie. Jeho zakladatelem je hlavní město Praha, a cílem je vybudovat Vltavskou filharmonii, zcela novou architektonickou i kulturní dominantu hlavního města.

„Tento rok ještě není o tom, aby nadační fond vybral nějaké hromady peněz. Chce vytvořit informovanost, co vlastně Vltavská filharmonie je, proč by měla vzniknout, k čemu bude sloužit, a jakým způsobem bude fungovat,“ říká Petr Dvořák, výkonný ředitel nadačního fondu.

Nová dominanta u Vltavské

Vltavská filharmonie vyroste v místě současné stanice metra Vltavská na nábřeží řeky. Projekt vznikne podle návrhu dánského architektonického studia Bjarke Ingels Group (BIG), které zvítězilo v architektonické soutěži. V Holešovicích vznikne nová dominanta hlavního města.

Jedinečná budova bude přístupná ze všech směrů a úrovní, pěšky bude možné vyjít po terasách až na střechu. Doprava v místě bude svedena pod zem, ze stanice metra Vltavská bude postaven nový výstup přímo k budově filharmonie. Uvnitř budou tři koncertní sály, největší s kapacitou 1800 míst, komorní sál pro 550 lidí a multifunkční sál, zkušebny a další veřejné prostory.

Petr Hlaváček: Vltavskou filharmonii jsme vlastně už začali stavět

Reality

Revitalizace okolí Hlavního nádraží nebo Nákladového nádraží Žižkov. Velké plány má Praha a její radní pro územní rozvoj Petr Hlaváček i v Holešovicích. Stát tam má Vltavská filharmonie i celá nová čtvrť. Kdy a kde ale metropole „kopne“ do země? „S mírnou nadsázkou a eufemismem vlastně mohu říct, že jsme začali stavět Vltavskou filharmonii. Pracujeme tam totiž se Správou železnic na stavbě podchodu,“ říká v rozhovoru Petr Hlaváček.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

První koncert v roce 2033

„V příštím roce začne výstavba, a my začneme hledat donory, velké i malé,“ říká Dvořák. Když vše poběží podle plánu, lidé by mohli přijít do nové filharmonie na první koncert v roce 2033.

V současnosti jsou náklady projektu filharmonie vypočítány na necelých dvanáct miliard korun. Vedle toho se bude muset uzpůsobit okolí. Celkové náklady tak činí asi šestnáct a půl miliardy korun. Hradit je má Praha a zčásti i soukromí donátoři. O pražských penězích bude rozhodovat magistrát v novém, povolebním složení. Dvořák vidí na projektu shodu napříč politickým spektrem. „Chci věřit, že nejenom termínově, ale i z hlediska nákladů projekt proběhne tak, že bude dáván za vzor,“ věří Dvořák.

Inspirace Hamburkem, ambice světové špičky

Ředitel nadace nezastírá inspiraci slavnou hamburskou filharmonií, technologie v Praze by měly být ještě modernější a filharmonie by se měla zařadit mezi světovou špičku. „Uspořádání hlavního koncertního sálu bude podobné jako v Hamburku. Bude to takzvaná vinice, kde lidé sedí okolo orchestru. Měla by tam být geniální akustika, která bude stejná, ať sedíte kdekoliv,“ přibližuje Dvořák.

Projekt Vltavské filharmonie je součástí revitalizace celého území Bubnů v pražských Holešovicích. Mělo by tam vzniknou až třicet tisíc nových bytů, nový park. „V okolí filharmonie vznikne třetí přirozené centrum Prahy,“ říká Dvořák.

Petr Dvořák byl hostem podcastové série Realitní Club. Aktuální epizoda se spouští v úvodu tohoto článku. Najdete ji také na své oblíbené podcastové platformě. Jsme na Spotify i Apple Podcasts. Hezký poslech.

Ladislav Lábus: Z architektury se vytrácí to podstatné

Reality

„Obyčejnost je plachá, ale krásná,“ říká architekt Ladislav Lábus. V architektuře podle něj nejde o efekt, ale o lidi, kteří v ní žijí. Když projektuje, je pro něj důležitá pravdivost, jednoduchost a ohleduplnost. Ať už jde o panelová sídliště, nebo vilu, stavby musí smysl, být příjemné a neztrácet svou podstatu. „Tisíce druhů obkladaček nejsou v přímé úměře k tomu, jak se v prostoru žije,“ dodává Lábus v rozhovoru pro magazín Newstream CLUB.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Hypotéky v Česku znovu rostly. Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu úvěry za 61,5 miliardy korun, meziročně téměř dvojnásobek. Zároveň ale mírně vzrostly průměrné úrokové sazby, což komplikuje situaci hlavně lidem, kterým letos končí fixace. Analytik Bidli Daniel Horňák upozornil na to, že banky jsou přehlcené a během dubna dotahovaly žádosti o hypotéky z března.

