Kam zajít, co ochutnat a co stojí za pozornost

Odebírat newsletter

45 tun hudby, 12 tisíc dárců a český křišťál. Svatý Vít má nové varhany

Petra Nehasilová
pej

Více než 45 tun, téměř šest tisíc píšťal, 180 prvků z českého křišťálu a cena až 160 milionů korun. Katedrála sv. Víta dnes představí nové koncertní varhany, na které se čekalo přes sto let. Nástroj vznikl ve španělské varhanářské dílně Gerharda Grenzinga a jeho výtvarnou podobu doplnilo české sklo od Lasvitu.

Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha získala nové koncertní varhany. Nástroj, na který se čekalo více než sto let, se poprvé rozezní při slavnostním požehnání v pondělí 15. června. Završuje se tak jeden z největších kulturních projektů posledních desetiletí. Není to malý nástroj. Nové svatovítské varhany mají 5755 píšťal a váží 45 755 kilogramů. Nejmenší píšťala měří jen 7,5 milimetru. Vznikly v dílně španělského varhanáře Gerharda Grenzinga a byly navrženy přímo pro akustiku největšího českého chrámu.

Mají sloužit bohoslužbám, velkým státním a společenským událostem i koncertům. Na dnešní požehnání naváže Svatovítský varhanní oktáv, série osmi koncertů českých i zahraničních interpretů. „Svatovítská katedrála získala nový hlas. Hlas, který nebude mluvit slovy, ale přesto bude promlouvat k srdci,“ říká pražský arcibiskup Stanislav Přibyl.

Sklo mezi píšťalami

Na první pohled ale nové varhany nejsou jen hudebním nástrojem. Jsou také výrazným výtvarným počinem. Do jejich prospektu je zasazeno 180 ručně vyráběných křišťálových prvků z novoborské sklárny Ajeto společnosti Lasvit. 

Sklo je zavěšené přímo mezi průčelními píšťalami. Vstupuje do fasády nástroje, zachytává světlo z rozetového okna a vrací ho zpět do prostoru katedrály. To je na varhanách výjimečné. U historických i současných nástrojů se sklo objevuje spíš v okolní architektuře nebo jako doprovodný prvek. Tady je součástí samotného těla varhan.

Každý křišťálový element vznikal ručně. Skláři do něj přidali jemné příměsi sody a slídy, aby sklo dokázalo lépe rozptylovat světlo.

Pražský hrad

Nenápadná revoluce na Pražském hradě. A nejde jen o světla

Na Pražském hradě probíhá nenápadná, ale systematická proměna. Jednotlivé projekty ukazují posun od nahodilých zásahů k dlouhodobému řízení areálu.

Přečíst článek

Design, který má zmizet

Výtvarnou podobu nástroje navrhl Peter Olah ze studia Škoda Design. Inspiraci hledal v gotice, české krajině, vitrážích i tradici sklářského řemesla. Zadání ale bylo složitější než u běžného designového objektu. „Jako designér jsem zvyklý přemýšlet v milimetrech. Katedrála vás nutí přemýšlet v měřítku staletí,“ říká Olah. „Naším cílem bylo vytvořit neviditelný design. Varhany současné a natolik čisté a střídmé, že budou působit, jako by do tohoto prostoru patřily odjakživa,“ dodal Olah. 

Spojení varhan a křišťálu mohlo snadno sklouznout k efektní atrakci. Proto se vše muselo ověřovat technicky. Zvuk nesměl ustoupit designu. V dílně Gerharda Grenzinga proto vznikl funkční prototyp, na němž se testovalo, jak skleněné prvky ovlivní akustiku. Teprve po zkouškách se rozhodovalo o jejich přesném umístění. „Katedrála sv. Víta je jedním z nejvýjimečnějších chrámových prostorů Evropy. Navrhnout pro ni varhany bylo profesní i osobní výzvou,“ říká Grenzing.

Bez reklamy či trdelníků? Z Hradu zmizí nevkusná reklama, nový manuál si všímá i veřejných toalet

Areál Pražského hradu se krůček po krůčku mění. Revitalizovat a více propojit se s okolím mají starobylé Chotkovy sady, změní se přístřešky u vstupů a díky novému Manuálu pro kultivovaný Pražský hrad zmizí z nádvoří vizuální smog.

