Ceny posledního rozloučení se v Česku zvedají rychleji než důchody i inflace. Pohřeb, který ještě před dvěma lety vyšel v průměru na necelých 30 tisíc, dnes běžně stojí o 5 až 10 tisíc víc. Základní kremace bez obřadu se pohybuje mezi 18 a 23 tisíci korunami, přičemž v Praze vychází průměrná částka na 25 tisíc korun. V Brně je cena o něco nižší, kolem 17 a půl tisíce. Tradiční obřad s hudbou, květinovou výzdobou a pronájmem síně pak v metropoli stojí zhruba 37 tisíc, v Brně dokonce lehce přes 39 tisíc.
V únoru roku 2024, téměř přesně sto let po Leninovi, zemřel Alexej Navalnyj. Slovo zemřel je eufemismus, asi tak jako u Lenina. Navalnyj byl režimem zničen, zabit. Možná jako Lenin. Zvláštní, jak je Rusko sto let konzistentní. Aspoň co se týká zániku jeho důležitých hybatelů.
Na vatikánském Svatopetrském náměstí dnes skončila zádušní mše za emeritního papeže Benedikta XVI., který zemřel 31. prosince ve věku 95 let. Smuteční obřad, kterému přihlíželo na 50.000 věřících, vedl nynější papež František. Zesnulý bude nyní uložen do hrobky v kryptě Svatopetrské baziliky, tento obřad se již odehrává mimo zraky veřejnosti.
Americká kosmetická společnost Estée Lauder se rozhodla rozšířit plánované propouštění až o 3000 lidí. Firma v dnešní zprávě o čtvrtletních hospodářských výsledcích oznámila, že nyní počítá se zrušením 9 až 10 tisíc pracovních míst. To odpovídá zhruba 17,5 procenta její pracovní síly z poloviny loňského roku. V únoru firma uváděla, že hodlá propustit až 7000 lidí.
Írán zaslal Spojeným státům prostřednictvím Pákistánu další návrh na jednání o ukončení války, píší podle agentur AFP a Reuters íránská státní média. Podle nich se tak stalo ve čtvrtek. Ačkoliv mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem aktuálně panuje příměří, rozhovory o ukončení války, která začala 28. února, byly zatím neúspěšné.
Turecká policie použila slzný plyn proti prvomájovým shromážděním v Istanbulu. Současně zadržela několik stovek lidí, píší turecká média a agentura AFP. Úřady již dříve zakázaly demonstrace na prvního máje na náměstí Taksim, kde se často shromáždění odborářů a levicových stran konají.
Rusko zakázalo dovoz radioelektronických zařízení určených pro satelitní spojení. Týká se to i terminálů systému Starlink pro satelitní přístup k internetu, který vyvinula firma SpaceX amerického miliardáře Elona Muska. Informují o tom ruská média. Moskva tvrdí, že opatření udělala kvůli ochraně národní bezpečnosti.
Čínský technologický gigant Huawei očekává, že své tržby z čipů pro umělou inteligenci (AI) letos zvýší nejméně o 60 procent na zhruba 12 miliard dolarů (249 miliard korun). Těží z poptávky čínských firem po domácí alternativě k Nvidii. Firma by tak v tomto roce získala největší podíl na čínském trhu s AI čipy, píše s odkazem na své zdroje deník Financial Times.
Donald Trump vážně zvažuje stažení amerických vojáků z Itálie a Španělska. Už dříve americký prezident hovořil o snížení počtu amerických vojáků v Německu. Trump dlouhodobě kritizuje evropské členy NATO včetně Itálie, Španělska a Německa, že odmítají podpořit americkou-izraelskou válku proti Íránu a že nedostatečně investují do obrany. Šéf Bílého domu už také naznačil, že přemýšlí o odchodu USA ze Severoatlantické aliance.
Ruská armáda v dubnu proti Ukrajině poslala skoro 6000 dronů s dlouhým doletem, což je nejvyšší počet za více než čtyři roky trvající ruskou invazi do sousední země. Vyplývá to z analýzy agentury AFP, která vychází z pravidelných hlášení ukrajinských vzdušných sil.
Senátoři budou mít na asistenty ode dneška celkem až 60 tisíc korun měsíčně, stejně jako poslanci. Navýšení o pět tisíc za měsíc schválil tento týden senátní hospodářský výbor. Navázal tak na obdobné rozhodnutí sněmovního rozpočtového výboru z počátku dubna.
Kabinová lanovka na Sněžku se dnes po technické odstávce vrátila do plného provozu. Od 16. března jezdila jen o víkendech a svátcích. Lanovka, která je v odstávce kvůli údržbě dvakrát ročně, na jaře a na podzim, je připravena na letní sezonu, uvedl to zástupce náčelníka lanovky Jan Martinov.
Ode dneška začíná prozatímně platit obchodní dohoda mezi Evropskou unií a skupinou latinskoamerických zemí Mercosur. Vyjednávání o ní trvalo přes 25 let a Evropská komise se rozhodla využít své pravomoci začít dohodu uplatňovat, ačkoliv ji ještě neschválil Evropský parlament. Dohodu v minulosti silně kritizovali zemědělci a její uplatňování před dokončení ratifikace kritizovala například Francie.
