Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Povedená přestavba bytu na Letné stála jen 360 tisíc. Stačilo pár chytrých nápadů

Byt na Letné
Radek Šrettr Úlehla, užito se svolením
Petra Nehasilová

Rekonstrukce bytu v Praze nemusí stát miliony. Byt na Letné o velikosti 68 metrů čtverečních prošel proměnou za 360 tisíc korun. Architekt Prokop Hartl vsadil na odstranění necitlivých zásahů, jednoduché materiály a chytrá řešení místo drahých vestaveb.

Rekonstrukce bytů v historických domech dnes často balancují mezi dvěma póly, a to snahou zachovat původní kvalitu architektury a současně reagovat na ekonomický tlak současného bydlení. Projekt rekonstrukce bytu na pražské Letné od architekta Prokopa Hartla ukazuje, že i s velmi omezeným rozpočtem může vzniknout promyšlené a kultivované řešení nájemního bydlení.

Byt o velikosti 68 metrů čtverečních se nachází v památkově chráněném domě z 30. let, který během desetiletí prošel řadou necitlivých úprav. Hartlova rekonstrukce proto nestavěla na radikální přestavbě dispozice, ale na postupném odstraňování pozdějších zásahů a obnově kvalitních původních detailů.

Projekt tak pracuje s principem minimální zásah, maximální efekt, který je dnes v architektuře stále aktuálnější.

„Místo nákladných stavebních změn projekt staví na respektu k původnímu charakteru domu a nabízí ukázku dostupné architektury. To je téma, které je v kontextu dnešní bytové krize stále aktuálnější,“ uvádí architekt Prokop Hartl.

Nové centrum bytu

Klíčovým prostorem bytu se stala multifunkční jídelna s otevřenou kuchyní, která propojuje jednotlivé části dispozice. S obývacím pokojem ji spojuje nově vytvořený průchod, díky němuž se podařilo prostor výrazně otevřít a prosvětlit.

Do hloubky bytu zároveň přivádí světlo luxferová příčka, která odděluje jednotlivé části dispozice, aniž by narušila jejich vizuální propojení. Tento prvek zároveň řeší i otázku soukromí.

Byt na Letné

Z bourání sešlo. Rekonstrukce bytu na Letné ukazuje, proč je historie dnes největší luxus

Měli změnit dispozici a „modernizovat“. Místo toho zachovali téměř vše. Výsledek? Nadčasový byt, jehož hodnota nestojí na metrech čtverečních, ale na citlivé práci s historií. Rekonstrukce od 0,5 Studia potvrzuje trend, který mění pražské činžáky v designové investice.

Přečíst článek

Jedním z nejvýraznějších momentů projektu je práce s rozpočtem. Celková rekonstrukce stála přibližně 360 tisíc korun, což je v kontextu současných rekonstrukcí mimořádně nízká částka.

Úspory přinesla například náhrada klasických vestavných skříní za textilní závěsy. „Toto řešení ušetřilo významnou část rozpočtu a zároveň celý interiér vizuálně sjednotilo a zachovalo jeho prostorovou otevřenost,“ popisuje architekt.

Materiály navržené pro nájemní bydlení

Přestože byl rozpočet omezený, důležitým kritériem zůstala dlouhá životnost materiálů. Byt je určen k pronájmu, a proto bylo nutné zvolit řešení, které vydrží intenzivnější užívání.

Podlahy proto tvoří odolná epoxidová stěrka a kuchyňská linka je vyrobena z nerezu. Tyto materiály zároveň dodávají interiéru současný, téměř industriální charakter.

Chalupa po rekonstrukci

Před a po: Češi znovu objevují kouzlo chalup. Tato rekonstrukce to dokazuje

Stará venkovská chalupa ve Vidlaté Seči na Svitavsku byla ještě donedávna na hraně zániku. Zatékající střechou, vlhkým zdivem i chybějícím zázemím připomínala spíš relikt minulosti než místo pro rodinnou rekreaci.

Přečíst článek

Barevnost prostoru stojí na neutrálním základě, který doplňují výrazné akcenty, jako je například modrá koupelna nebo sytě zelený jídelní stůl. Interiér tak získává vlastní identitu, aniž by byl příliš určující pro budoucího nájemníka. „Díky neutrálnímu základu zůstává v interiéru dostatek prostoru pro osobní vklad budoucího nájemníka,“ uzavírá Hartl.

Fidurock koupil historické domy v Sokolské a promění je na nájemní bydlení.

Domy pár minut od Václavského náměstí mění majitele. Fidurock je promění na byty

Investiční skupina Fidurock koupila dva činžovní domy v Sokolské ulici nedaleko Václavského náměstí. Objekty o ploše 2 157 metrů čtverečních projdou kompletní rekonstrukcí a změnou z kanceláří na nájemní byty.

