Nobelova cena za literaturu putuje k maďarskému spisovateli a kritikovi Orbána
Nobelovu cenu za literaturu letos dostane 71letý maďarský spisovatel László Krasznahorkai, jehož patrně nejznámějším románem je Satanské tango. Jméno laureáta ve Stockholmu oznámila Švédská akademie. Krasznahorkai se stává 122. nositelem nejprestižnějšího literárního ocenění na světě. Loni akademie udělila cenu jihokorejské spisovatelce Han Kang.
Švédská akademie dnes ocenila „podmanivé a vizionářské dílo, které uprostřed apokalyptického teroru znovu potvrzuje sílu umění“. Krasznahorkai je druhým Maďarem, který získal Nobelovu cenu za literaturu - po Imre Kerteszovi, který ji obdržel v roce 2002. Už v roce 2015 získal jiné prestižní literární ocenění, Mezinárodní Man Bookerovu cenu.
Krasznahorkai patřil do okruhu spisovatelů, jejichž jména byla skloňována mezi favority na získání Nobelovy ceny. Mez nejznámější díla tohoto literáta patří hned jeho prvotina, román Satanské tango z roku 1985, který zkoumá témata postmoderní dystopie a melancholie. Dílo o zkáze, prázdnotě a beznaději popisuje příběh posledních zoufalých obyvatel zchátralé maďarské kolektivní farmy. Román zachycuje život v rozpadající se vesnici v komunistickém Maďarsku ve 12 kapitolách, z nichž každá se skládá z jednoho odstavce. Maďarský režisér Béla Tarr na základě této literární předlohy natočil více než sedmihodinový film. Tarr adaptoval také spisovatelův román z roku 1989 Melancholie odporu, který se rovněž odehrává v pustém prostředí komunistické éry.
V češtině Krasznahorkaiovi vyšly romány Satanské tango a Od Severu hora, od Jihu jezero, od Západu cesty, od Východu řeka.
Kritik Orbána
K udělení Nobelovy ceny dnes rodákovi z města Gyula u hranic s Rumunskem na facebooku blahopřál maďarský premiér Viktor Orbán. „Pýcha Maďarska, první vítěz Nobelovy ceny z Gyuly, László Krasznahorkai. Blahopřeji!“ napsal Orbán. Agentura AP píše, že Krasznahorkai je přitom důrazným kritikem autokratického premiéra, zejména kvůli údajně nedostatečné podpoře jeho vlády Ukrajině po ruské invazi. V rozhovoru s časopisem Yale Review se letos údajně Krasznahorkai ptal: „Jak může být země neutrální, když Rusové napadnou sousední zemi?“
Podle agentury AFP bývá Krasznahorkai popisován jako „hypnotický spisovatel“ s náročným stylem a melancholickým, až apokalyptickým dílem. Sám spisovatel svůj náročný styl, charakteristický velmi dlouhými větami, popsal jako „realitu zkoumanou až do bodu šílenství“. Za jeden ze svých inspiračních zdrojů uváděl pražského spisovatele Franze Kafku a toto jméno dnes zaznělo i ve zdůvodnění udělení Nobelovy ceny. „László Krasznahorkai je velký epický spisovatel středoevropské tradice, která sahá od Kafky po Thomase Bernharda a vyznačuje se absurdností a groteskní výstředností,“ uvedla akademie.
Po vážné nemoci zemřela dlouholetá předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová, bylo jí 64 let. Jaderná inženýrka Drábová ho řídila víc než čtvrtstoletí, od roku 1999. Zapojila se také do komunální politiky - byla krátce zastupitelkou Středočeského kraje a od roku 2010 místostarostkou Pyšel na Benešovsku.
Zemřela Dana Drábová. Předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost bylo 64 let
Leaders
Nobelův výbor Švédské akademie, což je švédský vědecký ústav primárně pro švédský jazyk a literaturu, každoročně rozhoduje o laureátech literárních Nobelových cen.
V pondělí vyhlásil švédský Karolínský institut letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Cenu dostanou Američané Mary E. Brunkowová a Fred Ramsdell a Japonec Šimon Sakaguči za objevy v oblasti imunologie týkající se takzvané periferní tolerance. V úterý akademie oznámila, že Nobelovu cenu za fyziku letos obdrží Brit John Clarke, Francouz Michel H. Devoret a Američan John M. Martinis za výzkum kvantové mechaniky. Ve středu pak akademie sdělila, že laureáty Nobelovy ceny za chemii se stali Japonec Susumu Kitagawa, britský vědec působící v Austrálii Richard Robson a Američan Omar M. Yaghi za výzkum metalo-organických sítí.
V pátek se vyhlašování ze Stockholmu přesune do Osla, kde norský Nobelův výbor oznámí cenu za mír. O tuto Nobelovu cenu v posledních týdnech projevil zájem americký prezident Donald Trump. Vyhlašování skončí v pondělí 13. října oznámením Nobelovy ceny za ekonomii.
Laureáti ceny oficiálně převezmou ve Stockholmu 10. prosince, tedy v den výročí úmrtí švédského vědce a zakladatele ocenění Alfreda Nobela. Cena je spojeno s finanční odměnou 11 milionů švédských korun (téměř 24,5 milionů korun českých). Jednotliví nositelé rovněž dostávají 18karátovou zlatou medaili a diplom.
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
