Andrej Babiš se v pondělí stal premiérem, v úterý předstoupil před novináře s první várkou schválených zákonů. Nebylo toho málo, zlevnění energií, stavební zákon, deklarace k emisním povolenkám ETS 2. Na dotaz, jestli bude tempo vládnutí i v příštích dnech rychlé, s úsměvem odpověděl: „Tempo je dobré“.
Babiše polila živá voda moci. Začal se usmívat. Posledních pár let se musel kvůli volbám bavit v každé hospodě s kdekým. Jednou dostal holí. Nyní si nás všetkých kúpil. A může s úsměvem vykládat novinářům, že si na vládu přinesl panenku, co dostal, aby „do ní píchal, když je na mě někdo zlý, a také Bibli.“ Může nyní věšet novinářům a veřejnosti bulíky na nos. Na co má Bibli budou zkoumat až historici.
Všechno je nyní Babiše. Včetně kontroly nad informačními službami. Pod sebe si proto „logicky“ vzal i ajťáky všech ministerstev. Nyní si je obejde, jak ho známe, bude to rychlé. Nezdají se mu jednotlivé IT zakázky, udělá v tom pořádek. Může si být jistý, že proti jeho pořádku se nikdo nepostaví.
Tři dny po sestavení vlády odletěl dělat pořádek do Bruselu. Jak glosovala zahraniční média, Babiš není Orbán, není ideolog, je to „transakční populista.“ To je na Západě vítáno. Babiš zrušil českou výhradní podporu Ukrajiny. Na rozdíl od Fica a Orbána ji zcela neodsoudil. Začal hrát hry. Francii nebo Německu na kuří oko nikdy nešlápne. A když, bude za sundání nohy něco chtít. Babiše budou mít v Bruselu všichni rádi. Dá se s ním skvěle obchodovat.
Babiš v Bruselu rozehrál vlastně docela chytrou hru
Andrej Babiš nastavil v Bruselu nový vyjednávací tón. Postavil se mezi Západ a východní potížisty. Není divu, že pozice Česka k Ukrajině vyvolala takový rozruch, emoce kolem války jsou nejsilnější. Na co premiér sází?
Kvete nejen Babiš, ale i Petr Macinka. Ten hned po svém nástupu na ministerstvo životního prostředí, které vede jen tak bokem a čeká na Turka, zrušil na úřadě agendu věnující se klimatu. Otázka klimatu je prý již vyřešena, není potřeba úředníků. Václav Klaus jistě nad prvním krokem svého žáka vykouzlil svůj úsměv číslo dvě a vesele zatleskal ručičkami.
Pod vším viditelným začaly hned první den vlády čistky. Snaživý Vojtěch Adam vyházel půlku dozorčí rady VZP. Na štít si pověsil hlavu Miroslava Kalouska. Metnar vymetl dozorčí radu České pošty. Ministr Bednárik oseká představenstvo Českých drah z pěti na tři členy. Na řadě jsou další firmy, ČEZ, České lesy, rady televize či rozhlasu. Spousta podniků a organizací pod vlivem vlády. Tam všude už čekají, kdy k nim tsunami doputuje. Ostatně, není to nic nového. Tato obří vlna změn se Českem prohnala i v roce 2021. Nyní se vrátí věrní.
Související
Dalibor Martínek: Kvůli Čapáku budeme mít vydíratelného premiéra
Bezúročná půjčka EU Ukrajině, dojednaná včera nad ránem na summitu v Bruselu, ve skutečnosti není tak úplně půjčkou, a ani ne ze strany celé EU. To zní trochu jako zpráva rádia Jerevan, leč je to tak. Zúčastnění už nyní tuší, že s velkou pravděpodobností nebude splacena a že jde tedy fakticky o grant Ukrajině. Leda že by Rusko zaplatilo Ukrajině válečné reparace, což ovšem předpokládá jeho válečnou kapitulaci. Nebo že by se půjčka splatila z ruských devizových rezerv, ve zmrazeném stavu ležících na účtech zejména v Belgii, jež ale jejich využití pro takový účel kategoricky odmítá.
Hovořme tedy vskutku o grantu Ukrajině. Za účelem jeho poskytnutí si nejprve musí země EU samy půjčit od mezinárodních investorů typu bank či třeba penzijních fondů, aby jej následně mohly Kyjevu převést. Zde už je na místě hovořit opravdu o půjčce se vším všudy. Nikoli však o půjčce v podání celé EU. Půjčí si pouze 24 z 27 zemí EU, a to bez Česka, Slovenska a Maďarska. Daný trojlístek zemí nebude za půjčku ani ručit, a nebude ji ani splácet.
