Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Ruské ocelárny na kolenou. Zisky se téměř vymazaly

Ruský ocelářský průmysl se dál potýká s výrazným ochlazením
iStock
 nst
nst

Ruský ocelářský průmysl se dál potýká s výrazným ochlazením. Spolu se zpomalováním ekonomiky klesá i poptávka po oceli, která se v prvním čtvrtletí meziročně propadla o 15 procent. Vyplývá to z údajů společnosti Severstal, jednoho z největších producentů v zemi. Za celý loňský rok pokles činil 14 procent.

Firma zároveň oznámila, že její čistý zisk se v prvním čtvrtletí téměř vymazal – meziročně klesl o více než 99 procent na 57 milionů rublů. „Situace v odvětví zůstává náročná,“ uvedl generální ředitel Alexandr Ševelev.

Vývoj v ocelářství odráží širší zpomalení ruské ekonomiky, která loni poprvé od roku 2022 zpomalila. Vysoké úrokové sazby, které centrální banka drží kvůli inflaci, zároveň tlumí aktivitu podniků. Základní sazba v březnu klesla na 15 procent.

Slabá poptávka tlačí ceny na domácím trhu dolů. Cena klíčového produktu – za tepla válcované oceli – klesla v prvním čtvrtletí meziročně o sedm procent. Naopak exportní ceny mírně rostly, což souvisí s vyššími náklady na dopravu a slabším vývozem z Číny.

Klesají tržby i zisk

Negativní vývoj se promítl i do hospodaření Severstalu. Tržby klesly o 19 procent na 145,3 miliardy rublů, zisk před úroky, zdaněním a odpisy (EBITDA) se propadl o více než polovinu na 17,9 miliardy rublů. Marže EBITDA spadla na 12 procent, což patří k nejnižším hodnotám v historii firmy.

Společnost už reaguje úspornými opatřeními – omezuje investice, náklady na pracovní sílu i výdaje na údržbu. Přesto je podle agentury Bloomberg stále v lepší kondici než část konkurence. Například Magnitogorsk Iron & Steel Works omezuje provoz méně využívaných kapacit, snižuje investice i počet manažerů.

Mareterra

Rekordní útrata nejbohatšího Ukrajince. Za apartmán v Monaku dal půl miliardy eur

Ukrajinský miliardář Rinat Achmetov, nejbohatší muž země, koupil luxusní apartmán v Monaku za 471 milionů eur (zhruba 554 milionů dolarů). Podle informací agentury Bloomberg jde o jednu z největších jednotlivých transakcí s rezidenční nemovitostí v historii.

Přečíst článek

Kvůli slabé poptávce a zápornému volnému peněžnímu toku vedení Severstalu doporučilo za první čtvrtletí nevyplácet dividendy.

Zpomalení je patrné i na úrovni celé ekonomiky. Ruské hospodářství loni vzrostlo jen o jedno procento, zatímco v předchozím roce rostlo tempem 4,9 procenta. Údaje z letošního začátku roku naznačují další pokles a ekonomové očekávají, že v nejlepším případě přijde stagnace.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Dalibor Martínek: Není Maďar jako Magyar. Slováci jsou vyděšení

Péter Magyar
ČTK
Dalibor Martínek

Zatímco Evropa slaví změnu režimu v Maďarsku, kde padl mnohaletý vůdce Viktor Orbán, paktující se s Putinem a nabourávající jednotnou evropskou politiku, na Slovensku se srdce zastavila. Vztahy Slovenska a Maďarska jsou specifické, citlivé, mimo rozlišovací schopnosti Bruselu. A teď podstupují zatěžkávací zkoušku.

Co se teď mezi dvěma členy V4 děje? Má to historické kořeny, které na západ od Břeclavi málokdo chápe. Je tu letitá snaha o emancipaci slovenského národa, z maďarské strany historické sny o velkém Maďarsku. Problém starý, pro Evropu zapomenutý, přesto nyní opět vyvěrající na povrch.

