Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Jak proměnit panelák v designový byt. Rekonstrukce v Holešovicích pracuje se třemi barvami

1 Název projektu Byt ve třech tónech Základní popis Byt v domě z 50. let v pražských Holešovicích prošel kompletní rekonstrukcí.
Alexander Dobrovodský, užito se svolením
Petra Nehasilová

Byt v panelovém domě z 50. let v pražských Holešovicích prošel kompletní rekonstrukcí. Architektky ze studia B² Architecture odstranily většinu příček a do středu dispozice vložily výraznou zelenou vestavbu, která organizuje celý prostor.

Byt v domě z 50. let v pražských Holešovicích prošel kompletní rekonstrukcí, která původně stísněnou dispozici proměnila v otevřený a vzdušný prostor pro mladou rodinu. Projekt studia B² Architecture architektek Barbary Bencové a Zuzany Bartasové pracuje s výraznou barevností, odkrytými konstrukcemi a centrálním obytným jádrem, které organizuje celý byt.

Velkorysá podlahová plocha a skeletová konstrukce umožnily zásadní změny v dispozici. Většina příček byla odstraněna a odhalený nosný systém se sloupy a průvlaky se stal přirozenou součástí interiéru.

Zelené jádro jako centrum bytu

Do středu bytu architektky vložily výraznou zelenou vestavbu, která ukrývá šatnu a hygienické zázemí. „Zelená centrální vestavba se šatnou a hygienickým zázemím určuje rytmus života v bytě,“ popisují autorky projektu. Kolem tohoto jádra se rozvíjí hlavní obytný prostor orientovaný k náměstí s výhledem na město, zatímco ložnice a dětský pokoj zůstávají v klidném vnitrobloku.

Interiér pracuje s jasně definovaným barevným konceptem. Barevné akcenty – především zelené jádro a modré vestavěné prvky pracovny a knihovny – pomáhají zónovat jednotlivé funkce bytu. „Barevné schéma interiéru stojí na trojici odstínů – zelené, modré a růžové – které se navzájem doplňují a v kombinaci s měděnými detaily vytvářejí harmonický celek,“ doplňují architektky.

Součástí návrhu je také pracovní kout oddělený transparentními příčkami z drátoskla. Bílé vestavěné skříně zároveň poskytují dostatek úložného prostoru a skrývají i druhou šatnu.

I panelák může být krásný. Tento byt nad Prahou mění pohled na typovou architekturu

Výhled na pražské nebe, surový beton a klid ukrytý uprostřed ruchu města. Tento panelový byt dokazuje, že dobrý design dokáže změnit nejen prostor, ale i zažité předsudky.

Přečíst článek

Jak odlehčit betonové konstrukce

Materiálové řešení odkazuje k charakteru domu z poloviny minulého století. Beton doplňují cementové stěrky, dubové podlahy a výrazné barevné plochy. Měděné detaily se objevují na armaturách, klikách i zakázkových svítidlech.

Původní betonové trámy, které klientům nevyhovovaly svou robustností, architektky sjednotily cementovou stěrkou. Díky tomu působí subtilněji a opticky odlehčují relativně nízké stropy.

Výsledkem je interiér, který spojuje otevřenost dispozice s jasnou strukturou prostoru a výrazným barevným konceptem.

Byt na Letné

Z bourání sešlo. Rekonstrukce bytu na Letné ukazuje, proč je historie dnes největší luxus

Měli změnit dispozici a „modernizovat“. Místo toho zachovali téměř vše. Výsledek? Nadčasový byt, jehož hodnota nestojí na metrech čtverečních, ale na citlivé práci s historií. Rekonstrukce od 0,5 Studia potvrzuje trend, který mění pražské činžáky v designové investice.

Přečíst článek

kampus Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

Univerzity jako developeři za miliardy. Proč české školy nestaví podle architektonických soutěží

Stát a EU posílají do univerzitní výstavby desítky miliard. Nové kampusy formují města i vědu na generace dopředu. Přesto řada klíčových projektů vzniká bez architektonických soutěží.

Přečíst článek

Brno roste. A Praha hledá směr

Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.

Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.

Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.

Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.

A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.

Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.

Související

O cenu Česká cena za architekturu soutěží i tento projekt.

Architekti paneláky nezatracují, naopak. A dokážou je proměnit i za málo peněz

Přečíst článek
Rekonstrukce panelového domu na Žižkově.

Žádná králíkárna, ale luxusní bydlení. Umakart v panelákovém bytě nahradily architektky sklem

Přečíst článek
Zrekonstruovaný panelákový byt, navrhovaný pro mladou rodinu, se nachází v Nidau, ve Švýcarsku.

