Nobelovu cenu za ekonomii získala jako třetí žena v historii Američanka Goldinová
Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získala Američanka Claudia Goldinová za prohloubení znalostí o uplatnění žen na trhu práce. Je teprve třetí ženou, která ocenění obdrží. Oznámila to švédská Královská akademie věd.
„Pochopení role žen v pracovním procesu je pro společnost důležitá. Díky průkopnickému výzkumu Claudie Goldinové nyní víme mnohem více o základních faktorech a o tom, které překážky bude možná potřeba v budoucnu odstranit,“ řekl předseda výboru pro udělení ceny Jakob Svensson.
Generální tajemník Královské akademie věd Hans Ellegren uvedl, že Goldinovou získání ceny překvapilo a byla velmi potěšena.
Letošní Nobelovu cenu za mír získala vězněná íránská aktivistka Narges Mohammadíová, která bojuje proti útlaku žen v Íránu a za dodržování lidských práv a svobodu pro všechny. Oznámil to norský Nobelův výbor.
Nobelovu cenu za mír má íránská bojovnice za práva žen
Leaders
Podle prohlášení švédské akademie sedmasedmdesátiletá Goldinová poskytla první ucelený popis výdělků a účasti žen na trhu práce v průběhu staletí. Její výzkum odhalil příčiny změn i hlavní zdroje přetrvávajících rozdílů mezi muži a ženami na trhu práce.
Výzkum zahrnující dvě století
Goldinová při své práci prošla archivy a shromáždila data z USA o zastoupení žen na trhu práce za více než 200 let. To jí umožnilo zjistit, jak a proč se rozdíly ve výdělcích a zaměstnanosti žen a mužů měnily. Její výzkum ukázal, že účast žen na trhu práce neměla vzestupnou tendenci, ale tvoří křivku ve tvaru písmene U. Zaměstnanost vdaných žen se od počátku 19. století zmenšovala s přechodem od společnosti zaměřené na zemědělství k průmyslové společnosti.
Na počátku 20. století se ale opět začala zvyšovat, spolu s růstem sektoru služeb. Goldinová to vysvětlila jako důsledek strukturálních změn a vývoje společenských norem týkajících se povinností žen v domácnosti a rodině. Upozornila rovněž, že ve 20. století se úroveň vzdělání žen neustále zvyšovala a ve většině zemí s vysokými příjmy je nyní podstatně vyšší než u mužů. Ukázala, že důležitou roli v tom sehrál přístup k antikoncepční pilulce, který nabídl nové možnosti plánování kariéry.
Goldinová se zaměřila i na rozdíly ve výdělcích mezi muži a ženami. Navzdory modernizaci, hospodářskému růstu a rostoucímu podílu zaměstnaných žen v minulém století se dlouhou dobu rozdíly ve výdělcích téměř nesnižovaly. Historicky lze velkou část rozdílů ve výdělcích vysvětlit rozdíly ve vzdělání a volbě povolání. Goldinová ale ukázala, že většina tohoto rozdílu ve výdělcích je nyní mezi muži a ženami ve stejném povolání a z velké části vzniká při narození prvního dítěte.
Cenu za ekonomii získala žena zatím pouze dvakrát. V roce 2009 to byla Američanka Elinor Ostromová a v roce 2019 Francouzka Esther Duflová, která byla zároveň i nejmladším laureátem této ceny.
Nobelovu cenu za literaturu letos získal norský dramatik a spisovatel Jon Fosse. Oznámil to šéf Švédské akademie Mats Malm. Akademici ocenili jeho inovativní přístup k tvorbě, která podle nich „dokáže formulovat nevyslovitelné“.
Nobelovu cenu za literaturu získal Jon Fosse. Autor, který „dokáže formulovat nevyslovitelné“
Leaders
Nobelova cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny určené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895. Uděluje se od roku 1968 a naprostou většinu nositelů ocenění tvoří Američané.
Loni získala cenu trojice amerických vědců Ben Bernanke, Douglas Diamond a Philip Dybvig za výzkum bank a finančních krizí, který měl praktický význam při regulaci finančních trhů a řešení finančních krizí.
Dnešním udělením Nobelovy ceny za ekonomii po týdnu končí vyhlašování letošních nositelů prestižních cen: postupně byla zveřejněna jména laureátů ocenění za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
