Podzim je pro lidský organismus zátěžovým obdobím. Tělo se musí přizpůsobit nižším teplotám, kratším dnům a menšímu množství slunečního světla, což ovlivňuje spánek, náladu i obranyschopnost. Bez snížení zátěže organismu se imunitní systém snadno vyčerpá a zvyšuje se riziko virových infekcí. Základem prevence jsou dostatek spánku, vyvážená strava, pohyb, vitamín D a omezení stresu.

Podzim je pro lidský organismus obdobím adaptace, během něhož se tělo přizpůsobuje poklesu teplot, kratším dnům a změnám vnějšího prostředí. Tyto změny ovlivňují cirkadiánní rytmus – zvyšuje se produkce melatoninu, klesá hladina serotoninu a zpomaluje se metabolismus. Tyto procesy jsou přirozené a jejich cílem je optimalizovat energetické nároky organismu, posílit regeneraci a obranné mechanismy.

V moderním životním tempu však často nenecháváme tělo přirozeně zpomalit, což může vést k oslabení imunity a vyšší náchylnosti k respiračním infekcím, zejména na podzim a v zimě.

video

Technologie budou už za pár let schopné prodloužit život, říká Petr Mára

Newstream TV

Moderátorka Sara Polak si do podcastu Dobré společnosti pozvala Petra Máru. Ten už přes dvacet let přibližuje české veřejnosti svět technologií, a upozorňuje na jejich praktický dopad a význam pro osobní rozvoj. Jako influencer, školitel a podcaster se stal průvodcem pro ty, kteří chtějí porozumět digitální budoucnosti. Petr Mára bude na říjnové konferenci Good Company Circle hovořit o tom, jaký dopad má na lidstvo dlouhověkost a technologická propojenost.

Michal Nosek

Přečíst článek

Když tělo říká „zpomal“

Virové infekce dýchacích cest a onemocnění, jako je chřipka, jsou často výsledkem nerovnováhy mezi nároky a regenerační kapacitou těla. Únava, zvýšená teplota, bolesti svalů, bolest hlavy či podrážděnost nejsou jen projevy nemoci, ale signály organismu, že potřebuje regenerovat.

Při infekci tělo aktivuje fagocytózu, mobilizuje zánětlivé buňky a přesouvá energii k procesům nezbytným pro uzdravení. Horečka zvyšuje účinnost imunitní odpovědi a omezuje množení virů, zatímco únava nutí tělo zpomalit – což je součást ozdravného mechanismu.

Biohacking: Metylace restartuje tělo na buněčné úrovni. Rozhoduje, jak se cítíme každý den

Enjoy

Není to magie, ale biochemický proces. Metylace určuje, kolik máte energie, jak spíte i jak reagujete na stres. Pokud vázne, tělo i mysl se rozladí. Naštěstí existují jednoduché způsoby, jak ji znovu nastartovat.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Prevence začíná spánkem

Základem prevence je dostatek kvalitního spánku – ideálně více než sedm hodin denně. Spánek posiluje tvorbu protilátek, regeneraci nervového systému i hormonální rovnováhu. Nedostatek spánku naopak zvyšuje hladinu stresového hormonu kortizolu a oslabuje imunitu.

Výživa jako první obrana

Strava bohatá na čerstvou zeleninu, ovoce a kvalitní bílkoviny podporuje imunitní systém i střevní mikrobiotu – klíčového regulátora zánětu.
Zásadní jsou vitamin C, zinek a hořčík. Jejich přirozené zdroje: citrusy, paprika, dýňová semínka, luštěniny, ořechy, listová zelenina či byliny jako rakytník a šípek. Pomoci mohou i imunomodulační doplňky – adaptogen tulsi, echinacea, kolostrum nebo beta-glukany.

Od září do dubna si tělo nedokáže vytvořit dostatek vitamínu D ze slunečního záření, a proto je vhodná suplementace. Vitamín D funguje i jako steroidní prohormon – ovlivňuje stovky procesů v těle, včetně imunity a regulace zánětu.

Biohacking: Fermentované potraviny a kořenová zelenina posilují obranyschopnost

Enjoy

Začátek podzimu je období, kdy si tělo i mysl žádají přechod do jiného režimu. Po létě musí lidský organismus zvládnout změnu počasí a denní rutiny a zároveň se připravit na období, kdy budou viry a bakterie mnohem aktivnější. Jedním z nejdůležitějších faktorů, které rozhodují o tom, zda se nám podaří projít tímto obdobím bez zbytečných nemocí, únavy a poklesu nálady, je stav střevního mikrobiomu.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Pohyb a duševní rovnováha 

Mírná fyzická aktivita – rychlá chůze, jóga, pilates nebo lehký silový trénink – podporuje cirkulaci imunitních buněk, aktivuje lymfatický systém a posiluje odolnost. Neméně důležitá je psychická stabilita: chronický stres zvyšuje kortizol, oslabuje imunitní reakce a narušuje střevní mikrobiom. Pomáhají techniky redukce stresu – plánovaný odpočinek, meditace, dýchací cvičení či vědomé zpomalení.