Není panelák jako panelák. Proměna toho ve Švýcarsku se architektům hodně povedla

Přečíst článek

Nová zelená úsporám mění systém. Dotace nahradí bezúročné úvěry

Nová zelená úsporám
iStock
 ČTK

Na úsporné renovace domů v programu Nová zelená úsporám bude možné čerpat bezúročný úvěr, přímou dotaci získají jen nízkopříjmové domácnosti v programu NZÚ Light, řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Stát tedy pokryje úroky, které lidem vzniknou nad rámec renovace. Letos stát z Modernizačního fondu uvolní na program čtyři miliardy korun.

Přímou dotaci budou moci získat například domácnosti, které dosáhnou v současnosti na superdávku. Mají možnost bezúročného úvěru či získat dotaci na zateplení až 250 tisíc korun a až 150 tisíc na vhodný obnovitelný zdroj energie. Žádat mohou majitelé rodinných domů, ale také společenství vlastníků jednotek a bytová družstva.

Program Nová zelená úsporám funguje od roku 2009 s cílem motivovat majitele k renovacím bytového fondu a snižování spotřeby energií. Loni se dočasně uzavřel příjem žádostí o dotace kvůli velkému zájmu žadatelů.

Poslanecká sněmovna

Poslanci navrhli přesuny v rozpočtu za téměř 240 miliard. Opozice chce víc na obranu a bydlení, koalice na sport

Poslanci ve druhém čtení návrhu letošního státního rozpočtu předložili desítky návrhů na přesuny peněz uvnitř rozpočtu v celkové výši téměř 240 miliard korun, což odpovídá zhruba desetině všech plánovaných výdajů. Opoziční strany chtějí posílit hlavně obranu, bezpečnost či podporu bydlení, zatímco vládní koalice navrhuje přidat peníze například na sportovní infrastrukturu nebo protidrogovou politiku. O všech změnách rozhodnou poslanci při závěrečném hlasování příští středu.

Přečíst článek

Žádosti se spustí už příští měsíc

Žádosti u klasického programu se spustí na přelomu dubna a května, u NZÚ Light v červnu. Od 25. března bude podle Červeného spuštěna kompenzace projektů z loňského roku. Tedy lidé, kteří připravovali v loňském roce projekt, nestihli podat žádost a neplánují dokumentaci k projektu využít, mohou od státu dostat kompenzaci za dokumentaci 50 tisíc korun pro rodinné domy, 100 tisíc korun pro bytové domy.

Novinkou podle Červeného bude nová forma poradenství a renovační pasy. Renovační pas bude mít čtyři etapy, kdy si žadatelé vyberou, jak rychle chtějí postupovat.

„Uvědomujeme si, že ten projekt musí být dlouhodobě udržitelný finančně, ale i tak aby pomáhal společnosti. Motorem renovace není dotace. Motorem renovace jsou nižší ceny energií,“ uvedl Červený. Dodal, že vláda nechce ohrozit stabilitu v této oblasti a Česko si nemůže dovolit, aby byl program Nová zelená úsporám pozastaven. Podle něj nová forma do roku 2026 přináší stabilní a předvídatelný systém.

Andrej Babiš (ANO) a Helena Válková (ANO)

Babiš musí za „novinářskou žumpu“ zaplatit. Stát se má omluvit Deníku Referendum

Ministerstvo financí se má omluvit Deníku Referendum za výroky premiéra Andreje Babiše (ANO), které pronesl na adresu média kvůli článku o tom, že společnost Deza z holdingu Agrofert byla podezřelá ze způsobení otravy řeky Bečvy. Má mu také zaplatit 200 tisíc korun jako náhradu za nemajetkovou újmu. Nepravomocně o tom rozhodl Obvodní soud pro Prahu 1. Obě strany si ponechaly lhůtu na odvolání. Babiš v roce 2020 v postavení předsedy vlády ve Sněmovně pronesl, že je Deník Referendum novinářská žumpa a opakovaně lže.

Přečíst článek

Za dobu svého fungování program podpořil na 600 tisíc domácností, z toho dvě třetiny od roku 2021, odkdy podle resortu činily investice do energetických úspor domácností zhruba 55 miliard korun.

Program se podle kabinetu ANO, SPD a Motoristů musel upravit, neboť bývalá vláda Petra Fialy (ODS) nadhodnotila příjmy z emisních povolenek, které mimo jiné míří do Státního fondu životního prostředí. Současná vláda v rozpočtu na letošní rok pracuje s 5,5 miliardy korun, což je o téměř polovinu méně, než plánovala předchozí vláda.