Přečíst článek

Pořízení nových varhan má vyjít až na 160 milionů korun. Nešlo přitom jen o církevní nebo státní projekt. Od roku 2014 jej koordinoval Nadační fond Svatovítské varhany a do sbírky se zapojilo více než dvanáct tisíc dárců: jednotlivci, firmy, města, školy, filantropové i čeští krajané v zahraničí.

„Nové svatovítské varhany jsou důkazem, že i dnes dokáže společnost spojit síly pro projekt, jehož význam přesahuje jednu generaci,“ říká Jaromír Císař, spoluzakladatel Bohemian Heritage Fund, který pomáhal s organizací národní sbírky.

Český křišťál v českém chrámu

Pro Lasvit je účast na projektu jednou z nejviditelnějších zakázek v Česku. Firma, která běžně vytváří světelné instalace pro hotely, rezidence a veřejné prostory po celém světě, se tentokrát podílela na díle pro nejvýznamnější chrám v zemi.

„Sklo zde není dekorací ani módním gestem. Je součástí příběhu tohoto místa a závazkem vůči budoucím generacím,“ říká Leon Jakimič, zakladatel a prezident Lasvitu.

Letohrádek královny Anny projde dvouletou rekonstrukcí.

Reportáž: Belvedér mizí za lešením. Čeká ho stomilionová oprava

Královský letohrádek královny Anny, známý jako Belvedér, se na téměř dva roky uzavírá veřejnosti. Správa Pražského hradu zahájila jeho rozsáhlou obnovu za zhruba 100 milionů korun. Oprava renesanční památky přichází v době, kdy se proměnou chystá projít i širší okolí Hradu včetně Chotkových sadů.

Přečíst článek

Maria Gaľ Tkáčová

Urbanistka ze slavného studia Gehl: Praha má obrovskou kvalitu života. Teď ji musí promítnout i do nových čtvrtí

Praha má řeku, kopce, výbornou veřejnou dopravu i živou kulturu ulic. Přesto se v ní podle Marii Gaľ Tkáčové z dánského studia Gehl Architects pořád vede zásadní otázka: plánujeme město podle mapy, nebo podle toho, jak v něm lidé skutečně žijí? „Nejdřív pozorujeme a sbíráme data. Až potom začínáme skicovat,“ říká.

Přečíst článek

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Trofej po Jizerskou 50 vzniká v Lasvitu.

Tyhle trofeje nevznikly v dílně, ale ve sněhu. Podívejte se, jak se rodí ceny pro Jizerskou 50

Přečíst článek
Světelná instalace české sklářské firmy Lasvit.

Lasvit na milánském týdnu designu osloví až 10 tisíc potenciálních klientů

Přečíst článek

Pocta pro architekta, který změnil české domy i studenty. Ladislav Lábus míří do síně slávy ČKA

Architekt Ladislav Lábus
ČTK
Petra Nehasilová

Nestaví architekturu, která křičí. Staví takovou, která vydrží. Autor Langhansu, Paličkovy vily či Hotelu Karlov, Ladislav Lábus, získá Poctu České komory architektů. „Podstatné je, proč a pro koho to děláme,“ řekl v rozhovoru pro Newstream.

Ladislav Lábus patří k architektům, kteří se do české architektury nezapsali efektem, ale dlouhodobou přesností, zdrženlivostí a schopností rozumět místu. Česká komora architektů jej letos uvádí do své pomyslné síně slávy. 

„Pocta České komory architektů je profesoru Ladislavu Lábusovi udělována za mimořádně kultivované a nadčasové architektonické dílo, za celoživotní obranu hodnot kvalitní architektury, za neúnavnou pedagogickou a profesní práci i za osobní integritu, s níž po desetiletí spoluutváří kulturní prostředí české architektury,“ uvedla porota architektonické ceny Česká cena za architekturu.

Architekt Ladislav Lábus

Architekt Lábus: Těžší je stavět za hodně peněž než za málo

Jeden z nejuznávanějších českých architektů, Ladislav Lábus, získal Národní cenu za architekturu, Grand Prix, za bytový dům s galerií na Malé Straně. Stavět v centru Prahy podle něj znamená pracovat pod tlakem omezení, památkářů i veřejnosti. Právě v tom nachází výzvu. V rozhovoru mluví o tom, jak se česká architektura proměnila, proč se obyčejnost z domů vytrácí a proč dnešní trh s bydlením ztrácí smysl.

