Na úsporné renovace domů v programu Nová zelená úsporám bude možné čerpat bezúročný úvěr, přímou dotaci získají jen nízkopříjmové domácnosti v programu NZÚ Light, řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Stát tedy pokryje úroky, které lidem vzniknou nad rámec renovace. Letos stát z Modernizačního fondu uvolní na program čtyři miliardy korun.

Přímou dotaci budou moci získat například domácnosti, které dosáhnou v současnosti na superdávku. Mají možnost bezúročného úvěru či získat dotaci na zateplení až 250 tisíc korun a až 150 tisíc na vhodný obnovitelný zdroj energie. Žádat mohou majitelé rodinných domů, ale také společenství vlastníků jednotek a bytová družstva.

65 fotografií v galerii

Program Nová zelená úsporám funguje od roku 2009 s cílem motivovat majitele k renovacím bytového fondu a snižování spotřeby energií. Loni se dočasně uzavřel příjem žádostí o dotace kvůli velkému zájmu žadatelů.

Poslanci navrhli přesuny v rozpočtu za téměř 240 miliard. Opozice chce víc na obranu a bydlení, koalice na sport

Politika

Poslanci ve druhém čtení návrhu letošního státního rozpočtu předložili desítky návrhů na přesuny peněz uvnitř rozpočtu v celkové výši téměř 240 miliard korun, což odpovídá zhruba desetině všech plánovaných výdajů. Opoziční strany chtějí posílit hlavně obranu, bezpečnost či podporu bydlení, zatímco vládní koalice navrhuje přidat peníze například na sportovní infrastrukturu nebo protidrogovou politiku. O všech změnách rozhodnou poslanci při závěrečném hlasování příští středu.

nst

Přečíst článek

Žádosti se spustí už příští měsíc

Žádosti u klasického programu se spustí na přelomu dubna a května, u NZÚ Light v červnu. Od 25. března bude podle Červeného spuštěna kompenzace projektů z loňského roku. Tedy lidé, kteří připravovali v loňském roce projekt, nestihli podat žádost a neplánují dokumentaci k projektu využít, mohou od státu dostat kompenzaci za dokumentaci 50 tisíc korun pro rodinné domy, 100 tisíc korun pro bytové domy.

Novinkou podle Červeného bude nová forma poradenství a renovační pasy. Renovační pas bude mít čtyři etapy, kdy si žadatelé vyberou, jak rychle chtějí postupovat.

„Uvědomujeme si, že ten projekt musí být dlouhodobě udržitelný finančně, ale i tak aby pomáhal společnosti. Motorem renovace není dotace. Motorem renovace jsou nižší ceny energií,“ uvedl Červený. Dodal, že vláda nechce ohrozit stabilitu v této oblasti a Česko si nemůže dovolit, aby byl program Nová zelená úsporám pozastaven. Podle něj nová forma do roku 2026 přináší stabilní a předvídatelný systém.

Babiš musí za „novinářskou žumpu“ zaplatit. Stát se má omluvit Deníku Referendum

Politika

Ministerstvo financí se má omluvit Deníku Referendum za výroky premiéra Andreje Babiše (ANO), které pronesl na adresu média kvůli článku o tom, že společnost Deza z holdingu Agrofert byla podezřelá ze způsobení otravy řeky Bečvy. Má mu také zaplatit 200 tisíc korun jako náhradu za nemajetkovou újmu. Nepravomocně o tom rozhodl Obvodní soud pro Prahu 1. Obě strany si ponechaly lhůtu na odvolání. Babiš v roce 2020 v postavení předsedy vlády ve Sněmovně pronesl, že je Deník Referendum novinářská žumpa a opakovaně lže.

ČTK

Přečíst článek

Za dobu svého fungování program podpořil na 600 tisíc domácností, z toho dvě třetiny od roku 2021, odkdy podle resortu činily investice do energetických úspor domácností zhruba 55 miliard korun.

