Bílý dům zkritizoval, že Nobelovu cenu za mír pro rok 2025 dostala venezuelská opoziční politička a aktivistka María Corina Machadová namísto amerického prezidenta Donalda Trumpa a označil rozhodnutí Nobelova výboru za politické. S odkazem na mluvčího Bílého domu Stevena Cheunga to napsala agentura Reuters.
"Prezident Trump bude nadále uzavírat mírové dohody, ukončovat války a zachraňovat životy. Má srdce člověka, který ctí hodnoty humanismu, a nikdy nikdo nebude jako on, který dokáže pohnout horami pouhou silou své vůle," uvedl na X. "Nobelův výbor prokázal, že politika je pro něj důležitější než mír," dodal.
Norský Nobelův výbor ocenil Venezuelanku po opakovaných veřejných prohlášeních amerického prezidenta Donalda Trumpa, že si Nobelovu cenu za mír zaslouží právě on, což několikrát zdůvodňoval výpočtem svých úspěchů při ukončování válek ve světě. Trump ještě v noci na dnešek na své síti Truth Social sdílel video diskuze na serveru Breitbart, kde komentátoři hovořili o Trumpově mírovém plánu pro Pásmo Gazy a o tom, proč by Nobelovu cenu měl dostat právě on.
Mnozí experti však předem odhadovali, že Trump cenu letos nedostane, protože podle některých názorů rozkládá mezinárodní světový řád, kterého si Nobelův výbor cení.
Osmapadesátiletá Machadová, která je novou nositelkou Nobelobyla podle norského Nobelova výboru oceněna "za její neúnavnou práci při prosazování demokratických práv venezuelského lidu a za boj za dosažení spravedlivého a mírového přechodu od diktatury k demokracii".
Nobelův výbor připomněl, že Machadová byla v uplynulém roce nucena žít v ústraní. "Navzdory vážným hrozbám ohrožujícím její život zůstala v zemi, což je volba, která inspirovala miliony lidí," zdůraznil výbor. Režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura se před loňskými prezidentskými volbami snažil odstavit své skutečné i domnělé oponenty a také kandidatura Machadové byla zablokována.
Nobelovku za mír získala venezuelská rebelka. Trump opět ostrouhal
Nositelkou Nobelovy ceny za mír pro rok 2025 je venezuelská opoziční politička María Corina Machadová. Oznámil to v pátek v Oslu norský Nobelův výbor. Osmapadesátiletá Machadová byla podle výboru oceněna „za neúnavnou práci při prosazování demokratických práv venezuelského lidu a za boj za dosažení spravedlivého a mírového přechodu od diktatury k demokracii“.
Nositelkou Nobelovy ceny za mír pro rok 2025 je venezuelská opoziční politička María Corina Machadová. Oznámil to v pátek v Oslu norský Nobelův výbor. Osmapadesátiletá Machadová byla podle výboru oceněna „za neúnavnou práci při prosazování demokratických práv venezuelského lidu a za boj za dosažení spravedlivého a mírového přechodu od diktatury k demokracii“.
Loni venezuelská bojovnice za politickou svobodu a práva občanů obdržela Cenu Václava Havla za lidská práva, kterou od roku 2013 udílí Parlamentní shromáždění Rady Evropy spolu s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77.
Machadová v posledních měsících výrazně omezila své veřejné aktivity a se světem komunikuje především prostřednictvím sociálních sítí. Média naposledy informovala o jejím veřejném vystoupení ve Venezuele letos v lednu. Podle svého týmu byla tehdy krátce zadržena. Některá média nyní uvádějí, že žije v ilegalitě. Když loni obdržela od Evropského parlamentu Sacharovovu cenu za svobodu myšlení, cenu za ni převzala její dcera Ana Corina Sosaová.
Norský Nobelův výbor ocenil Venezuelanku krátce poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně prohlásil, že si Nobelovu cenu za mír zaslouží on – s odůvodněním, že „ukončil několik válek“. Mnozí experti však očekávali, že oceněn nebude, protože podle nich spíše rozkládá mezinárodní řád, který si výbor dlouhodobě cení.
V pondělí začne udělování letošních Nobelových cen. Jako první bude vyhlášena Nobelova cena za fyziologii a lékařství, následovat budou v úterý a ve středu ceny za fyziku a chemii. Ve čtvrtek Švédská akademie vyhlásí Nobelovu cenu za literaturu a v pátek norský Nobelův výbor oznámí jméno či název laureáta ceny za mír, o kterou projevil silný zájem americký prezident Donald Trump. Jeho šance jsou však podle tisku spíše nízké. Vyhlašování skončí v pondělí 13. října oznámením udělení Nobelovy ceny za ekonomii.
Letos Nobelův výbor obdržel 338 nominací, z toho 244 jednotlivců a 94 organizací. V loňském roce, kdy cenu získala japonská organizace Nihon Hidankjó usilující o svět bez jaderných zbraní, bylo nominací o 52 méně.
V pondělí vyhlásil švédský Karolínský institut Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství, kterou získali Mary E. Brunkowová, Fred Ramsdell a Šimon Sakaguči za objevy v oblasti imunologie. Nobelovu cenu za fyziku letos obdrželi John Clarke, Michel H. Devoret a John M. Martinis za výzkum kvantové mechaniky. Za chemii byli oceněni Susumu Kitagawa, Richard Robson a Omar M. Yaghi za výzkum metalo-organických sítí.
Ve čtvrtek byla vyhlášena Nobelova cena za literaturu, kterou získal maďarský spisovatel László Krasznahorkai.