Zdraví vyžaduje konzistentní střídání aktivity a regenerace. Opakované infekce nebo chronická únava jsou varovným signálem, že tělo ztrácí rovnováhu. Akutní nemoc pak může být i příležitostí k restartu – k zastavení, odpočinku a obnovení přirozeného rytmu těla.

Biohacking: Chcete ostřejší mysl? Běhejte, jezte ryby a dobře spěte

Enjoy

Kognitivní funkce představují komplexní soubor procesů, které umožňují získávat a zpracovávat informace, učit se, pamatovat si, plánovat a rozhodovat se v kontextu proměnlivého prostředí. Jejich úroveň není určena pouze genetickou výbavou, ale je výsledkem složité interakce biologických mechanismů a zkušeností získávaných během života. Klíčovým aspektem jejich dynamiky je neuroplasticita - schopnost nervového systému kontinuálně přizpůsobovat svou strukturu a funkci v reakci na měnící se venkovní podmínky.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Každý den se mu otevírá jeden z nejkrásnějších pohledů na Prahu – z terasy přímo na Pražském hradě. Šéfkuchař Marek Janouch tu se svým týmem připravuje českou kuchyni inspirovanou starými kuchařkami i šlechtickými hostinami, nicméně v moderním pojetí. Tradici spojuje s aktuálními trendy, sezónností a důrazem na kvalitní suroviny. O tom, jak se vaří na, tak výjimečném místě, proč se u nich smažený sýr nikdy na lístku neobjeví a jak důležité je pro něj mít v kuchyni stabilní tým, jsme si povídali v „jeho“ Kuchyni na Hradě.

Každý den kvůli práci míříte na jedno z nejhezčích míst v Praze. Jaké to je vařit přímo na Pražském hradě a servírovat jídlo s tak výjimečným pohledem na Prahu?

Ten ranní výhled je opravdu k nezaplacení. I když se přiznám, že občas už tu krásu ani nevnímám. Myslím tedy na cestě sem. Ovšem tradici s kávou na naší terase s tím krásným výhledem na celou Prahu, při pravidelných denních schůzkách týmu, obzvláště v teplých dnech, si ujít nenechám.

Podívejte se, jak vypadá Kuchyň na Hradě

74 fotografií v galerii

A co na těch pravidelných schůzkách řešíte?

V osm se potkávají kuchaři, kdy se řeší, co je ten daný den potřeba dělat. Během další schůzky v 10.45 se schází číšníci. Ta probíhá tak, že ochutnají jídlo. Procházíme s nimi složení a postupy vybraných jídel, aby přesně věděli, co je daný den potřeba dělat, jaké je rozdělení postů v kuchyni, a aby je nezaskočila žádná otázka od hosta. 

Jak často se řeší různé potravinové alergie či intolerance?

Tak alergeny máme samozřejmě uvedené v jídelním lístku, tam problém nevidím. Každopádně pak může nastat problém, když si nějaký host u stolu objedná jídlo bez laktózy nebo lepku. Podobné situace samozřejmě umíme vyřešit. Máme jídla bez lepku, některé i bez laktózy. Nebo se dají zaměnit přílohy – třeba brambory místo knedlíků. Na druhou stranu může nastat i situace, kdy raději nabídneme třeba pečenou, grilovanou nebo čerstvou zeleninu podle sezony. Protože jsou jídla, v nichž když odeberete i jenom jednu ingredienci, výsledná chuť není taková, jaká by měla být.

Celý rozhovor si můžete přečíst v magazínu Newstream CLUB

Svíčkovou bez knedlíku si zkrátka neumíte představit...

Tak existují hosté, kteří si k ní bez problému dají brambor.

Svíčková s bramborem vám ještě, jak se říká, „netrhá žíly“?

Rozhodně méně než smažák s knedlíkem. Asi byste nevěřila, ale i takové objednávky jsme v Lokále, kde jsem dřív působil, řešili.

Ladislav Lábus: Z architektury se vytrácí to podstatné

Reality

„Obyčejnost je plachá, ale krásná,“ říká architekt Ladislav Lábus. V architektuře podle něj nejde o efekt, ale o lidi, kteří v ní žijí. Když projektuje, je pro něj důležitá pravdivost, jednoduchost a ohleduplnost. Ať už jde o panelová sídliště, nebo vilu, stavby musí smysl, být příjemné a neztrácet svou podstatu. „Tisíce druhů obkladaček nejsou v přímé úměře k tomu, jak se v prostoru žije,“ dodává Lábus v rozhovoru pro magazín Newstream CLUB.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Co se týká bezmasých jídel, na vašem jídelníčku je vždy alespoň jedna varianta?

Máme vždy dvě. V případě hlavních jídel koprovku, to je naše stálice. A aktuálně také pečený květák. Další jsou na předkrmech, třeba v létě si fungování neumím představit bez rajčatového salátu. 

Vím, že zdrojem vaší inspirace jsou staré české kuchařky. I ty „myslely“ na vegetariány?

