Lokál, Kuchyň, Pizza Nuova, Café Savoy, michelinská La Degustation a řada dalších – všechny tyto prestižní podniky spojuje jedna značka: Ambiente. A právě tato síť se nyní kromě vysoké gastronomie pouští i do retailu. Jejich recept? Přeměnit nejoblíbenější pokrmy na „konzervy“ dostupné pro každého.

Pro někoho je symbolem pokleslé gastronomie socialismu, konzerva je ale ve skutečnosti vynálezem mnohem starším. Už vojáci Napoleonovy armády jí využívali k zásobování na taženích, civilisté si ji mohli dovolit až v první polovině 20. století. Po roce 1948 se však zlevnila a stala se součástí každodenního života. Bez májky, vepřového ve vlastní šťávě nebo luncheon meatu si Češi chalupaření neuměli představit. Na rozdíl od Západu, kde je konzerva spíše nouzovkou, má v tuzemsku konzerva kulturní status.  

5 fotografií v galerii

Konzervy a hotovky táhnou

Na tento trend sází i síť nejvyhlášenějších podniků -  Ambiente. Konzervovaná jídla vaří ve velkém v Jenči za Prahou. Stejně jako v dalších podnicích, i tady tým kuchařů používá suroviny od prověřených dodavatelů a maso z Amasa, které pochází výhradně z českých chovů. „Pokrmy zde od základu uvaříme, naplníme jimi sklenice a následně při více než 100 °C sterilujeme. To eliminuje případné nežádoucí mikroorganismy a zaručí delší trvanlivost. Každá sklenice obsahuje dvě až tři porce, přičemž některé koncentrované pokrmy je třeba doředit vodou. Pak už stačí jen ohřát, přidat přílohu a pustit se do jídla,“ vysvětluje Lukáš Dráb. Ten spolu se šéfkuchařem Alešem Karpíškem za výrobu jídel zodpovídá.

Kvalita pražské gastronomie se hodně proměnila. Strávníci jsou náročnější, říká šéf vyhlášené Zlaté Prahy

Enjoy

Šťovík i chleba s máslem servírují v restauraci Zlatá Praha v zrekonstruovaném hotelu Fairmont (někdejší InterContinental). Kuchyni tam velí Maroš Jambor, který do Prahy přinesl zkušenosti z těch nejznámějších michelinských restauracích ve světě.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Aktuálně sortiment čítá více než 30 položek. Připravují například rajskou, dušené ledvinky nebo kuře na paprice z Lokálů, ragú bolognese z Pizza Nuova nebo trhané hovězí z Kantýny. Letošními novinkami jsou hovězí guláš a segedín z Lokálu, vývar s játrovými knedlíčky a smetanová omáčka s kuřecím masem na spaghetti podle receptury Pastacaffé. Další přibudou. „Cílem je rozšiřovat nabídku napříč kategoriemi – tedy hlavní jídla, polévky a omáčky – a nabídnout lidem větší výběr. Vycházíme přitom z oblíbených jídel, která hosté znají z našich restaurací,“ uzavírá Dráb. 

Růst zájmu o hotová jídla je v Česku velký, což potvrzují i data Rohliku.cz. Češi hledají pohodlí a rychlá řešení pro domácí stravování, aniž by museli slevit z kvality. A segment „hotovek“ se tak mění pod taktovkou známých šéfkuchařů i oblíbených restaurací. Jde o kvalitní pokrmy bez konzervantů a jiných aditiv. Uspokojí tak náročné strávníky.

Do segmentu hotovek se pustil i šéfkuchař Filip Sajler, který se proslavil jako díky gastronomickému pořadu Kluci v akci a zároveň založil společnost Perfect Canteen & Perfect Catering zaměřenou na firemní kantýny, moderní firemní stravování a prémiový catering. Pod značkou cibule připravuje celou škálu pokrmů, které po uvaření prudce zchladí a následně zabalí do krabičky v ochranné atmosféře.

Retro jídelna kousek od Staromáku: Na dršťkovku za 65 korun tam chodí studenti i investoři

Enjoy

„Táckárna“ je vlastně takový fast food po česku. Místo burgeru a hranolek si u pultu objednáte knedlík se zelím a vepřové nebo holaňdák. Klasické menu nabízí i v retro řeznictví v Kaprově ulici. Oběd pro dva s pivem stojí cca 350 korun.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Kam na oběd levnější než v jídelně poslanců? Na tácek do Dlouhé ulice

Enjoy

Spousta lidí v Dlouhé ulici míří na vyhlášený „smažák“ do Lokálu, my vyrazili na „tácek“. Kolik v Apetitu stojí obědové menu?

