Nobelova cena za literaturu putuje k maďarskému spisovateli a kritikovi Orbána
Nobelovu cenu za literaturu letos dostane 71letý maďarský spisovatel László Krasznahorkai, jehož patrně nejznámějším románem je Satanské tango. Jméno laureáta ve Stockholmu oznámila Švédská akademie. Krasznahorkai se stává 122. nositelem nejprestižnějšího literárního ocenění na světě. Loni akademie udělila cenu jihokorejské spisovatelce Han Kang.
Švédská akademie dnes ocenila „podmanivé a vizionářské dílo, které uprostřed apokalyptického teroru znovu potvrzuje sílu umění“. Krasznahorkai je druhým Maďarem, který získal Nobelovu cenu za literaturu - po Imre Kerteszovi, který ji obdržel v roce 2002. Už v roce 2015 získal jiné prestižní literární ocenění, Mezinárodní Man Bookerovu cenu.
Krasznahorkai patřil do okruhu spisovatelů, jejichž jména byla skloňována mezi favority na získání Nobelovy ceny. Mez nejznámější díla tohoto literáta patří hned jeho prvotina, román Satanské tango z roku 1985, který zkoumá témata postmoderní dystopie a melancholie. Dílo o zkáze, prázdnotě a beznaději popisuje příběh posledních zoufalých obyvatel zchátralé maďarské kolektivní farmy. Román zachycuje život v rozpadající se vesnici v komunistickém Maďarsku ve 12 kapitolách, z nichž každá se skládá z jednoho odstavce. Maďarský režisér Béla Tarr na základě této literární předlohy natočil více než sedmihodinový film. Tarr adaptoval také spisovatelův román z roku 1989 Melancholie odporu, který se rovněž odehrává v pustém prostředí komunistické éry.
V češtině Krasznahorkaiovi vyšly romány Satanské tango a Od Severu hora, od Jihu jezero, od Západu cesty, od Východu řeka.
Kritik Orbána
K udělení Nobelovy ceny dnes rodákovi z města Gyula u hranic s Rumunskem na facebooku blahopřál maďarský premiér Viktor Orbán. „Pýcha Maďarska, první vítěz Nobelovy ceny z Gyuly, László Krasznahorkai. Blahopřeji!“ napsal Orbán. Agentura AP píše, že Krasznahorkai je přitom důrazným kritikem autokratického premiéra, zejména kvůli údajně nedostatečné podpoře jeho vlády Ukrajině po ruské invazi. V rozhovoru s časopisem Yale Review se letos údajně Krasznahorkai ptal: „Jak může být země neutrální, když Rusové napadnou sousední zemi?“
Podle agentury AFP bývá Krasznahorkai popisován jako „hypnotický spisovatel“ s náročným stylem a melancholickým, až apokalyptickým dílem. Sám spisovatel svůj náročný styl, charakteristický velmi dlouhými větami, popsal jako „realitu zkoumanou až do bodu šílenství“. Za jeden ze svých inspiračních zdrojů uváděl pražského spisovatele Franze Kafku a toto jméno dnes zaznělo i ve zdůvodnění udělení Nobelovy ceny. „László Krasznahorkai je velký epický spisovatel středoevropské tradice, která sahá od Kafky po Thomase Bernharda a vyznačuje se absurdností a groteskní výstředností,“ uvedla akademie.
Po vážné nemoci zemřela dlouholetá předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová, bylo jí 64 let. Jaderná inženýrka Drábová ho řídila víc než čtvrtstoletí, od roku 1999. Zapojila se také do komunální politiky - byla krátce zastupitelkou Středočeského kraje a od roku 2010 místostarostkou Pyšel na Benešovsku.
Zemřela Dana Drábová. Předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost bylo 64 let
Leaders
Nobelův výbor Švédské akademie, což je švédský vědecký ústav primárně pro švédský jazyk a literaturu, každoročně rozhoduje o laureátech literárních Nobelových cen.
V pondělí vyhlásil švédský Karolínský institut letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Cenu dostanou Američané Mary E. Brunkowová a Fred Ramsdell a Japonec Šimon Sakaguči za objevy v oblasti imunologie týkající se takzvané periferní tolerance. V úterý akademie oznámila, že Nobelovu cenu za fyziku letos obdrží Brit John Clarke, Francouz Michel H. Devoret a Američan John M. Martinis za výzkum kvantové mechaniky. Ve středu pak akademie sdělila, že laureáty Nobelovy ceny za chemii se stali Japonec Susumu Kitagawa, britský vědec působící v Austrálii Richard Robson a Američan Omar M. Yaghi za výzkum metalo-organických sítí.
V pátek se vyhlašování ze Stockholmu přesune do Osla, kde norský Nobelův výbor oznámí cenu za mír. O tuto Nobelovu cenu v posledních týdnech projevil zájem americký prezident Donald Trump. Vyhlašování skončí v pondělí 13. října oznámením Nobelovy ceny za ekonomii.
Laureáti ceny oficiálně převezmou ve Stockholmu 10. prosince, tedy v den výročí úmrtí švédského vědce a zakladatele ocenění Alfreda Nobela. Cena je spojeno s finanční odměnou 11 milionů švédských korun (téměř 24,5 milionů korun českých). Jednotliví nositelé rovněž dostávají 18karátovou zlatou medaili a diplom.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