Takové recepty v historii najdeme, ale upřímně, není jich moc. Každopádně ty knihy, jež zmiňujete, opravdu slouží jen jako inspirace. Recepty se snažíme přizpůsobit současným trendům. Styl, jakým se vařilo dřív, není aplikovatelný v současnosti. Lidé by to nejedli.

Olga Trčková: Čeští sběratelé jsou dnes vášnivější než mnohde na světě

Leaders

Vybudovala DSC Gallery, která se zařadila mezi nejvýraznější komerční galerie u nás. Vystavuje největší jména tuzemské scény, ale také mladé talenty, a hlavně do Prahy vozí významná jména berlínské, londýnské i newyorské scény. Olga Trčková je vášnivou sběratelkou, pomáhá umělcům, ale také jiným sběratelům. „Jednou vás pozvu do DSC Gallery London,“ slibuje v rozhovoru pro magazín Newstream CLUB, z něhož nabízíme ochutnávku.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Takže místo tučné smetany používáte odlehčenou?

Tak odlehčenou smetanu bych rozhodně při vaření nepoužil. Měl jsem na mysli něco jiného. My jsme sice mluvili o vegetariánské, bezmasé kuchyni. Ale já se vrátím k té běžné „masové“. V minulosti se běžně v kuchyni využívalo celé zvíře, včetně vnitřností. U nás je hosté na lístku moc často nenajdou. I když se občas v nějaké formě také objeví.

Co na české kuchyni považujte za výjimečné?

Výjimečné? Třeba to, že v létě, kdy je sezona rajčat, nabízíme svým hostům skvělý rajčatový salát z lokálně vypěstovaných rajčat. Stejně jako to, že ho potom na našem jídelníčku nenajdete v listopadu.  Zároveň vždy se snažíme nabízet jídla z českých ryb. Dlouhodobě se na našem lístku ustálil třeba předkrm z kapra. To, že svíčková je jedním z nejprodávanějších jídel, je jedna věc. Ale nemyslím si, že svíčková je vlajkovou lodí tuzemské gastronomie, která je historicky výjimečná v široké škále jídel. Nedá se říct, které jídlo Česko reprezentuje. Základem jsou vždy kvalitní suroviny a postupy.

Zakladatel GymBeam Dalibor Cicman: Chci spolupracovat s nejchytřejšími lidmi na globální úrovni

Leaders

GymBeam patří k nejrychleji rostoucím startupům v Evropě. Sázka na fitness potravinové doplňky se zakladateli a hlavnímu akcionáři firmy Daliboru Cicmanovi vydařila stejně jako snaha organicky růst nejprve na východoevropských trzích a nyní také v Německu. „Jsme firma, kde se zkouší hodně věcí, je to naše DNA,“ říká Dalibor Cicman v rozhovoru pro magazín Newstream CLUB, kde mimo jiné prozrazuje, jakou budoucnost pro svou firmu chystá.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Právě Marie B. Svobodová, autorka kuchařky, jež je jedním z vašich inspiračních zdrojů je spojována s výjimečnými technologickými postupy. Které to jsou?

Všemu dávala čas. V současnosti stále najdete mnoho restaurací, které se postupy snaží urychlit, možná i takzvaně ošulit. Každé jídlo ale vyžaduje svůj čas. Stejně jako lásku, se kterou ho připravujete.

Jak se liší přání zahraničních hostů od těch českých? Jak se gastronomický sektor proměnil za covidu a v čase po pandemii? Přečtěte si celý rozhovor se šéfkuchařem Markem Janouchem v magazínu Newstream CLUB, který právě vychází.

Marek Janouch

Šéfkuchař restaurace Kuchyně na Pražském hradě. Vyučil se jako kuchař-číšník a po škole začínal v pražské steakové restauraci. Dlouhých jedenáct let strávil v Mánesce, kde vyrostl z kuchaře na zástupce šéfkuchaře. Poté otevřel první Lokál v Dlouhé ulici a následně šest let působil jako executive chef celé sítě Lokálů Ambiente. Když mu začala chybět vlastní kuchyně, přihlásil se do výběrového řízení na Pražském hradě a stal se šéfkuchařem Kuchyně v Salmovském paláci. Jeho inspirací jsou staré české kuchařky, především Marie B. Svobodová, ale recepty přizpůsobuje moderním trendům.

Včelaří hlásí lehce podprůměrnou produkci medu, ale kvalitního. Poroste cena?

Trhy

V Česku je podle něj v současné době asi deset včelstev na kilometr čtvereční, což je velké množství.

ČTK

Přečíst článek

Longevity se mění. Již nejde jen o délku života, ale o jeho kvalitu

Enjoy

Téma dlouhověkosti se v posledních letech dostává do popředí nejen v odborných diskusích, ale i v každodenním životě. Už nejde jen o otázku, jak dlouho budeme žít, ale jak kvalitně, vitálně a ve zdraví dokážeme svá léta prožít. Tento posun není náhodný – je výsledkem demografických změn, rozvoje vědy a medicíny i rostoucí touhy lidí aktivně pečovat o sebe a své zdraví.

Katarína Krajčovičová

Přečíst článek