Týden vyhlašování Nobelových cen uzavře v pondělí oznámení laureáta Nobelovy ceny za ekonomii. Ocenění budou předána ve Stockholmu 10. prosince, v den výročí úmrtí zakladatele cen Alfreda Nobela.
Aktualizováno
Nobelova cena za literaturu putuje k maďarskému spisovateli a kritikovi Orbána
Nobelovu cenu za literaturu letos dostane 71letý maďarský spisovatel László Krasznahorkai, jehož patrně nejznámějším románem je Satanské tango. Jméno laureáta ve Stockholmu oznámila Švédská akademie. Krasznahorkai se stává 122. nositelem nejprestižnějšího literárního ocenění na světě. Loni akademie udělila cenu jihokorejské spisovatelce Han Kang.
Laureáty Nobelovy ceny za chemii pro rok 2025 se stali Japonec Susumu Kitagawa, Australan Richard Robson a Američan Omar M. Yaghi. Švédská Královská akademie věd ocenila jejich průlomový výzkum metalo-organických sítí – nové formy molekulární architektury, která může pomoci řešit klimatické a environmentální výzvy současnosti.
Nobelovu cenu za fyziku získali Brit John Clarke, Francouz Michel H. Devoret a Američan John M. Martinis za jejich výzkum kvantové mechaniky. Všichni tři vědci působí ve Spojených státech. Ve Stockholmu to oznámila Královská švédská akademie věd.
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
Související
Trump zuří. Nobelovu cenu jsem si zasloužil nejvíc, píše
Německý kancléř Friedrich Merz dnes přivítal příměří v Pásmu Gazy. V prohlášení vyzval k propuštění všech zbývajících rukojmích a rychlému doručení humanitární pomoci lidem v Pásmu Gazy.
Německo je podle kancléře Merze připraveno podílet se na realizaci mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa i na obnově válkou zničené oblasti. Spolu s Egyptem svolá dárcovskou konferenci.
"Po více než dvou letech války v Gaze se podařilo dosáhnout příměří. To je dobrá zpráva pro lidi na Blízkém východě i mimo něj," uvedl německý kancléř. V prohlášení poděkoval Trumpovi, Kataru, Egyptu a Turecku, ale i izraelské vládě, která podle něj mír umožnila.
Pokrok v Gaze. Hamás souhlasil s předáním všech izraelských rukojmí
Příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmích je na dosah, uvedl podle agentury AFP francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na odpověď Hamásu na plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v pásmu. Obdobně se vyjádřili i britský premiér Keir Starmer a německý kancléř Friedrich Merz. Teroristické hnutí Hamás oznámilo, že je ochotno předat všechny izraelské rukojmí, živé i mrtvé, jak navrhuje Trumpův plán.
Válka v Pásmu Gazy začala útokem teroristického hnutí Hamás na Izrael 7. října 2023. Palestinští ozbrojenci zabili 1200 lidí a 251 jich unesli do Pásma Gazy. Většinu rukojmích už propustili, nyní jich zůstává v pásmu 48, z nichž asi jen 20 je stále naživu. Sedm zadržovaných mužů má i německé občanství, Merz se s jejich příbuznými před časem sešel v Berlíně. Izrael po útoku zahájil ofenzivu do Pásma Gazy, při které zahynulo podle místních úřadů už více než 67.000 Palestinců, většinou civilistů. Velké části pásma byly zcela zničeny a na území je katastrofální humanitární situace.
Německý kancléř vyzval, aby byli rychle propuštěni všichni zbývající rukojmí a aby byla rychle do Pásma Gazy doručena humanitární pomoc. "Podaří-li se první kroky k míru, bude to velký úspěch," uvedl.
Merz také zdůraznil, že se Německo hodlá podílet na dalším mírovém procesu. Vláda podle něj okamžitě uvolní 29 milionů eur (707 milionů korun) na humanitární pomoc a ve spolupráci s Egyptem připraví dárcovskou konferenci pro obnovu Pásma Gazy. "Jsme také připraveni převzít zodpovědnost v mírové radě navržené prezidentem Trumpem," uvedl Merz. Zároveň zdůraznil, že "vojenskou účast" v případné mezinárodní stabilizační Německo neplánuje.
Německý tisk: Schůzka s Trumpem byla úspěšná, Evropa uklidnila bláznivého krále
Schůzka evropských politiků včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě skončila pro Evropany úspěchem, i když nepřinesla mnoho konkrétních výsledků. Píše to dnes německý tisk. Podle listu Die Zeit se Evropanům podařilo uklidnit bláznivého krále, podle listu Süddeutsche Zeitung předvedli Evropané zdařilou choreografii.
Merz znovu zdůraznil, že Německo plně podporuje existenci a bezpečnosti Izraele, což země dlouhodobě označuje za svůj "státní zájem", především kvůli historické zodpovědnosti za holokaust. "Německá spolková vláda je navíc pevně přesvědčena, že dvoustátní řešení je nejlepší vyhlídkou na budoucnost, ve které Izraelci a Palestinci mohou žít v trvalém míru a bezpečí," dodal Merz. Německo na rozdíl od řady spojeneckých zemí neuznává Palestinu jako stát. Dlouhodobě tvrdí, že by tento krok měl být "spíše na konci" mírového procesu než na jeho začátku.
Bílý dům zveřejnil plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy, který počítá s klidem zbraní během několika dnů i s propuštěním všech izraelských rukojmích najednou. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který dnes s Trumpem jednal v Bílém domě, návrh podpořil, zatímco teroristické hnutí Hamás opakovaně uvedlo, že plán zatím neobdrželo a že požaduje vznik palestinského státu. Později však agentury AFP a Reuters informovaly, že plán předali Hamásu katarští a egyptští zprostředkovatelé.
