Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v květnu zpomalil na 1,9 procenta z dubnového tempa 2,2 procenta. Míra inflace se tak dostala na nejnižší úroveň od loňského září a vrátila se pod dvouprocentní cíl Evropské centrální banky, uvedl Eurostat.
Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) přistoupila k dalšímu snížení základních úrokových sazeb, aby podpořila hospodářský růst v eurozóně.
Nejbližší zasedání ECB je sice na programu až 12. prosince, rétorika jednotlivých centrálních bankéřů však značí, že uvnitř Rady guvernérů dochází k zásadnímu mentálnímu posunu. Zatímco ještě před létem byla hlavní obavou centrální banky setrvačná inflace, nyní je problémem číslo jedna slabý hospodářský růst v eurozóně, který může naopak přinést dodatečné desinflační tlaky.
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v říjnu zrychlilo na dvě procenta ze zářijových 1,7 procenta. Nejvíce zdražily služby, uvedl statistický úřad Eurostat. Údaje za celou Evropskou unii odhad neobsahuje.
Růst spotřebitelských cen v eurozóně směřuje k 2procentnímu cíli Evropské centrální banky, ale podle předsedkyně Christine Lagardeové tento boj ještě není vyhrán. „Cíl je na dohled, ale nebudu vám říkat, že inflace je pod kontrolou,“ řekla v rozhovoru pro Le Monde, který citovala agentura Bloomberg.
Míra inflace v zemích Evropské unie v září zvolnila na 2,1 procenta ze srpnového tempa 2,4 procenta, uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice je inflace naopak znovu na vzestupu a ze srpnových 2,4 procenta se dostala na 2,8 procenta. Eurostat používá údaje harmonizované s metodikou výpočtu EU, které se liší od výpočtu Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Míra inflace v eurozóně v červnu zpomalila na 2,5 procenta z květnových 2,6 procenta, uvedl ve svém rychlém odhadu Eurostat. Údaje za celou Evropskou unii tento odhad neobsahuje, nejsou v něm tedy ani data za Českou republiku.
Evropská centrální banka (ECB) má před sebou ještě dlouhou cestu, než se jí podaří zkrotit inflaci, a musí tak nadále brzdit hospodářský růst, uvedla na blogu banky její prezidentka Christine Lagardeová. Centrální banka ve čtvrtek poprvé po pěti letech snížila úrokové sazby, ale po řadě neuspokojivých údajů o mzdách a inflaci v posledních týdnech se zdržela příslibu dalšího uvolňování měnové politiky.
Spotřebitelské ceny v Evropské unii se v dubnu meziročně zvýšily o 2,6 procenta, inflace tak zůstala na březnové úrovni. Ještě před rokem přitom meziroční růst spotřebitelských cen činil 8,1 procenta.
Málokdy v novodobé historii Češi spořili tolik jako loni. Tím překvapivější je, že česká ekonomika se nakonec loni nepropadla až tak, jak se myslelo. Na druhou stranu, tím méně ovšem překvapuje, že inflace nyní zase klesá rychleji – alespoň tedy v porovnání s ještě nedávnými předpoklady.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v lednu výrazně zpomalil na 2,3 procenta z prosincových 6,9 procenta. Inflace je tak nejnižší od března 2021, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ).