Přečíst článek

Nová Amerika v Brně

Brno roste do výšky: Crestyl odhalil projekt, který přepíše centrum města

Rezidenční projekt Nová Amerika od developerské skupiny Crestyl vyroste v centru Brna v lokalitě Nové Sady. Čtyři architektonicky výrazné budovy nabídnou celkem 243 bytů s prémiovým standardem a unikátním výhledem na panorama města včetně dominanty Petrova. Výstavba má začít letos v říjnu, dokončení je plánováno na polovinu roku 2029.

Přečíst článek

Brno roste. A Praha hledá směr

Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.

Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.

Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.

Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.

A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.

Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.

Související

Někdejší mlýn v Boršově se proměnil na rezidenční čtvrť.

Ze starého mlýna luxusní bydlení. Industriální památka u Vltavy prošla radikální proměnou

Přečíst článek
Domov seniorů v Novém Bydžově

Největší byznys příštích let? Péče o seniory. A v Novém Bydžově ukázali, jak může vypadat

Přečíst článek
Chata Jizerka

Tady se bouralo do posledního trámu. Z horské ruiny v Jizerkách je chalupa se saunou a výhledem za milion

Přečíst článek

Ze starého mlýna luxusní bydlení. Industriální památka u Vltavy prošla radikální proměnou

Někdejší mlýn v Boršově se proměnil na rezidenční čtvrť.
BoysPlayNice, užito se svolením
Petra Nehasilová

Na břehu Vltavy v Boršově nad Vltavou se proměnil historický industriální areál v nový rezidenční projekt. Bývalý Žitný mlýn, jehož historie sahá až do 16. století, prošel rozsáhlou konverzí na bytový komplex s veřejným náměstím, kavárnou a parkem u řeky. Architekti přitom zachovali klíčové industriální prvky včetně cihlového sila nebo historické turbíny.

Na břehu Vltavy v Boršově nad Vltavou vznikl nový rezidenční projekt, který propojuje industriální historii s moderním bydlením. Areál bývalého Žitného mlýna prošel rozsáhlou konverzí, díky níž se někdejší výrobní komplex proměnil v obytný soubor s veřejným prostorem, kavárnou a parkem u řeky. Autorem architektonického návrhu je studio mar.s architects architekta Martina Šenbergera, investorem rodinná stavební firma Auböck.

Projekt kombinuje rekonstrukci historických objektů s novostavbami. Celkem vzniklo 83 bytů o velikostech od 45 do 150 metrů čtverečních, od menších bytů 1+kk až po velké rodinné byty. Součástí projektu je také unikátní mezonetový byt ve věžové části původního mlýna.

„Když jsme do areálu poprvé vstoupili, fascinoval nás především silný příběh tohoto místa. Téměř dvě století se zde mísila energie Vltavy s vůní obilí a rytmem průmyslových strojů,“ říká architekt Martin Šenberger ze studia mar.s architects.

Nové náměstí jako srdce areálu

Klíčovým urbanistickým prvkem projektu je nové náměstí, které vzniklo doplněním původního areálu o nový bytový dům. Ten uzavírá otevřenou stranu původní kompozice ve tvaru písmene U a vytváří centrální veřejný prostor se stromořadím a širokým schodištěm směřujícím k historickému zámečku.

Dominantním prvkem náměstí je původní Francisova turbína, která byla při rekonstrukci vyzvednuta ze zasypaného náhonu a instalována jako připomínka průmyslové minulosti areálu. „Nechtěli jsme vytvořit jen obytný dvůr. Cílem bylo navrátit místu paměť a zároveň vytvořit prostor pro komunitní život,“ vysvětluje Šenberger.

PSN kupuje od společnosti E.ON rozsáhlý areál v Brně, kterému vrátí rezidenční funkci.

Kde byla elektrárna, budou byty. PSN chystá velkou proměnu Cejlu

Uzavřený areál, který desítky let sloužil energetice, se má otevřít městu. PSN zde chystá bydlení.

Přečíst článek

V přízemí hlavní historické budovy vznikla kavárna, která propojuje nový rezidenční komplex s okolní obcí.

Respekt k industriální architektuře

Architekti se při rekonstrukci snažili zachovat maximum původních konstrukcí a materiálů. Dominantou areálu je pětipodlažní cihlové silo z konce 19. století, které bylo očištěno na režné zdivo. Nepůvodní přístavby byly odstraněny a na objekt přibyla nová nástavba ze světlé cihly, která je od historické části jasně oddělena.

Okna byla navržena jako repliky původních industriálních ocelových výplní a směrem k řece byly doplněny o černé ocelové balkony.

Výraznou proměnou prošla také centrální věž mlýna, kde vznikl loftový byt s panoramatickými výhledy do krajiny. Nová železobetonová střešní konstrukce vytvořila prostor s terasami a zároveň umožnila realizaci zelené střechy.

