Biohacking: Fermentované potraviny a kořenová zelenina posilují obranyschopnost
Začátek podzimu je období, kdy si tělo i mysl žádají přechod do jiného režimu. Po létě musí lidský organismus zvládnout změnu počasí a denní rutiny a zároveň se připravit na období, kdy budou viry a bakterie mnohem aktivnější. Jedním z nejdůležitějších faktorů, které rozhodují o tom, zda se nám podaří projít tímto obdobím bez zbytečných nemocí, únavy a poklesu nálady, je stav střevního mikrobiomu.
Mikrobiom je složitý ekosystém miliard bakterií, kvasinek a dalších mikroorganismů, které obývají naše střeva. Každý člověk má jedinečné složení mikrobiomu, které se mění v závislosti na věku, životním stylu, stravě i stresu. Když se nám nyní podaří dostat ho do lepší kondice, odmění nás nejen lepším trávením a vstřebáváním živin, ale s nastupujícím podzimem také silnější obranou proti infekcím a celkově stabilnější energií.
Základem zdravé střevní mikrobioty je vždy strava, protože to, co jíme, je pro naše střevní bakterie hlavním zdrojem živin. Na podzim se přirozeně nabízí zejména kořenové druhy zeleniny, dýně, zelí nebo kapusta. Tyto potraviny jsou bohaté na vlákninu, kterou naše tělo nedokáže rozložit, ale bakterie ve střevech ji zpracují a jejich metabolity se stávají zejména mastné kyseliny s krátkým řetězcem.
Ty fungují jako primární zdroj energie pro enterocyty, buňky střevní sliznice a tím vláknina pomáhá udržovat integritu střeva a jeho funkce. Právě pevná střevní bariéra je zásadní, protože když je oslabená, do těla se snáze dostávají toxiny i nežádoucí mikroorganismy, což může spustit chronický zánět a tím oslabit imunitu.
Po prázdninách se většina lidí vrací do pracovního či školního režimu, což přináší nové tempo a strukturu. Stále máme k dispozici dost čerstvé zeleniny a ovoce, ale tělo už někdy ocení teplou polévku nebo pečenou či dušenou zeleninu s bylinkami.
Biohacking: Září je ve znamení hrušek, lilků a léčivé síly šípku a rakytníku
Enjoy
Polyfenoly přítomné v sezónním ovoci a zelenině fungují v těle jako antioxidanty a ve střevech zároveň jako prebiotika - potrava mikrobiomu - a tím slouží také jako modulátor jeho složení. Polyfenoly totiž podporují růst nám prospěšných bakterií, například druhů z rodu Lactobacillus a Bifidobacterium. Tyto bakterie mají schopnost produkovat kyselinu mléčnou a další metabolity, které vytvářejí kyselé prostředí nepříznivé pro patogenní bakterie, jako je E.coli nebo Clostridium difficile. Zároveň stimulují tvorbu specifických bílých krvinek, které zabraňují nadměrným autoimunitním reakcím těla.
Kromě čerstvé zeleniny je dobré myslet i na kvašené potraviny, které jsou tradiční součástí jídelníčku právě na podzim a v zimě. Kysané zelí, kefír, kombucha či kimči dodávají přímo do střev živé bakterie, které mohou obohatit náš mikrobiom a podpořit jeho rozmanitost. Není nutné jíst fermentované potraviny každý den, ale zařadit je pravidelně do jídelníčku má významný efekt, zejména v období, kdy je imunitní systém více zatížen.
Správnou peristaltiku střev podpoříme v tomto období i vhodným pitným režimem. Teplé bylinné čaje, například zázvorový, mátový nebo z adaptogenů jako ašvaganda či tulsi, nejen zahřejí, ale také dodají látky s antibakteriálním a protizánětlivým účinkem. Adaptogeny jsou byliny, které přirozeně snižují hladinu i dopady stresu na organismus a novější výzkumy také ukazují, že fytochemikálie v nich obsažené slouží i jako potrava pro střevní bakterie.
Stejně zásadní, jako které vitamíny a minerály jsou pro zdraví důležité, je i otázka, kdy je užívat a s čím je kombinovat. Vstřebávání živin totiž není samozřejmost a v těle existují jak synergie, tak i rivalita mezi jednotlivými látkami. 
Biohacking: Každý vitamín má svůj čas. Jak je kombinovat?
Enjoy
Stres je dalším klíčovým faktorem, který rozhoduje o zdraví střev. Při dlouhodobém stresu se zvyšuje hladina kortizolu a dochází k oslabení střevní bariéry i k přemnožení patogenních bakterií. Pro udržení nervové soustavy v rovnováze často stačí zavést jednoduché denní rituály. Procházky v přírodě, krátké dechové cvičení, meditace nebo večerní odpočinek bez obrazovek. Klidný a pravidelný spánek je pro zdravý mikrobiom stejně důležitý jako strava, protože během spánku dochází k regeneraci střevní sliznice a ke stabilizaci hormonů, které regulují metabolismus i imunitu.
Je také vhodné zmínit, že mikrobiom oslabuje nadbytek cukru, alkoholu a průmyslově zpracovaných potravin. Tyto složky podporují růst škodlivých bakterií a kvasinek, zatímco užitečné druhy jsou vytlačovány. Podzim je proto vhodný čas na omezení sladkostí a naopak zařazení teplých polévek, dušené zeleniny, luštěnin, ořechů a semínek a nezpracovaných obilovin. Tělo tak dostává výživu, která ho zahřívá, dodává mu stabilní energii a zároveň prospívá střevům.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
