45 tun hudby, 12 tisíc dárců a český křišťál. Svatý Vít má nové varhany
Více než 45 tun, téměř šest tisíc píšťal, 180 prvků z českého křišťálu a cena až 160 milionů korun. Katedrála sv. Víta dnes představí nové koncertní varhany, na které se čekalo přes sto let. Nástroj vznikl ve španělské varhanářské dílně Gerharda Grenzinga a jeho výtvarnou podobu doplnilo české sklo od Lasvitu.
Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha získala nové koncertní varhany. Nástroj, na který se čekalo více než sto let, se poprvé rozezní při slavnostním požehnání v pondělí 15. června. Završuje se tak jeden z největších kulturních projektů posledních desetiletí. Není to malý nástroj. Nové svatovítské varhany mají 5755 píšťal a váží 45 755 kilogramů. Nejmenší píšťala měří jen 7,5 milimetru. Vznikly v dílně španělského varhanáře Gerharda Grenzinga a byly navrženy přímo pro akustiku největšího českého chrámu.
Mají sloužit bohoslužbám, velkým státním a společenským událostem i koncertům. Na dnešní požehnání naváže Svatovítský varhanní oktáv, série osmi koncertů českých i zahraničních interpretů. „Svatovítská katedrála získala nový hlas. Hlas, který nebude mluvit slovy, ale přesto bude promlouvat k srdci,“ říká pražský arcibiskup Stanislav Přibyl.
Sklo mezi píšťalami
Na první pohled ale nové varhany nejsou jen hudebním nástrojem. Jsou také výrazným výtvarným počinem. Do jejich prospektu je zasazeno 180 ručně vyráběných křišťálových prvků z novoborské sklárny Ajeto společnosti Lasvit.
Sklo je zavěšené přímo mezi průčelními píšťalami. Vstupuje do fasády nástroje, zachytává světlo z rozetového okna a vrací ho zpět do prostoru katedrály. To je na varhanách výjimečné. U historických i současných nástrojů se sklo objevuje spíš v okolní architektuře nebo jako doprovodný prvek. Tady je součástí samotného těla varhan.
Každý křišťálový element vznikal ručně. Skláři do něj přidali jemné příměsi sody a slídy, aby sklo dokázalo lépe rozptylovat světlo.
Na Pražském hradě probíhá nenápadná, ale systematická proměna. Jednotlivé projekty ukazují posun od nahodilých zásahů k dlouhodobému řízení areálu.
Nenápadná revoluce na Pražském hradě. A nejde jen o světla
Reality
Design, který má zmizet
Výtvarnou podobu nástroje navrhl Peter Olah ze studia Škoda Design. Inspiraci hledal v gotice, české krajině, vitrážích i tradici sklářského řemesla. Zadání ale bylo složitější než u běžného designového objektu. „Jako designér jsem zvyklý přemýšlet v milimetrech. Katedrála vás nutí přemýšlet v měřítku staletí,“ říká Olah. „Naším cílem bylo vytvořit neviditelný design. Varhany současné a natolik čisté a střídmé, že budou působit, jako by do tohoto prostoru patřily odjakživa,“ dodal Olah.
Spojení varhan a křišťálu mohlo snadno sklouznout k efektní atrakci. Proto se vše muselo ověřovat technicky. Zvuk nesměl ustoupit designu. V dílně Gerharda Grenzinga proto vznikl funkční prototyp, na němž se testovalo, jak skleněné prvky ovlivní akustiku. Teprve po zkouškách se rozhodovalo o jejich přesném umístění. „Katedrála sv. Víta je jedním z nejvýjimečnějších chrámových prostorů Evropy. Navrhnout pro ni varhany bylo profesní i osobní výzvou,“ říká Grenzing.
Areál Pražského hradu se krůček po krůčku mění. Revitalizovat a více propojit se s okolím mají starobylé Chotkovy sady, změní se přístřešky u vstupů a díky novému Manuálu pro kultivovaný Pražský hrad zmizí z nádvoří vizuální smog.
Bez reklamy či trdelníků? Z Hradu zmizí nevkusná reklama, nový manuál si všímá i veřejných toalet
Reality
Pořízení nových varhan má vyjít až na 160 milionů korun. Nešlo přitom jen o církevní nebo státní projekt. Od roku 2014 jej koordinoval Nadační fond Svatovítské varhany a do sbírky se zapojilo více než dvanáct tisíc dárců: jednotlivci, firmy, města, školy, filantropové i čeští krajané v zahraničí.
„Nové svatovítské varhany jsou důkazem, že i dnes dokáže společnost spojit síly pro projekt, jehož význam přesahuje jednu generaci,“ říká Jaromír Císař, spoluzakladatel Bohemian Heritage Fund, který pomáhal s organizací národní sbírky.
Český křišťál v českém chrámu
Pro Lasvit je účast na projektu jednou z nejviditelnějších zakázek v Česku. Firma, která běžně vytváří světelné instalace pro hotely, rezidence a veřejné prostory po celém světě, se tentokrát podílela na díle pro nejvýznamnější chrám v zemi.
„Sklo zde není dekorací ani módním gestem. Je součástí příběhu tohoto místa a závazkem vůči budoucím generacím,“ říká Leon Jakimič, zakladatel a prezident Lasvitu.
Královský letohrádek královny Anny, známý jako Belvedér, se na téměř dva roky uzavírá veřejnosti. Správa Pražského hradu zahájila jeho rozsáhlou obnovu za zhruba 100 milionů korun. Oprava renesanční památky přichází v době, kdy se proměnou chystá projít i širší okolí Hradu včetně Chotkových sadů.
Reportáž: Belvedér mizí za lešením. Čeká ho stomilionová oprava
Reality
Praha má řeku, kopce, výbornou veřejnou dopravu i živou kulturu ulic. Přesto se v ní podle Marii Gaľ Tkáčové z dánského studia Gehl Architects pořád vede zásadní otázka: plánujeme město podle mapy, nebo podle toho, jak v něm lidé skutečně žijí? „Nejdřív pozorujeme a sbíráme data. Až potom začínáme skicovat,“ říká.
Urbanistka ze slavného studia Gehl: Praha má obrovskou kvalitu života. Teď ji musí promítnout i do nových čtvrtí
Reality
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