Program se podle kabinetu ANO, SPD a Motoristů musel upravit, neboť bývalá vláda Petra Fialy (ODS) nadhodnotila příjmy z emisních povolenek, které mimo jiné míří do Státního fondu životního prostředí. Současná vláda v rozpočtu na letošní rok pracuje s 5,5 miliardy korun, což je o téměř polovinu méně, než plánovala předchozí vláda.

Na břehu Vltavy v Boršově nad Vltavou se proměnil historický industriální areál v nový rezidenční projekt. Bývalý Žitný mlýn, jehož historie sahá až do 16. století, prošel rozsáhlou konverzí na bytový komplex s veřejným náměstím, kavárnou a parkem u řeky. Architekti přitom zachovali klíčové industriální prvky včetně cihlového sila nebo historické turbíny.

Na břehu Vltavy v Boršově nad Vltavou vznikl nový rezidenční projekt, který propojuje industriální historii s moderním bydlením. Areál bývalého Žitného mlýna prošel rozsáhlou konverzí, díky níž se někdejší výrobní komplex proměnil v obytný soubor s veřejným prostorem, kavárnou a parkem u řeky. Autorem architektonického návrhu je studio mar.s architects architekta Martina Šenbergera, investorem rodinná stavební firma Auböck.

30 fotografií v galerii

Projekt kombinuje rekonstrukci historických objektů s novostavbami. Celkem vzniklo 83 bytů o velikostech od 45 do 150 metrů čtverečních, od menších bytů 1+kk až po velké rodinné byty. Součástí projektu je také unikátní mezonetový byt ve věžové části původního mlýna.

„Když jsme do areálu poprvé vstoupili, fascinoval nás především silný příběh tohoto místa. Téměř dvě století se zde mísila energie Vltavy s vůní obilí a rytmem průmyslových strojů,“ říká architekt Martin Šenberger ze studia mar.s architects.

Nové náměstí jako srdce areálu

Klíčovým urbanistickým prvkem projektu je nové náměstí, které vzniklo doplněním původního areálu o nový bytový dům. Ten uzavírá otevřenou stranu původní kompozice ve tvaru písmene U a vytváří centrální veřejný prostor se stromořadím a širokým schodištěm směřujícím k historickému zámečku.

Dominantním prvkem náměstí je původní Francisova turbína, která byla při rekonstrukci vyzvednuta ze zasypaného náhonu a instalována jako připomínka průmyslové minulosti areálu. „Nechtěli jsme vytvořit jen obytný dvůr. Cílem bylo navrátit místu paměť a zároveň vytvořit prostor pro komunitní život,“ vysvětluje Šenberger.

Kde byla elektrárna, budou byty. PSN chystá velkou proměnu Cejlu

Reality

Uzavřený areál, který desítky let sloužil energetice, se má otevřít městu. PSN zde chystá bydlení.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

V přízemí hlavní historické budovy vznikla kavárna, která propojuje nový rezidenční komplex s okolní obcí.

Respekt k industriální architektuře

Architekti se při rekonstrukci snažili zachovat maximum původních konstrukcí a materiálů. Dominantou areálu je pětipodlažní cihlové silo z konce 19. století, které bylo očištěno na režné zdivo. Nepůvodní přístavby byly odstraněny a na objekt přibyla nová nástavba ze světlé cihly, která je od historické části jasně oddělena.

Okna byla navržena jako repliky původních industriálních ocelových výplní a směrem k řece byly doplněny o černé ocelové balkony.

Výraznou proměnou prošla také centrální věž mlýna, kde vznikl loftový byt s panoramatickými výhledy do krajiny. Nová železobetonová střešní konstrukce vytvořila prostor s terasami a zároveň umožnila realizaci zelené střechy.