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun. Proti březnu je to nárůst o 11 procent, meziročně dokonce o 90 procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor, do nichž přispívají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně vzrostly o desetinu na 44,2 miliardy korun. Počet nově poskytnutých hypoték se v dubnu zvýšil o osm procent na 9049 kusů. Ve srovnání s loňskem jich bylo o 41 procent více.

Zároveň ale rostly i sazby. Průměrná úroková sazba se v dubnu zvýšila na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta.

Hypotéky znovu zdražují. Sazby se drží nad pěti procenty a zlevnění je v nedohlednu

Money

Průměrná sazba hypoték na začátku května mírně vzrostla. Meziměsíčně se zvýšila o 0,01 procentního bodu na 5,19 procenta, což je nejvyšší hodnota od prosince 2024. Vyplývá to z dat Swiss Life Hypoindexu, který sleduje nabídkové sazby hypotečních úvěrů vždy na začátku měsíce. Index pracuje s průměrnou nabídkovou sazbou hypotéky do 80 procent hodnoty nemovitosti.

nst

Přečíst článek

Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jaromíra Šindela se do silných březnových čísel pravděpodobně promítlo takzvané předzásobení. Klienti se mohli snažit stihnout hypotéku ještě před dubnovým zpřísněním podmínek pro investiční hypotéky a zároveň se vyhnout vyšším úrokovým sazbám. Duben zatím přinesl jen mírný růst hypotečních sazeb, přestože tržní úrokové sazby vyskočily výrazněji.

Nejistota přetrvává

Hlavním tématem posledních dvou měsíců je podle expertů nejistota kolem vývoje cen zdrojů, která se promítá do hypotečních sazeb. Expert na financování bydlení České spořitelny Marian Holub uvedl, že ceny zdrojů výrazně vzrostly kvůli geopolitickým rizikům od března 2026.

Růst sazeb je podle něj nepříjemným překvapením zejména pro klienty, kterým letos končí fixace. Před pěti lety se sazby pohybovaly kolem 2,5 procenta, zatímco nyní se blíží pěti procentům.

Výrazně rostlo také refinancování. Objem refinancovaných a navýšených úvěrů, ať už interně, nebo z jiné instituce, v dubnu stoupl na 17,2 miliardy korun. To je o 143 procent více než loňský průměr 7,1 miliardy korun a více než trojnásobek oproti 3,9 miliardy korun v roce 2024.

Podíl refinancovaných úvěrů na celkovém objemu poskytnutých hypoték tak vzrostl na 28 procent. To je více než loňský průměr 20,7 procenta. Domácnosti v dubnu refinancovaly za průměrnou sazbu 4,42 procenta, tedy o 0,16 procentního bodu níže než před rokem.

Koupit byt nestačí. Flet řeší za investory výběr, výnos i správu

Zprávy z firem

Investiční byt dnes neznamená jen koupit a pronajmout. O tom, zda bude skutečně vydělávat, rozhodují data, lokalita i kvalitní správa. Společnost Flet proto investory provází od výběru nemovitosti přes pronájem až po dlouhodobou optimalizaci portfolia.

Newstream & Partner

Přečíst článek

Meziměsíční růst průměrné hypoteční sazby o 0,09 procentního bodu podle Hypomonitoru zatím jen částečně odráží předchozí růst tržních sazeb. Dubnová sazba byla stále o 0,13 procentního bodu nižší než před rokem, kdy činila 4,65 procenta. To snižuje měsíční splátku hypotéky přibližně o 400 korun.

Ve srovnání s rokem 2025 ale kombinace stále vyšších průměrných hypoték a úrokových sazeb znamená vyšší zátěž. Průměrná měsíční splátka nově poskytnuté hypotéky byla v dubnu 2026 o 3500 korun vyšší než za podmínek z roku 2025.

Průměrná velikost skutečně nově poskytnuté hypotéky v dubnu mírně vzrostla na 4,89 milionu korun. Meziměsíčně se zvýšila téměř o dvě procenta a proti loňsku je vyšší zhruba o pětinu.