Přečíst článek

Lábus je spojován s takzvanou českou přísností, ale jeho architektura není chladná. Je spíš přesná, ohleduplná a vědomá si souvislostí. V rozhovoru pro Newstream v minulosti ostatně sám připomněl, že v architektuře nejde o efekt, ale o lidi, kteří v ní žijí. „Obyčejnost je plachá, ale krásná,“ řekl Lábus. A dodal také, že „tisíce druhů obkladaček nejsou v přímé úměře k tomu, jak se v prostoru žije“.

Právě tato zdrženlivost a schopnost nepodlehnout módním gestům je pro jeho tvorbu charakteristická. Lábus dlouhodobě ukazuje, že současná architektura nemusí být hlučná, aby byla silná. Může být pevná ve svém názoru, a přesto kultivovaná vůči okolí. Může vstupovat do historického prostředí, aniž by se mu podbízela nebo ho přehlušila.

Architekt, který umí zacházet s limity

Mezi nejvýznamnější Lábusovy realizace patří Dům pečovatelské služby Vyšehrad v Českém Krumlově, rekonstrukce a dostavba paláce Langhans v Praze, rekonstrukce Paličkovy vily, renovace a nástavba bytového domu v ulici Na Smetance, rekonstrukce Edisonovy transformační stanice nebo konverze Hotelu Karlov v Benešově. Tři jeho projekty, DPS Vyšehrad, Langhans a Hotel Karlov, byly nominovány na Cenu Miese van der Rohe.

Výraznou stopu zanechal také v oblasti vil a rodinných domů. Patří k architektům, kteří dokážou pracovat s omezením jako s kvalitou. V rozhovoru pro Newstream, který vznikl po získání Národní ceny za architekturu Grand Prix za bytový dům s galerií na Malé Straně, mluvil právě o tom, že omezení nemusí architekturu oslabovat. „Samozřejmě je to obtížné a svazující, ale právě to mě baví,“ řekl k práci v památkově chráněném prostředí.

Tento postoj dobře vystihuje i jeho přístup k rekonstrukcím, při kterých mu jde o hledání rovnováhy mezi tím, co má zůstat, co je třeba opravit a co může být nově doplněno.

Bytový dům s galerií na Malé Straně v Praze 1 navrhl přední český architekt Ladislav Lábus.

Novostavba na Malé Straně vzbudila vášně. Pošlou ji přesto architekti do dalšího kola prestižní soutěže?

Novostavba bytového domu s galerií se nachází na pozemku v horní části ulice Tržiště na Malé Straně, nedaleko americké ambasády. Podobu novostavby významně ovlivnila lokalita.

Přečíst článek

Pedagog, který ovlivnil generace architektů

Pocta ČKA ale neoceňuje pouze Lábusovy stavby. Stejně významná je jeho role pedagoga. Od roku 1990 působí na Fakultě architektury ČVUT, kde vede Ústav navrhování III a v letech 2014 až 2022 byl děkanem fakulty. Generacím studentů předával nejen profesní zkušenost, ale také důraz na odpovědnost, kritické myšlení a schopnost chápat architekturu jako veřejnou službu.

„Ladislav Lábus ve své osobě jedinečným způsobem spojuje vrcholnou autorskou tvorbu s mimořádným vlivem na vzdělávání, profesní i institucionální prostředí a kultivaci veřejné debaty o architektuře,“ uvedla předsedkyně poroty Alena Mičeková.

Podle ní význam Lábuse nespočívá pouze v kvalitě jednotlivých staveb, ale i ve schopnosti dlouhodobě utvářet podobu architektonického vzdělávání a profesní kultury.

O cenu Česká cena za architekturu soutěží i tento projekt.

Architekti paneláky nezatracují, naopak. A dokážou je proměnit i za málo peněz

Není to tak, že by se byty v panelácích měly zatracovat. Naopak. Vždyť v nich žije velká spousta Čechů. A za podřadné je nepovažují ani někteří architekti. „Vnímal jsem to stejně, jako když se obnovují historické památky, kde je podle jednoho filosofického proudu žádoucí, aby byly poznat stopy zásahů v jednotlivých obdobích vývoje,“ uvedl architekt René Dlesk (studio RDTH architekti), který pár panelákových bytů rekonstruoval.