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka. 

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Rozbíhá se další fáze programu Nová zelená úsporám

Hon na miliony na zateplení. Rozbíhá se další fáze dotačního programu Nová zelená úsporám

Přečíst článek
Nová zelená úsporám se víc zaměří na bytové domy a jejich nízkopříjmové domácnosti

Nová zelená úsporám se víc zaměří na bytové domy a jejich nízkopříjmové domácnosti

Přečíst článek

Ze starého mlýna luxusní bydlení. Industriální památka u Vltavy prošla radikální proměnou

Někdejší mlýn v Boršově se proměnil na rezidenční čtvrť.
BoysPlayNice, užito se svolením
Petra Nehasilová

Na břehu Vltavy v Boršově nad Vltavou se proměnil historický industriální areál v nový rezidenční projekt. Bývalý Žitný mlýn, jehož historie sahá až do 16. století, prošel rozsáhlou konverzí na bytový komplex s veřejným náměstím, kavárnou a parkem u řeky. Architekti přitom zachovali klíčové industriální prvky včetně cihlového sila nebo historické turbíny.

Na břehu Vltavy v Boršově nad Vltavou vznikl nový rezidenční projekt, který propojuje industriální historii s moderním bydlením. Areál bývalého Žitného mlýna prošel rozsáhlou konverzí, díky níž se někdejší výrobní komplex proměnil v obytný soubor s veřejným prostorem, kavárnou a parkem u řeky. Autorem architektonického návrhu je studio mar.s architects architekta Martina Šenbergera, investorem rodinná stavební firma Auböck.

Projekt kombinuje rekonstrukci historických objektů s novostavbami. Celkem vzniklo 83 bytů o velikostech od 45 do 150 metrů čtverečních, od menších bytů 1+kk až po velké rodinné byty. Součástí projektu je také unikátní mezonetový byt ve věžové části původního mlýna.

„Když jsme do areálu poprvé vstoupili, fascinoval nás především silný příběh tohoto místa. Téměř dvě století se zde mísila energie Vltavy s vůní obilí a rytmem průmyslových strojů,“ říká architekt Martin Šenberger ze studia mar.s architects.

Nové náměstí jako srdce areálu

Klíčovým urbanistickým prvkem projektu je nové náměstí, které vzniklo doplněním původního areálu o nový bytový dům. Ten uzavírá otevřenou stranu původní kompozice ve tvaru písmene U a vytváří centrální veřejný prostor se stromořadím a širokým schodištěm směřujícím k historickému zámečku.

Dominantním prvkem náměstí je původní Francisova turbína, která byla při rekonstrukci vyzvednuta ze zasypaného náhonu a instalována jako připomínka průmyslové minulosti areálu. „Nechtěli jsme vytvořit jen obytný dvůr. Cílem bylo navrátit místu paměť a zároveň vytvořit prostor pro komunitní život,“ vysvětluje Šenberger.

PSN kupuje od společnosti E.ON rozsáhlý areál v Brně, kterému vrátí rezidenční funkci.

Kde byla elektrárna, budou byty. PSN chystá velkou proměnu Cejlu

Uzavřený areál, který desítky let sloužil energetice, se má otevřít městu. PSN zde chystá bydlení.

Přečíst článek

V přízemí hlavní historické budovy vznikla kavárna, která propojuje nový rezidenční komplex s okolní obcí.

Respekt k industriální architektuře

Architekti se při rekonstrukci snažili zachovat maximum původních konstrukcí a materiálů. Dominantou areálu je pětipodlažní cihlové silo z konce 19. století, které bylo očištěno na režné zdivo. Nepůvodní přístavby byly odstraněny a na objekt přibyla nová nástavba ze světlé cihly, která je od historické části jasně oddělena.

Okna byla navržena jako repliky původních industriálních ocelových výplní a směrem k řece byly doplněny o černé ocelové balkony.

Výraznou proměnou prošla také centrální věž mlýna, kde vznikl loftový byt s panoramatickými výhledy do krajiny. Nová železobetonová střešní konstrukce vytvořila prostor s terasami a zároveň umožnila realizaci zelené střechy.

Architekt Kamil Mrva

Architekt Kamil Mrva: V Praze, Brně a pár velkých městech už architektura dýchá

Jeho ateliér působí převážně v Moravskoslezském kraji. Staví rodinné domy, rekonstruuje a revitalizuje brownfieldy. Architekt Kamil Mrva. Loni mu vyšla kniha, ve filmu objíždí v Porsche 911 svoje realizace. Snímek se jmenuje Muž, který sázel domy. A není to nijak nadnesené. Kamil Mrva má se svým ateliérem na kontě pětistovku menších i větších projektů. Většina z nich pak stojí v Moravskoslezském kraji.