Mnoho Slováků má strach

Jak praví okřídlená poučka, stát má vždy skvělé vztahy se zeměmi na druhé straně zeměkoule, ale napjaté se svými sousedy. Budoucí maďarský premiér Magyar chce po Slovensku, aby zrušilo zákon, který trestá popírání Benešových dekretů. Sám zákon je trochu bizarní. Nicméně zhmotňuje obavy Slováků, žijících blízko hranic jižního souseda, z možné revize majetkových poměrů.

Ano, před osmdesáti lety bylo téměř sto tisíc Maďarů ze Slovenska odsunuto, a jejich majetky zabaveny. Zatímco v Česku už vibrace kolem otázky sudetských Němců ustávají a blíží se nule, je to pro nás hotová věc, na Slovensku téma poválečného uspořádání pořád žije. Mnoho Slováků má strach.

Výcvik vojáků české armády

Michal Nosek: Válka v pozadí, studenti v první linii. Vrátí Zůna zpět symbol šikany a ztraceného času?

Vojenské katedry se mají obnovit jako relikt, který jsme už jednou odmítli. To není vtip. Je to nostalgický sen ministra Zůny, který si katedru nikdy neužil, protože nestudoval civilní vysokou školu, ale přímo tu vojenskou. Ministr sice odmítá povinnou vojnu, ale vrací do hry instituci, která byla symbolem šikany a ztraceného času. Možná neříká všechno, ale historie mluví jasně.

Přečíst článek

Premiér Fico proto prosadil podivný zákon, který má trestat popírání Benešových dekretů. Je to zákon z prosince loňského roku, populistický a poplatný Ficově vládě.

Orbán tvořil s Ficem tandem evropských rebelů, závislých na ruské ropě. Takže Orbán Ficův „protimaďarský“ zákon neřešil. Věděl, že se s Ficem vždy dohodne, potřeboval ho jako spojence. Nastupující premiér Magyar se však s Ficem principálně neshoduje na otázkách kolem Evropské unie. Společným zájmem zůstává ruská ropa. Ale protimaďarská legislativa se stala třecí plochou.

Péter Magyar

Magyar se tvrdě opřel do prezidenta a soudců: Očekáváme rezignaci Orbánových loutek

Vítěz parlamentních voleb v Maďarsku a pravděpodobný příští premiér Péter Magyar zopakoval svou výzvu, aby prezident Tamás Sulyok odstoupil z funkce a spolu s ním také nejvýznamnější soudci. Podle lídra strany Tisza, která ve volbách získala ústavní většinu poslanců, tak mají učinit nejpozději do konce příštího měsíce, jinak budou odvoláni. Magyar už dříve označil Sulyoka za loutku strany Fidesz končícího premiéra Viktora Orbána.

Přečíst článek

Fico má problém. Zůstal v boji proti Bruselu, v otázkách řešení ukrajinské krize, sám. Teď těžko změní zákon, který před necelým půlrokem odhlasovala „jeho“ Sněmovna. A ani o změnu nebude mít zájem. Řada Slováků má skutečně obavy z maďarského vlivu. Tento sentiment je neopomenutelnou součástí slovenské politické scény.

Jelikož je Slovensko i Maďarsko součástí Evropské unie i NATO, a má společné zájmy zejména v energetice, dodávkách ropy, problém kolem protimaďarského zákona patrně nebude eskalovat. Nicméně, vybízí k pozornosti, jak dávné a z dnešního pohledu už vlastně malicherné záminky mohou oživit a vytvořit dříve nečekaný zdroj napětí ve střední Evropě.

Související

Evropa má v AI náskok před USA i Čínou, jen ho nevidíme, říká šéf technologické firmy Avenga

Clay van Doren, Avenga
Avenga/užito se svolením
 nst
nst

Často se v poslední době říká, že Evropa náskok v AI nedožene. Clay Van Doren, šéf nadnárodní technologické společnosti Avenga, to v komentáři pro newstream.cz vidí jinak. Evropa – včetně Česka – má šanci se dobrat k nezávislosti a lokalizaci AI: tím, že ji správně nasadí do průmyslu a reálné ekonomiky.