Triu těchto zemí umožňuje vyvázání se z ručení a splácení půjčky na grant Ukrajině unijní institut posílené spolupráce. Tento institut, jejž fakticky ještě pod názvem „bližší spolupráce“ zavádí už Amsterodamská smlouva z roku 1999, umožňuje uplatnit prvky „dvojrychlostní EU“. O deset let mladší Lisabonská smlouva už hovoří o „posílené spolupráci“, přičemž zvyšuje z osmi na devět minimální počet unijních zemí, které v té či oné oblasti chtějí a legálně mohou postupovat „integrovaněji“ než jiné v EU, čímž tedy zařadit „vyšší rychlost“ integrace nebo spolupráce.
SPD mírní slova ministra Zůny. Prý jen popisoval stav, který zdědil po minulé vládě
Peníze českých občanů nepůjdou na prodlužování války na Ukrajině. Na síti X to uvedl předseda poslanců hnutí SPD Radim Fiala, který také poznamenal, že ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) na páteční tiskové konferenci jen popisoval stav, který zdědil po vládě Petra Fialy (ODS).
Existují precedenty. Například v roce 2017 byl Evropskou unií zřízen Úřad evropského veřejného žalobce. Přesněji, byl zřízen 24 zeměmi EU, protože Dánsko, Irsko a Maďarsko se z příslušné spolupráce z různých důvodů vyvázaly. Úřad, jenž sídlí v Lucemburku, tedy ani nefinancují, přestože je jeho chod hrazen ze společného rozpočtu EU. Dánští, irští i maďarští daňoví poplatníci tedy těží z existence úřadu, který například stíhá podvody s penězi EU, tedy chrání i peníze, které do společného rozpočtu odvedli daňoví poplatníci daných tří zemí, aniž by tedy tito dánští, irští a maďarští poplatníci za úřad platili. Platí jej daňoví poplatníci zbylých 24 zemí EU, a to právě proto, že se těchto 24 zemí rozhodlo uplatnit institut posílené spolupráce. Ten tedy, jak vidno, umožňuje Evropské unii postupovat dále, integrovat se rychleji, aniž by byla nutná jednomyslnost.
Z finančního hlediska je věc v rámci rozpočtu EU ošetřena korekčním mechanismem, takže Dánsko, Irsko a Maďarsko získávají refundaci, případně se krátí jejich příspěvek do společného unijního rozpočtu, v rozsahu odpovídajícím nákladnosti jejich příspěvku na chod Úřadu evropského veřejného žalobce, kdyby se na něm podílely.
Podobných precedentů existuje více. Pokud se tedy včera na bruselském summitu 24 zemí EU dohodlo na posílené spolupráci stran půjčky na grant Ukrajině, nejde o nic úplně nového. Byť institut posílené spolupráce dosud ještě nebyl uplatněn v této konkrétní oblasti poskytnutí finančních prostředků třetí straně a související půjčky.
Grant Ukrajině tedy poskytne nikoli 27, ale jen 24 zemí EU. Tak jako Dánsko, Irsko a Maďarsko nefinancují Úřad evropského veřejného žalobce, nebudou Česko, Slovensko a opět Maďarsko financovat grant Ukrajině. A nebudou se za něj ani zaručovat.
Přestože za půjčku na grant Kyjevu ručí země EU prostředky z unijního rozpočtu, netýká se to prostředků odpovídajících příslušným příspěvkům Česka, Slovenska a Maďarska do rozpočtu EU. Ty budou z participace na ručení a splácení vyvázány podobně, tedy korekčním mechanismem, jako se z financování Úřadu evropského veřejného žalobce vyvazuje Dánsko, Irsko a Maďarsko.
Sázka na MAGA se AfD vyplácí. Německá krajní pravice získává vliv v USA
Snaha krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) navázat systematické vztahy s politickým hnutím MAGA bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa začíná přinášet konkrétní výsledky. Uvádí to analýza agentury Bloomberg, která popisuje postupné sbližování AfD s částí americké administrativy a republikánského establishmentu po Trumpově návratu do Bílého domu.