Architekt Kamil Mrva

Architekt Kamil Mrva: V Praze, Brně a pár velkých městech už architektura dýchá

Jeho ateliér působí převážně v Moravskoslezském kraji. Staví rodinné domy, rekonstruuje a revitalizuje brownfieldy. Architekt Kamil Mrva. Loni mu vyšla kniha, ve filmu objíždí v Porsche 911 svoje realizace. Snímek se jmenuje Muž, který sázel domy. A není to nijak nadnesené. Kamil Mrva má se svým ateliérem na kontě pětistovku menších i větších projektů. Většina z nich pak stojí v Moravskoslezském kraji.

Přečíst článek

Druhá historická budova, bývalá správní budova, dostala nový cihelný sokl a světlou omítku. Oba historické objekty dnes propojuje nové vertikální komunikační jádro ze skla a černého kovu.

„Celý projekt stojí na jednoduché myšlence: ponechat maximum industriálních prvků a doplnit je o jasně čitelné současné zásahy,“ říká Šenberger.

Dvě novostavby doplňují historické objekty

Součástí projektu jsou také dvě nové bytové budovy. První z nich uzavírá nové náměstí a má tři nadzemní podlaží. Architekti ji navrhli ze světlé cihly s bílými kovovými prvky a plochou střechou. Oproti historickým budovám se záměrně výrazově odlišuje.

Druhá novostavba stojí blíže k řece a mlýnskému náhonu. Jednoduchý pětipodlažní objem s fasádou z červené režné cihly doplňují velká francouzská okna a kombinace lodžií a balkonů.

Součástí úprav bylo také obnovení mlýnského náhonu a vznik nového mostu, který propojuje areál s parkem podél Vltavy.

Základním principem projektu byla konverze brownfieldu a maximální využití stávajících stavebních struktur. Architekti tento přístup označují za jeden z nejvíce ekologických způsobů nakládání se stavebními zdroji. Projekt doplňují zelené střechy a systém hospodaření s dešťovou vodou, která je využívána například pro napájení obnoveného náhonu.

Mrakodrap Eurovea Tower v Bratislavě

Bratislava překvapila nejen Evropu. Z rafinerie a skladů vyrostla čtvrť, kterou obdivují až v Americe

Město, kde se dříve nacházely kontaminované brownfieldy, dnes plní mrakodrapy, bulváry a nové parky. A další stavby míří až ke 200 metrům. Proč je Bratislava ve výškové výstavbě tam, kde Praha ani nezačala?

Přečíst článek

Staticky šlo o poměrně náročnou rekonstrukci. V nejstarší části mlýna bylo nutné nahradit původní dřevěné konstrukce železobetonovými stropy a v novějších částech odstranit systém betonových silo komor. Některé jejich fragmenty ale architekti ponechali jako součást interiérů. „Industriální architektura má obrovskou sílu. Naším cílem bylo zachovat její autenticitu a zároveň vytvořit kvalitní bydlení pro současnost,“ dodává Šenberger.

Historie mlýna sahá až do 16. století

Areál Žitného mlýna má dlouhou historii. První zmínky o mlýně pocházejí z roku 1594, kdy byl součástí poříčského panství. Na konci 19. století zde budějovičtí pekaři vybudovali nový válcový mlýn napojený na náhon z Vltavy.

Po roce 1906 mlýn převzalo místní družstvo, které areál modernizovalo a rozšířilo o sklady mouky i železobetonové silo. Po znárodnění v roce 1948 byl mlýn začleněn do státního podniku Mlýny a těstárny Pardubice a prošel dalšími přestavbami.

Škola v Chýni

V Chýni vznikla škola za miliardu. Nový kampus má ambici stát se centrem celé čtvrti

Rychle rostoucí Chýně na okraji Prahy reaguje na tlak suburbanizace výstavbou nové základní školy. Projekt za zhruba 1,05 miliardy korun kombinuje vzdělávací infrastrukturu se sportovním a komunitním zázemím a je navržen jako otevřený areál využitelný i mimo výuku.

Přečíst článek

Nemovitosti v zahraničí přitahují flipování.

Koupí vilu na Bali a za rok ji prodají za trojnásobek. Češi objevili nový investiční trik

Koupí vilu na exotickém ostrově, často ji ani osobně nevidí, a za pár měsíců ji prodají se ziskem. Zahraniční nemovitosti lákají čím dál víc Čechů a v Indonésii už více než čtvrtina investorů sází na rychlé „flipování“. Klíčovou roli přitom hraje Instagram.

