Začátek podzimu je období, kdy si tělo i mysl žádají přechod do jiného režimu. Po létě musí lidský organismus zvládnout změnu počasí a denní rutiny a zároveň se připravit na období, kdy budou viry a bakterie mnohem aktivnější. Jedním z nejdůležitějších faktorů, které rozhodují o tom, zda se nám podaří projít tímto obdobím bez zbytečných nemocí, únavy a poklesu nálady, je stav střevního mikrobiomu.

Mikrobiom je složitý ekosystém miliard bakterií, kvasinek a dalších mikroorganismů, které obývají naše střeva. Každý člověk má jedinečné složení mikrobiomu, které se mění v závislosti na věku, životním stylu, stravě i stresu. Když se nám nyní podaří dostat ho do lepší kondice, odmění nás nejen lepším trávením a vstřebáváním živin, ale s nastupujícím podzimem také silnější obranou proti infekcím a celkově stabilnější energií.

Základem zdravé střevní mikrobioty je vždy strava, protože to, co jíme, je pro naše střevní bakterie hlavním zdrojem živin. Na podzim se přirozeně nabízí zejména kořenové druhy zeleniny, dýně, zelí nebo kapusta. Tyto potraviny jsou bohaté na vlákninu, kterou naše tělo nedokáže rozložit, ale bakterie ve střevech ji zpracují a jejich metabolity se stávají zejména mastné kyseliny s krátkým řetězcem.

Ty fungují jako primární zdroj energie pro enterocyty, buňky střevní sliznice a tím vláknina pomáhá udržovat integritu střeva a jeho funkce. Právě pevná střevní bariéra je zásadní, protože když je oslabená, do těla se snáze dostávají toxiny i nežádoucí mikroorganismy, což může spustit chronický zánět a tím oslabit imunitu.

Biohacking: Září je ve znamení hrušek, lilků a léčivé síly šípku a rakytníku

Enjoy

Po prázdninách se většina lidí vrací do pracovního či školního režimu, což přináší nové tempo a strukturu. Stále máme k dispozici dost čerstvé zeleniny a ovoce, ale tělo už někdy ocení teplou polévku nebo pečenou či dušenou zeleninu s bylinkami.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Polyfenoly přítomné v sezónním ovoci a zelenině fungují v těle jako antioxidanty a ve střevech zároveň jako prebiotika - potrava mikrobiomu - a tím slouží také jako modulátor jeho složení. Polyfenoly totiž podporují růst nám prospěšných bakterií, například druhů z rodu Lactobacillus a Bifidobacterium. Tyto bakterie mají schopnost produkovat kyselinu mléčnou a další metabolity, které vytvářejí kyselé prostředí nepříznivé pro patogenní bakterie, jako je E.coli nebo Clostridium difficile. Zároveň stimulují tvorbu specifických bílých krvinek, které zabraňují nadměrným autoimunitním reakcím těla.

Kromě čerstvé zeleniny je dobré myslet i na kvašené potraviny, které jsou tradiční součástí jídelníčku právě na podzim a v zimě. Kysané zelí, kefír, kombucha či kimči dodávají přímo do střev živé bakterie, které mohou obohatit náš mikrobiom a podpořit jeho rozmanitost. Není nutné jíst fermentované potraviny každý den, ale zařadit je pravidelně do jídelníčku má významný efekt, zejména v období, kdy je imunitní systém více zatížen.

Správnou peristaltiku střev podpoříme v tomto období i vhodným pitným režimem. Teplé bylinné čaje, například zázvorový, mátový nebo z adaptogenů jako ašvaganda či tulsi, nejen zahřejí, ale také dodají látky s antibakteriálním a protizánětlivým účinkem. Adaptogeny jsou byliny, které přirozeně snižují hladinu i dopady stresu na organismus a novější výzkumy také ukazují, že fytochemikálie v nich obsažené slouží i jako potrava pro střevní bakterie.

Biohacking: Každý vitamín má svůj čas. Jak je kombinovat?

Enjoy

Stejně zásadní, jako které vitamíny a minerály jsou pro zdraví důležité, je i otázka, kdy je užívat a s čím je kombinovat. Vstřebávání živin totiž není samozřejmost a v těle existují jak synergie, tak i rivalita mezi jednotlivými látkami.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Stres je dalším klíčovým faktorem, který rozhoduje o zdraví střev. Při dlouhodobém stresu se zvyšuje hladina kortizolu a dochází k oslabení střevní bariéry i k přemnožení patogenních bakterií. Pro udržení nervové soustavy v rovnováze často stačí zavést jednoduché denní rituály. Procházky v přírodě, krátké dechové cvičení, meditace nebo večerní odpočinek bez obrazovek. Klidný a pravidelný spánek je pro zdravý mikrobiom stejně důležitý jako strava, protože během spánku dochází k regeneraci střevní sliznice a ke stabilizaci hormonů, které regulují metabolismus i imunitu.

Je také vhodné zmínit, že mikrobiom oslabuje nadbytek cukru, alkoholu a průmyslově zpracovaných potravin. Tyto složky podporují růst škodlivých bakterií a kvasinek, zatímco užitečné druhy jsou vytlačovány. Podzim je proto vhodný čas na omezení sladkostí a naopak zařazení teplých polévek, dušené zeleniny, luštěnin, ořechů a semínek a nezpracovaných obilovin. Tělo tak dostává výživu, která ho zahřívá, dodává mu stabilní energii a zároveň prospívá střevům.