Konkrétně bude Evropská komise za půjčku na grant Ukrajině ručit rezervou v rámci rozpočtu EU, ale díky uplatnění korekčního mechanismu opět jen tou částí, která odpovídá příspěvkům 24, nikoli 27 členských zemí. Fakticky si od mezinárodních investorů půjčí na grant Kyjevu pouze 24 zemí EU, které budou ručit svojí částí rezervy v rozpočtu EU, nikoli rezervou celou. (Rezerva v rozpočtu EU vzniká coby rozdíl mezi objemem prostředků, jimiž unijní země maximálně mohou právoplatně financovat chod EU a objemem prostředků, které jsou skutečně využity.)
Pochopitelně, v případě využití institutu posílené spolupráce je situace obtížnější než v případě využití téhož institutu při zajištění chodu Úřadu evropského veřejného žalobce, protože si lze představit stav, kdy by se za půjčku na grant Ukrajině odmítly zaručit a splácet ji největší ekonomiky EU a s nejlepším ratingem své úvěruschopnosti, jako je v prvé řadě Německo. Bez účasti Německa a dalších zemí s nejlepším ratingem, jako je Nizozemsko, by společné půjčování na grant Ukrajině bylo ohroženo, neboť by příslušné dluhopisy nemusely disponovat tak vysokým ratingem, který by zajišťoval jejich finanční výhodnost, tj. dostatečně nízké úročení. Takový problém pochopitelně nevyvstává v případě uplatnění institutu posílené spolupráce při zřízení a zajištění chodu Úřadu evropského veřejného žalobce. Ten žádný rating nepotřebuje.
Protože však země, které se na půjčce na grant Ukrajině podílet nebudou, tedy Česko, Slovensko a Maďarsko, neřadí ani k největším ekonomikám EU, ani k těm s nejlepším ratingem, zbývajících 24 zemí EU si může výhodně půjčit i bez nich.
Sečteno, podtrženo, Česko nebude za půjčku peněz pro Ukrajinu, jde o zhruba 45 miliard korun, ani ručit, ani ji nebude splácet. Právní pořádek EU na takovou možnost rámcově myslí a již ji také v praxi uplatňuje.
Související
EU poskytne Ukrajincům půjčku v objemu až 35 miliard eur
Ruský prezident Vladimir Putin je připraven jednat s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem, pokud k tomu bude oboustranná vůle. Podle textu, který zveřejnila ruská agentura RIA Novosti, to uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Elysejský palác toto oznámení přivítal, informuje agentura AFP.
„Pokud bude společná politická vůle, pak to může být vnímáno jen pozitivně,“ uvedl Peskov. Elysejský palác vítá, že Kreml dal veřejně najevo, že s tímto přístupem souhlasí. „V následujících dnech rozhodneme, jak nejlépe postupovat,“ uvádí se v jeho prohlášení.
Užitečný dialog
Velká většina evropských lídrů se od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 jakýmkoli jednáním s Putinem vyhýbá. Macron ale v pátek po nočním jednání o využití zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině uvedl, že by dialog s ruským prezidentem mohl být užitečný. Jsou zde totiž lidé, kteří s Putinem mluví, řekl Macron v narážce na amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho vyjednávací tým. Pokud k tomu Evropa nebude ochotna, bude mít vše pouze zprostředkovaně, což není optimální, uvedl Macron.
„Takže si myslím, že my Evropané a Ukrajinci, máme zájem najít rámec pro odpovídající formu obnovení této diskuse,“ citovala Macronova páteční slova AFP. Dnes jeho úřad upozornil, že při jakémkoliv jednání s Moskvou by Paříž byla „plně transparentní“ vůči ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému a spojencům Ukrajiny.
SPD mírní slova ministra Zůny. Prý jen popisoval stav, který zdědil po minulé vládě
Peníze českých občanů nepůjdou na prodlužování války na Ukrajině. Na síti X to uvedl předseda poslanců hnutí SPD Radim Fiala, který také poznamenal, že ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) na páteční tiskové konferenci jen popisoval stav, který zdědil po vládě Petra Fialy (ODS).
Putin se v létě sešel přímo s Trumpem, opakovaně hovořil i s jeho zmocněncem Stevem Witkoffem. Z evropských politiků s ním v poslední době jednali pouze maďarský premiér Viktor Orbán či jeho slovenský kolega Robert Fico, kteří k němu mají z celé EU nejvstřícnější postoje.
Trump se snaží dosáhnout do konce roku dohodu o ukončení bojů mezi Ruskem a Ukrajinou a Kyjev i evropské země se obávají, že může tlačit na podmínky vyhovující Moskvě. Ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev dnes pokračuje v rozhovorech se zástupci USA na Floridě.
Související
Aktualizováno
Jsem hluboce přesvědčen, že Putin mír nechce, uvedl Macron
