Developerská skupina Skanska uvádí na trh nový projekt ve Vysočanech, kde ceny začínají na 116 tisících korun za metr čtvereční.

Developerská skupina Skanska posílá na trh další projekt ve Vysočanech. Klíčová není ani tak architektura nebo standard, ale cenovka. Ceny startují na 116 tisících korun za metr čtvereční, průměr se pohybuje kolem 165 tisíc. To odpovídá současné hladině novostaveb v širším centru Prahy, kde se ceny dlouhodobě drží vysoko navzdory slabší poptávce v minulých letech.

11 fotografií v galerii

Projekt vzniká v lokalitě kolem stanice metra Kolbenova, která patří k nejrychleji se proměňujícím částem Prahy. Bývalý průmyslový areál se postupně mění na rezidenční čtvrť s doplněním služeb a kanceláří.

Proměna industriální čtvrti

V nabídce převažují větší byty (3+kk až 5+kk), tedy segment, který developeři v posledních letech častěji cílí na kupce s vyšší kupní silou. Menších bytů je v projektu méně. Celý projekt čtvrti Vysočany má nabídnout přes tisíc bytů. Dokončení developer plánuje na rok 2029.

Provedení odpovídá současnému „vyššímu standardu“ novostaveb. Byty mají podlahové vytápění, chytré řízení domácnosti nebo vyšší energetickou efektivitu. Budova má splnit třídu PENB A a certifikaci BREEAM.

Šéf Skansky: 4,5 procenta je moc. Ideální hypotéka začíná trojkou

Reality

Růst cen stavebních prací, nedostatek kapacit a pomalé povolování projektů dnes řeší prakticky všichni developeři. Skanska Residential ale na rozdíl od některých konkurentů projekty nepozastavuje a drží se svých plánů. Šéf společnosti Petr Michálek v rozhovoru mluví o cenách, hypotékách i roli města jakožto developera.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Vysočany patří v posledních letech k nejrychleji se proměňujícím částem Prahy. Z původně silně průmyslové oblasti s areály bývalého ČKD se postupně stává plnohodnotná městská čtvrť, kde vedle bydlení vznikají i kanceláře, obchody a veřejný prostor. Klíčovým impulzem je dobrá dopravní dostupnost včetně metra B a zároveň rozsáhlé brownfieldy, které umožňují velkokapacitní výstavbu. Vedle Skanska Residential zde realizují projekty i další velcí hráči jako Central Group, Finep nebo Metrostav Development.

Nové projekty přitom stále častěji míří na bonitnější klientelu a nabízejí vyšší standard i energetickou úspornost. Vysočany se tak postupně posouvají z dřívější „levnější“ alternativy na úroveň širšího centra, čemuž odpovídá i cenová hladina nových bytů.

Rekordní prodeje, rekordní ceny. Praha má nejdražší bydlení v historii

Reality

Pražský trh s novými byty láme historické rekordy. Loni se v metropoli prodalo 7 800 nových bytů, nejvíce v historii, zatímco ceny se přiblížily hranici 180 tisíc korun za metr čtvereční. Nabídka ale dál klesá a podle developerů zůstává hluboko pod reálnými potřebami města.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Praha se začíná dělit na bohaté a chudé. Analýza ukazuje rostoucí rozdíly v bydlení

Reality

Na první pohled se Praha nemění. Pod povrchem se ale podle odborníků rozevírají nůžky mezi bohatými a chudými, což může v budoucnu zásadně proměnit podobu města.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Na první pohled se Praha nemění. Pod povrchem se ale podle odborníků rozevírají nůžky mezi bohatými a chudými, což může v budoucnu zásadně proměnit podobu města.

V evropském srovnání je Praha zatím spíš výjimkou než pravidlem. Zatímco metropole jako Paříž, Londýn nebo Brusel jsou už dnes jasně rozdělené na „bohaté“ a „chudé“ čtvrti, česká metropole si stále drží relativně promíchanou sociální strukturu. V zahraničí přitom nejde jen o statistiku. Vyloučené periferie a luxusní centra tam často odděluje nejen cena bydlení, ale i kvalita škol, služeb nebo bezpečnost.

Právě tímto směrem by se ale Praha mohla začít vydávat. Nová analýza Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) naznačuje, že rozdíly mezi nejbohatšími a nejchudšími se pomalu, ale vytrvale zvětšují. Zatím jde o nenápadný trend, který v každodenním životě není příliš vidět. Historie jiných evropských měst ale ukazuje, že podobný vývoj se může v relativně krátké době zlomit a výsledkem jsou města, kde se jednotlivé skupiny obyvatel téměř nepotkávají.

„Praha je stále městem, kde se lidé různých profesí a příjmů přirozeně potkávají v každodenním životě. To je z hlediska správného fungování města velmi důležité. Nevznikají rozsáhlé izolované ostrovy jedné skupiny,“ říká Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha.

Zároveň však analýza upozorňuje, že se postupně zvětšují rozdíly v rozmístění tzv. okrajových tříd, tedy nejbohatších a nejchudších obyvatel. Tyto změny jsou zatím nenápadné, ale dlouhodobě mohou vést k většímu oddělování jednotlivých skupin.