Přečíst článek

Lábus je také dlouholetou osobností České komory architektů. U jejího založení stál, působil ve Stavovském soudu i v představenstvu a od roku 2022 předsedá Autorizační radě jmenované Ministerstvem pro místní rozvoj. Dlouhodobě se věnuje otázkám kvality architektonického vzdělávání, uznávání kvalifikací v evropském kontextu, sociálním stavbám i renovacím sídlišť.

Mezinárodní přesah jeho práce potvrzuje čestné členství v Americkém institutu architektů. V roce 2014 obdržel Cenu Ministerstva kultury za architekturu.

Natáčení podcastu s architektem Markem Tichým

Architekt Tichý: Po 30 letech se vracíme tam, kam patříme. Do Evropy

Vrcholů tuzemská architektura měla hned několik, říká architekt Marek Tichý, spoluzakladatel ateliéru TaK Architects. Za jeden z nich považuje období první republiky, kdy Češi měli obrovskou společenskou ambici a nespokojili se s pouhým průměrem.

Přečíst článek

Známý architekt mění hru. Po návrzích a výrobě interiérů chce dělat vlastní development

Známý architekt mění hru. Po návrzích a výrobě interiérů chce dělat vlastní development

Praha je pro developery stále nejatraktivnějším trhem, zároveň v ní ale houstne konkurence a přibývá projektů. Skupina Framework proto zvažuje vlastní development mimo metropoli a sází na krajská města, kterým může pomoci silnější poptávka po bydlení i lepší dopravní napojení. „Praha je skvělá, ale je tu přetlak projektů,“ říká Ján Antal, šéf a majitel společnosti, v podcastu Realitní Club.

Přečíst článek

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Známý architekt mění hru. Po návrzích a výrobě interiérů chce dělat vlastní development

Známý architekt mění hru. Po návrzích a výrobě interiérů chce dělat vlastní development

Přečíst článek

Architekti vložili dům do staré stodoly. Výsledek ukazuje, jak může přežít český venkov

Architekti vložili dům do staré stodoly. Výsledek ukazuje, jak může přežít český venkov
Peter Fabo, užito se svolením
Petra Nehasilová

Stará stodola u Lázní Bělohrad skrývá malý moderní dům. Facha architekti do ní vložili obytnou „krabici“ pro sezonní pobyt.

Na první pohled je to obyčejná stará stodola ve venkovské usedlosti v Brtvi u Lázní Bělohrad. Uvnitř se ale skrývá nový malý dům. Projekt nechce působit jako romantická chalupa ani jako okázalá rekonstrukce. Do původní hospodářské stavby vkládá jednoduchý současný kvádr, který starou stodolu nepřebíjí, ale nechává ji dál žít.

Projekt s názvem Krabice ve stodole navrhl pražský ateliér Facha architekti. Vznikl jako prostor pro sezonní pobyt investora v rámci rodinné venkovské usedlosti. Původně se uvažovalo o rekonstrukci obytné části statku, postupně se ale architekti s investorem vydali jinou cestou. Nové bydlení nevzniklo v původním domě, ale uvnitř stodoly.

Nové uvnitř starého

Princip návrhu je jednoduchý. Architekti do prostoru stodoly vložili samostatnou dřevostavbu o hrubé podlahové ploše 50 metrů čtverečních. Užitná plocha vestavby je 42,5 metru čtverečního. Nový objekt stojí volně uvnitř staré stavby a je konstrukčně nezávislý na původní stodole.

Tím se vyhnuli častému problému rekonstrukcí, kdy nová funkce historickou nebo starou hospodářskou stavbu zcela pohltí. Tady zůstává stodola stodolou. Nová „krabice“ v ní působí jako jasně čitelný současný zásah, který starou vrstvu respektuje, ale nenapodobuje ji.

Dřevěný kvádr má černou asfaltovou obálku. Jeho forma vychází z geometrie stodoly, zároveň však vytváří zřetelnou hranici mezi původním a novým. 