Přečíst článek

Související

Nové sídlo firmy Jánošík

Zchátralý obilný sklad proměnili na sídlo rodinné firmy. Je z něj výhled na Karpaty a je plné umění

Přečíst článek
Nové Papírny v Plzni

V Plzni se chystá obří výstavba. Tamní brownfield se do šesti let stane vyhledávanou lokalitou

Přečíst článek

Smutná zpráva pro nájemníky. Jejich bydlení si vyhlédli investoři

Smutná zpráva pro nájemníky. Jejich bydlení si vyhlédli investoři
iStock
Dalibor Martínek

Z jednotlivých segmentů realitního trhu vychází jako nejatraktivnější pro investory nájemní bydlení, vyplývá z posledního reportu Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí. Letos se čeká další růst nájmů, a také vyšší investice do nájemního bydlení. Pro nájemníky z toho plyne další růst nájmů.

Růst nájmů kopíruje ceny nového bydlení. Nové byty v Praze už překonaly v průměru hranici 175 tisíc korun za metr, meziroční růst byl přes deset procent. Ještě rychleji rostly nájmy. V hlavním městě lze pronajmout metr staršího bytu v průměru za 450 korun, u nového je to přes sedm set korun.

To znamená, že garsonka v novém projektu o velikosti do třiceti metrů se nyní pronajímá za dvacet tisíc korun plus. Ceny v letošním roce dál porostou. Odborníci podle průzkumu asociace tento segment označují za oblast s největším očekávaným přírůstkem nové nabídky oproti předchozím rokům.

Nová výstavba na Veleslavíně

Na Veleslavíně vyroste nová čtvrť za 2,2 miliardy

Na pražském Veleslavíně má v příštích letech vzniknout nová obytná čtvrť. Developerská společnost Penta Real Estate zde společně s firmou Engine Prague Development (EPD) plánuje postavit 114 bytů a 27 rodinných domů. Výstavba projektu s názvem Nový Veleslavín má začít ještě letos a dokončení je plánováno na rok 2028. Celková investice dosáhne přibližně 2,2 miliardy korun.

Přečíst článek

„Rezidenční sektor je dnes z pohledu investorů jedním z nejstabilnějších segmentů trhu. Silná poptávka po bydlení spolu s omezenou nabídkou vytváří dlouhodobě atraktivní investiční prostředí, zejména pro projekty rezidenčního bydlení. Právě tento segment proto bude v následujících letech přitahovat významnou část investičního kapitálu,“ vysvětluje Tomáš Hochmeister, šéf Penta Funds Management.

Předpokládá se postupný růst podílu institucionálního nájemního bydlení, které by mohlo tvořit přibližně deset až dvacet procent nově zahajovaných projektů. Jde o projekty, kdy celou budovu financuje a získá jeden vlastník, často nemovitostní fond, který byty pronajímá. Někdy si projekt podrží sám developer. Cena je vyšší než na sekundárním trhu, protože vlastník si do nájmu započítává služby jako recepce či úklid, ale také vlastní marži.

Do portfolia realitního fondu Luxent přibyl činžovní dům v pražské Sokolské ulici.

Realitní fond Luxent nabral 100 milionů. Nakupuje domy v Praze i regionu

Nový fond Luxent začal rychle budovat realitní portfolio. Od investorů získal přes sto milionů korun a podepsal smlouvy k několika projektům. První investicí je činžovní dům v pražské Sokolské ulici. Další projekty zahrnují výstavbu bytového domu i přeměnu kancelářských budov na byty. Fond chce investorům nabídnout výnos přes 15 procent ročně.

Přečíst článek

Růst investic

Podle průzkumu se očekává růst investic do realitního trhu oproti roku 2025. Loňský rok byl přitom z hlediska objemu investic mimořádně silný a patřil k nejlepším v historii českého realitního trhu. „Domácí kapitál zůstane jedním z klíčových motorů realitního trhu. Investoři se budou zaměřovat především na rezidenční projekty a rozvojové pozemky, zároveň očekáváme pokračující silnou aktivitu realitních fondů na českém i středoevropském trhu,“ říká Zdenka Klapalová, prezidentka ARTN a jednatelka společnosti Knight Frank.

Průzkum také ukazuje rozdíly mezi jednotlivými lokalitami. V Praze se čeká růst cen nových bytů o pět až deset procent, v regionech to bude podle respondentů pomalejší růst. „V letech 2026 a 2027 bude rezidenční trh pokračovat v růstu, ale jiného charakteru než před rokem 2022. Půjde o trh selektivní, strukturálně napjatý a výrazně diferencovaný. Cenově lze očekávat další růst, zejména u novostaveb a kvalitních projektů v dobrých lokalitách,“ tvrdí Marcel Soural, člen správní rady ARTN a majitel Trigemy. „Část domácností zůstane mimo vlastnické bydlení kvůli dostupnosti financování, což výrazně posílí nájemní segment a institucionální nájemní bydlení,“ dodává.

Související

Kunovský tlačí na stavební firmy: Zlevněte, jinak nové byty v Praze nezačneme stavět

Přečíst článek
Doporučujeme