REPORTÁŽ: Nashville. Město, které hraje o duši Ameriky
Na první pohled působí jako město hudby a úsměvů. Ale pod září neonů a tóny country se skrývá Amerika, která se stále vyrovnává se svou minulostí. Nashville – srdce Tennessee a symbol amerického Jihu – je místem, kde se hudba potkává s dějinami otroctví, nacionalismu i hrdosti. A kde se pod maskou pohostinnosti stále ozývá tichá ozvěna dávných sporů.
Kdo navštíví Nashville, nemůže minout Grand Ole Opry – chrám country hudby, který se od roku 1925 stal synonymem pro americkou tradici. Na současném místě – na předměstí u obchodního centra – ale sídlí teprve od 70. let minulého století. Bohužel už jsem nesehnal vstupenky na koncert, ale alespoň jsem v rámci prohlídky mohl nahlédnout do zákulisí této legendární scény. Nahlédl jsem do zázemí vyhrazeného hvězdám country. Pak už si stačilo jen představit pohled z jeviště do zaplněného sálu. Ve dřevem obloženém hledišti dokola postávají lidé všech věkových kategorií – od farmářů v kostkovaných košilích po turisty s foťáky. Všichni čekají na okamžik, kdy se zvedne opona a sálem se rozezní první akord.
Hudba, která tu zaznívá, není jen zábava. Je to kulturní vyjádření identity, které po desetiletí utvářelo tvář Ameriky. Country vzniklo z písní prostých lidí, ale časem se stalo symbolem konzervativního Jihu. Grand Ole Opry tak není jen místem nostalgie, ale i svědectvím o tom, jak hudba dokáže sjednocovat i rozdělovat.
Stíny minulosti
Jen pár kilometrů za městem stojí Hermitage, sídlo Andrewa Jacksona, sedmého prezidenta Spojených států a jednoho z nejuctívanějších mužů Jihu. Hermitage působí na první pohled idylicky – bílé sloupy, rozkvetlé magnólie, upravené trávníky. Ale když procházíte místnostmi s původním nábytkem i dopisy, začne na vás doléhat i druhá, ta temná stránka příběhu.
Jackson byl pro mnohé symbolem lidové demokracie, ale jeho politika zanechala bolestivou stopu. Jackson v roce 1830 podepsal Indian Removal Act, který vedl k tzv. Trail of Tears – nucenému přesídlení desítek tisíc původních obyvatel, při němž zemřely celé rodiny. Přesto jeho tvář dodnes zdobí dvacetidolarovou bankovku a v Tennessee má své ulice, školy i muzea.
Setkat se s lidmi, jakými jsou Alexandre Gabriel a jeho manželka Debbie, se člověku jen tak nepoštěstí. Úspěšní, inspirativní, milí, přesto zacílení, důslední, naplno oddaní svému byznysu. Jen tak může jejich společnost zahrnující celou řadu alkoholických nápojů uspět. „Svou firmu vnímám jako misi a svoje produkty jako sdílené dobrodružství,“ říká šéf impéria, do nějž patří světoznámé značky rumů Planteray, giny Citadelle a koňaky Ferrand. „To není práce, to je lifestyle,“ dodává.
REPORTÁŽ: V Maison Ferrand se rodí skvělý koňak, gin i rum
Enjoy
Když jsem stál u Jacksonova hrobu, napadlo mě, že americká historie má výjimečný dar balit bolest do národní hrdosti. A Jih tenhle dar ovládá dokonale.
Zápach krve a vůně bourbonu
Cestou zpět do centra jsem míjel ulice pojmenované po generálech Konfederace – názvy, které na jiných místech Ameriky mizí, ale tady zůstávají jako připomínka jiného výkladu dějin. Jih se své minulosti nevzdává. Místní ji berou jako součást identity – stejně jako whiskey, barbecue nebo hymny Johnnyho Cashe.
A právě ten kontrast dělá Nashville tak fascinujícím. Na jedné straně město hudby a pohostinnosti, na druhé místo, kde stále přežívají ozvěny dávných válek a předsudků. Jih, který se usmívá – ale nezapomíná.
Večer na Broadwayi, mezi bary, světly a živou hudbou, všechno to napětí na chvíli mizí. Nashville se v noci promění v moře hlasů, kytar a tance. Ale když zhasnou světla, zůstane to, co dělá tohle město jedinečným – vědomí, že Amerika, stejně jako její hudba, je plná kontrastů.
Pobyt v lázních si ještě do nedávna většina lidí spojovala hlavně s důchodovým věkem. A často tedy s obdobím, kdy je tělo už vyčerpané a trpí řadou neduhů. Podle balneologů se ale tento přístup mění. Stále více lidí a mladších začíná jezdit do lázní i kvůli zlepšení a prevenci duševní i fyzické kondice.
REPORTÁŽ: Lázně jen pro důchodce? Omyl. Na dlouhověkosti začínají pracovat i mladí
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