Rodinný dům u Kolína navrhli architekti Vít Svoboda a Pavel Nový ze studia 0,5 Studio

Takhle vypadá dům budoucnosti na českém venkově. Spoří energii a splývá s přírodou

Dům u Kolína zaujme na první pohled: černá „stodola“ s panoramatickým oknem nabízí moderní a úsporné bydlení přímo v krajině.

Přečíst článek

Stodola jako klimatický filtr

Zajímavé je i samotné fungování domu. Vestavba je lehce zvednutá nad původní podlahu stodoly, která pod ní dál volně prochází. Před objektem vznikl betonový koberec navazující na dvůr. Ten vytváří přirozený přechod mezi venkem, otevřeným prostorem stodoly a samotným interiérem.

Důležitým motivem je průhled mlatem skrze otevřenou stodolu do zahrady se starými jabloněmi a dál do krajiny. Tato osa se propsala do dispozice, umístění panoramatického okna i jídelního stolu. Malý interiér tak nepůsobí stísněně. 

Samotná stodola navíc funguje jako přirozená ochranná vrstva. Kryje vestavbu před počasím, přímým sluncem i přehříváním. Nový obytný prostor je řešen jako lehká sloupková dřevostavba. Objekt je určen především pro sezonní užívání, díky izolaci a podlahovému vytápění ale umožňuje i celoroční pobyt.

Knihovna Antonína Marka v Turnově

Turnov má knihovnu, která bude promítat filmy na vlastní fasádu

Nová Knihovna Antonína Marka v Turnově není jen místem pro knihy. Ateliér A69 navrhl budovu, která propojuje park, letní kino, komunitní život a odkaz pískovcových skal Českého ráje. Veřejnosti se otevře 1. září.

Přečíst článek

Odpověď na otázku, co se starými stodolami

Krabice ve stodole zapadá do širší debaty o budoucnosti venkovských hospodářských staveb. Stodoly, chlévy a sýpky po generace určovaly podobu českých vesnic. Byly praktické a robustní. Jenže s proměnou venkova a ústupem tradičního hospodaření řada z nich ztratila původní funkci. Část těchto staveb chátrá, část mizí a část se mění v rekreační objekty. Právě v tom je projekt Facha architektů zajímavý. Nepracuje se stodolou jako s prázdným obalem, který je třeba kompletně přepsat. Nechává ji dál nést paměť místa a pouze do ní vkládá novou obytnou vrstvu.

Tento přístup je důležitý i z hlediska udržitelnosti. Nejlepší stavba někdy nemusí být nová stavba na zelené louce. Může to být chytré využití toho, co už existuje. Adaptace staré stodoly navíc šetří nejen materiál a energii, ale i charakter místa. Venkovská usedlost tak neztrácí svou původní logiku, jen dostává novou funkci.

I ve stodole se dá bydlet.

Zapomenutou stodolu zrekonstruovali na dům plný světla. Vyšlo to na 15 milionů

Místo demolice zvolili rekonstrukci, chtěli zachovat kamennou stodolu z počátku 20. století. Za 15 milionů získali bydlení s nádechem historie a moderního životního stylu.

Přečíst článek

Interiér vestavby je úsporný a materiálově střídmý. Převládá březová překližka, doplněná černě probarvenou MDF deskou na vestavěném bloku kuchyně, koupelny a úložných prostor. Architekti se vyhnuli chalupářské stylizaci. Nepoužívají vesnické dekory, ale dřevo, asfaltovou stěrku, beton, ocel a překližku. 

Trnová u Prahy

FOTOGALERIE: Zámky na prodej. Podívejte se, kolik stojí historické skvosty v Česku

Na trhu objevilo několik výjimečných zámků a tvrzí. Zatímco některé ceny makléři uvádějí jen na vyžádání, další začínají zhruba na 15 milionech korun a u větších areálů se pohybují i kolem 60 milionů.

Přečíst článek

Související

Chalupa na Vysočině

Zapomeňte na chalupu s krajkami. Rodina si na Vysočině ve starém statku postavila temné designové útočiště

Přečíst článek
Cabin Devín

Stačí 20 metrů k dokonalému víkendovému bydlení? Tenhle domek stál necelých pět milionů

Přečíst článek