Univerzity jako developeři za miliardy. Proč české školy nestaví podle architektonických soutěží

Reality

Stát a EU posílají do univerzitní výstavby desítky miliard. Nové kampusy formují města i vědu na generace dopředu. Přesto řada klíčových projektů vzniká bez architektonických soutěží.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Kde bydlí jednotlivé skupiny

Rozmístění obyvatel v Praze není náhodné, ale odráží charakter jednotlivých čtvrtí i historický vývoj města.  Sociálně slabší skupiny obyvatel se v rámci města často soustřeďují do určitých lokalit. Typicky jde o některá sídliště, například Černý Most, dále o vybrané části vnitřního města, ale také o okrajové oblasti v blízkosti průmyslových areálů, jako jsou Horní Počernice, Libeň nebo Vysočany.

Tyto oblasti mají často vyšší hustotu obyvatel, nižší průměrné vzdělání a vyšší nezaměstnanost. Výraznější zastoupení zde mají také cizinci s nižším socioekonomickým statusem.

Nižší střední třída, tedy pracovníci ve službách a prodeji, je typicky spojena se sídlišti ze 70. a 80. let. Přestože tyto lokality čelí určitým socioekonomickým výzvám, vyznačují se dobrou dostupností služeb a relativně kvalitní infrastrukturou.

Na opačné straně spektra stojí vyšší střední a vysoká třída. Vyšší střední třída, specialisté, obývá především tradičně atraktivní čtvrti jako Dejvice, Letná nebo Vinohrady. Tyto lokality nabízejí kvalitní veřejný prostor, výbornou dostupnost a často procházejí procesem gentrifikace, kdy se postupně mění sociální skladba obyvatel směrem k vyšším příjmovým skupinám.

Vysokopříjmové skupiny se pak koncentrují zejména v nové rezidenční výstavbě, například v Jinonicích, Hrdlořezích nebo v oblasti holešovického přístavu. Právě zde se objevuje fenomén tzv. gated communities, tedy uzavřených rezidenčních areálů.

Baťa postavil město za 20 let. Dnešní regulace by to nedovolily, říkají architekti ze Zlína

Reality

Ve Zlíně je téměř všechno památkově chráněno. A přesto existuje prostor pro novou architekturu. „Chceme, aby bylo na první pohled jasné, co je původní a co současné,“ říkají architekti Pavel Šánek a Monika Zvonková z ateliéru Semela Architetcs. V rozhovoru pak vysvětlují, proč je důležité nepřetírat to staré a zároveň nemít strach přidat výraz dneška.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Riziko uzavřených čtvrtí

Uzavřené rezidenční komplexy představují z pohledu městského plánování potenciální problém. Omezují prostupnost území a mohou posilovat sociální izolaci. „Uzavřené neprůchozí areály jsou pozůstatkem devadesátých let, kdy plánování nových čtvrtí nebylo koordinované. Prostupnosti území bude chránit také Metropolitní plán,“ říká Petr Hlaváček, náměstek primátora.

Zkušenosti z jiných evropských měst ale ukazují, že tenhle vývoj se dá ještě zbrzdit – nebo úplně otočit. Hodně záleží na tom, jak se k tomu město postaví. Klíčové je hlavně dostupné bydlení, rozumně plánovaná výstavba a čtvrti, kde vedle sebe můžou normálně fungovat lidé s různými příjmy. Důležitou roli hraje i to, aby byly školy, služby a veřejný prostor kvalitní napříč celou Prahou, nejen v „lepších“ částech.

Po 100 letech slibů má bělehradské metro změnit celé město. Češi už jsou u toho

Reality

Projekt prvního bělehradského metra se po letech odkladů přibližuje realizaci. Metro má zásadně změnit dopravu, urbanismus i investiční potenciál srbské metropole.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Co rozhodne o budoucnosti města

Podle IPR Praha je zásadní podporovat sociálně různorodé prostředí. To zahrnuje dostupné bydlení, kombinaci různých typů bytů i kvalitní veřejný prostor. „Z hlediska městského plánování a bytové politiky je klíčové podporovat sociálně různorodé prostředí,“ doplňuje Boháč.

Podobný obraz nabízí i zázemí hlavního města. Segregace zde zůstává nízká, ale rozdíly mezi skupinami jsou o něco výraznější.

Vyšší příjmové skupiny se stěhují do příměstských obcí, jako jsou Černošice, Dolní Břežany, Jesenice nebo Zdiby. Naopak sociálně slabší skupiny se koncentrují ve větších středočeských městech, například v Kladně, Neratovicích, Berouně nebo Benešově.

video

Češi jsou posedlí vlastním bydlením. Nájemní byty jsou trend, ale Praha už je na hraně

Reality

Touha Čechů vlastnit byt je podle finančního ředitele skupiny Redstone Jiřího Medřického silnější než ve většině okolních zemí. Jenže vysoké ceny nemovitostí i dražší financování dál zhoršují dostupnost bydlení. Investiční nájemní bydlení proto zůstává silným trendem, otázkou ale je, kam až mohou růst nájmy.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Stavíme pro střední třídu sedm set bytů v Kladně, říká Karel Týc z Natlandu

Reality

Jestli někde dělat development, tak v současné době jistě v Praze, říká Karel Týc, šéf developerské společnosti Natland Real Estate a partner investiční skupiny Natland pro Real Estata & Development. Na trh výstavby bytů či kanceláří vstoupil v roce 2011. Věnuje se především rezidencím a bytům, často zároveň v kombinaci s kancelářskými a multifunkčními projekty.

Dalibor Martínek

Přečíst článek