Evropa tento náskok nedožene tím, že se o to bude snažit. Takový rámec je sám o sobě pastí. Ve chvíli, kdy se evropské firmy začnou poměřovat s OpenAI nebo Baidu, už prohrávají – účastní se totiž závodu, který nejsou strukturálně připraveny vyhrát, a přehlížejí ten, ve kterém skutečně soutěží.

Upřímná odpověď zní: Evropa v AI nezaostává. Je napřed – ale v jiné kategorii. Zatímco USA soutěží v objemu kapitálu a Čína v rozsahu nasazení, evropskou výhodou je řešení nejtěžšího problému podnikového AI: jak ji bezpečně a předvídatelně integrovat do systémů, na nichž stojí reálná ekonomika – banky, nemocnice, továrny, energetika či veřejné služby. Zde není důvěra marketingovým sloganem, ale důležitou položkou v rozvaze.

Nařízení EU AI Act nebude pro firmy, které ho berou vážně, konkurenční nevýhodou. Naopak se stane katalyzátorem architektur, které jsou auditovatelné, vysvětlitelné a od začátku navržené v souladu s regulací. Přístup „compliance by design“ nutí firmy sladit governance a rozhodovací procesy už v rané fázi, právě tam, kde většina AI iniciativ selhává. Firmy, které tímto způsobem vyrostou, budou schopny exportovat svá řešení do všech regulovaných trhů. Ostatní si tuto schopnost budou muset do pěti let kupovat.

O chatbota opravdu nejde

Nezávislost neznamená vybudovat evropskou verzi ChatGPT. Znamená mít suverénní kontrolu nad třemi klíčovými oblastmi: kde jsou uložena data, kdo kontroluje infrastrukturu, na které běží, a zda si organizace udržuje vlastní inženýrské schopnosti tyto systémy provozovat i ve chvíli, kdy se dodavatel rozhodne změnit směr. Pokud je odpověď na všechny tři otázky „někdo jiný, někde jinde“, nemáte AI strategii, ale pouhou závislost.

Česko a širší region střední a východní Evropy zde hrají výrazně větší roli, než se často připouští. Velká část evropského průmyslu – ať už automobilového, finančních služeb, zdravotnictví či energetiky – stojí na inženýrských kapacitách ukotvených právě zde. Ne vedle problému, ale přímo v jeho jádru. Vysoká koncentrace talentu, blízkost k průmyslovým zákazníkům a zkušenost s provozem komplexních, regulovaných systémů činí z regionu CEE jeden z klíčových pilířů evropské AI budoucnosti. Vidíme to denně v naší praxi – od Prahy a Bratislavy po Varšavu a Bukurešť.

Času zbývá málo. V následujících třech letech se rozhodne, kdo bude architektem vlastní AI infrastruktury a kdo zůstane pouze nájemníkem v infrastruktuře někoho jiného. Tato volba ovlivní konkurenceschopnost na celou dekádu. Pilotní projekty ani PoC fáze nestačí. Klíčová je schopnost exekuce.

Nejde o náskok, který by Evropa měla dohánět. Jde o pozici, kterou může – a musí – sama definovat.

Clay Van Doren, šéf nadnárodní technologické společnosti Avenga.

Češi hojně využívají pomoc umělé inteligence

Lukáš Kovanda: Češi v digitální revoluci nezůstávají pozadu. AI už využívá většina mladých

Digitální dovednosti v Česku rostou rychleji než evropský průměr a mladá generace si už s umělou inteligencí běžně rozumí. Výzvou teď není dohnat svět, ale udržet tempo a proměnit schopnosti v reálnou ekonomickou výhodu.

Přečíst článek

Související

Doporučujeme