REPORTÁŽ: Nashville. Město, které hraje o duši Ameriky
Na první pohled působí jako město hudby a úsměvů. Ale pod září neonů a tóny country se skrývá Amerika, která se stále vyrovnává se svou minulostí. Nashville – srdce Tennessee a symbol amerického Jihu – je místem, kde se hudba potkává s dějinami otroctví, nacionalismu i hrdosti. A kde se pod maskou pohostinnosti stále ozývá tichá ozvěna dávných sporů.
Kdo navštíví Nashville, nemůže minout Grand Ole Opry – chrám country hudby, který se od roku 1925 stal synonymem pro americkou tradici. Na současném místě – na předměstí u obchodního centra – ale sídlí teprve od 70. let minulého století. Bohužel už jsem nesehnal vstupenky na koncert, ale alespoň jsem v rámci prohlídky mohl nahlédnout do zákulisí této legendární scény. Nahlédl jsem do zázemí vyhrazeného hvězdám country. Pak už si stačilo jen představit pohled z jeviště do zaplněného sálu. Ve dřevem obloženém hledišti dokola postávají lidé všech věkových kategorií – od farmářů v kostkovaných košilích po turisty s foťáky. Všichni čekají na okamžik, kdy se zvedne opona a sálem se rozezní první akord.
Hudba, která tu zaznívá, není jen zábava. Je to kulturní vyjádření identity, které po desetiletí utvářelo tvář Ameriky. Country vzniklo z písní prostých lidí, ale časem se stalo symbolem konzervativního Jihu. Grand Ole Opry tak není jen místem nostalgie, ale i svědectvím o tom, jak hudba dokáže sjednocovat i rozdělovat.
Stíny minulosti
Jen pár kilometrů za městem stojí Hermitage, sídlo Andrewa Jacksona, sedmého prezidenta Spojených států a jednoho z nejuctívanějších mužů Jihu. Hermitage působí na první pohled idylicky – bílé sloupy, rozkvetlé magnólie, upravené trávníky. Ale když procházíte místnostmi s původním nábytkem i dopisy, začne na vás doléhat i druhá, ta temná stránka příběhu.
Jackson byl pro mnohé symbolem lidové demokracie, ale jeho politika zanechala bolestivou stopu. Jackson v roce 1830 podepsal Indian Removal Act, který vedl k tzv. Trail of Tears – nucenému přesídlení desítek tisíc původních obyvatel, při němž zemřely celé rodiny. Přesto jeho tvář dodnes zdobí dvacetidolarovou bankovku a v Tennessee má své ulice, školy i muzea.
Setkat se s lidmi, jakými jsou Alexandre Gabriel a jeho manželka Debbie, se člověku jen tak nepoštěstí. Úspěšní, inspirativní, milí, přesto zacílení, důslední, naplno oddaní svému byznysu. Jen tak může jejich společnost zahrnující celou řadu alkoholických nápojů uspět. „Svou firmu vnímám jako misi a svoje produkty jako sdílené dobrodružství,“ říká šéf impéria, do nějž patří světoznámé značky rumů Planteray, giny Citadelle a koňaky Ferrand. „To není práce, to je lifestyle,“ dodává.
REPORTÁŽ: V Maison Ferrand se rodí skvělý koňak, gin i rum
Enjoy
Když jsem stál u Jacksonova hrobu, napadlo mě, že americká historie má výjimečný dar balit bolest do národní hrdosti. A Jih tenhle dar ovládá dokonale.
Zápach krve a vůně bourbonu
Cestou zpět do centra jsem míjel ulice pojmenované po generálech Konfederace – názvy, které na jiných místech Ameriky mizí, ale tady zůstávají jako připomínka jiného výkladu dějin. Jih se své minulosti nevzdává. Místní ji berou jako součást identity – stejně jako whiskey, barbecue nebo hymny Johnnyho Cashe.
A právě ten kontrast dělá Nashville tak fascinujícím. Na jedné straně město hudby a pohostinnosti, na druhé místo, kde stále přežívají ozvěny dávných válek a předsudků. Jih, který se usmívá – ale nezapomíná.
Večer na Broadwayi, mezi bary, světly a živou hudbou, všechno to napětí na chvíli mizí. Nashville se v noci promění v moře hlasů, kytar a tance. Ale když zhasnou světla, zůstane to, co dělá tohle město jedinečným – vědomí, že Amerika, stejně jako její hudba, je plná kontrastů.
Pobyt v lázních si ještě do nedávna většina lidí spojovala hlavně s důchodovým věkem. A často tedy s obdobím, kdy je tělo už vyčerpané a trpí řadou neduhů. Podle balneologů se ale tento přístup mění. Stále více lidí a mladších začíná jezdit do lázní i kvůli zlepšení a prevenci duševní i fyzické kondice. 
REPORTÁŽ: Lázně jen pro důchodce? Omyl. Na dlouhověkosti začínají pracovat i mladí
Enjoy
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