Přečíst článek

Druhá historická budova, bývalá správní budova, dostala nový cihelný sokl a světlou omítku. Oba historické objekty dnes propojuje nové vertikální komunikační jádro ze skla a černého kovu.

„Celý projekt stojí na jednoduché myšlence: ponechat maximum industriálních prvků a doplnit je o jasně čitelné současné zásahy,“ říká Šenberger.

Dvě novostavby doplňují historické objekty

Součástí projektu jsou také dvě nové bytové budovy. První z nich uzavírá nové náměstí a má tři nadzemní podlaží. Architekti ji navrhli ze světlé cihly s bílými kovovými prvky a plochou střechou. Oproti historickým budovám se záměrně výrazově odlišuje.

Druhá novostavba stojí blíže k řece a mlýnskému náhonu. Jednoduchý pětipodlažní objem s fasádou z červené režné cihly doplňují velká francouzská okna a kombinace lodžií a balkonů.

Součástí úprav bylo také obnovení mlýnského náhonu a vznik nového mostu, který propojuje areál s parkem podél Vltavy.

Základním principem projektu byla konverze brownfieldu a maximální využití stávajících stavebních struktur. Architekti tento přístup označují za jeden z nejvíce ekologických způsobů nakládání se stavebními zdroji. Projekt doplňují zelené střechy a systém hospodaření s dešťovou vodou, která je využívána například pro napájení obnoveného náhonu.

Mrakodrap Eurovea Tower v Bratislavě

Bratislava překvapila nejen Evropu. Z rafinerie a skladů vyrostla čtvrť, kterou obdivují až v Americe

Město, kde se dříve nacházely kontaminované brownfieldy, dnes plní mrakodrapy, bulváry a nové parky. A další stavby míří až ke 200 metrům. Proč je Bratislava ve výškové výstavbě tam, kde Praha ani nezačala?

Přečíst článek

Staticky šlo o poměrně náročnou rekonstrukci. V nejstarší části mlýna bylo nutné nahradit původní dřevěné konstrukce železobetonovými stropy a v novějších částech odstranit systém betonových silo komor. Některé jejich fragmenty ale architekti ponechali jako součást interiérů. „Industriální architektura má obrovskou sílu. Naším cílem bylo zachovat její autenticitu a zároveň vytvořit kvalitní bydlení pro současnost,“ dodává Šenberger.

Historie mlýna sahá až do 16. století

Areál Žitného mlýna má dlouhou historii. První zmínky o mlýně pocházejí z roku 1594, kdy byl součástí poříčského panství. Na konci 19. století zde budějovičtí pekaři vybudovali nový válcový mlýn napojený na náhon z Vltavy.

Po roce 1906 mlýn převzalo místní družstvo, které areál modernizovalo a rozšířilo o sklady mouky i železobetonové silo. Po znárodnění v roce 1948 byl mlýn začleněn do státního podniku Mlýny a těstárny Pardubice a prošel dalšími přestavbami.

Škola v Chýni

V Chýni vznikla škola za miliardu. Nový kampus má ambici stát se centrem celé čtvrti

Rychle rostoucí Chýně na okraji Prahy reaguje na tlak suburbanizace výstavbou nové základní školy. Projekt za zhruba 1,05 miliardy korun kombinuje vzdělávací infrastrukturu se sportovním a komunitním zázemím a je navržen jako otevřený areál využitelný i mimo výuku.

Přečíst článek

Nemovitosti v zahraničí přitahují flipování.

Koupí vilu na Bali a za rok ji prodají za trojnásobek. Češi objevili nový investiční trik

Koupí vilu na exotickém ostrově, často ji ani osobně nevidí, a za pár měsíců ji prodají se ziskem. Zahraniční nemovitosti lákají čím dál víc Čechů a v Indonésii už více než čtvrtina investorů sází na rychlé „flipování“. Klíčovou roli přitom hraje Instagram.

Přečíst článek

Související

Nové sídlo firmy Jánošík

Zchátralý obilný sklad proměnili na sídlo rodinné firmy. Je z něj výhled na Karpaty a je plné umění

Přečíst článek
Nové Papírny v Plzni

V Plzni se chystá obří výstavba. Tamní brownfield se do šesti let stane vyhledávanou lokalitou

Přečíst článek
Doporučujeme