Architekt Kamil Mrva: V Praze, Brně a pár velkých městech už architektura dýchá

Leaders

Jeho ateliér působí převážně v Moravskoslezském kraji. Staví rodinné domy, rekonstruuje a revitalizuje brownfieldy. Architekt Kamil Mrva. Loni mu vyšla kniha, ve filmu objíždí v Porsche 911 svoje realizace. Snímek se jmenuje Muž, který sázel domy. A není to nijak nadnesené. Kamil Mrva má se svým ateliérem na kontě pětistovku menších i větších projektů. Většina z nich pak stojí v Moravskoslezském kraji.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Druhá historická budova, bývalá správní budova, dostala nový cihelný sokl a světlou omítku. Oba historické objekty dnes propojuje nové vertikální komunikační jádro ze skla a černého kovu.

„Celý projekt stojí na jednoduché myšlence: ponechat maximum industriálních prvků a doplnit je o jasně čitelné současné zásahy,“ říká Šenberger.

Dvě novostavby doplňují historické objekty

Součástí projektu jsou také dvě nové bytové budovy. První z nich uzavírá nové náměstí a má tři nadzemní podlaží. Architekti ji navrhli ze světlé cihly s bílými kovovými prvky a plochou střechou. Oproti historickým budovám se záměrně výrazově odlišuje.

Druhá novostavba stojí blíže k řece a mlýnskému náhonu. Jednoduchý pětipodlažní objem s fasádou z červené režné cihly doplňují velká francouzská okna a kombinace lodžií a balkonů.

Součástí úprav bylo také obnovení mlýnského náhonu a vznik nového mostu, který propojuje areál s parkem podél Vltavy.

Základním principem projektu byla konverze brownfieldu a maximální využití stávajících stavebních struktur. Architekti tento přístup označují za jeden z nejvíce ekologických způsobů nakládání se stavebními zdroji. Projekt doplňují zelené střechy a systém hospodaření s dešťovou vodou, která je využívána například pro napájení obnoveného náhonu.

Bratislava překvapila nejen Evropu. Z rafinerie a skladů vyrostla čtvrť, kterou obdivují až v Americe

Reality

Město, kde se dříve nacházely kontaminované brownfieldy, dnes plní mrakodrapy, bulváry a nové parky. A další stavby míří až ke 200 metrům. Proč je Bratislava ve výškové výstavbě tam, kde Praha ani nezačala?

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Staticky šlo o poměrně náročnou rekonstrukci. V nejstarší části mlýna bylo nutné nahradit původní dřevěné konstrukce železobetonovými stropy a v novějších částech odstranit systém betonových silo komor. Některé jejich fragmenty ale architekti ponechali jako součást interiérů. „Industriální architektura má obrovskou sílu. Naším cílem bylo zachovat její autenticitu a zároveň vytvořit kvalitní bydlení pro současnost,“ dodává Šenberger.

Historie mlýna sahá až do 16. století

Areál Žitného mlýna má dlouhou historii. První zmínky o mlýně pocházejí z roku 1594, kdy byl součástí poříčského panství. Na konci 19. století zde budějovičtí pekaři vybudovali nový válcový mlýn napojený na náhon z Vltavy.

Po roce 1906 mlýn převzalo místní družstvo, které areál modernizovalo a rozšířilo o sklady mouky i železobetonové silo. Po znárodnění v roce 1948 byl mlýn začleněn do státního podniku Mlýny a těstárny Pardubice a prošel dalšími přestavbami.

V Chýni vznikla škola za miliardu. Nový kampus má ambici stát se centrem celé čtvrti

Reality

Rychle rostoucí Chýně na okraji Prahy reaguje na tlak suburbanizace výstavbou nové základní školy. Projekt za zhruba 1,05 miliardy korun kombinuje vzdělávací infrastrukturu se sportovním a komunitním zázemím a je navržen jako otevřený areál využitelný i mimo výuku.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Koupí vilu na Bali a za rok ji prodají za trojnásobek. Češi objevili nový investiční trik

Reality

Koupí vilu na exotickém ostrově, často ji ani osobně nevidí, a za pár měsíců ji prodají se ziskem. Zahraniční nemovitosti lákají čím dál víc Čechů a v Indonésii už více než čtvrtina investorů sází na rychlé „flipování“. Klíčovou roli přitom hraje Instagram.

Petra Nehasilová

Přečíst článek