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Do elektronické aukce se přihlásil minimálně jeden zájemce, který složil kauci, žádný příhoz ale nepadl. Vyvolávací cena byla 795,9 milionu korun.

Středočeský zámek Štiřín se nepodařilo prodat ani na osmý pokus. Do elektronické aukce, která začala ve čtvrtek ve 12:00 a skončila dnes v poledne, se přihlásil minimálně jeden zájemce, který složil kauci, žádný příhoz ale nepadl. Vyvolávací cena byla 795,9 milionu korun, informoval dnes Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Pokud by byla aukce úspěšná, znamenalo by to nejvýnosnější prodej v historii majetkového úřadu. V sedmi předchozích aukcích nebyl žádný zájemce.

„Do elektronické aukce se přihlásil a ve stanoveném termínu požadovanou kauci 20 milionů korun složil nejméně jeden zájemce, nicméně žádný příhoz v průběhu aukce nepadl. ÚZSVM nyní bude vyhodnocovat další postup a rovněž připraví informační materiál pro jednání vlády,“ uvedl ÚZSVM.

Úřad zámek poprvé nabídl loni v září, tehdy vyvolávací cena činila 3,3 miliardy korun. V dalších kolech aukce cenu úřad snižoval, z nabídky prodeje také vyjmul část pozemků v areálu zámeckého parku. Jedná též s obcí Kamenice o potenciální možnosti převodu bývalého krytu civilní ochrany pro účely mateřské školky a několika pozemků pro dostavbu chodníků.

„Zákonem preferovaný způsob nakládání s nepotřebným státním majetkem je prodej prostřednictvím transparentního výběrového řízení. ÚZSVM v případě zámku Štiřín zatím neshledal důvod pro odchýlení se od tohoto postupu, i kvůli vysokým nákladům daňových poplatníků na správu prázdného a pro stát nepotřebného majetku,“ vysvětlil ÚZSVM.

Výběrová řízení s elektronickou aukcí podle úřadu představují nejtransparentnější formu prodeje nepotřebného státního majetku. Elektronická aukce pražského domu U Hybernů vynesla 447 milionů korun, úspěšný byl také prodej bývalé budovy Ústavu pro studium totalitních režimů na pražském Žižkově. Naopak se v aukci kromě štiřínského zámku opakovaně nepodařilo prodat například pražský zámek Veleslavín nebo pražský Palác Broadway.

Zámek z 18. století v minulosti sloužil jako hotel s restaurací, wellness centrem a golfovým hřištěm. Původně jej spravovalo ministerstvo zahraničí, které ale oznámilo, že areál nepotřebuje, a následně ho převedlo na majetkový úřad. Zájem neprojevila ani žádná jiná státní instituce. V době převodu byl areál uzavřen. Jeho současnou podobu ovlivnily úpravy z období kolem roku 1900 podle projektu architekta Jiřího Stibrala a také úpravy z let 1985 až 1993. Desítky let jej vlastnila rodina Ringhofferova, v majetku státu se štiřínský zámek ocitl po druhé světové válce jako konfiskát.

Dalibor Martínek: Neuvěřitelný příběh zámku Štiřín. Končí osmá aukce, další už nebude

Reality

Zámek Štiřín, který leží dvacet kilometrů jižně od Prahy, v devadesátých letech využívali poslanci jako rekreační sídlo. Ceny tam byly nízké, provoz dotoval stát. Poslední rok se stát toto pozdně barokní sídlo snaží prodat v elektronické aukci. Vloni v září začala první aukce za vyvolávací cenu 3,4 miliardy korun. Nikdo se nepřihlásil. Tento týden končí osmý a poslední pokus o prodej, vyvolávací cena je už jen 796 milionů korun.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Zámek Štiřín zase nikdo nechce. Stále je moc drahý?

Reality

Zámek Štiřín stále patří státu. Do elektronické aukce s vyvolávací cenou 884,34 milionu korun se ani tentokrát nikdo nepřihlásil.

ČTK

Přečíst článek