Americký prezident Donald Trump označil Rusko za agresora ve válce na Ukrajině. Upozorňuje na to server Politico, podle kterého tak šéf Bílého domu dal najevo, že vůči Moskvě přitvrzuje.

Trump v neděli v souvislosti s ukrajinskými a ruskými ztrátami řekl novinářům, že „tento týden zemřelo 8000 vojáků z obou zemí. O něco více těch z Ruska, protože když jste agresor, přicházíte o víc“.

Politico připomíná, že Trump v minulosti odmítal Rusko odsoudit kvůli invazi na Ukrajinu, která trvá od února 2022. Například letos v únoru se jeho administrativa postavila na stranu Ruska a Severní Koreje, když hlasovala proti rezoluci Valného shromáždění OSN vyjadřující podporu ukrajinské územní integritě a odsuzující Moskvu. V dubnu Trump obvinil Ukrajinu z rozpoutání války. Prohlásil, že „nezahájíte válku proti někomu, kdo je dvacetkrát větší než vy a pak nebudete doufat, že vám jiní dají nějaké rakety“.

Zelenskyj: Nejlepšími sankcemi proti Rusku jsou požáry jeho rafinerií

Politika

Nejefektivnějšími sankcemi proti Rusku jsou požáry v jeho rafinériích, ropných terminálech a skladištích ropy. Řekl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na sérii ukrajinských útoků proti ruským podnikům pro zpracování nebo přepravu suroviny, jejíž prodej Moskvě významnou měrou pomáhá financovat válku proti Ukrajině.

ČTK

Přečíst článek

Trumpův postoj se změnil

Během léta se však Trumpův postoj podle Politica změnil a USA vyvíjejí stále větší tlak na ruského prezidenta Vladimira Putina, který brání Trumpovým snahám o zprostředkování přímých mírových jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Šéf Bílého domu v neděli také řekl, že si myslel, že ukončit válku na Ukrajině pro něj bude snadné, ale ukázalo se, že je to těžké. „Myslím, že musím mluvit jen já. Oni (Zelenskyj a Putin) se nenávidí. Nenávidí se tak moc, že nemohou dýchat,“ uvedl Trump.

Trumpova vláda čelí výzvám, aby zavedla přísnější sankce na Rusko vzhledem k tomu, že její snaha přivést Putina k jednacímu stolu se Zelenským nikam nevede. Trump v neděli řekl, že to plánuje, ale teprve poté, co evropské země přestanou kupovat ruskou ropu a zpřísní vlastní sankční režim. V sobotu šéf Bílého domu jako podmínku stanovil to, že ruskou ropu musí přestat odebírat všechny státy NATO. K jejím největším odběratelům patří Turecko, dále ji nakupuje Maďarsko a Slovensko.

Po pátečním zhoršení ratingu Francie ze strany agentury Fitch Ratings stoupl podíl zemí eurozóny, které mají u dané agentury horší rating než Česko, na dosavadní, historický rekord, jenž činí 70 procent. Poprvé v historii tak platí, že horší rating než Česko mají více než dvě třetiny zemí eurozóny. A co je šokující, ještě začátkem března roku 2008 měly všechny země eurozóny lepší rating než ČR, včetně Řecka.

Lepší rating než Česko vykazuje nyní dle Fitche pouze šestice zemí eurozóny. Jedná se o Německo, Nizozemsko, Lucembursko a dále Finsko, Rakousko a Irsko. Jenže hned tři z těchto zemí mají rating lepší o jeden jediný stupínek, jde o Finsko, Rakousko a Irsko, takže jejich rating spadá do stejné kategorie jako ten České republiky.

Všechny ostatní země, včetně Francie, Belgie, Estonska, Slovinska či třeba Španělska mají nejen horší rating než Česko, ale také rating nižší kategorie.

Rating nejvyšší, „tříáčkové“, nebo druhé nejvyšší, „dvouáčkové“, kategorie, do níž spadá i rating Česka, nyní v eurozóně vykazuje pouze šest zemí z dvaceti: Německo, Nizozemsko, Lucembursko, Rakousko, Finsko a Irsko.

David Ondráčka: Politický chaos ve Francii: žádný kompromis, jen pořádné NON

Názory

Model francouzské 5. republiky se zdá vyčerpán, nikdo v něm není schopen reálně vládnout. Parlament je zablokovaný a není šance na dohodu, společnost je politikou znechucená a protestuje, a dluhy rostou.

David Ondráčka

Přečíst článek

Přitom ale Finsku agentura Fitch zhoršila rating letos koncem července, a to ze stupně AA+ na AA. Rakousku zhoršila rating také letos, začátkem června, a to rovněž ze stupně AA+ na AA. Irsko patří k málu zemí eurozóny, jimž se rating zlepšuje. Loni koncem května mu jej Fitch zlepšila z AA- na AA.

Česko drží momentálně známku AA-, a to nepřetržitě už od začátku srpna 2018, tedy posledních více než sedm let.

Zajímavé je, že za tu dobu byl stav tuzemských veřejných financí předmětem nesčetných leckdy vášnivých debat, ať už v rámci politické, odborné, či veřejné diskuse. Avšak s mezinárodně autoritativním pohledem zvenčí, tedy s pohledem ratingové agentury Fitch, to „ani nehnulo“. Doma není nikdo prorokem, dalo by říci.

Hned 14 z 20 zemí eurozóny, tedy oněch 70 procent, má nyní horší rating než Česko. To je dosud historicky rekordní údaj. Přitom ještě začátkem března roku 2008 měly všechny země eurozóny lepší rating než ČR, včetně Řecka a Slovinska, které euro přijalo roku 2007, a také včetně Kypru a Malty, které do eurozóny vstoupily roku 2008.

Co Bulharům přinese euro?

Money

Eurozóna se rozšíří. Od 1. ledna 2026 do ní oficiálně vstoupí Bulharsko. Jak hodnotí ekonomové připravenost země na tuto skutečnost a co měnový přechod na euro Bulharům vlastně přinese.

Věra Tůmová

Přečíst článek

Tedy zatímco ještě v březnu 2008 mělo 100 procent zemí eurozóny lepší rating než Česko, nyní, v září 2025, po zhruba 17,5 roku, je to již jen 30 procent.

Popsaný vývoj tedy odráží dramatické zhoršení stavu veřejných financí většiny zemí eurozóny v posledních necelých 18 letech, a to v době, kdy Česká republika své veřejné finance dokázala naopak dále zlepšovat.

Pouze tři země eurozóny nyní mají lepší rating než ČR v rozsahu větším než je jediný stupínek (investiční pásmo ratingových hodnocení má deset stupňů, spekulativní pásmo pak dalších dvanáct, dohromady tedy existuje 22 možných „známek“). Jde o zmíněné Německo, Nizozemsko a Lucembursko, které vykazují „známku“ AAA. Tyto tři země eurozóny také tedy vykazují jako jediné v eurozóně ratingové hodnocení vyšší kategorie než Česko (mají takzvané „tříáčkové“ hodnocení, AAA). Zmíněné Finsko, Rakousko a Irsko mají rating stejné kvalitativní kategorie jako Česko (vykazují totiž „dvouáčkové“ hodnocení, ať už AA či AA-). Všech ostatních čtrnáct zemí eurozóny pak vykazuje rating horší kategorie než Česko (tedy „jednoáčkový“ nebo ještě horší).

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy